Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Z "klasických neziskovek" je až na šestém místě co do výše veřejné podpory společnost Člověk v tísni. Na snímku její ředitel Šimon Pánek. FOTO: Profimedia
,

Státní peníze pro neziskovky: fotbalisté i s 496 miliony skončili druzí, nejvíc dostal CESNET

I když si česká Fotbalová asociace, coby nezisková organizace, za loňský rok připsala ze státního rozpočtu podporu ve výši téměř půl miliardy korun, stejně to nestačilo na to, aby obhájila své tradiční první místo státem nejpodporovanější neziskovky. Meziročně si fotbalisté pohoršili o 55 milionů a po řadě let je v čele vystřídal hráč z oboru IT.

Jedničkou je zájmové neziskové sdružení právnických osob CESNET, u něhož stát za loňský rok zaznamenal rekordní sumu podpory v celkové výši 733,4 milionu korun. O rok dříve CESNET získal na svou činnost necelých 307 milionů korun.

Údaje plynou z přehledu dvaceti největších příjemců prostředků státního rozpočtu z řad nestátních neziskových organizací za rok 2020 podle dat z Integrovaného informačního systému Státní pokladny.

„Uvedené údaje neobsahují pouze dotace, ale rovněž platby za případné nákupy služeb a zboží od těchto subjektů,“ upozorňuje Ministerstvo financí, které na žádost HlídacíPes.org údaje poskytlo.

Dvacet českých neziskových organizací s největší podporou z veřejných rozpočtů 

ZDROJ: HlídacíPes.org, data Ministerstvo financí ČR

Nejdůležitější vědecké projekty dneška

CESNET je sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky, které zajišťuje uživatelům z vědecko-výzkumného prostředí a univerzit provoz počítačových sítí, výpočetní infrastruktury či datových úložišť.

„Neznáme metodiku vyčíslení zmíněné částky, nicméně důvod, proč jsme se v roce 2020 dostali na první pozici příjemců dotací mezi neziskovými organizacemi, souvisí s právní formou a se zahájením nákladného projektu ‚e-INFRA CZ: Modernizace‘ zahrnující upgrade sítě CESNET, obnovu výpočetních prostředků a rozšíření kapacit datových úložišť,“ vysvětluje za CESNET Radovan Igliar.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


CESNET podle něj řeší podporu pro nejdůležitější vědecké projekty dneška. „Jde například o zpracovávání obrovského množství dat vygenerovaných největším urychlovačem částic na světě v CERN. Naši výpočetní kapacitu jsme poskytli mimo jiné české akademické a vědecké komunitě pro měření, zpracovávání a vyhodnocování dat v rámci boje s covid-19. Zajišťujeme třeba i on-line přenosy lékařských operací či vizualizaci vědeckých experimentů,“ dodává Igliar.

Mezi největšími příjemci veřejných peněz jsou tradičně sportovní svazy – právní formou jde taktéž o neziskové organizace sdružující například hokejisty, atlety či basketbalisty. Vysokou podporu vykazují i církevní organizace, či konkrétní diecéze.

Mlčící arcibiskupství

Třeba Arcibiskupství pražské dostalo vloni 117,4 milionu korun. Vysvětlení, na co tyto konkrétní dotace v loňském roce šly, ale ani přes opakovaný dotaz arcibiskupství neposkytlo.

V kontrastu s tím byla bryskní odpověď ostravsko-opavské diecéze, která uzavírá první pětku podpořených neziskových organizací za loňský rok s bezmála 200 miliony korun.

„Hlavní podíl přijatých dotací v roce 2020 se týká provozu hospodaření v lesích. Jedná se především o dotace na zmírnění kůrovcové kalamity za období 2017 – 2019  v celkové výši 152,6 mil. Kč a příspěvek na hospodaření v lesích ve výši 36,3 mil. Kč. Dotace na investice v roce 2020 činí 8,1 mil. Kč, z nich 4,5 mil. Kč byla určena na výstavbu Hukvaldského biskupského environmentálního resortu a 1,1 mil. Kč na vybudování označníků cest a turistických odpočívadel v lesích,“ shrnul generální vikář a apoštolský administrátor diecéze Martin David.

 

 

Z „klasických neziskovek“ je každoročně poměrně vysoko hlavně Člověk v tísni. Za rok 2020 získal na své projekty podporu téměř 191 milionů korun, téměř stejně jako o rok dříve.

„Zdroje z českého státního rozpočtu tvoří kolem 10% celkového rozpočtu Člověka v tísni. Loni jsme větší díl příspěvků na pomoc získali od českých dárců a firem,“ říká mluvčí Člověka v tísni (ČvT) Tomáš Urban. Veřejné peníze podle něj pocházejí hlavně z prostředků krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí a jdou na sociální a dluhovou pomoc a podporu vzdělávání dětí.

Skoro polovina rozpočtu ČvT je určena na humanitární a rozvojovou pomoc v chudých zemích. „V celkovém objemu zdrojů tak v rámci kofinancování dokážeme ke každé koruně od českého státu přidat devět dalších,“ dodává Urban.

Tam, kde stát příliš nefunguje

Podle vládního plánu pro rok 2022 by na neziskový sektor mělo jít ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun, z toho více než polovina, 4,4 miliardy, na sport prostřednictvím Národní sportovní agentury.

Například v roce 2016 šlo na neziskový sektor v součtu 17,9 miliardy korun, v roce 2019 to bylo 16,6 miliardy korun.

V Česku je přes 138 tisíc neziskových organizací a drtivá většina z nich žádnou státní podporu nepobírá. Dobrat se detailních dat a čísel o výdajích veřejných rozpočtů na neziskový sektor však není tak snadné jako ještě před několika lety.

