Tchajwanská továrna na čipy za 250 miliard korun v Drážďanech by mohla podpořit i český průmysl a výzkum. Zejména Ústecký kraj by rád zapojil místní ekonomiku do dodavatelských řetězců pro novou továrnu. Česko je pro Tchaj-wan zajímavé především jako základna pro rozvoj vztahů s ekonomicky silnými zeměmi EU. Drážďanská továrna má však klíčový význam i pro celou Evropu na cestě k vlastní technologické soběstačnosti.

Investici do výstavby továrny v Drážďanech loni v prosinci potvrdil světově dominantní výrobce čipů, Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) společně s německou vládou.

Pro Tchaj-wan je stavba továrny u Drážďan otázkou národní bezpečnosti. Ostrovní stát totiž svou výrobou pokrývá až 90 procent celosvětové spotřeby nepokročilejších čipů, které jsou nepostradatelné pro technologický rozvoj. Právě dominantní postavení na trhu s pokročilými čipy Tchaj-wanu po dekády poskytovalo takzvaný „křemíkový štít“, který měl Čínu odradit od invaze na ostrov.

Křemíkový štít

Podle teorie „křemíkového štítu“ si Čína nemůže dovolit ohrozit čipový průmysl na Tchaj-wanu, protože by tím sabotovala vlastní technologický pokrok. Spojené státy by zase – znovu v teoretické rovině – nenechaly padnout produkci čipů do čínských rukou a Tchaj-wan by v případě čínské invaze bránily. „Křemíkový štít“ tedy měl zaručit, že obě velmoci budou mít zájem udržet v Tchajwanské úžině status quo.

Na první pohled se tak může zdát, že Tchaj-wan investicemi do produkce čipů v zahraničí oslabuje vlastní bezpečnost. Kritici přesunu výroby čipů z Tchaj-wanu do Evropy a USA se obávají, že západní země nebudou dostatečně motivovány postavit se čínské agresi, pokud svou poptávku po čipech uspokojí domácí produkcí.

Skutečný dopad drážďanské čipové továrny na českou ekonomiku ale ukáže teprve čas. Výroba má začít v roce 2027, TSMC už ale do Drážďan začala nabírat zaměstnance a odborníky se specializací na polovodičový sektor. Tento odliv expertů se může odrazit i na českém pracovním trhu.

Například opoziční tchajwanská strana Kuomintang dlouhodobě varuje před „darováním TSMC Americe“. Čínský nacionalistický web Global Times označuje snahu rozšířit produkci do západních zemí za snahu „vyprázdnit“ Tchaj-wan.

Hlavní výrobce čipů TSMC a stávající tchajwanská vláda ale tyto obavy nesdílejí. Podle politologa z tchajwanské akademie věd Academia Sinica Wu Ťie-mina, produkce čipů v Drážďanech „křemíkový štít“ nenalomí, ale naopak ho posílí.

Bezpečnost Tchaj-wanu je podle něj totiž nejlépe garantována vzájemnou ekonomickou integrací s Evropou, a ne její jednostrannou závislostí na tchajwanských čipech. Čím více budou ekonomiky provázané, tím větší bude mít Evropská unie zájem na stabilitě v Tchajwanské úžině.

S Tchaj-wanem k evropské soběstačnosti

Příkladem takové rostoucí ekonomické integrace je Německo. Podle nedávné studie jsou právě dodávky německých technologií klíčové pro výrobu pokročilých čipů. „Závislosti v globální čipové produkci proto nejsou jednostranné, ale vzájemné,“ popisuje ekonomka Lisandra Flach.

V důsledku této vzájemné závislosti roste zájem Německa o tchajwanskou bezpečnost. V září 2024, tedy během jednání s firmou TSMC o stavbě továrny v Drážďanech, dvě lodě německého námořnictva propluly Tchajwanskou úžinou.

Zásadní pro sblížení obou stran jsou ale geopolitické zájmy. Evropa je ochotná riskovat výrazné zhoršení vztahů s Čínou, protože Tchaj-wan je pro Evropskou unii nyní strategickým partnerem k dosažení technologické soběstačnosti. Klíčovou součástí této snahy je právě plánovaná továrna TSMC u českých hranic.

Také Evropská unie jako celek se v poslední době hlasitěji zastává Tchaj-wanu. Rezoluce Evropského parlamentu z října 2024 reagující na vojenské provokace Číny ve vodách okolo Tchaj-wanu například zdůrazňuje, že Evropa na „pokus změnit status quo v Tchajwanské úžině vojenskou sílou nebo zastrašováním důrazně odpoví“.

