Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Jas-39 Gripen Foto: Profimedia
,

Stíhačky pro Česko: co přinesly Gripeny a proč už je slovo offset zakázané

Česká republika sice vede oficiální jednání o možnosti nákupu celkem 24 moderních bojových letadel F-35, nechává si ale i nadále zadní vrátka. Otevřena je i možnost, že čeští stíhací piloti budou létat na modernizovaných verzích britsko-švédských Gripenů. Jak ale vlastně dopadly offsetové programy, které se s pronájmem Gripenů pojily?

Z podivného slova offset se počátkem milénia stalo něco jako politické zaklínadlo. Neobešly se bez něj žádné úvahy o zbrojních zakázkách a klíčové bylo i u vyjednávání o nákupu, či pronájmu nových stíhacích letounů pro českou armádu.

V červnu 2004 nakonec tehdejší česká vláda uzavřela smlouvu o pronájmu čtrnácti letadel JAS-39 Gripen – ta trvá dodnes. Pokud Česko využije i opci na prodloužení smlouvy, což je pravděpodobné, dohoda o pronájmu skončí v roce 2029.

S ohledem na fakt, že na poptávané americké F-35 je ve světě dlouhá fronta, nelze vyloučit, že další pronájem modernizovaných Gripenů E bude nejschůdnější přechodovou variantou.

Nové offsety – tedy doprovodná smlouva, v níž se dodavatel „na oplátku“ zavazuje k tomu, že odebere zboží či služby v určité výši od firem v zemi, jež jeho zboží nakoupí – už ale v úvahu nepřipadají.

Z offsetů je sprosté slovo

Aktuální, již jednou prodloužený pronájem Gripenů do roku 2027 vyjde Česko na 21,4 miliardy korun, ale žádné další ofsetové programy se s ním už nepojí. Ani nemohou.

„Offsetový program Gripen probíhal pouze u „prvního“ pronájmu Gripenů v letech 2004-2014. Při prodloužení pronájmu v roce 2014 již v EU platila směrnice, která již aplikaci offsetů vylučuje,“ vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský.

Evropská unie sice do podoby výzbroje a výstroje armád jednotlivých zemí nemluví, offsety ale již nepřipouští coby nedovolenou podporu. „Nepříznivě by neovlivňovaly podmínky hospodářské soutěže na společném trhu EU,“ konstatovala Evropská komise.

Původně dohodnutý offsetový program s britsko-švédskou společností BAE Systems, výrobcem Gripenů, byl domluven na deset let. Mezi lety 2004 a 2014 měla firma u českých dodavatelů odebrat zboží a služby v hodnotě 130 % ceny pronájmu, tedy zhruba za 25,5 miliardy korun. Jak to dopadlo?

Podle seznamu firem na webu ministerstva obrany se do programu nakonec měly zapojit tři desítky tuzemských společností.

Ministerstvo obrany však na žádost o konkrétní příklady spolupráce odpovědělo jen obecně: „K 31. 12. 2013 bylo registrováno 51 offsetových transakcí, jejichž hodnota přesahovala 29,2 mld. Kč což představovalo 114% offsetového závazku. V roce 2014 ještě bylo 14 projektů offsetového programu aktivních. K 31. 12. 2014, kdy byl offsetový program ukončen, dosáhla hodnota 31,3 mld. Kč. tj. 122 % offsetového závazku.“

Pláty pro britské ponorky

Mezi firmami, které jsou uvedeny v seznamu „Offsetový program – Gripeny“ na webu ministerstva obrany, jsou například Brisk Tábor, Vítkovice Steel, českobudějovická Gama Group, Karsit Jaroměř, Jihlavan, a.s., THT Ostrava, Mostro Engineering nebo Mora Aerospace. Celkem jde o 31 českých společností.

Například společnost Jihlavan vyráběla pro letouny Gripen hydraulické válce. V Aeru Vodochody se montovaly helikoptéry S-76 a společnost Honeywell Aerospace Olomouc (dříve Mora Aerospace) dodávala součásti leteckých motorů.

