Think-tank Okamurovy SPD sdílí adresu s romskou restaurací. Hledá nové sídlo i experty
Hnutí SPD by svým novým politickým institutem rádo zlomilo pověst strany, které chybí experti prakticky na cokoli. Okamurovci působí jako strana jednoho až dvou mužů; jinak prosluli hlavně výroky jako byl ten o zabrušování a vybrušování někdejšího stranického garanta přes kulturu, exposlance Miloslava Roznera. Kromě toho, že strana shání experty, hledá pro svůj mozkový trust i sídlo.
Institut svobody a přímé demokracie zatím podle obchodního rejstříku sídlí v domě na Malé Straně v Praze. Ve stejném, kde provozuje vinárnu ředitel institutu Josef Nerušil. Na dveřích ani zvoncích není o institutu nebo straně ani zmínka.
„Je to prozatímní sídlo – do budoucna máme o sídle jasnou představu, čekáme nyní na uvolnění prostor,“ tvrdí Nerušil. Ten je zároveň nově zvoleným šéfem pražské SPD a asistentem poslance Jiřího Kobzy. V loňských volbách Nerušil neúspěšně kandidoval za Okamurovce do sněmovny jako jejich pražský lídr.
Okamurovi Romové
Institut byl zaregistrován a zapsán na zmíněné adrese letos v únoru. V tamní vinárně se v minulých měsících scházeli členové a příznivci SPD, zastánci czexitu i další sympatizanti takzvané „vlastenecké“ scény. Ty zmiňuje i aktuální zpráva ministerstva vnitra o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2021.
Letošní setkání „czexitářů“ ve vinárně Ambix
Podle ní extremistické a xenofobní skupiny „trvale a intenzivně ohrožují bezpečnost a kvalitu života obyvatel České republiky“. Jedním z důvodů, proč bezpečnostní složky ve svých zprávách opakovaně zmiňují i SPD, je i fakt, že právě z této části politického spektra často zaznívá xenofobní, otevřeně antimuslimská a také protiromská rétorika. Sám šéf SPD Tomio Okamura protiromskými výpady nešetří.
O to paradoxnější je, že z vinárny šéfa pražské SPD se v posledních týdnech stala restaurace nabízející exkluzivně romskou kuchyni, včetně živé hudby. Místo Ambix baru tak návštěvníky dovnitř láká „Ambix Gypsy Club“.
Místo vinárny SPD romská restaurace. Foto: HlídacíPes.org
Tomio Okamura sice na jedné straně zdůrazňuje, že „si váží všech slušných Romů“, na druhé však například prohlašoval, že „strmý růst romské populace je jedním ze dvou největších bezpečnostních rizik pro Českou republiku“.
Poměry v romském koncentračním táboře v Letech u Písku za druhé světové války komentoval tak, že podle něj tábor „nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb“. Následnou kritiku ze zlehčování holokaustu označil za kampaň proti SPD.
Jedna z akcí SPD za účastí politiků strany ve vinárně Ambix
Výše zmíněný Miloslav Rozner, který tábor v Letech označil za „neexistující pseudokoncentrák“, dostal letos v dubnu za svá slova nepravomocně půlroční podmínku.
Politické instituty mají přitom už ze zákona působit přesně opačně. Tedy vykonávat „vzdělávací, výchovnou, publikační a kulturní činnost v oblasti rozvoje demokracie, právního státu, názorového pluralismu a ochrany základních lidských práv“.
Okamurovci si ale do zakládací listiny institutu připsali i „podporu národně a vlastenecky orientovaných proudů společnosti, podporu osobních a ekonomických svobod jednotlivce“ či „rozvoj konceptu přímé demokracie“.
SPD: Chceme být transparentní
Institut SPD chce navazovat kontakty s podobně zaměřenými organizacemi v zahraničí, vykonávat publikační, editorskou, kulturní a vzdělávací činnost a pořádat popularizační semináře.
„Institut už uspořádal několik debat s voliči a občany (veřejných i neveřejných), popřípadě i s mládeží, další akce plánujeme (např. 20. června seminář v Poslanecké sněmovně),“ odepsal na dotaz HlídacíPes.org Josef Nerušil. Na doplňující otázku, o jaké akce přesně šlo, už nereagoval. Dotazy nechala bez odpovědi i mluvčí SPD Barbora Šťastná.
Ke spolupráci s institutem SPD se na Facebooku hlásí europoslanec hnutí Ivan David, který pořádá pravidelné debaty v jiné pražské vinotéce. Akce na různá témata mu prý pomáhá připravovat právě stranický institut.
„Nehrajeme žádného betla, máme zájem o transparentnost, nicméně pořád se to nějakým způsobem rodí,“ komentoval přípravy institutu SPD předseda jeho správní rady a poslanec hnutí Radovan Vích.
SPD vznikl nárok na státní příspěvek na podporu činnosti politického institutu loni, když se podruhé v řadě dostala do sněmovny. Vzhledem k volebnímu zisku může na provoz institutu počítat se sumou přesahující tři miliony korun ročně. Zatím na ně ještě čeká. „Ministerstvo financí neodeslalo politickému hnutí Svoboda a přímá demokracie příspěvek na podporu činnosti politického institutu,“ potvrdil tiskový odbor ministerstva.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
37 komentářů
1. SPD zastupuje cca 10% obyvatel této země, zpravidla kvalitněji vzdělaných a do pracovního procesu více zapojených než průměr. Proto skutečně nemá problém sehnat experty na cokoli, snad s výjimkou nějakých hovadin typu gender či feminismus.
2. Zastávání se slušných Romů se netluče s obavami z nárůstu počtů, protože daleko více dětí mají ti neslušní. Ti slušní mají zpravidla 1 – 3 děti a většinou jejich okolí ani neví, že se jedná o Romy, protože se svým chováním nijak neliší od majority.
3. Tábor v Letech nemohl být koncentrák, protože ležel na území protektorátu a legislativa nacistické třetí říše zakládání a provozování KT na jiných územích než říšských explicitně zakazovala. Polsko (jeho západní část) bylo připojeno k říši a bráno jako říšské území, dtto Rakousko, takže na území těchto států koncentráky být mohly.
Tábor v Letech byl původně (dokud tomu vládli Češi) táborem pro opakované recidivisty méně významné kriminality (zloděje či zlodějíčky, prostitutky /okrádající zákazníka a i jinak porušující pravidla své profese/, podvodníčky nižší kategorie apod.) a jejich rodiny. Vedle Romů tam byli i Češi, Němci a další etnika z území 2. republiky, potažmo protektorátu. Ty rodiny tam byly proto, aby se o ně po ztrátě „živitele“ někdo postaral.
Osobně jsem toho názoru, že šlo o snahu tyto lidi „uklidit z dohledu“ než se německá okupace přežene, protože se vědělo, že tito lidé na územích, která Němci obsadili dříve, byli fyzicky likvidováni. Mohli to souviset s naivní (z našeho pohledu) představou, že Francie a Velká Británie vzápětí Hitlera porazí. Taková očekávání jsou u nás exaktně doložena a pracovala s nimi i např. propaganda odboje.
Později Němci ve stejné lokalitě a s využitím části původního personálu („nabídka, která se neodmítá“) zřídili sběrný tábor pro Romy, který co do organizace ani funkce neměl s původním táborem nic společného. Ale ani to nebyl koncentrák jako takový, jen místo, kam byli shromažďováni lidé ke hromadným transportům do skutečných koncentráků – na území „rajchu“.
A režim toho původního tábora byl skutečně volnější, zejména pro rodinné příslušníky vězňů, kteří vězni fakticky nebyli, jen tam byli „na byt a stravu“. Dokonce se zachovaly fotografie, pořízené samotnými vězni, a byli tam navazovány i milostné vztahy (což dnes není možné ani např. v první nápravně výchovné skupině současných věznic).
Jistěže zřízení toho původního tábora bylo do značné míry dáno naivitou, s jakou bylo obecně přistupováno k riziku ze strany Němců, která poznamenala i první generace odboje (byly např. pořádány schůze, existovaly seznamy členů odbojových organizací atd.). Původně si to Češi představovali jako jakýsi návrat před rok 1918 (nebo spíš 14).
Jak jste přišel na to, že SPD zastupuje zhruba 10% obyvatel ČR? To je naprostý nesmysl a nepravda.
Volební výsledky jsou nic?
Volební výsledky říkají, že je to 10 % z 65 % oprávněných voličů.
Budete-li takto počítat, tak jsme v EU vlastně protiprávně, protože těch, co hlasovali proti + těch, co nepřišli k urnám při hlasování o vstupu, bylo dohromady víc, než těch, co hlasovali pro.
Více-méně se předpokládá, že ti zbylí, co nehlasují, mají preference +- podobné jako ti, co hlasovali.
Na záměry a věrohodnost SPD se zeptejte některého z podvedených poslanců bývalého Okamurova Úsvitu: Já se zeptal a dostal předpověď – spíše varování s odkazem na známý vývoj z 1998 v ODS: „V blízké budoucnosti zůstanou v ODS (čti SPD) jenom ti, kteří se ve shodě se současným vedením domnívají, že lež a finanční machinace jsou legitimním nástrojem politiky…“
Úsvit byl infiltrován a zničen lidmi, kteří jsou s vysokou pravděpodobností agenty STB, pardon, BIS. Z toho plyne určitá „autoritářská“ kontrola nad SPD ze strany jejího užšího vedení.
My, pamětníci, si pamatujeme na jednu epizodu Rychlých šípů, kdy nabrali do svého klubu nováčky a ti je potom z klubu vyhodili. Podobný motiv použil Foglar i v seriálu Kulišáci, který vycházel v ABC v 60. letech.
SPD je strana, která zkorumpovanému odpadu, co se u nás formálně střídá u moci, ale fakticky si propachtoval státní pašalíky, tč. formou „politických náměstků“, trnem v oku. Proto je systematicky pomlouvána, ale těm pomluvám nelze věřit, maximálně je vhodné se pomlouvajícího zeptat, kdo konkrétně jeho platí.
Argumentace infiltrací cizích nepřátelských agentů byla oblíbená rétorika za komunismu. Aby nepřišel Okamura o koryto, tak si dal pro svůj následující obchodní projekt s názvem SPD raději stanov do pojistku, podle které kandidát na předsedu strany může být jmenován pouze se souhlasem aktuálního předsedy (Okamury). Takže taková málá „vedoucí úloha strany“, čili totalita uvnitř politické strany. Je vidět, že ve společnosti jsou stále lidé, kterým toto imponuje.
To, že ti z členů, co rozbili Úsvit, to nedělali z nějakého entusiasmu, je vcelku jasné.
Pojistka proti něčemu takovému v dalším projektu je dost rozumná.
A, MMCH, BIS má podobné aktivity přímo v popisu práce. To, že je dělá velmi selektivně (např. vůbec nic nedělá proti levičáckým radikálům), je možná ještě horší, než kdyby to dělal plošně.
A.S.Pergill:
V případě politického podnikatele Okamury to je pojistka pro to, aby nebyl odstrčen od koryta neb jeho strana spíše připomíná obchodní projekt s lacinými gesty.
Uveďte zdroj, na základě kterého tvrdíte, že toto má BIS v popisu práce.
To má v popisu práce každá tajná služba od vzniku těch prvních někdy ve starověku 🙂
Před pár lety byla aféra, jak agenti BIS infiltrovali skupinu ultralevičáků, kteří chtěli organizovat požáry vojenských transportů. A podobných zmínek o tomto typu práce této organizace by se dalo najít víc.
Pergill: A akci Vulterin měla BIS také v popisu práce ? 🙂
Zdá se mi, že vaše příspěvky postrádají konzistenci. O kousek výš jste si stěžoval, že BIS „nic nedělá proti levičáckým radikálům“ a nyní uvádíte příklad jak „BIS infiltrovali skupinu ultralevičáků“.
Romane,
to byl asi jediný případ, kdy se BIS obrátila tímto směrem. Jinak ve všech jejich výročních zprávách (alespoň v těch částech, co byly zveřejněny) bojuje hlavně proti „pravicovému extrémismu“.
A i tahle akce skončila fiaskem u soudu.
Budu reagovat jen na první bod – je to přesně naopak: voliči SPD jsou z populace, která má nižší úroveň vzdělání a nejlépe se jí daří v regionech s vysokou nezaměstnaností, takže nikoliv jak píšete „zpravidla kvalitněji vzdělaných a do pracovního procesu zapojených“. Přečtěte si výsledky nějaké demografické volební studie, případně dohledejte informace na běžných zpravodajských webech, kde se tyto informace po volbách objevují. Mimo jiné tam najdete i to, že podíl voličů s vysokoškolských vzděláním má SPD jeden z nejmenších ze všech kandidujících stran.
1. Obávám se, že maturant z nějakého exaktního oboru toho ví a zná více, než absolvent nějakého humanitního oboru s VŠ diplomy.
2. Věřím jen těm statistikám, které jsem sám osobně zfalšoval 🙂 Mě a nebo další VŠ voliče SPD, které znám, zatím nikdo nedotazníkoval.
To je velice laciné relativizovat statistiku, která není ve váš prospěch. Jinak právě ten absolvent „exaktního“ oboru toho ví pouze jenom o tom svém oboru a má podstatně horší obecný společenský přehled. Navíc absolvent VŠ dokáže podstatně lépe pracovat s informacemi, dokáže je vyhledávat, ověřovat a je méně náchylný k tomu, aby se nechal opít lacinými populistický hesly. Jinak ty statistiky přece neříkají, že mezi voliči SPD nejsou žádní absolventi VŠ, jen jejich procento je malé oproti rozložení v rámci jiných politických stran, s tím se musíte smířit.
1. Ty statistiky silně závisejí na metodě, jakou byly pořízeny. Tomu si troufám rozumět, protože zde mám určité odborné kompetence.
2. Pokud je nějaká strana ostrakizovaná, tak se k ní významná část lidí nebude hlásit a obavy z postihu za hlášení se k ní budou mít hlavně lidé vzdělaní a na postech s určitou odpovědností.
Čili, ať chcete nebo nechcete, máte hned na začátku statistického šetření těžkou selekci respondentů. Korektní statistické šetření prostě neuděláte, i „exit pool“ bude silně zkreslený.
Můžete do jisté míry věštit na základě sociálního složení obvodů, kde byla SPD úspěšná a kde ne, ale to je opravdu věštění, interpretovat taková data je velice složité a můžete různými metodami dosáhnout až protichůdných výsledků.
3. Je třeba taky zohlednit skutečnost, že některé obory, zejména na humanitních VŠ, nemají o mnoho vyšší úroveň než maturita na gymnáziu za socíku (nebo na současném prestižnějším gymnáziu).
4. „Obecný společenský přehled“ je do jisté míry mýtus. Řada humanitních oborů jsou v podstatě vymývárny mozků levičáckou ideologií (mnohdy asi na úrovni VUML) a jejich absolventi mají „obecný přehled“ pivovarského valacha s klapkami na očích. Živí se bezcenným žvástáním, které prakticky není jak hodnotit. Na rozdíl třeba od lékaře, přírodovědce, technika (apod.), u nichž zpravidla kvalitu práce hodnotit lze a „obecný přehled mají zpravidla vyšší i kvalitnější.
Lidé, kteří reálně pracují a prací vytvářejí nějaké hodnoty (což většina absolventů humanitních oborů nikoli) mají rovněž zpravidla reálnější pohled na svět, korigovaný nabytými zkušenostmi.
5. Obecně považuji ono tvrzení o podpoře „extrémistických politických stran“ ze strany nevzdělaných za určitý dehonestační mýtus, který nemá moc velkou oporu v realitě.
A.S.Pergill: To, že se SPD daří v obcích s nejvyšší nezaměstnaností a nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí je obecný fakt založený na reálných volebních výsledcích, který byl následně statisticky zpracován. Nejedná se o nějaké volební průzkumy apod. o čem píšete.
Jinak v mém příspěvku jsem psal obecně o VŠ vzdělaných lidech, nikoliv jen humanitních oborech. To, že plivete na tyto obory vypovídá něco o vaší osobě. Vy jste zcela jistě člověk důchodového věku co dlouhou dobu žil v komunismu, který byl materiálně-hodnotově orientován a intelektuálové byli tehdy nežádoucí. Zřejmě vás to značně ovlivnilo a jste nyní zřejmě frustrován ze současné doby a soudě podle vašich příspěvků si zde vyléváte žluč.
Romane,
Ano, jsem člověk důchodového věku s vysokoškolským (včetně postgraduálu) vzděláním biomedicinského typu. Protože jsem učil a zkoušel na mnoha dalších typech VŠ, tak mám naprosto jasnou (a ne zcela vábnou) představu o kvalitě tzv. humanitních oborů. Ostatně, setkal jsem se s nimi i ve formě „marxáku“ za pregraduálního studia a, abych se mohl ucházet o titul CSc., musel jsem mít i VUML (což je +- ekvivalent významné části současných humanitních oborů).