Evropa zatím nemá vojenské možnosti efektivně Tchaj-wan bránit. Přesto se jedná o jasné signály Číně, že útok na Tchaj-wan bude mít důsledky. V éře nepředvídatelného amerického prezidenta Donalda Trumpa je pro Tchaj-wan spolupráce v Evropou strategicky výhodná.

Užší vztahy evropských politiků s tchajwanskými protějšky a německé námořní manévry v okolí Tchaj-wanu však také vyvolaly ostrou reakci Číny.

Po proplutí německých lodí Tchajwanskou úžinou v září 2024 mluvčí čínské armády Li Si ohlásil připravenost čínského námořnictva „důrazně odpovědět na jakékoli provokace“. Čínský ministr zahraničí Wang I zase prohlásil, že Evropa „zaplatí“ za přijetí tchajwanské ex-prezidentky Cchaj Jing-wen v Evropském parlamentu.

Celkově se počet interakcí mezi Evropou a Tchaj-wanem během posledních let zněkolikanásobil. Za úspěchem stojí efektivní tchajwanská kulturní diplomacie, pomoc Evropě během pandemie i skutečnost, že Tchaj-wan je na rozdíl od autoritářské Číny liberální demokracií.

Odpoutat se od Číny

Zásadní pro sblížení obou stran jsou ale geopolitické zájmy. Evropa je ochotná riskovat výrazné zhoršení vztahů s Čínou, protože Tchaj-wan je pro Evropskou unii nyní strategickým partnerem k dosažení technologické soběstačnosti. Klíčovou součástí této snahy je právě plánovaná továrna TSMC u českých hranic.

Poté, co svět během pandemie covidu v roce 2020 pocítil závislost na čínských produktech, začaly se velké světové ekonomiky od Číny odpoutávat (podle anglického termínu „de-couple“). Evropa navázala kvůli větší technologické samostatnosti partnerství s jinými státy, mezi kterými byl klíčový právě Tchaj-wan. Zatímco Čínu Evropská unie nyní oficiálně označuje za „systémového rivala“, Tchaj-wan má od Bruselu označení „demokratický partner“.

Válka v Tchajwanské úžině by znamenala celosvětovou technologickou a hospodářskou krizi. Obzvlášť Evropa, která se na celosvětové produkci čipů podílí pouhými deseti procenty, potřebovala zajistit svou technologickou soběstačnost.

Podobně jako vláda předchozího prezidenta USA Joea Bidena i Evropská Unie začala motivovat tchajwanské výrobce čipů, aby část produkce přesunuli do Evropy. V roce 2023 takzvaný European Chip Act umožnil evropským vládám produkci čipů dotovat.

Ve snaze přilákat tchajwanské producenty čipů začali Američané i Evropané firmám jako TSMC nabízet dotace ve výši desítek miliard dolarů.

Například Německo tak přispěje částkou pět miliard eur (125 miliard korun) na zmíněnou továrnu u Drážďan. Ta má zajistit stabilní přísun čipů pro německé automobilky.

Šance pro Česko nebo odliv mozků?

V Drážďanech se nebudou produkovat nejmodernější čipy, jejichž produkci TSMC nadále ponechává na Tchaj-wanu. Přesto budoucí drážďanská továrna výrazně posílí evropský čipový průmysl.

Těžit by z její výstavby mělo i Česko. Díky vstřícné politice vůči Tchaj-wanu z posledních let, včetně přelomové návštěvy šéfa Senátu Miloše Vystrčila v roce 2020, nyní tchajwanští představitelé uvažují o Česku jako o budoucí základně pro tchajwanský byznys v Evropě. „Z Prahy do Drážďan je to blíže než z Berlína, čehož by mohly využít naše firmy,“ konstatoval loni jeden z tchajwanských ministrů.

Univerzita Karlova společně s tchajwanskou Národní univerzitou Čcheng Čch’ založila centrum pro výzkum dodavatelských řetězců v čipovém průmyslu a v Brně se české technické univerzity podílí na výzkumu polovodičů.

Skutečný dopad drážďanské čipové továrny na českou ekonomiku ale ukáže teprve čas. Výroba má začít v roce 2027, TSMC už ale do Drážďan začala nabírat zaměstnance a odborníky se specializací na polovodičový sektor. Tento odliv expertů se může odrazit i na českém pracovním trhu.

Autor je absolventem studia moderních dějin na London School of Economics

Tento text vznikl v rámci projektu EthProMedE. Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální  stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.