Tomáš Kopečný: Příměří, pokud nastane, využije Rusko k přípravě na válku proti Západu
ROZHOVOR. Modernizovaný tank T-72, na který vybrali lidé peníze ve veřejné sbírce, dostal jméno po něm – Tomáš. Už druhým rokem je Tomáš Kopečný, dlouholetý expert na průmyslovou spolupráci na ministerstvu obrany, ve funkci vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny. Ta probíhá, i když se stále válčí. To hlavní, co Ukrajinci pořád potřebují, jsou ale zbraně a munice. I tuhle oblast má Kopečný na starosti.
Stůl vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného v jeho kanceláři v Černínském paláci vykazuje běžné znaky pracovního nepořádku. Dominantou, která na úřednickém stole už tak obvyklá není, je dělostřelecký granát ráže 155 mm, maketa v reálné velikosti.
„Díky českým dodávkám a české muniční iniciativě se převaha počtu dělostřeleckých nábojů Ruska vůči ukrajinským zásobám, která byla před rokem deset ku jedné, dnes snížila na méně než dvě ku jedné. I když je to pořád ve prospěch Rusů, je to už výrazně vyrovnanější. Totéž platí u všech velkých zbraňových systémů, kromě tanků. Ten obrovský nepoměr, který tam byl od začátku, se podařilo během loňského roku zmenšit,“ shrnuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org.
Letos 11. ledna to byly dva roky od vašeho jmenování zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny. Kolikrát jste tam za tu dobu byl?
Od doby mého jmenování jsem tam byl asi osmkrát, pokud se nemýlím. Několikrát jsem tam byl i dříve ve funkci náměstka ministryně obrany.
Jezdíte tam s firmami, jako součást obchodních delegací, nebo máte ještě nějakou svou speciální agendu?
Organizuji tam mise s českými firmami, to se snažíme dělat jednou za tři až čtyři měsíce. Někdy to zahrnuje široké spektrum sektorů, jindy třeba jen firmy z oboru kritické infrastruktury. Jsou to především obchodní mise, kdy vedle těch velkých organizujeme i výjezdy zástupců konkrétních sektorů, třeba na úpravny vod, na čističky, energetiku, zdravotnictví. Pak jsou i specifické cesty, které nejsou se zástupci byznysu – vloni na přelomu října a listopadu jsem byl na Ukrajině s národním bezpečnostním poradcem Tomášem Pojarem a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a řešili jsme bezpečnostně-obranné otázky.
To, co teď trápí Ukrajinu nejvíc, už tolik není počet zbraní a munice, ale počet a kvalita vycvičených vojáků v rámci mobilizace.
Vaše role je vlastně mixem ekonomické diplomacie v civilním sektoru a podpory vývozu munice a vojenské podpory Ukrajiny. Máte přehled, kolik nejvíce požadované dělostřelecké munice ráže 155 mm se podařilo v rámci české iniciativy za loňský rok dodat? Do konce roku 2024 to mělo být podle plánů 500 tisíc kusů dělostřelecké munice…
To číslo se naplnit podařilo. Naplnili jsme vlastně veškeré závazky, které jsme měli vůči partnerům, kteří nám v rámci české iniciativy posílali finance na pořizování nejen granátů 155 mm, ale mnoha dalších typů velkorážové munice. Vedle toho se jednalo i o spoustu zbraňových systémů jako jsou houfnice, tanky, bojová vozidla pěchoty, které byly komerčně zajišťovány skrz systém tohoto financování a i v tom se nám dařilo. Ukrajinci si kupříkladu pochvalují námi dodané nové houfnice Dita. Vozili jsme tam opravdu velmi širokou škálu vojenského materiálu.
Tomáš Kopečný ve své pracovně, pod vlajkou Ukrajiny podepsanou někdejším vrchním velitelem ukrajinské armády Zalužnym. Foto: Radek Vebr / MAFRA / Profimedia
Jaký finanční objem export vojenského materiálu z Česka na Ukrajinu v roce 2024 představoval?
To ještě nemáme vyčíslené. Ve statistikách to uvidíme někdy v březnu, v dubnu. Jsou to ale desítky miliard korun. Agendu podpory exportu vojenského materiálu jsem dělal už dříve, deset let na ministerstvu obrany, a maximum tuzemského vývozu do celého světa se za tu dobu blížilo dvaceti miliardám korun. Nyní každý rok od ruské agrese a vojenské podpory Ukrajiny to číslo jen vývozem na Ukrajinu převyšujeme.
Říkalo se, že Ukrajinci by každý měsíc ideálně potřebovali 200 tisíc kusů dělostřelecké munice. Kolik teď mají reálně k dispozici?
Ta potřeba vychází z relace, vůči které se vztahují, to znamená z toho, kolik toho má ruský protivník. Těch 200 tisíc kusů za měsíc by výrazně přispělo k tomu, že by začali Ukrajinci z hlediska počtu munice dominovat. Ale pokud se ohlédnu za uplynulým rokem a za stavem, který byl v lednu 2024, a srovnám to s tím, kde jsme teď, tak právě díky českým dodávkám a české muniční iniciativě jsme se dostali do situace, kdy ten nepoměr, ta převaha počtu dělostřeleckých nábojů Ruska vůči ukrajinským zásobám, byl před rokem deset ku jedné a dnes je to méně než dvě ku jedné. I když je to pořád ve prospěch Rusů, je to už výrazně vyrovnanější.
A to samé platí u všech velkých zbraňových systémů, kromě tanků. Ten obrovský nepoměr, který tam byl od začátku, se podařilo během loňského roku zmenšit. To, co teď trápí Ukrajinu nejvíc, už tolik není počet zbraní a munice, ale počet a kvalita vycvičených vojáků v rámci mobilizace.
Muniční iniciativa není charita, za tu munici a dodávky se tvrdě platí. Kdo jsou největší dodavatelé?
V Česku máme dvě firmy, které vyrábí velkorážovou munici, to je CSG a STV Group.
A na straně kupujících je to kombinace plateb z Ukrajiny a darů od zemí jako Dánsko a Nizozemsko?
Přesně tak. A takhle to vlastně fungovalo už od prvního roku války. První dodávky po únoru 2022 byly financované z veřejné sbírky, kterou dnes známe pod názvem Dárek pro Putina. Na začátku to bylo organizováno ukrajinskou ambasádou s dohledem ministerstva obrany; to zajistilo první výraznější dodávky. Vedle toho převážnou část nákupů v roce 2022 financovala ukrajinská vláda. Od září 2022 začalo do tohoto systému přispívat Nizozemsko, za to jsme tam poslali spoustu vojenského materiálu, munice a zbraňových systémů. V roce 2023 se přidalo Dánsko a vloni dalších 14 států. Celkově je to tedy 17 států, které jsou součástí muniční iniciativy. Jsou mezi nimi země, které platí spíše jen symbolicky jeden milion eur a jsou tam státy, které daly už přes půl miliardy eur, jako třeba Německo. Kromě toho samozřejmě Ukrajinci mají i své vlastní nákupy.
Ve srovnání s tím, kolik na podporu ukrajinských uprchlíků vydává český rozpočet, na jejich přítomnosti získáváme, jsou ekonomicky obrovským přínosem.
A pokud jde o Česko, kromě know-how a organizace vývozu, kolik peněz jsme do muniční iniciativy vložili?
Je to za loňský rok pod jednou miliardou korun. Ryze z ekonomického hlediska ta iniciativa extrémně pozitivně rozvíjí české firmy obranného průmyslu, i celou českou ekonomiku. Do rozpočtu už přinesla vysoké miliardy korun jenom na odvodech a na daních. Jako Česko jsme do toho vložili 40 milionů eur a vybrali jsme přes 1,6 miliardy eur, tedy čtyřicetkrát víc. Dali jsme do toho tedy necelá tři procenta, zbytek zafinancovali zahraniční donoři.
Zmínil jste, že Ukrajině teď chybí nejvíce živá síla. Je nějak ve hře, že by Česká republika, nebo i další země, aktivně pomáhaly Ukrajině v mobilizaci mužů, kteří jsou v zahraničí a mají potenciálně vojenskou povinnost?