To samé dnes mimochodem dělá pro americké F-35 – vznikají zde díly pro pomocné motorové jednotky („auxiliary power unit“ – APU) těchto stíhaček. Jde ale vždy – z bezpečnostních důvodů – jen o části bez znalosti toho, jak vypadá celý finální produkt.

„U vojenských produktů vidíme jen to, za co jsme zodpovědní. Nikdo z nás se nemůže podívat, jak přesně celé APU vypadá,“ vysvětlil pro měsíčník Forbes výrobní inženýr firmy Michal Jorníček.

Z dřívějších mediálních výstupů lze dohledat, že například Vítkovice Steel dodávaly pro BAE Systems ocelové pláty pro výrobu britských ponorek a lodí.

To ale skončilo spolu s offsetovým programem. „Za posledních deset let jsme pro tohoto zákazníka už nic nevyráběli,“ konstatuje mluvčí společnosti Jana Dronská. Další oslovené firmy ze seznamu ministerstva obrany na dotazy redakce na případnou trvající spolupráci nereagovaly.

Detailnější obrázek o firmách, s nimiž byla díky offsetovém programu v obchodním vztahu, nabízí sama firma Saab, která vydala čtyřstránkovou informační brožuru, kde je na titulní straně „razítko“ s velkým nápisem „Splněno – offsetový program Gripen“. Firem je zhruba padesát.

ZDROJ: Saab, grafika se svolením Saab

Jak ale už v minulosti upozornila česká média, do součtu offsetového programu se počítal třeba i vývoz notebooků od firmy FIC CZ za 1,7 miliardy korun pro BAE Systems, i když se podle tehdejších vyjádření firmy započítala i ta část dodávek, která byla nasmlouvaná ještě před zahájením programu.

Podobně se prý do součtu počítal i vývoz elektrárenských generátorů české firmy Brush SEM za 1,5 miliardy korun, přestože firma měla kontrakt již od roku 2001, tedy tři roky před pronájmem Gripenů.

Průmyslová spolupráce bude

Počítadlo offsetů se každopádně podle ministerstva obrany zastavilo v roce 2014, osm procent pod plánovanou hranicí 130 % hodnoty zakázky. Některé z programů však pokračovaly i po roce 2014, ministerstvo je už ale dále nesledovalo, a ve výsledcích „offsetového programu Gripen“ proto nejsou zahrnuty.

Saab nabízí vyšší čísla: nepřímé offsety prý tuzemským firmám přinesly kontrakty za 31,5 miliardy korun, což odpovídá 124 % závazku, přímé programy pak dalších 5,4 miliardy – a 21 % navíc.

Dnes už každopádně offsety možné nejsou a nebudou. Jinou věcí je průmyslová spolupráce mezi jednotlivými zeměmi a jejich firmami; tu žádné evropské směrnice nezapovídají.

Česká vláda také s takovou spoluprací i u plánovaných nových zbrojních zakázek počítá. „Průmyslová spolupráce je pro Ministerstvo obrany prioritou. Díky novým možnostem spolupráce posilujeme svou obranyschopnost,“ říká za ministerstvo obrany mluvčí Táborský.

Například v případě zvažované koupě švédských pásových bojových vozidel CV-90 již proběhla první kola jednání se švédskou vládou o možnostech jejich pořízení.

„S tím souvisí i spolupráce s vládou Slovenské republiky, která o ně má také zájem. Se Slovenskem budeme také konzultovat právě možnosti zapojení národních obranných průmyslů do vývoje a výroby této techniky,“ doplňuje ministerstvo obrany.

Zda a případně jaká spolupráce připadá v úvahu v případě nákupu letadel F-35 či třeba dalším pokračování kontraktu na Gripeny, se teprve uvidí.


Tento text HlídacíPes.org byl publikován i v aktuálním vydání ekonomického týdeníku Hrot. 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře