Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Zahájení kongresu Mezinárodní federace novinářů v Ománu (květen 2022). Foto: Profimedia
,

Světoví novináři hledají cestu z krize, brzdí je spory i lpění na funkcích. Češi u toho nejsou

V době, kdy jsou média celosvětově pod ekonomickým i politickým tlakem, řeší Evropská i Mezinárodní federace novinářů vnitřní spory. Obě organizace mají čerstvě nové vedení, volba na bouřlivých kongresech však nebyla snadná. Kritici upozorňují na málo otevřenou debatu v Mezinárodní federaci novinářů (IFJ), lpění na funkcích i neprůhledné nakládání s financemi v instituci, která má pomáhat médiím po celém světě.

Jak nejednotná je novinářská federace, ukázal už výběr místa letošního kongresu IFJ. Hostil ho Omán a mluvit se na něm mělo hlavně o sledování novinářů nebo o potrestání viníků zločinů spáchaných vůči zástupcům médií.

„Omán jako hostitelská země je horkým bramborem – v severských federacích jsme se nahlas pozastavovali nad výběrem Ománu, sultanátu bez demokratických voleb – a 133. zemí na indexu svobody tisku, který sestavují Reportéři bez hranic,“ komentoval kongresové dění Allan Boye Thulstrup, viceprezident Dánské unie novinářů.

Kdo to platí?

Thulstrup se na kongresu také ptal vedení IFJ, jak je letošní kongres financován. Chtěl vědět, jestli je akce přinejmenším částečně financována vládou Ománu, která brání svobodě médií a svobodě shromažďování.

„Bohužel nikdo z vedení IFJ nedokázal nebo nechtěl odpovědět. Generální tajemník Anthony Bellanger požádal o odpověď předsedu Ománské asociace novinářů (OJA), našeho hostitele, čímž ho postavil do obtížné, ne-li nemožné situace. Ten popřel, že by v této akci bylo jediné euro od vlády. V pozadí za ním však byli uvedeni sponzoři kongresu, mezi nimi i několik ministerstev,“ konstatoval Thulstrup.

Zahájení kongresu se zúčastnil i bratr ománského sultána a zahajovací ceremoniál s proslovy, videozáznamy a dalšími ukázkami působil tak trochu jako reklama na Omán, popisuje dále zástupce dánských novinářů.

„Podle mého názoru udělalo vedení IFJ obrovskou chybu, když uspořádalo kongres světového svazu novinářů v zemi bez svobody tisku. Odpovědnost nenese místní federace, která se snaží řídit odbory v extrémně obtížných podmínkách, ale výhradně odstupující výkonný orgán IFJ,“ kritizoval Allan Boye Thulstrup.

Sestupná spirála

Spory provázely i samotnou volbu vedení Mezinárodní federace novinářů. Severské země navrhly do širšího výkonného výboru společného kandidáta, Nora Espena Brynsruda. Nezískal potřebný počet hlasů a zvolen tedy nebyl.

Skandinávci byli zklamáni i z volby Brita Jima Boumelhy na funkci pokladníka. „Je součástí vedení IFJ již 30 let. Na posledním kongresu v roce 2019 v Tunisu slíbil, že to bylo jeho poslední funkční období, ale rozhodl se znovu kandidovat,“ shrnuje ve svých zápiscích z kongresu Allan Boye Thulstrup.

„Finance IFJ jsou obtížně srozumitelné a v průběhu několika let se stále snižují příjmy na projekty, které jsou zásadním způsobem pomoci novinářům v zemích, kde je jich tolik zapotřebí. Nedostatek příjmů z projektů znamenal propouštění v sekretariátu IFJ, a tedy méně lidí, kteří by mohli nové projekty rozjet a žádat o jejich financování. Podle našeho názoru se jedná o sestupnou spirálu, která poškozuje mnoho znevýhodněných pracovníků médií na celém světě,“ píše dánský novinář.

Nepřesvědčila, ale vyhrála

Na post prezidentky celé organizace měla původně kandidovat i jedna zástupkyně afrických států, mocenský boj ale nakonec vyhrály „tradiční“ země.

„Jediným dalším kandidátem je Francouzka Dominique Pradalié. Její předchozí práce ve výkonném výboru po dobu šesti let nás nepřiměla k tomu, abychom pro ni hlasovali,“ popsal Thulstrup tvrdá vyjednávání v předvečer volby.

„Během středečního večera koalice zemí, které chtějí Pradaliéovou za novou prezidentku, přesvědčovala mladou západoafrickou kandidátku, že by v žádném případě neměla kandidovat, a pokud tak učiní, skončí s mezinárodní prací. Ta poté svou kandidaturu stáhla,“ tvrdí Thulstrup s tím, že volba nevěstí nic dobrého pro změnu kurzu organizace.

Novou prezidentkou IFJ byla tedy zvolena Dominique Pradalié. Ta byla do roku 2021 generální tajemnicí a mluvčí francouzského Národního svazu novinářů (SNJ). Po celou dobu své kariéry pracovala ve veřejnoprávním vysílání, od ORTF po France Télévisions, a byla šéfredaktorkou nočního zpravodajství na France 2. Dobrovolnicky působila také v odborech ve France Télévisions.