Jsem frustrován spíš z toho, že se pod praporem EU cpeme (či spíš jsme cpáni) někam, odkud jsme vcelku právem nadšeni odešli po 17. listopadu 1989, včetně toho, že ta EU stále více připomíná brežněvovský SSSR. Nejlépe nám bylo v devadesátých letech, kdy rudí socani byli už vykopnutí a ti modří se nám sem ještě necpali.
Jinak pouhé statistické zpracování socioekonomických parametrů volebních okrsků a volebních výsledků tamtéž nemá takovou výpovědní hodnotu, aby se dalo interpretovat tak, jak to činíte. Mám o tom sestudováno patrně podstatně víc než vy, protože jsem statistiku a na ni navazující epidemiologické studie dlouhá léta a úspěšně dělal.
MMCH dcera studovala (mj.) sociální studia a mě vstávaly hlasy jak hřebíky z těch volovin, co jim tam hlásali. I to je zdrojem mé skepse vůči tomuto druhu studií.
Pergill: Jen bych připomněl, že to statistické zpracování, jehož závěrem bylo mimo jiné i to, že se SPD daří v místech s nižším vzdělání, vyšší nezaměstnaností a vyšším příjmem sociálních dávek (mimochodem velmi podobné rozložení voličské základny má i ANO), jsem nedělal já, ale tuto interpretaci vyřknuli autoři toho statistického zpracování. Nevím jestli ten odkaz projde, zdroj je zde:
https://www.stem.cz/wp-content/uploads/2021/12/STEM_volby-2017-a-2021_obce-1.pdf
Diskutovat zde o tom, jestli jsou oni (STEM), vy nebo já lepší ve statistice nebudu, pokud to chcete rozporovat, tak připomínky pošlete rovnou vašim kolegům do STEMu.
Nehodlám rozporovat statistiku, ale jejím výklad.
Navíc ta statistika nerozlišuje kvalitu toho VŠ vzdělání. V těch menších sídlech to budou lidi, kteří se živí reálnou prací, velká sídla si mohou dovolit živit vyslovené parazity z humanitních studiích, živicí se „tlamocvičnými“ aktivitami (Praha je podobnými existencemi přímo přecpaná). A vzhledem k tomu, že dost jich dělá tyhle věci i na živnosťák, trochu to zpochybňuje i ten vztah mezi živnostníky a příznivci SPD.
Mimochodem, kdybyste ten graf na straně 27 vámi citovaného materiálu rozřízl svisle zhruba v půlce, tak by levá a pravá strana měly dost odlišné proložení přímkou. Podobný jev by asi nastal i u toho zastoupení vysokoškoláků (str. 19).
Jistě je taky otázka, zda parametry pro lineární úměru jsou vhodným ukazatelem u dat, připomínajících vyplnění kruhu tečkami (jistěže příslušný algoritmus vám ty čáry zkonstruuje, ale je otázka, zda mají vůbec smysl.) Některé z těch dat by asi daly smysluplnější výsledky při nelineárních závislostech , minimálně podle Kendalla a Spearmana. Případně si pohrát s prokládáním křivky, a ne přímky. ale to už je opravdu „vyšší dívčí“.
Nicméně i v této podobě to prokazuje propast mezi menšími a většími sídly.
Rozdělení na další kategorie VŠ a případně i dalších stupňů vzdělání tam není vůbec žádoucí, naopak by mohlo být kontraproduktivní, protože některé skupiny by měly v rámci regionů malá zastoupení, takže výsledky by šlo obtížně interpretovat. Navíc jak byste chtěl měřit kvalitu VŠ, že by vlastní „Pergill scale“ ? 🙂 Můžete zpochybňovat proložení přímkou, nicméně ta data, která ta přímka prokládá, ukazují fakta zřetelně i bez proložení přímkou (nebo křivkou).
Romane, kategorie VŠ se dají vždy dodatečně sloučit, pokud by došlo k tomu jevu, kterého se obáváte. Nicméně se dají sloučit i regiony podobného typu a dostat se v těch kategoriích na vyšší počty. A existují i speciální metody pro práci s takovými čísly, Kdysi jsem měl doktorandskou studentku, které se takto rozpadl soubor na málo početné kategorie, a přesto se tam zajímavé informace našly a podařilo se prokázat jejich statistickou významnost.
