I když čínský režim nahlas mluví o podpoře soukromých firem, ve skutečnosti hlavně zpřísňuje jejich kontrolu prostřednictvím stranických organizací. Stranické buňky ve firmách by měly vyhledávat perspektivní kádry, monitorovat zaměstnance a hlásit jejich případné „nestandardní chování“.

Poté, co v předchozích letech probíhaly tvrdé zásahy proti technologickým firmám či proti podnikání v oblasti doučování, se může zdát, že soukromý byznys v Číně čekají lepší časy. Problémy v posledních letech –⁠ zpomalující růst HDP, umocněný proticovidovými opatřeními, či technologická válka s USA – přiměly vedení komunistické strany k přehodnocení přístupu k tomuto uvadajícímu sektoru, z něhož odcházejí i zahraniční investoři.

„Odhoďte obavy a směle se rozvíjejte,“ nabádal čínský prezident Si Ťin-pching soukromé podniky ve svém projevu proneseném během „dvou zasedání“ na počátku minulého měsíce. V něm zdůraznil významnou úlohu, kterou hraje soukromý sektor při „dosahování cílů „dvou staletí“  a ve velkém obrození čínského národa“.

Autorkou textu je Karina Kapounová. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Podobně optimisticky pak zněly i zprávy, že se v Číně znovuobjevil Jack Ma. Zakladatel technologického gigantu Alibaba, který po zátahu úřadů na své firmy strávil několik let v ústraní v zahraničí, navštívil na konci března školu v Chang-čou. Tam po dlouhé době veřejně promluvil, mimo jiné o hrozbách a přínosech umělé inteligence. Média se shodují na tom, že jeho návrat do Číny by mohl předznamenávat zmírnění tlaku vlády na soukromé společnosti.

Si Ťin-pching ve svém projevu mluvil také o odbourání institucionálních překážek, ochraně vlastnických práv či finanční podpoře firem. Ale také o budování těsných vztahů mezi vládou a podniky.

Vynikající kádry na pomoc podnikům

Větší podpora soukromým podnikům tak v žádném případě neznamená, že by strana chtěla upustit od stále intenzivnějších zásahů v této oblasti. Svědčí o tom i zpráva z počátku tohoto roku z deníku Šen-si. Ta zmiňuje, že organizační oddělení provincie vyslalo na začátku ledna 25 „vynikajících mladých kádrů“ do velkých soukromých podniků v provincii. Tam mají působit jako tajemníci stranických organizací na plný úvazek.

Tito pracovníci, přicházející z nejrůznějších oddělení strany, jsou přidělováni do strategicky významných firem. Je mezi nimi například firma Webber Software, specializující se na digitální obsah, velká data a umělou inteligenci, či společnost Žung-min, která podniká v oblasti realit a technologií. Vybrané firmy tak působí v oblastech, které byly mimo jiné na Ústřední ekonomické pracovní konferenci v prosinci minulého roku označeny za „klíčové“.

Vyslání politruků do soukromých firem je významným krokem i z toho důvodu, že překračuje jak dosavadní praxi, tak Stanovy komunistické strany Číny. Ty ukládají podnikům založit základní organizaci ve chvíli, kdy je mezi pracovníky tři a více členů strany.

O přímém přidělování tajemníků vyšší organizační složkou se v nich však nemluví. Na tuto nedostatečnou oporu ve stranických předpisech upozornil podle serveru Radio Free Asia ve svém článku i Chu Si-ťin, bývalý šéfredaktor nacionalistického deníku Global Times. Článek byl však následně smazán.

Hlaste „nestandardní chování“

Kontroverze vzbuzuje také to, že lidé takto přidělení do firem často nemají odpovídající vzdělání, aby mohli být pro chod společnosti přínosem. Nabízí se tak otázka, co přesně budou v podnicích dělat.

O prospěšnosti svého poslání nicméně nepochybuje například Š‘ Li-žung ze společnosti Žung-min: „Tajemník vyslaný do firmy jistě podpoří stranickou organizaci ve firmě, aby ještě lépe zastávala „dvě role“ (…) a přinese novou energii celé společnosti“. Termín „dvě role“ shrnuje úlohu stranických organizací v soukromých podnicích. Ty by měly být „bojovou baštou strany v podniku“ a hrát jak hlavní politickou roli mezi masami pracovníků, tak vedoucí politickou roli v rozvoji podniku.