Tohle je agenda, kterou se mnou, ale i s dalšími kolegy z české vlády a administrativy, řeší ukrajinští partneři už řadu měsíců. Ale řečeno na rovinu: jde o externalizaci vnitřních problémů Ukrajiny. Oni to téma mediálně a komunikačně přenášejí na zahraniční partnery. Jako by byla zodpovědnost, nebo snad chyba západních států, že jim se nedaří mobilizovat. Nedávno třeba vyšla řada článků skandalizujících francouzský vojenský výcvik s argumentem, že stovky ukrajinských vojáků z Francouzi vycvičené brigády dezertovaly. Jenže to je upřímně řečeno normální číslo v podstatě u každé nové ukrajinské brigády. Tohle téma s nimi tedy řešíme, ale náš postoj je takový, že Česko pomáhá uprchlíkům před válkou a je z hlediska integrace Ukrajinců na trh práce extrémně úspěšné. Zatím bohužel působí spíše v méně kvalifikovaných profesích, což je nevýhodné jak pro ně, tak pro naši ekonomiku, ale i tak jenom na daních odvádí každý měsíc skoro miliardu korun. A ve srovnání s tím, kolik na podporu ukrajinských uprchlíků vydává český rozpočet, na jejich přítomnosti získáváme, jsou ekonomicky obrovským přínosem. S novým lex Ukrajina se podmínky pobytu sice zpřísnily, ale těm, kteří tady jsou a jsou ekonomicky aktivní a odvádějí daně, umožníme se tady usadit dlouhodobě.
Ale Ukrajina by měla zájem o to, abychom ukrajinské muže v Česku nějak podchytili?
Ukrajinská vláda o tom s námi samozřejmě komunikuje, zjišťovali možnosti všude po Evropě, zda a jak by mohli identifikovat muže, které by mohli mobilizovat. My v Česku máme zhruba 400 tisíc Ukrajinců, z čehož drtivá většina jsou ženy, děti, případně staří lidé. Potenciální mobilizace mladých Ukrajinců v Česku by nic zásadního nezměnila. Přímo v rámci Ukrajiny jsou naopak pořád miliony lidí, které by šlo mobilizovat. To se také v posledních měsících v rámci mezinárodní komunikace zejména se Spojenými státy, ať už za zavřenými dveřmi nebo přes média, řeší.
Proč se na Ukrajině ta mobilizace nedaří?
Protože se v rámci Ukrajiny bere z malého počtu lidí. Jsou tam limity na věk, neodvádí se ve věku 18–25 let. To je samozřejmě citlivé, ale jsou i další faktory. Strašně moc oblastí hospodářství je tam označováno za kritickou infrastrukturu, je to velmi nejasné a netransparentní, ale od toho se odvíjí, že jedna firma musí svoje lidi poslat a jiná ne. A za třetí jsou tam rodinné podmínky. Nejdřív to bylo tak, že kdo má dvě děti a víc, tak narukovat nemusí, teď už je to tři děti a víc. To jsou vnitřní ukrajinské podmínky, které jsou tím skutečným důvodem problémů s mobilizací. Na Ukrajině mobilizační systém pořádně nefunguje už rok a půl. To byl i důvod odchodu teď už bývalého velitele ukrajinských sil Valerije Zalužného.
I když je to tedy jen teoretická úvaha, umíte si představit, jak by takový, řekněme, lov na bojeschopné Ukrajince v západních zemích vypadal?
Je to nesmysl. Proto jsem mluvil o té externalizaci vnitřních problémů. V rámci jakéhokoliv evropského právního státu je nepředstavitelné, abychom lidi, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana nebo azyl nebo ty, kteří zde mají povolení k pobytu, vydávali do válečné zóny.
Firma CSG jako první na světě začala, respektive v tomto čtvrtletí začíná, vyrábět velkorážovou munici přímo na Ukrajině.
Když jste mluvil o přínosech pro českou ekonomiku, jak se daří rozvoj společných ukrajinsko-českých zbrojních podniků? Příkladem je výroba ukrajinských dronů DeViRo v továrně UAC v Kolíně, ale plánů bylo více…
To byla idea, se kterou jsme přirozeně pracovali už od prvních týdnů ruské invaze a s ukrajinskými partnery jsem to řešil mnohokrát. Řekli jsme si, že spousta podniků se musí přesunout do bezpečného zázemí v rámci Ukrajiny, a že by mohly být i tady, ale téměř nic z toho nevyšlo. DeViRo je velmi ojedinělý případ. Ona i ukrajinská strana na to pohlíží ekonomickým prizmatem, potřebuje, aby jim stát fungoval a generoval nějaké zisky, odvody a daně, chtějí, aby výroba byla u nich. Přizpůsobili se tomu a jejich obranný průmysl výrazně roste. Původně jsme sice předpokládali, že dojde k nějaké výraznější přesunu výroby k nám v rámci společných podniků, ale teď je to spíše transfer technologií z Česka na Ukrajinu a zbrojní výroba přímo na Ukrajině.
Máte nějaké příklady?
Příkladem je Česká zbrojovka, kde se jedná o transferu technologie v oblasti útočných pušek. Nebo už na Ukrajině široce medializovaná a úspěšná aktivita, kdy firma CSG jako první na světě začala, respektive v tomto čtvrtletí začíná, vyrábět velkorážovou munici přímo na Ukrajině.
Podívejme se i na ten civilní sektor. To, že válka přináší i příležitosti, zní možná cynicky, ale je to realita. Vy se nijak netajíte tím, že na pomoci Ukrajině Česko a české firmy dobře vydělávají. České firmy třeba postavily větrnou elektrárnu za v přepočtu 1,5 miliardy korun ve Lvovské oblasti. Dodávají se například bioplynky, kogenerační jednotky, zdravotnické vybavení nebo čističky vody. Rýsuje se teď nějaká zajímavá nová zakázka?
Zmíněnou větrnou elektrárnu ve Lvovské oblasti vybudovala firma Moravské naftové doly spolu s lokální firmou; dodává elektřinu pro 125 tisíc lidí a je to jedna z největších zahraničních investic na Ukrajině a největší česká v průběhu války. Velmi úspěšná je i spolupráce Škody JS s ukrajinskými partnery v jaderném průmyslu. To bylo z mnoha důvodů velmi citlivé. Je to jednak obtížnější z hlediska bankovního financování, jednak bylo podstatné, že se Škodu JS podařilo v roce 2022 vykoupit od ruského vlastníka a nyní firmu stoprocentně vlastní ČEZ. Bylo pak nutné ji dostat ze všech sankčních seznamů, kde byla právě kvůli původnímu ruskému vlastníkovi. V roce 2023 se to výrazně rozhýbalo, v roce 2024 se už podařilo udělat velký obchod. Je to celkově obrovská ekonomická příležitost, my ji využíváme a od vypuknutí války náš export na Ukrajinu výrazně narostl. Podstatná je také informace, kdo to platí. Jsou vlastně jenom dva typy financování: první jsou granty od rozvojové agentury především z USA, částečně z Japonska, Jižní Koreje a Tchaj-wanu, druhé jsou, a to je drtivá většina, úvěrové produkty. To znamená, že banky půjčují firmám nebo municipalitám na to, aby si koupily nějaký produkt, který pak splácí. To je a bude alfou a omegou celého příběhu rekonstrukce Ukrajiny.
Čili to bude na dluh…
Bude to na dluh a rozhodující bude, jak budou municipality a firmy, ať už státní, městské nebo soukromé, způsobilé k tomu získat úvěr, jak budou administrativně a manažersky schopné a jak budou schopné úvěry splácet. Podle toho se budou obnovovat a rozvíjet. Velkou roli v tom budou mít Evropská investiční banka a národní rozvojové banky jednotlivých zemí, které mohou dávat záruky na úvěry pro klíčové projekty. Drtivá většina evropské podpory tkví právě v tom, že půjčí evropským finančním institucím a ony ty prostředky půjčují dál, respektive díky tomu poskytnou záruku ukrajinské bance, která půjčí třeba konkrétní ukrajinské municipalitě, která za to koupí ideálně české produkty.
Třeba Škoda Transportation, patřící pod PPF, se zajímala o projekt na rekonstrukci kyjevského metra, na který má jít 300 milionů eur (7,3 miliardy Kč)… Jak se to vyvíjí?
Škoda Transportation má příležitosti, má ambice a na Ukrajině je chtěná, nejenom v kyjevském metru, kde je to teď trošku zaseklé. Dlouhodobě probíhá komunikace s Ukrajinskou železnicí, to je celonárodní přepravce, ale jednání se vedou i s městy. Například v Charkově je možnost podílet se na modernizaci tamního metra, v dalších několika městech řešíme se Škodovkou dodávky tramvají nebo trolejbusů.