Jistěže by se dala udělat nějaká „Pergill kategorizace“ a naskupinovat vysokoškoláky podle toho, zda dělají něco užitečného (typicky inženýr, lékař) nebo něco bezcenného (typicky „genderznalec“, „mulktikulturalista“ apod.) a případně kategorie „něco mezi“.
Nicméně VŠ mají přehled o procentu zaměstnanosti svých absolventů podle oborů, a zda pracují v oboru nebo se přeškolili na něco jiného (a mají to k dispozici např. i akreditační komise), takže by se dalo těm VŠ přidělovat nějaké „oborové skóre“.
Jak jsem uvedl, nezpochybňuji data (i když sám stát občas v rámci propagandy falšuje statistiky, setkal jsem se s tím), ale jejich tak jednoznačný výklad, jaký uvádíte. Pro ten IMHO ty statistiky nejsou dostatečně průkazné.
Statistika je taky ošidná v tom, že není (sama o sobě) s to detekovat co je příčina a co je následek. Prokáže jen vzájemnou souvislost, a ta ještě může být zprostředkovaná faktorem, který se nesledoval 🙂
Já vám rozumím, že se s tím závěrem nemůžete smířit a tak se snažíte relativizovat a zpochybňovat co jde, jenže kromě kritiky proložení přímkou a demonstrativního zaběhnutí do oblasti korelací jste nepředvedl nic, co by poukazovalo, že uvedený výklad není správný. Já přeci netvrdím, že mezi voliči SPD nejsou žádní vysokoškoláci, vždyť v mojem příspěvku výše jsem uvedl že: „podíl voličů s vysokoškolským vzděláním má SPD jeden z nejmenších ze všech kandidujících stran“. Uvedený výklad není moje vlastní interpretace, ale závěr pracovníků STEMu, proto cituji str. 8. odkazu výše: „Rovněž v obcích s vyšším podílem vysokoškoláků měly strany SPOLU a PIRSTAN vyšší zisky. V 20 % obcí s nejvyšším podílem VŠ získalo SPOLU 30,7 % hlasů. Zisky ANO a SPD naopak s vyšším podílem VŠ klesají. „, dále str. 10 „Pro podíl nezaměstnaných se opakují podobné vzorce jako v předchozích případech, vzhledem k charakteru ukazatele je však vztah obrácený. SPOLU a PIRSTAN mají vyšší podporu v obcích s nižší nezaměstnaností. ANO a SPD naopak tam, kde je nezaměstnanost vyšší. ..“. Pokud s těmi závěry nesouhlasíte, tak si opravdu běžte stěžovat vašim kolegům do STEMu, případně pro něj uspořádejte výukový seminář na dané téma, aby příště dělali lepší statistiky 🙂
Abych byl konkrétní, tak v té statistice chybí (mimo jiné) věková standardizace a zastoupení pohlaví (resp. bývá zvykem hodnotit každé pohlaví zvlášť). To jsou faktory, které mohou převrátit surová data v pravý opak.
Naprosto čítanková je úmrtnost v těžebních okresech severočeského kraje za komunistů, kdy úmrtnost na 100 000 obyvatel nijak nepřevyšovala věkový průměr, ale když se zhodnotilo, že se tam v průběhu 50. a 60. let přistěhovala spousta mladých lidí za prací (a udělala se věková standardizace), tak to najednou byly nejhorší okresy v ČSSR.
A stejný průšvih bylo zavedení ukazatele „ztracená léta“ (indikujícího výskyt předčasné úmrtnosti), protože pak „vyskočily“ některé okresy s vysoce kvalitním životním prostředím, do té doby občas brané jako referenční pro srovnávání zdravotního stavu populace s okresy se životním prostředím narušeným.
A pokud byl člověk očitým svědkem, či přímo „ozubeným kolečkem v mašině“ takovýchto studií, tak je vůči hrubým ukazatelům, které presentuje STEM, docela skeptický.
Možná ještě něco: SPD není antimuslimská, ale antiislamistická.
Islám je náboženská víra, islamismus je politická ideologie a být jejím protivníkem je stejně legitimní, jako být antifašistou (či antinacistou) nebo antikomunistou. Jediný problém spočívá v tom, že zatímco člen fašistické / nacistické / komunistické strany zdaleka nemusel být přesvědčeným fašistou / nacistou / komunistou (a v některých případech i bojoval proti příslušnému režimu), je každý muslim EX DEFINITIO současně i islamistou (protože islám nerozlišuje náboženskou a politickou složku moci a ideologie).
Nicméně: „Antimuslimství“ by bylo, kdybychom muslimům zakazovali věřit, modlit se a provádět další náboženské úkony, které jsou v souladu s obecně platnými zákony. Antiislamismus je proti tomu, aby se muslimům tolerovaly věci, které jsou v rozporu s platnými zákony – od nedobrovolného odívání muslimek do sociálně dehonestujících oděvů (burka a další typy ženského odívání jsou jakousi obdobou žluté hvězdy, kterou museli v nacistickém Německu nosit Židé) až po teroristické útoky. A legitimní je i boj proti povolování pro muslimy výjimek z obecně platných zákonů (ale to se týká i dalších menšin, a ne jen náboženských), jako je např. výjimka z legislativy o týrání zvířat pro muslimskou rituální porážku, která není nic jiného než sofistifikovaným umučením zvířete k smrti.
A z trochou zjednodušení platí, že náboženskou svobodu (tedy zákaz „antimuslimství“) řeší Ústava, zatímco toleranci některých prvků islamismu (a jeho obdob u dalších náboženství) státem řeší tzv. registrace. Takže boj proti registraci islámu (před několika lety), na němž se podílel Okamurův předchozí projekt Úsvit spoluorganizováním petice občanů, nebyl zaměřen proti islámu a náboženské svobodě muslimů, ale vůči tolerování některých (obecně protizákonných a někdy i protiústavních) prvků islamismu státem.
Ale rozhodně není antiteroristická, neboť její člen se stal historicky prvním českým teroristou.
Kolik teroristů je na politické levici (kam spěje i ODS)? Co přátelství šéfa Pirátů s teroristickou organizací ANTIFA?
Našla by se vůbec na naší politické scéně strany, jejíž alespoň jeden člen či sympatizant nespáchal něco podobného?
A jistěže se můžeme ptát i na to, kdo toho pána k dotyčné akci zaúkoloval. A klást otázku cui prodest.
Zajímavost:
Včera jsem viděl bilboard, napodobující výtvarným aranžmá i použitými typy písma ony známé bilboardy „Za Babiše bylo líp“, ale hlásající světu: „Za Okamury bude líp“ 🙂
Omyl, ty billboardy hlásají „Za Okamury bude ještě lépe“. Takže jako největší populisté slibují ještě více než slíbil ten druhý největší populista, to je fakt pecka 🙂
Omlouvám se za zkomolení. Psal jsem to s více než denním odstupem. Nicméně smysl „ještě lépe“ a „líp“ je +- stejný.
Faktem je, že za „demokratů“ z pětikoalice nám rozhodně lépe není, spíš pravý opak. A vina je jednoznačně na nich a nikom jiném.
Řekl bych, že to není stejné. Ten akcent na to, že bude ještě lépe než za strany, jejíž billboard imitují je podle mne zcela záměrný.
Vlastně škoda, že nemáme vládu v čele s Okamurou – nebyla by už válka, zdražování, byly by bezpečné ulice a peníze by dostávali jen slušní lidé, atd 🙂
Kdyby se jen polovina z toho podařila 🙂
Jinak bez legrace: Se spoustou věcí, co pan Okamura hlásá, nesouhlasím a v případném referendu bych s vysokou pravděpodobností hlasoval opačně než on. Nicméně hlas pro něj považuji za kostku mýdla, hozenou na schodech pod nohy xindlu, který nám v podstatě upírá demokracii, protože bez funkčního zákona o obecném referendu režim v podstatě demokratický není..
Zcela jistě nejsem zastánce stovek referend ročně, ale toho, aby tvůrcům prasečin, tj. „zastupitelům“ visel permanentně nad hlavou Damoklův meč referenda, které jim je zmaří.
A neměl bych ani problém pokud by, jako ve Švýcarsku, mohli naši voliči referendem zrušit každý přijatý zákon. Dokonce bych byl proto, aby příčinou takového zrušení byla i jeho nesrozumitelnost nebo nejednoznačnost.
To A.S.Pergill: S tím Švýcarskem to je právě ten zásadní omyl, asi jste se nechal nachytat na líbivá programová prohlášení stran jako je SPD. o Švýcarsko jste se moc nezajímal nebo ani nemluvil s nikým kdo žije v této zemi. Švýcarsko nebylo na rozdíl od nás morálně zdecimováno obdobím socialismu, kdy všechno patřilo všem… Je tam jiná politická kultura a především silně zakořeněná odpovědnost občanů za stát. Pojem práva a odpovědnosti tam není jen prázdný pojem, odpovědnost tam není na druhém místě, ale z pocitu jaký jsem nabyl já, si myslím, že je tam prvořadá. V běžném životě to můžete vnímat v té přeciznosti, přesnosti a možná v některých případech přílišné byrokratičnosti. Národ jako Švýcarsko si proto může dovolit takový nástroj jako je referendum, to tam ale neslouží pro plošné odvolávání politiků nebo rušení zákonů, ale spíše pro určení směru kam se společnost v určitých oblastech bude ubírat, navíc některé referenda nejsou závazná. Jednoduše aplikovat u nás referenda podle stylu Švýcarska nelze, politický systém je tam jiný, oni jsou navíc federace a mnohé z těch referend se dělají pouze regionálně v rámci určitého kantonu. U nás v ČR si dokážu představit referenda na úrovni obcí, kdy by občan mohl mít možnost se vyjdářit k určitým věcem v oblasti kde žije. Do referend zasahujících do obecných nebo celostátních záležitostí bych se pouštět nechtěl. Obávám se, že to je v naší společnosti zneužitelné, zvláště v dnešní době kdy určitá část politického nebo jiného zájmového spektra vlastní – případně může ovládat jakékoliv mediální prostředky.
Ivanhoe,
Švýcarsko je formálně konfederace, byť fakticky má blízko k federaci 🙂
Referenda se ve Švýcarsku začala zavádět v době, kdy měli 98% negramotnost a o nějaké občanské „odpovědnosti za stát“ si mohli leda nechat zdát. Tu museli těmi referendy vypěstovat.
My bychom s referendy začali z jednoznačně lepší startovní čáry.
Problém vidím v tom, že když postavíte naše politiky (zastupitele, aby bylo jasno) vedle sebe, tak s nějakými výjimkami (třeba SPD) můžete parafrázovat klasika „Lump, blbec, gauner, lump, blbec, gauner a tady, pro zpestření, dva lumpové vedle sebe.“ A nikdo z nich o referendum nemá zájem, protože by jim překáželo v jejich gauneřinách a lumpárnách (a blbci budou vždy blekotat to, co jim gauneři a lumpové nakukají).
Pověsit těmto lidem nad hlavy Damoklův meč referenda považují za něco lepšího a bezpečnějšího (a hlavně demokracii neohrožujícího), než se pokusit o změnu systému (nebo něco takového podpořit).
A, je mi velice líto, pokud k nějakému takovému opatření nedojde, tak může dojít k něčemu aka listopad 1989, akorát, že lidé povstanou proti „demokracii“, které už začínají mít stejně plné zuby jako jejich generační předchůdci socialismu. Nebo k něčemu daleko horšímu než „Velká Sametová“, viz Francouzská revoluce – pád Bastily a skoro zavařená gilotina. Takže tohle opatření by mohlo paradoxně zachránit krk i některým z těch výše uvedených, kteří proti němu tak zuřivě bojují. A možná i jejich rodinám..
Ze stran v našem parlamentu + těch, které mají reálnou šanci se do něj dostat (nebo v něm už byly) je SPD, bohužel. jediná, které jde o rozvíjení demokracie v rámci ústavy (referendum máme v v ústavě, pouze fašistické a jiné totalitní strany blokují přijetí provádějícího zákona). Pokud neuspěje, občané většinově podpoří strany, které půjdou cestou likvidace ústavního pořádku. Což může být buď přínosem (v naší historii např. rozbití Rakouska Uherska, nebo rok 1989), nebo těžkým průšvihem (v naší historii např. rok 1948).
Já osobně jsem spíš pro to zachování ústavního pořádku. Alespoň zatím.