Dominique Pradalié se stala druhou ženou v čele IFJ od roku 1926, kdy byla organizace v Paříži založena. První prezidentkou byla belgická novinářka Mia Doornaertová, která vedla IFJ mezi lety 1986-1990.

Východní blok poprvé v čele

Evropská federace novinářů se sešla o necelé dva týdny později v tureckém Izmiru. Ve vedení organizace skončil po devíti letech Mogens Blicher Bjerregård, bývalý prezident Dánské unie novinářů. Počtvrté už podle stanov kandidovat nemohl. Novou prezidentkou se stala chorvatská novinářka a předsedkyně Odborového svazu chorvatských novinářů (TUCJ) Maja Sever.

Ta je stále aktivní novinářkou, pracuje jako reportérka nedělního televizního pořadu Ndjeljelom u 2. Svou profesní kariéru začínala jako válečná reportérka chorvatské veřejnoprávní televize HRT v bývalé Jugoslávii. Poté se stala politickou reportérkou různých zpravodajských pořadů HRT. V roce 2018 byla profesním sdružením novinářů (HND) zvolena Novinářkou roku. V roce 2020 získala cenu Pride of Croatia za humanitární činnost, loni pak ocenění Fierce women za významný přínos k rovnosti žen a mužů a sociální spravedlnosti v Chorvatsku.

„Lze s uspokojením konstatovat, že v čele EFJ poprvé, co má paměť sahá, stane někdo z takříkajíc bývalého východního bloku. To je důkazem proměny, pravda poněkud pomalé, nálady v celé EFJ a naopak rostoucího vlivu a postavení tohoto regionu,“ konstatuje předseda českého Syndikátu novinářů Adam Černý, který se však sám kongresu nezúčastnil.

Víceprezidentem EFJ byl zvolen Mustafa Kuleli z hostitelského Tureckého svazu novinářů (TGS), který byl součástí řídícího výboru už od roku 2019. Kromě nového vedení si EFJ odhlasovala také změnu stanov.

Nově může federace vyloučit některý ze svých členských svazů nebo sdružení: „Například pokud by členská organizace začala podporovat autoritářskou vládu,“ upřesňuje odcházející prezident EFJ Mogens Blicher Bjerregård pro HlídacíPes.org.

Odteď může také evropská novinářská federace přijímat za členy organizace, které případně IFJ akceptovat nechce. Částečná emancipace EFJ od mezinárodní federace se však setkala i s kritikou.

Podle britské National Union of Journalists (NUJ) to oslabuje solidaritu mezi novináři, která je dnes potřeba víc než kdy dřív. „Způsob, jakým byla změna pravidel EFJ představena, byl velmi znepokojivý. Změna prošla nejtěsnějším poměrem hlasů na špatně vedeném zasedání – žádosti o hlasování o odložení rozhodnutí byly předsednictvem ignorovány a řádně předložený pozměňovací návrh ze strany NUJ nebylo umožněno ani navrhnout, ani o něm hlasovat,“ tvrdí Tim Dawson, zástupce NUJ v novém řídícím výboru EFJ.

„Jisté pnutí“

Podle nové prezidentky EFJ Maji Sever ale proběhlo hlasování standardně a změny byly schváleny více než dvěma třetinami všech hlasů. „Pevně věřím, že cílem všech je pokračovat v dobré spolupráci a společném boji za silnou a nezávislou žurnalistiku,“ řekla pro HlídacíPes.org.

S výsledkem kongresu byl spokojen i tajemník francouzských novinářských odborů SNJ-CGT a nový člen řídícího výboru EFJ Pablo Aiquel.

„Poprvé bude ve vedení EFJ víc žen než mužů a snížil se také průměrný věk členů řídícího výboru. Dva z nás jsou novináři na volné noze a všichni jsme v úzkém kontaktu s novinářským prostředím. Máme take mandát k reorganizaci způsobu práce našich expertních komisí. To snad povede k většímu využívání digitálních nástrojů, k urychlení komunikace a zapojení více členů EFJ do aktivit organizace. To vše ukazuje na důležitou obnovu ve způsobu práce EFJ jako takové,“ myslí si.

Obě vrcholné akce však po sobě rozhodně nenechaly dojem, že novináři ve světě jsou jednotní. „Co se týče kongresů IFJ a EFJ, zaznamenal jsem jisté pnutí mezi oběma organizacemi, jehož zdrojem je snaha EFJ o jistou větší emancipaci. Není vyloučeno, že v pozadí budou dohady o rozdělení a správu peněz,“ hodnotí výsledky obou kongresů šéf českého Syndikátu novinářů Adam Černý.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

2 komentáře

  1. petrph napsal:

    Pravda a že už se jen dívám na tu úvodní fotku z  kongresu Mezinárodní federace novinářů v Ománu, kde řada účastníků v rukou transparenty v arabštině, tak tam asi domluva nebude příliš dobrá…:))))

  2. wenkovan napsal:

    Zaplaťbůh za ten covid, protože jak se díky němu novinářstvo celého světa odkopalo, by jinak trvalo ještě dlouho.

Přidávání komentářů není povoleno