Jinými slovy, ta rekonstrukce Ukrajiny už teď probíhá, navzdory válce. Aspoň v místech, kde se aktivně nebojuje.
Probíhá a už teď je tam velká konkurence, i když zatím ještě v malém. Obrovské projekty za desítky miliard korun, které jsou plánované, jsou zatím ve fázi studií proveditelnosti. I kdyby tam válka nebyla, příprava nějakou dobu trvá; na realizaci pak bude čas až přestanou padat rakety. Pokud jde o konkurenci, v tuhle chvíli jsme na východě Ukrajiny, na místech blízko frontě, jedni z mála. Pak se budou snažit všichni, ale my teď máme velkou konkurenční výhodu v tom, že tam jsme už teď a máme navázané vztahy. Ze zemí regionu je hodně silné i Polsko. Tamní firmy budou v mnoha ohledech naším konkurentem, ale i partnerem. V tuto chvíli je na Ukrajině takové množství práce, že mnohonásobně přesahuje všechno, co by zvládly všechny české i polské firmy dohromady.
Teď se bohužel některé aspekty korupce vracejí zpátky, ale v ukrajinské společnosti už to není vnímané jako modus vivendi, ale je to velmi ostře odsuzované.
Když jste zmínil země regionu, dá se říct, že Ukrajina nějakým způsobem zohledňuje současný přístup třeba politického vedení Slovenska a Maďarska k Rusku?
To tam nijak nevnímám. Byznys si tam svou cestu nachází, koneckonců není tajemství, že slovenské zbrojní firmy dokonce navýšily svůj export na Ukrajinu. A u civilního sektoru to je velmi podobné. Na druhé straně je zjevné, že velké infrastrukturní projekty v energetice nebo v dopravě pojedou podle politického klíče. Nyní se ale drtivá většina kontraktů odehrává na nižší než státní úrovni. Příkladem je už zmíněný Charkov, kam jezdíme často, máme tam velmi dobré vztahy a jsme tam jedni z největších dodavatelů kogeneračních jednotek a energetických systémů v rámci celého světa. Vedle nás tam jsou ale silně přítomny i rakouské firmy, bez ohledu na politiku – prostě proto, že jejich produkty jsou tam potřeba.
Častým argumentem proti pomoci Ukrajině je tamní korupční prostředí. Stěžují si na to firmy, které tam vozíte, firmy, které jsou na Ukrajině aktivní a usilují tam o zakázky?
Na rovinu řečeno – ano. Takové zkušenosti firem tam jsou, dějí se tam i pokusy různých nájezdníků ukrást celou firmu, která třeba vysoutěžila dobrý kontrakt, případně se snaží to různým podplácením u soudu zrušit nebo změnit. Když ale srovnáme situaci k roku 2024 s tím, co bylo před deseti lety, tak je to jednoznačně lepší. Je to i lepší než před pěti lety. Ve srovnání s roky 2022 a 2023 je to už ale horší, protože se začátkem války spousta těch praktik zamrzla nebo se lidi prostě neodvažovali. Teď se bohužel některé aspekty korupce vracejí zpátky, ale v ukrajinské společnosti už to není vnímané jako modus vivendi, ale je to velmi ostře odsuzované. Zároveň obvinění z korupce, podobně jako jakákoliv spojitost s Ruskem, funguje i jako součást konkurenčního boje. Díky tomu, jak komplexně na Ukrajině jako Česko působíme, se nám ale daří, že když se něco takového děje vůči české firmě, dokážeme ukrajinským partnerům vysvětlit, že by měli využít veškeré své možnosti, aby české investory neodrazovali. A musím zaklepat, že jsme v tom úspěšní a zatím vždycky se podařilo českým firmám pomoct tak, aby je nikdo neokradl, nebo nešikanoval v očekávání korupční nabídky.
Bavíme se sice o pomoci Ukrajině a sám jste zmínil, jak negativně se bere jakákoli spojitost s Ruskem. Na druhé straně vidíme, jak dramaticky narostl český i evropský vývoz třeba do Kazachstánu, což je s velkou mírou pravděpodobnosti skrytý export do Ruska. Řešíte to nějakým způsobem s ukrajinskou stranou, která si, pokud vím, hodně hlídá to, zda v ruských zbraňových systémech nenachází součástky ze Západu?
Vždycky, když se taková součástka najde, tak o tom informují v lepších případech nás, v horším média a my se to snažíme řešit. Vždy danou firmu kontaktujeme, ptáme se, jak je možné, že se to tam dostalo. Spíše se jedná o materiál dvojího užití, u toho vojenského se to de facto neděje, protože u něj víme, co jsme vydali za licence, jaká jsou vývozní povolení. Ale u zboží dvojího užití, jako jsou obráběcí stroje a výrobky přesného strojírenství, se to dost firem naučilo po roce 2014 obcházet, i když tlak na dodržování sankcí je veliký a už jen málokdo to riskne. Pak jsou ale vyloženě civilní produkty, třeba čipy v pračkách. Vloni bylo v rámci EU identifikováno na devět set položek, které jsou čistě civilní, ale jsou využitelné i pro vojenský účely. A tohle uhlídat je těžké.
To, co jsem dlouhodobě pozoroval a co mne frustrovalo, bylo, že americká demokratická administrativa ukazovala spíše slabost; ze strany Ruska to tak bylo jednoznačně vnímáno.
Řešíme třeba i to, že nějaký zástupce ruské firmy si na veletrhu dá na svůj stánek název české firmy nebo na internetu nabízí produkty našich firem. I v takové případě kontaktujeme danou českou firmu a ptáme se, jak to, že na tomhle ruském nebo čínském veletrhu někdo nabízí jejich produkty. Obvykle řeknou, že o tom sami vůbec nevědí, případně, že s danou firmou spolupracovali před invazí, ale v kontaktu už nejsou. Snažíme se to prověřovat. Rusko se sankce snaží obcházet, ale v některých sektorech se už silně projevují. Dochází k praktickému odstřižení západních trhů od toho ruského, což Rusko technologicky a strategicky na další desítky let nahrazuje Čínou. To, že se takhle odstřiháváme, je ale dobře, umožňuje nám to lépe a plně čelit ruským imperiálním agresivním ambicím. Ale rozhodně si nesmíme představovat, že to, že najednou Západ něco nedodává Rusku, Rusko položí na kolena, to se prostě neděje.
Když mluvíme o odstříhávání, od počátku ledna je velké téma, byť avizované dlouho dopředu, zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Myslíte, že tohle už je trvalý stav, že i když válka jednou skončí, tak tudy už plyn nepoteče?
To je otázka za miliardu dolarů. Velmi prakticky to záleží na tom, kolik let ještě válka v téhle podobě potrvá. Každý další rok se přirozeně bude snižovat potřeba využívání tohoto plynovodu, případě ropovodu. Kdy válka skončí nebo kdy bude podepsáno příměří, samozřejmě nevím. Sice hluboce doufám, že by to mohlo být letos, ale moc peněz bych si na to nevsadil. Ačkoli myslím, že letos je ta pravděpodobnost vyšší, než byla vloni. Každopádně platí, že každý další rok, kdy se evropské ekonomiky bez téhle tranzitní cesty budou muset obejít, snižuje pravděpodobnost budoucího využití. Teď se tedy bavíme o využívání těch produktovodů, ne o zdroji plynu nebo ropy. To je zase jiná otázka, protože ruská ropa může být i v indickém barelu… Ale pokud to ještě pár let bude trvat, myslím, že to může být trvalý stav.
Řekl jste, že letos se vám pravděpodobnost míru či příměří jeví vyšší než vloni. Souvisí to s nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?
To jednoznačně. Očekávám, že prezident Trump a jeho administrativa bude prosazovat diplomacii, potažmo snahu o mír, silou a projekcí síly. To, co jsem dlouhodobě pozoroval a co mne frustrovalo, bylo, že americká demokratická administrativa ukazovala spíše slabost; ze strany Ruska to tak bylo jednoznačně vnímáno. A to je naopak něco, co je obecně republikánským zahraničním politikám cizí a extrémně cizí je to naturelu Donalda Trumpa i jeho projekci sebe sama v mezinárodním prostředí. Myslím, že první týdny po jeho nástupu se spustí nějaké kolo jednání, oťukávání, jaké budou vyjednávací pozice. Rozhodně se s tím nebude chtít trápit celé svoje volební období. Bude chtít demonstrovat rychlé vítězství, protože jakkoliv je to pro Ameriku daleko, je to pro ni obrovské téma politicky i mediálně. Není to jejich největší problém, ale je to mnohem urgentnější problém než je čínská hrozba, s níž se potýkají posledních patnáct let. Ukrajina je hlavně evropský problém ale nová Trumpova administrativa bude chtít ukázat, že to dokáže vyřešit.