I přes tato silná slova byla doposud činnost stranických buněk v soukromých firmách spíše umírněná. Jak píše Institut Montaigne, soustředily se především na nábor nových straníků a organizování setkání či oslav výročí strany. To se však postupně měnilo, jak Si Ťin-pching posiloval kontrolu nad nejrůznějšími částmi ekonomiky a společnosti, a především pak v roce 2020 vydáním direktivy „Návrhy na posílení práce jednotné fronty v soukromém sektoru pro novou éru“.

Z této direktivy vyplývá, že strana chce prostřednictvím svých buněk kontrolovat firmy především po personální stránce. Stranické organizace mají vyhledávat schopné lidi ve firmách, aby vytvořily jakousi „databázi talentů“, kteří budou „odhodláni následovat stranu“.

Institut Montaigne pak cituje Jie Čchinga, místopředsedu Celočínského svazu průmyslu a obchodu. Ten zdůrazňuje, že stranické buňky by měly mít vlastní HR struktury, které by zabránily tomu, aby „manažeři prosazovali na pozice ve firmě, kohokoliv se jim zamane“. Kromě toho by buňky měly také firmu a její zaměstnance monitorovat, zajišťovat dodržování zákonů a hlásit „nestandardní chování“ pracujících.

Stranické převzetí firmy

Kromě ideologického důrazu na ovládnutí a kontrolu soukromého sektoru stoupá i reálný počet stranických organizací. V roce 2022 mělo 92 % velkých společností (patřících na seznam 500 největších čínských firem) založenou stranickou organizaci. V budoucnu pak bude pokrytí nejspíše úplné.

Buňky jsou povinně zřizovány i v zahraničních firmách. Stranickou organizaci tak hostí například společnost Home Credit či londýnská banka HSBC. V jejím případě pak panují výrazné obavy z potenciálního vyzrazení strategických rozhodnutí a dat klientů Komunistické straně Číny.

Výrazným příkladem stranického převzetí moci nad soukromou firmou je společnost Holitech, specializující se na výrobu displejů pro telefony. Úspěšná firma, která stavěla závody i v Evropě a Spojených státech, doplatila na změnu politiky.

V roce 2018 zahájil Si Ťin-pching boj proti přílišnému zadlužování soukromých společností a firma Holitech s dluhem ve výši jedné miliardy dolarů byla jednou z obětí.

Firmu poté částečně převzala státní společnost Fujian Electronics and Information Group a nově posílená stranická organizace začala řídit firmu v souladu se státní politikou, pořádala aktivity zaměřené na budování strany a vedla lekce o historii strany a vlastenecké výchově. Když pak původní majitel Wen Kchaj-fu v roce 2021 odstoupil, jeho místo převzal Chuang Aj-wu, člen stranické organizace.

Pod „přátelským“ dohledem státu

I přes rostoucí počet stranických organizací a sílící ideologii v této oblasti je příklad firmy Holitech, nad kterou strana zcela převzala kontrolu, zatím spíše výjimkou. Například v průzkumu Evropské hospodářské komory v Číně z roku 2022 uvedlo jen 4 % dotazovaných, že má strana možnost vetovat rozhodnutí v jejich firmách. Tlak strany tedy zatím není tak silný, alespoň ne v případě zahraničních podniků.

Zdá se však, že zde čínské vedení posiluje systém, který bude možné výrazněji využít později. Dennis Kwok, bývalý hongkongský zákonodárce, k tomu na základě zkušeností s jednotnou frontou v Hongkongu dodává, že buňky ve firmách budou patrně „na začátku pasivní, budou sbírat informace a sledovat, jak organizace funguje“ a v určitém okamžiku pak budou „požadovat jmenování svých lidí do představenstva“.

Stranické organizace ve firmách jsou základním nástrojem kontroly komunistické strany nad soukromými firmami. Jejich personální a ideologické posílení tak výrazně zvýší možnosti strany zasahovat do činnosti soukromých podniků, ať už domácích, nebo zahraničních.

Prezident Si tak pod záminkou „přátelského a čistého“ vztahu firem a vlády pomalu upevňuje dohled nad sektorem, který bude pravděpodobně hrát čím dál významnější roli.