Čas hraje ve prospěch Ruska, pro ně je delší válka výhodnější. Budou mít víc území, zničí víc měst, ale u nich jsou doly, které mají být součástí jejich impéria.
A co případné problémy Ruska?
Nečekal bych žádný zásadní kolaps ruské ekonomiky, ani vyčerpání ruských zásob. Z hlediska produkce vojenského materiálu a dodávek a z hlediska mobilizace je na tom Rusko udržitelně na několik dalších let. I z hlediska dalšího postupu na frontě. Osobně nevidím možnost, že by se ruský postup na další měsíce mohl na východním křídle fronty zastavit. Vycházím v tom z komunikace a z konzultací s vedením ukrajinské armády a administrativy. Čas hraje ve prospěch Ruska, pro ně je delší válka výhodnější. Budou mít víc území, zničí víc měst, ale u nich jsou doly, které mají být součástí jejich impéria. Když dnes tisknou mapy do školních atlasů, už je tam mají začleněné do svého území, i když je třeba stále kontroluje ukrajinská armáda a mají tam přesně vyznačené, kde je jaký důl, kde je kolik tun jakého minerálů, jakého kovu. To je v jejich logice důležité: oni si jdou pro něco, co je obohacuje. Ukrajina sice není blízko kolapsu, ale nyní dokáže na frontě jen dlouhodobě udržitelně ustupovat. Pro nás je ale důležité brát vždy v potaz ukrajinskou perspektivu a tak to také budeme nadále dělat. Žádný mír nebo příměří prostě bez Ukrajinců nebude. Rusko bude ale nadále zbrojit a posilovat se, chystat se na velkou válku proti Západu. Na tuhle trajektorii už Rusko naběhlo, výrobními procesy, dodavatelsky z Číny, ze Severní Koreje a Íránu a bude se připravovat na strategický úder za pár let. To by pro Putina mohlo být argumentem, proč by s příměřím mohl souhlasit.
Než jste se stal zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny, byl jste deset let na ministerstvu obrany a řešil průmyslovou spolupráci. Myslíte, že se naplní Trumpův požadavek, aby se procentní podíl HDP výdajů na obranu zvýšil až na pět procent?
Jak to tak pozoruji, Donalda Trumpa hrozně baví říct kanadskému premiérovi, aby se Kanada stala 51. státem USA, baví ho říct, že Grónsko by mělo být jejich a baví ho říkat, což už udělal, že by členské státy NATO měly dávat 5 % svého HDP. To neznamená, že se to stane, stejně jako to neznamená, že se Kanada stane 51. státem USA. Ostatně ani samy Spojené státy nyní tolik na obranu nedávají, ale rozhodně to bude zaznívat a bude to výchozí pozice v Trumpově transakční logice. Myslím, že ten jeho přístup bude velmi pragmatický. Lidově řečeno to bude méně keců, méně vyprázdněných slov a více počítání toho, co kdo opravdu dělá a jednoznačně se uvidí, kdo jsou spojenci, na které se dá spolehnout. Prostě tvrdá data.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Mentální gymnastika Babišovy mládeže. Ze zapálených euroliberálů jsou „vlastenci“
Jan Urban: Trumpova diktatura vyvolených je naivní, ale i nebezpečná
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
45 komentářů
U pana Kopečného postrádám jediné, důkazy o jeho tvrzeních, důkazy o jeho strašení. Celkem by mne zajímalo, jak Kopečný, člověk, který žije z peněz daňových poplatníků zajistí pro Ukrajinu, koksovatelné uhlí, lithium, když to padlo do ruských rukou. Až padne Zelenskyj, který dal na jaře 2022 na válečného štváče a zločince Borise Johnsona a zničil Ukrajinu, myslíte si, že někoho bude zajímat nějaký Kopečný ?
Já zase postrádám důkazy pro vaše tvrzení, že koksovatelné uhlí a lithium, padlo do ruských rukou. Kde? Kde máte důkazy, že Zelenskyj dal na Borise Johnsona, on někdo už zničil Ukrajinu, ono už není přirozenou vlastností obyvatel, bránit svoji rodnou zemi proti okupantům? Od kdy? Že si to vy (a) Rusáci přejete? 😂
Tak si sbalte plnou polní a běžte udržovat Rusa ve válce, ať nemá čas na jinou. Myslím, že na Ukrajině už na vás čekají. Bojeschopných je málo, i tech bojechtivých.
Jářku, tak jsem to našel.
https://www.echo24.cz/a/SEJRQ/ukrajina-rekonstrukce-cesko-luhansk-valka-rusko
„Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v pondělí přednesl na konferenci ve švýcarském Luganu, která se zaměřila na rekonstrukci Ukrajiny, návrh na rozdělení jednotlivých regionů Ukrajiny mezi západní země, které se budou podílet na obnově válkou zničené země. Na Česko ale společně se Švédskem a Finskem připadla separatistická Luhanská oblast, která je zcela pod kontrolou Ruska a v dohledné době asi není pravděpodobné, že by se situace změnila, pokud k tomu kdy vůbec ještě dojde. Že by české firmy rekonstruovaly Moskvou okupovaná území, je rovněž nepravděpodobné.–“
Možná tedy, jaký to má význam. To že na Ukrajině ocení místní politici když jim tam české firmy přijedou pomoct kdekoliv , je hezké.
Ovšem – horší to pak bude s placením ..Jak uvedeno v závěru článku, ty rekonstrukce by měly být hrazeny z úvěrů spravovaných EU. A ta si to samozřejmě do puntíku ohlídá, jestli ty peníze dostanou jen ty správné správné státy..
Chce to přečíst si ten článek o rekonstrukci Ukrajiny celý…
No vždyť ano, takže cituji
„_Čili to bude na dluh…
Drtivá většina evropské podpory tkví právě v tom, že půjčí evropským finančním institucím a ony ty prostředky půjčují dál, respektive díky tomu poskytnou záruku ukrajinské bance, která půjčí třeba konkrétní ukrajinské municipalitě, která za to koupí ideálně české produkty.“…
Tedy – pokud ty peníze „ideálně! dostane ta česká firma, která bude něco budovat v regionu Ukrajiny, kde ty rekonstrukce má provádět jiný stát…
A já se bojím, že „ideálně“ ta česká firma ty peníze nedostane, že tam sice něco na své náklady postaví. ale se proplacením (z úvěrů EU) to bude špatný…
Přesně takto strasili komunisti svoje občany před rokem 1989. Autoři nového zastrašování a vymýšlení, to převzali v novem podání. Nic nového pod sluncem.
Po přečtení rozhovoru jsem si vzpomenul na Kischovu reportáž o aféře plk GŠ R-U A.Rédla. Traduje se o ruských vyzvědačích,že je platí Rusko zlatem ,nikdo to nevyvrátil.Přesto pronikají do vysokých funkcí ,kde mají přístup k utajovaným skutečnostem a předávají je svým řídícím důstojníkům.Tak je to popisováno i ve Švejkovi.Bátuška Putin plk KGB ,současný prezident Ruska jistě zná tuto ověřenou a osvědčenou metodu z dob carského Ruska i z dob Stalinova SSSR.Je ještě jedna teze, Rusko války neprohrává.Začne vyjednávat a a vyjednávání jsou těžká a složitá pro všechny.Exprezident Trump nyní znovazvolený prezident USA je také tvrdý vyjednavač.Prez.Putin řekl nedávno,že by vyjednával raději s usměvavou pí Harrisovou než s Trumpem.Tato realita se pravděpodobně uskuteční.Jeden Bulhar nám říkal v práci přísloví,“když se kopou koně,osli musí stát stranou.“To je naše pozice přátelé. Slováci a Maď´aři a Rakušané vědí své.Na Mnichov se nějak zapomíná.Vídeňský koncert byl blahé paměti po Napoleonově porážce.Bernardot takto Napoleonův schopný maršál se stál švédským králem a byla z toho neutralita,kterou nyní Švédové odhodili. Jsme ve velmi turbulentní době a naše politické garnitury jsou rozdělené a republika není v dobré kondici.
…reaguji jen na konec – ohledně té švédské „odhozené neutrality“… No ona ta neutralita Švédska ( a i Finska) byla jen de iure, ale ne de facto, protože jak to Švédsko ( a i Finsko) rádo válčilo jak v Afghanistánu a i v Iráku… Vstup obou států do NATO byla tedy jen legalizací minulých válek…
Vy tu zas rád blábolíte nesmysly. Vstup do NATO nemá nic společného s misemi, kterých se Finsko a Švédsko účastnilo v minulosti a také ne s jejich legalizací. Asi nevíte co to slovo znamená.
… tak vy válkám říkáte “ mise“ – tedy skoro dvacetiletá „mise“ v Afghanistánu a skoro devítiletá mise v Iráku…. No to je neskutečné „poznání“, protože na ty „mise“ tam bylo všech až 60 států pozváno (do Afghanistánu) a až 54 států do Iráku… No ale do těch „misí“ se jezdilo potajmu, aby ti domácí „příjemci misí“ o tom až tak nevěděli.. Že tedy to Finsko a Švédsko – jako tzv.neutrální, jezdily na takové mise s bambitkami… Ono tedy hlásat neutralitu, aby ale pak oba státy vymetly všechny války v té době jako světové (co do obsahu útočníků), tak to je skutečný poznatek… Že tedy do takových „misí“ na druhý konec světa nešlo třeba Rakousko, příp. i Irsko, příp. Švýcarsko, které jsou také (nejen) de iure neutrální… Vstupem do NATO se jak Švédsko, ale i Finsko tak dokonale „odmaskovaly“ od svého minulého farizejství ve válkách, které se jich jako tzv.neutrálních států, neměly přece vůbec týkat…
Píšete hlouposti, to Švýcarsko mělo v Afganistánu někdy okolo roku 2005 několik desítek vojáků, takže je vidět, že o tom víte houby. Jinak vojáci Švédska a Finska se v Afganistánu účastnili dvou misí RSM a ISAF, které měly za cíl zejména školit vojáky afgánské armárdy a ochranu při obnově infrastruktury. Jednalo se o nebojová nasazení, která byla v souladu s rozhodnutím RB OSN č.1386 a 2189. Navíc se jednalo o nasazení 10 až 20 vojáků z každého státu. Co se týče Iráku, tak důvod přítomnosti obou zemí byl podobný a to vycvičit irácké vojáky pro boj s Islámským státem. Obě země tam vyslaly opět nějaké desítky vojáků a během účasti neměly žádné oběti, takže vaše řeči typu „Švédsko a Finsko rádo válčilo v Afganistánu a Iráku“ jsou jen ubohé lži. Vstupem Švédska a Finska do NATO tyto státy demaskovaly akorát to, že stojí na straně ostatních států Evropy a jsou ochotni bránit nejen sebe ale i své bližší i vzdálené sousedy v případě napadení jiným státem.
pro Roman M. 17/1 : pokud tedy bylo Švýcarsko ve válce , tak by mě překvapilo, protože ono svoji neutralitu udržuje poměrně striktně, ale nepřu se s vámi, protože já až v minulosti nehledám.. A co se týče „bojů“ Finska a Švédska proti tzv. Islámskému státu (IS) , tak to by se jednalo o období cca r. 2015… Ten IS ale „vznikl“ díky USA, že tehdy hned v r. 2003 tehdejší USAprotektor rozpustil armádu Iráku bez náhrady… Tedy zvát si na pomoc někoho, který ten lapsus nezpůsobil, tak to je právě to farizejství… A pak to vaše šermování těmi (údajnými) rezolucemi, tak to je“legalizace“ až ex post – tedy ne ex ante (dopředu před válkou) a to nebyla ani jedna válka – tedy obě protiprávní… Omlouvat to tak můžete jen vy… Obě země tam jít nemusely, protože třeba Německo a Francie také neválčily v Iráku (byť z těch USAzákladen v Německu USAbombardéry do obou válek běžně létaly – tedy to je třeba ta forma stálé okupace).. Tedy to Finsko a i Švédsko se do takovýchto válek na druhém konci světa musely vyloženě těšit…
Josefe, já zde žádnou válku ani žádnou zemi neomlouvám, pouze poukazuji nato, když někdo něco uvádí v rozporu s obecně uváděnými fakty ať záměrně nebo z neznalosti. Rezoluce RB OSN č.1386 je z roku 2001 a č.2189 z roku 2014, účast Švédska a Finska a ostatních zemí v rámci toho nasazení bylo až v roce 2015, tak z toho plyne, že se nejedná o žádné schválení „ex post“ jak tvrdíte, ale ty rezoluce byly vydány před tou vojenskou účastí, což opět dokazuje, že se v tom pohybujete jako slon v porcelánu. Ty mise, kterých se Švédsko a Finsko účastnilo byly školící nebojové, pokud máte nějaké důkazy, že tam tyto státy šly vést válku, bojovat nebo zabíjet apod. tak přineste nějaký důkaz, jinak jste jen ubohý lhář. Bavíme se tady o hrstce nějakých 10 až 20 vojáků z každé země, to je směšné číslo stejně tak jako váš komentář k tomu.
pro Roman M. 21/1 : tak znovu a asi ne možná naposledy : jak válka v Afghanistánu, ale i válka v Iráku (ale i v Jugoslávii v r. 1999, a bombardování Libye r. 2011) nebyly před jejich neslavným zahájením nikdy schváleny v RB OSN , tedy byly to války proti mezinárodnímu právu… Že potom se vyhlašovaly různé názvy misí a transmisí, které možná mohly mít i jakési „ušlechtilejší úmysly“, protože se měla válka legalizovat, tak to je už dávno po vzniku války… Finsko a i Švédsko bylo v obou válkách aktivní – vy tam uvádíte jen „dobu“ r. 2015 a to bylo už po válce v Iráku, v Afgh.stále trvala… A tedy ty „školící – nebojové“ no to je chucpe , protože primárně válka stále byla… Na vlastní oči a uši jsem viděl a slyšel našeho psychologa Daniela Štrobla na Interview 24, který jako vojenský psycholog byl v těchto válkách také a ten řekl, „ano i naši vojáci tam zastřelili civilisty…“ – to tedy jsou ty vaše nebojové „mise“.. Když byl záběr – šot na naše vojáky v Afgh., tak oni tam v rámci „hlídek“ jezdili v obrněncích do afgh.vesnic a co tam tedy dělali, no ? Vy se ty války snažíte omlouvat horem dolem – a to nedělá ani takový Foltýn, který tam byl také a ten k nim alespoň mlčí… A je jedno jestli tam byla hrstka nebo nebo nehrstka vojáků, protože prostě to byly války a okupace jak vyšitá… Takový extra zavilý znalec Ruska Jan Šír k nynější válce říká, že bude-li i jeden ruský voják na Ukrajině, tak je to okupace.. Aby vy hrstkám vojáků v ještě horších válkách na druhém konci světa tady aplaudujete… A ten počet států „zůčastněných s chutí“ v těch válkách 60, resp. 54 států, tak oni si tam skutečně jeli zastřílet…
Příchozí
ft
Od:[email protected]
Datum:Dnes 15:21
Josefe, ve svém příspěvku v diskuzi u tohoto článku z 15.1.2025 (12:28) uvádíte cituji: „Minské dohody byly schválen RB OSN – tedy byly závazné z pohledu mezinárodního práva“, tedy odkazujete se na rezoluci RB OSN a vyžadujete její respektování. Nyní však pokud se jedná rezoluce RB OSN, které jsem zmínil, tak zde uvádíte, že to je chucpe apod. Tedy buď trpíte formou rozpolcené poruchy osobnosti nebo jste přesně ten typ člověka, který si všechno vykládá účelově jak se mu to hodí a líbí. Navíc bych tam viděl i trochu schizofrenie, protože nikde jsem ve svém příspěvku neuvedl nic co by naznačovalo, že těmto válkám aplauduji, jak o mne uvádíte, to jsou jen vaše bludy. Můžete dát nějaké důkazy toho, že bylo Švédsko a Finsko aktivní nebo tady budete stále lhát a vymýšlet si ? Asi vám při poslouchání Štrobla zrudlo před očima, měl jste pořádně poslouchat nebo si zjistit jak ty situace opravdu probíhaly. Vy si myslíte, že si tam češi jeli zastřílet na civilisty?
pro Roman M 24/1 : no s rezolucemi RB OSN se u“dvou (tří)“ válek nepletu, protože každá měla jiný základ – ty v Afghanistánu a v Iráku byly primárně proti mezinárodnímu právu a „teprve“ pak se nějaké „aktivity“ legalizovaly… I tak ale -když tisk psal, že v Afgh. bylo až 60 států, resp, v Iráku „jen“ 54 států, tak ten „zbytek“ států pod OSN tam tedy i tak nebyl… Kdežto na Ukrajině po převratu v únoru 2014 se mělo Minskými dohodami II. docílit toho, že vzniklá občanská válka se „ukončí“… Tedy občanská válka není mezinárodní válka… Tam nebyly desítky armád cizích států okupačních vojsk…
Je to přesně tak jak říkám, vy na jedné straně poukazujete na protiprávnost, oháníte se tady mezinárodním právem, o kterém asi mimochodem víte houby, ale rozhodnutí RB OSB respektujete jen v případech, které se vám hodí. To, že do Afganistánu některé země jeli v souladu s rozhodnutím RB OSB je prostě fakt a nikoliv nějaká zpětná legalizace. RB OSN vydala těch rozhodutí více, např. č.1373, kterým vyzvala všechny členské země na nutnost bojovat všemi prostředky proti terorismu v souladu s Chartou OSN a to ještě před tím, než tam došlo k invazi spojeneckých sil. Když se toho konfliktu v Afganistánu zapojilo takové množství zemí, navíc například i země, které jinak do jiných konfliktů nezasahují (např. Švýcarsko), tak to asi stojí za zváženou jestli tam ten důvod pro zásah byl. Ono taky nešlo o zásah vůči Afganistánu, ale vůči Talibanu, který se tam postupně stahoval z Pakistánu po skončení sovětské okupace. RB OSN neurčila odpovědnou za útoky na USA Afganistán, ale Taliban, který podporoval a schovával členy Al-Kaidy.
pro Roman M 27/1 : kdyby bylo rozhodnuto v RB OSN o válkách v Afghanistánu a v Iráku ještě před samotným vpádem USA vojsk a dalších pohůnků, tak by se jednalo o „války legální…“ A o zásah proti Talibánu ? Tak takový Talibán nebyl ani v USA prohlášen za teroristické hnutí a jeho vznik byl až po roce 1992 – to už SSSR byl dávno doma.. Vy nevíte nic o vývoji , ale píšete bludy, bludy, bludy a zastáváte se tak všech USAválek, aby ostatní války jste kritizoval… Já budu vždycky klást mezinárodní právo jako primární důvod – a to nebylo ani tehdy v válkách v tramtárii, ale není ani teď pro válku Ruska proti Ukrajině… Ale už se ty války „rozběhly“ a tak se to mezinárodní právo rozmantlalo… A ani tehdy RB OSN před říjnem 2001 žádnou rezoluci proti Afghanistánu neschválila – natož už vůbec proti Talibánu – zase blud…
Milý Josefe, RB OSN označila za teroristy Bin Ladina, Al-Kaidu a spolupracovníky z Talibanu v roce 1999 rezolucí č. 1267. Po útocích 11. září 2021 vydala RB OSB dvě rezoluce – č. 1368 a č. 1373, oboje ještě v září 2021, tedy před zahájením vzdušných a pozemních akcí v Afganistánu. V obou z nich kromě odsouzení těch útoků potvrzuje boj všemi prostředky proti hrozbám pro mezinárodní mír a bezpečnost způsobenými teroristickými činy a poukazuje v tomto kontextu na právo na individuální nebo kolektivní obranu v souladu s Chartou OSN. To nejsou žádné bludy, ale fakta, vztekáte se jako malé dítě na písku. Ty rezoluce si můžete najít, předpokládám, že vy jako starší ročník neumíte anglicky, takže pokud to neumíte s překladačem, tak je k dispozici i ruskojazyčná verze. Věnujte se raději komentování fotbalu, věřím, že v tom budete úspěšnější než v komentování mezinárodní politiky.
pro Roman M. 29/1 : zjistěte si, že USA nikdy Talibán neprohlásily jako teroristické hnutí… Je to sice divné, ale je to fakt… A k al-Kaidě – no ještě za doby SSSR v Afghanistánu do února 1989 ta al-Kaida byla spojenec USA, a možná že i někteří z jejich členů byli pozváni do Bílého domu přímo k Ronaldu Reaganovi , tam je doprovázel McCain, který tam ty modžehidiny Hekmatjára, Hakkáního, Masúda a podobné bojovníky za svobodu dovezl pro pochvalu… Čili být někdy spojencem USA, tak nemusí být nafurt, že ?
Josefe, stálým členem RB OSN je přeci USA, takže na půdě OSN při schválení rezoluce RB došlo ze strany USA k prohlášení Talibanu, Bin Ladina atd. za teroristy. Není důvod, aby toto prohlášení dále v USA dělali ještě separátně, když bylo učiněno na nejvyšším místě, no možná leda pro nějakého Josefa z JČ, který nechápe souvislosti, aby neměl námitek. Jestli vám nedochází, že to “spojenectví nafurt“ přestalo hlavně tím, že ti mudžahedini vyhlásili v roce 1999 džihád proti Američanům + západu a následně shodili amíkům dvojčata a málem i Pentagon a Bílý dům, tak máte fakt dlouhé vedení jak podmořský kabel přes Atlantik.
Šíření poplašné zprávy.
Podejte trestní oznámení.
Ta základní logika je v podstatě velice jednoduchá…Pokud se Rusku nepodařilo vymanit se z ideologických schémat 20.století a motorem jeho existence je civilizační regrese, imperialismus a revanšismus za prohranou studenou válku, tak kde berou chcimíři a vlastizrádci jistotu, že v tom Rusko nebude pokračovat ? Rusko neustále prokazuje, že je pro svobodný svět trvalou hrozbou a je tedy nutné s tím takto nakládat. Po ovoci poznáte je…
Zajímavé čtení.👍
Nikdo z nás si nedovede představit, kde by byla dnes primitivní ruská horda. Možná za řekou Moravou…, možná už v ČR… Kdyby se stateční Ukrajinci nebránili a Rusáci přijeli 24. února 2022 do Kyjeva, jako 21.srpna 1968 do Prahy, kde Čecháčkové převrátili pár popelnic za týden bylo po protestech a za rok měl Svaz československo-sovětského přátelství s okupanty 2,5 mil. členů. Sláva hrdinům! Sláva Ukrajině!🇺🇦
Jestli bych si dovolit. Vzhledem k tomu, že nyní „NATO máme“ tak ta odpověď na Vaší otázku zase není tak jednoznačná jak píšete.
Nemělo by naopak platit, že ty ruské hordy, potom co by i obsadily Ukrajinu by se zalekly té mnohem větší vojenské síly NATO, připravené na obranu na hranicích pobaltských členských států.. ?
Vzhledem k tomu, kam dnes jezdí slovenští a maďarští politici, není ta hraniční řeka Morava nijak přehnaná.
Slovensko a Maďarsko 1939-1945 dva fašistické státy. Slováci dokonce v počtu 2 divizí zahajovali 2. světovou válku po boku nacistického Wehrmachtu při útoku na Polsko.
2. světovou válku rozpoutalo nacistické Německo, fašistické Slovensko a komunistický Sovětský svaz. Pěkná přehlídka zločinců.🙈
„Příměří, pokud nastane, využije Rusko k přípravě na válku proti Západu“ Tím myslí pan Kopečný, že to Rusko udělá stejně jako to udělal západ po Minských dohodách ?
Ono Rusko po Minských dohodách upustilo od své drzé politiky vměšování se do nejen sousedních států a napadení Ukrajiny?
… Minské dohody měly být řešením „vnitřního konfliktu“ Ukrajiny – takto je prezentoval tehdejší dosazený prezident Porošenko, který ty dohody za Ukrajinu podepsal… On pak ale k nim dodal, že je sice podepsal, ale „Ukrajina je nikdy nebude plnit..“ – a Francie a Německo, které byly spolupodepsány pod minskými dohodami také, tak na plnění povinností Ukrajiny z těchto dohody rezignovaly… Každá návštěva Merkelové a Macrona u Putina( před válkou) končila Putinovou větou ..“ a řešte minské dohody…“. A Minské dohody II. byly schváleny v RB OSN – tedy byly závazné z hlediska mezinárodního práva…
Rusáci žádné dohody nedodržují. Viz budapešťské memorandum (1994). Minské dohody nedodržovala žádná strana. Jaká dohoda, když se na výsostném území Ukrajiny prohánějí ruští okupanti a Rusáci rozdávají ruské občanství a pasy na potkání. Rusáky je potřeba likvidovat, dokud jim nedojde, že ruský chudobinec a hlupákov není vítán.
…žádné memorandum nemá závazný charakter mezinárodních smluv (a nestalo tomu tak u tohoto memoranda ani v USA a ani ve VB), ale i tak Rusko podmínky memoranda udržovalo až do převratu na Ukrajině v únoru 2014… Pak už Ukrajina – jako taková, byla politicky jiný stát… Tehdejší šéf SBU Ukrajiny Nalyvajčenko okamžitě umožnil po převratu „spřáteleným“ USA vybudovat odposlouchávací stanice na hranicích Ukrajiny s Ruskem, začalo „školení“ armády Ukrajiny experty nejen z USA, takoví váleční „instruktoři“ Mc Cain a Graham jezdili „školit“ pluk AZOV za dozoru tehdejšího dosazeného prezidenta Porošenka, atd. atd., Ukrajina v té době stále ráda spoluválčila i v Afghanistánu…. A Minské dohody byly stále vnitřní věcí Ukrajiny – to prohlásil Porošenko a byla to pravda, protože stále se jednalo o území Ukrajiny… Tedy jejich plnění mělo začít z té „hlavní“ strany moci a to byla vláda a prezident Ukrajiny…
Josefe: Stále dokola stejné lži, umíte akorát používat pár stejných frází, které dokola opakujete. Ukrajina měla v Afganistánu v rámci nebojové mise RSM cca 20 vojáků, kteří školili afgánské vojáky proti Talibancům. To dokazuje, že vaše řeči stylu, že „Ukrajina ráda válčila“ jsou tendenční bláboly. Naštěstí se dá vše na internetu dohledat a usvědčit ze lží takové diskutující jako jste vy, viz. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Participants_in_Operation_Enduring_Freedom
pro Roman M 17/1 : a proč tedy se ten Perebyjnis se k těm válkám „na pomoc Západu“ tak vehementně hlásil ? To odpovězte ! Vy neustále melete o „nebojových misích“ – no tam ale byly nelegální války… Tedy co chcete „legalizovat“ na primární nelegalitě ? K takovýmto výmluvám se dneska už nikdo nehlásí – jen tedy vy… Dokonce i teď končící Biden prohlásil to, že „jít do Iráku byla chyba..“ – ačkoli on tehdy pro tu války (války) hlasoval… Vám se ty obě války líbily – právo, neprávo, že ?
Josefe: Já nic o nebojových misích nemelu, to vy jste asi o tom nikdy neslyšel, nejste schopen nic dohledat nebo prostě se orientovat ve faktických událostech. Vy jste tvrdil, že Ukrajina válčila v Afganistánu. A na to já říkám v kontextu obecně dohledatelných faktů, se tam účastnila nebojové mise v počtu asi 20 vojáků. Prostě velká řada států se nechtěla boje proti Talibanců a organizaci Al-Kaida přímo účastnit a dávalo jim smysl vyškolení afgánské armády, která by dokázala uchránit vládnoucí režim (že to bylo naivní se ukázalo až později), ochrana humanitární pomoci nebo objektů, zabezpečení zdravotnické pomoci, likvidaci munice a nástražných systémů, případně provádění rekonstrukcí a oprav. V tomto režimu tam fungovali kromě vámi zmiňovaného Finska, Švédska nebo Ukrajiny i čeští vojáci. Přítomnost cizích vojsk neznamená to, že tam ti vojáci válčili, bojovali a zabíjeli. Perebyjnis se snad chlubil tím, kolik nepřátek tam Ukrajinci zabili ? Proto vaše řeči typu, že tam ty země „rády bojovaly“ jsou zcela lživé..
pro Roman M. 21/1 : tzv. operace Enduring Freedom nebo Resolute Support měly „dát“ válkám jakýsi „nádech“ legality – a na to vy skáčete… Prostě primárně to byly nelegální války a to nejde nijak omluvit ani za roky potom… I ty „enduringy..“ měly ale svůj původ v nelegálním začátku.. Já teď jsem nalezl článek s posledním ministrem obrany USA za Bushe ml. W.Gatesem z r. 2008, kde on požaduje po spojencích posílení vojáků o 15 tisíc nebo jejich zaplacení pro USA, tedy budˇ vojsko nebo peníze… A máte“ vymalováno tou ušlechtilostí na nebojové mise…“. A zbytek jsem dále podobně uvedl i v předchozí odpovědi… Vy každou válku západu na druhém konci světa dokážete vymluvit jako nebojovou, aby třeba jste to nějak omluvil… V Iráku bylo zabito přes půl milionu občanů, ale vy tomu nebudete věřit… Lituji vás… Kvůli takové vaší demagogii jsem se nemohl ani pořádně dívat na fotbal – to jsou nebojové mise…
Josefe, na ten fotbal jste se nedíval jen kvůli vašim hloupostem co tu píšete. Já jsem reagoval na vaši zmínku o účasti Ukrajiny v Afganistánu a toho se týkala i moje odpověď, jejíž hlavním smyslem bylo sdělit, že Ukrajina nejela do Afganistánu bojovat a zastřílet si, jak to podáváte vy. Nepsal jsem nic o Iráku a USA, nepsal jsem, že válka v Iráku nebo v Afganistánu byla nebojová, správná apod, ani jsem neadoroval vámi zmiňované další „války západu“. Navíc třeba válka v Afganistánu nebyla „válka západu“, to je opět lež. Účastnilo se tam i Rusko, Mongolsko, Severní Makedonie, Černá Hora, Azerbajdžán, Turkmenistán, Gruzie, dále mělo logistickou podporu Pakistánu, Uzbekistánu a dalších „nezápadních“ zemí. Odkaz na Enduring Freedom jsem dal jako důkaz toho, že měli Ukrajinci v Afganistánu zdravotníky a působili jako školitelé afgánské armády, tedy nikoliv jako „legalizaci“ té války jak se chybně domníváte.Uvedení odkazu není demagogie, ale poukázaní na fakta. Je to tak, že já píšu o voze, vy si domýšlíte o koze, bohužel diskuze s vámi je spíše komická, protože reagujete na něco o čem jsem já vůbec nemluvil a píšete o mne něco co jsem vůbec neřekl. Vaše lítosti stran mne jsou zbytečné, protože jsou založeny na vašich vlastních domněnkách, hořekujte sám nad sebou. Přeji pro příště poklidné sledování fotbalu důchodcům do Prachaticka nebo případně do Jihočeského kraje 🙂
pro Roman M. 24/1 : začne-li válka, která neměla „schválení“ v RB OSN, tak je to válka protiprávní… Jakékoliv její další pozdější omlouvání, resp. přiobalování do ušlechtilých hávů, tak to nejde jakkoliv zlegalizovat… Pokud tedy tehdy ten Perebyjnis na ČT vědomě řekl, že „Ukrajina šla pomoct Západu“, tak to byl pochopitelně také vstup do války… Že to mohlo být „postranním vchodem“, tak to mohlo být, protože v tom říjnu 2001 to bylo v rámci NATO aktivováno na článek 5 a Ukrajina nebyla (a není) členem NATO… Ale pokud světové agentury při komentování této války (ale i podobně v Iráku) to uvádí tak, že „svého času působilo v Afghanistánu až 60 států, tak už nikdy tyto agentury nebudou rozlišovat, že „co bylo bojové a co bylo nebojové…“. Ani my – jako ČR, jsme do těch válek nešli s píšťalkami si tam zapískat pro dobro domorodým afgháncům a iráčanům, pro ně jsme byli okupanti se vším všudy… Tedy vaše neustálé vymezování na bojové a nebojové „mise“ je zcela jistě jen ke (smutnému) smíchu, protože i tehdy byli ti „domácí“ zabiti (i od toho Štrobla je tedy tento důkaz – což jste vy asi určitě neviděl, že ?). A pokud tedy píši, že tam bylo 60 (resp. 54) států, tak pochopitelně to nebyl jen „Západ“ , byli to tedy i takoví „připosluhovači“ jako ta Ukrajina, resp. i to Finsko a Švédsko, apod.. Že ta účast v těchto válkách šla odmítnout, tak to šla, protože do Iráku nešlo Německo, Francie – jako ti „pravověrné“ západní státy, ale to Německo třeba už nemohlo zamítnout lety USAbombardérů z Německa z tamních okupačních základen USA – tedy nepřímým účastníkem té války v Iráku i tak Německo bylo (něco jako Bělorusko na začátku války Ruska proti Ukrajině – ale pro Bělorusko s opačným „znaménkem“ z mezinárodního hodnocení…). Tedy v hodnocení aktivity v protiprávních válkách se budeme rozcházet, protože já stále mám názor , že důvod válek byl porušením mezinárodního práva, kdežto vy to porušení mezinárodního práva legalizujte s tím, že pak „už byly akty de iure“ – já tedy tvrdím, že kdyby války nevznikly, tak by nebylo co legalizovat a tedy ani žádní mrtví a žádné hospodářské škody… A co se týče důchodců Prachaticka, tak nevím kam tím směřujete, protože se asi snažíte vy tu vaší pravdu „vlámat do hlav“,že nakonec ty války byly vlastně legální… Což tedy u mě nemůže obstát… Ale nebudu vám tu umanutost „pravdy“ vymlouvat (protože třeba v Afghanistánu za tu dobu války se zase opětně zvýšila produkce opia, resp. tedy máku – a narostlo tak HDP, že …?
Je vidět, že čím více se jde do detailů, tak tím více vyplývají vaše mezery. RB OSN je výkonným orgánem OSN v oblasti bezpečnosti a míru. Definice jaké použití síly je/není legální je dáno Chartou OSN nikoli RB OSN. Rezoluce RB OSN jednou z možných způsobů akceptace použití síly, Charta OSN definuje ještě další dva možné způsoby legálního použití síly a to je individuální nebo kolektivní sebeobrana. Rozhovory se Štroblem jsem slyšel, z Afganistánu mám i přímé informace od člověka, který tam byl dvakrát v Logaru, tak mne poučovat nemusíte. Jestli zmiňujete „připosluhovače“ západu, tak za ně můžete považovat i Rusko, které mělo v Afganistánu vojenský špitál a z jehož území mohli spojenci provádět útoky na Taliban nebo třeba dále zúčastnění vojáci z Mongolska a Azerbajdžánu, to jsou vyloženě „přisluhovači západu“ :-). To vše dokazuje, že vaše názory o nějakém „západu“ a „přisluhovačích“ jsou jen hloupé řeči, které zbourá fakt, že všechny z těch vámi kritizovaných rozhodnutí RB OSN byla schválena i Čínou a Ruskem :-). Ano, ty agentury a komentátoři, které zmiňujete, říkají kdo byl v tom konfliktu, ale právě neříkají kdo tam „rád válčil/bojoval“ nebo „si rád zastřílel“ jako manipulativně tvrdíte a tím jste se sám usvědčil ze lži. Jinak jste zábavný, že prý okupované Německo? 🙂 Vždyť i Němci se účastnili akcí v Iráku – třeba členové posádek AWACS nebo v rámci mezinárodních sil pro výcvik irácké armády, to vše se souhlasem německých vlád. Ano, za války v Afganistánu došlo k rozšíření produkce opia, ale převážně v provinciích ovládaných Talibanem, který výnosy z jeho prodeje používal na svou činnosti a opatřování zbraní. Oboje v rozporu s rezolucemi RB OSN.
pro Roman M. 27/1 : no „povoluje-li Charta OSN ještě dva způsoby „intervence“ jako individuální nebo kolektivní obrana, tak to dle vás zcela naplňují ty války jak v Afghanistánu, Iráku ( ale i ta Jugoslávie v r. 1999), že ? Oba státy byly tedy obrovským nebezpečím pro těch 60 , resp. 54 států, kteří tam „vlítli obranně se bránit..“ – tak takovéto důvody uváděl tehdy G.W. Bush do všech televizí světa a já vidím, že vás také přesvědčil o potřebnosti obou válek… Těžko to dál komentovat… A pokud už zmiňujete Rusko – a i Irán také, tak ty v první fázi války v Afghanistánu povolily pro USA přelety jejich bombardérů a vojenských letadel přes jejich území (ale Irán byl i tak nepřítelem pro USA, protože Rumsfeld a ani Cheney nechtěli Iránu povolit žádný ústupek z tvrdosti USA vůči němu).. A pro přelety přes Rusko musely mít USA dále schválené i přelety dalších států hranicemi s Afghanistánem…A dále ty „údajné“ schválené rezoluce z RB OSN k oběma válkám… No ty -dle vás, byly tedy natotata po zahájení válek , že ? Tedy od listopadu 2001 už byly války v Afghanistánu a v Iráku podobně od dubna 2003 de iure schváleny, že ? A bylo-li Německo ve válce v Iráku, tak to bylo až po Schroderovi, pak už na to mohla „kejvnout“ Merkelová, která to asi dostala befehlem… A to opium – no tak to se mohlo rozšířit skutečně až po ovládnutí USA a mezinárodní „koalicí“, protože maková pole nebyly primárním zájmem dlouho po ř. 2001, ale bylo to až „za chvíli“, protože USA neměly co nabídnou jako obživu místním lidem – a tak oni začali z bídy opětně mák pěstovat, takto to psaly tehdy i různé agentury – tedy „bokem“ žádný Taliban to nepreferoval… Taliban hned chvíli po svém opětném vítězství utnul v krátkém čase produkci máku na asi 5% z původní podpory USA… Musíte si vymyslet něco jiného…
Josefe, ten kdo tady neustále něco vymýšlí jste vy, já jen konstatuji dohledatelná fakta. Diskuze s člověkem vašeho typu je ztracený čas, je to trochu jako s nemocným, protože musím reagovat na něco, co jsem neřekl a vyvracet nějaké vaše domněky, které si utváříte. Kde v mém komentáři píšu něco o tom, že ty války byly potřebné jak o mne uvádíte? Ve svých příspěvcích jsem ani nemluvil o tom, že by Německo bylo ve válce, ani jsem netvrdil nic o Jugoslávii atd. Naopak se mne ptáte na to co jsem už řekl a chrlíte nějaké slátaniny obecně proti „západu“, které ani nesouvisející s mými příspěvky ani s tématem tohoto článku. V době působení spojeneckých sil v Afganistánu se okolo 80-90% opia produkovalo v oblastech pod vládou Talibanu nebo obecně mimo kontrolou spojenců, takže ti spojenci asi těžko mohli těm pastevcům něco dávat, když v těch oblastech působil převážně Taliban. A pokud měli, tak by bývali museli ty oblasti ovládané Talibanem dobýt, což je předmětem vaší kritiky, takže si vlastně protiřečíte. Ujasněte si o co vám jde.
pro Roman M. 29/1 : za vlády Talibánu do války v říjnu 2001 potlačil Talibán produkci opia skoro na 0 (slovy : na nulu)… To se změnilo po zahájení války USA a pohůnků – a ti nechali volné „pole“ místním domorodcům, protože ale jim nezajistili jinak žádnou obživu.. Pak když v srpnu 2021 všechny okupanty Taliban vyhnal, tak se produkce makových polí opět razantně snížila – a uvádělo se někdy po cca 2 letech od osvobození, že produkce máku nepřevyšovala 5% jako léta předtím za dob okupace…
Vaše řeči nic nezmění na faktu, že opiová pole byla hlavně v oblastech ovládaných Talibanem. Taliban oficiálně celému Afganistánu nikdy nevládnul, od konce sovětské okupace tam probíhaly boje mezi frakcemi povstalců a později mezi Talibanem a tzv. Severní aliancí. Taliban žádné okupanty nevyhnal, jestli myslíte spojence, tak ti odešli sami na základě dohody s Talibanem, kterou odsouhlasila RB OSN. Spojenci se zavázali sbalit kufry a Taliban, že nebude podporovat terorismus. Zbývající domácí afgánská armáda, která se víceméně vzdala, nebyli přeci okupanti😊. Pokud tvrdíte, že byl Afganistán „osvobozen“ Talibanem, tak bych vám doporučoval, abyste se přestěhoval do některé z provincií Afganistánu, třeba na Kandahar a viděl to osvobození na vlastní kůži a vemte sebou rodinu (hlavně ženy), aby tu svobodu mohli zažít s vámi. Jestli vám jako osvobození připadá zavedení radikální verze islámského práva šaria, které trestá ženy za pokus o vzdělávání nebo za pohyb bez přítomnosti muže, provozuje veřejné bičování či ukamenování, tak nevíte, která bije, nebo jste zvrácený člověk.
Takže podle tebe, šimánku, se západ připravoval na válku proti západu.