Detailně zpracovaný „Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů“ dostávala vláda na stůl pravidelně každý rok počátkem ledna. V roce 2018 byl však Andrej Babiš pode svých tehdejších slov s výstupy Centra pro výzkum neziskového sektoru při brněnské Masarykově univerzitě nespokojen a statistiku si měl stát zpracovávat sám. Žádný nový detailní rozbor od té doby již nevznikl. Alespoň některé souhrnné údaje o financování sektoru nabízí nezávislý projekt interaktivní mapy neziskového sektoru Mapaneziskovek.cz.

Největší objem dotací poskytnutých neziskovým organizacím ze státního rozpočtu i nadále směřuje do oblastí definovaných jako „Sociální věci a politika zaměstnanosti“, „Tělovýchova“ a „Vzdělávání a školské služby“. Tedy do oblastí, kde stát své aktivity deleguje právě na nevládní sektor.

Přesto jsou neziskové organizace pravidelně terčem útoků řady politiků, kupříkladu Tomia Okamury či prezidenta Miloše Zemana, který je označuje za „pijavice na státním rozpočtu“.

„Tyto výpady se v našem financování nijak neodráží. Ani v grantech od státu, ani v darech jednotlivců, navzdory tomu, že při projednávání rozpočtu pravidelně čelíme útokům hlavně ze strany SPD, kteří přicházejí s návrhy přesunů a škrtů,“ říká za Člověka v tísní Tomáš Urban. „Sice se ve společnosti díky těmhle útokům snižuje důvěra v neziskový sektor, ale důvěra v konkrétní organizace zůstává stabilní a vysoká, u Člověka v tísni kolem 80 procent. Každý měsíc nám přibude kolem 500 pravidelných dárců, kteří přispívají kolem 300 korun, a ta podpora spíš roste,“ dodává.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

10 komentářů

  1. Tondach napsal:

    Všechno by se dalo jakž takž pochopit, ale proč ta biskupství ….? Netvrdilo se, že si církev bude všechno financovat sama?

  2. petrph napsal:

    Tedy, nerad na to upozorňuji, ale i v tomto suchém výčtu je vidět ona absurdita rozdělování mezi realitou a takzvanými konspiracemi, které se tu haněly před pár dny.

    Že totiž, na prvním místě není ani už sport (dobře, na ten lze mít různé názory). ale
    dotace pro IT technologie, o kterých se dlouhodobě mediálně tvrdí, že mají veřejnou správu zjednodušovat, činit efektivnější a levnější, že prý to ti ajťaci dělají pro stát , povětšinou zadarmo, a ještě více se mediálně tvrdí že na těch stártupech vydělávají pro sebe – i pro stát ohromné peníze :)))
    A pak tedy, za druhé, ty dotace církvím které stát před lety odškodnil v restitucích , v dobré víře (a jak se pak tady mediálně tvrdilo), že pak už po něm nebudou chtít nic.
    Ono je to fakt smutné, si uvědomit, že na tu krátkou paměť spoléhají hlavně média, respektive lidé, kteří skrze ně ovlivňují názory lidí – a že to tedy není ani jen pan Babiš, ale ani jen ti jednostranně určení konspirátoři

    • Tondach napsal:

      …. Jde o dotace neziskovým společnostem, ne o dotace do oboru! Ten CESNET je sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky!

  3. Marek Loucký napsal:

    Pane Břešťane, to muší bejt nějaká mýlka! Z toho seznamu vám vypadly neziskovky, které sem tahají migranty, vtloukají dětem do hlav LGBT propagandu a co chtějí stanovovat furt nějaký kvóty. Dyk přece všichni opravdoví vzdělanci z Vysoké školy života mluví o škodlivosti a zrušení neziskovek, opravte si to podle nich 😀 😀 😀

    • Tondach napsal:

      Nevypadly! Neexistují resp. existují jen v hlavince Okamaury a jemu podobných! A nedostávají tedy NIC od státu!

    • A. S. Pergill napsal:

      Já jsem toho názoru, že je nutno rozlišovat neziskovky, které dělají něco užitečného, a zpravidla to ty organizace v nějaké podobě dělaly i před tím, než tento pojem vůbec vznikl (sportovci, hasiči apod.), a ryze politické subjekty, které žijí prakticky jen ze státních (případně zahraničních) peněz, které využívají na to, že vnucují normálním lidem škodlivé nesmysly.

      • Tondach napsal:

        Neexistuje žádná politická neziskovka, to je taky jen Okamurův žvást!

        • A. S. Pergill napsal:

          Jakákoli neziskovka, která má jako prioritu prosazování určitých politických či ideologických záležitostí je prostě politická. Hasiči to zcela jistě nejsou, ekologičtí budovatelé mokřadů s největší pravděpodobností taky ne, ale třeba pořadatelé „ekologické výchovy“ s vysokou pravděpodobností ano (byť lze jistě ekologii vykládat i politicky neutrálně, ale v praxi se to téměř neděje)..

  4. Mašinka napsal:

    Je to dobré, Pelta a spol. mají aspoň co rozdělovat kámošům.

  5. Dr. B napsal:

    Jen k těm církevním dotacím, které v diskuzi zmiňujete a nelíbí se vám v souvislosti s oddělením církví od státu, malá poznámka.
    Arcibiskupství pražské má sice na háku odpovídat na dotazy novinářů, takže se jen můžeme dohadovat, na co dotace byly. Diecéze ostravsko-opavská však informace poskytla a je zřejmé, že nepobírá nic, na co nemá nárok. Kompenzace za kůrovcové škody dostávají i ostatní lesní hospodáři, s církvemi to tedy nijak nesouvisí. Stejně tak dotace na lesní hospodaření a tvorbu ekologických resortů a další uvedené činnosti.
    Dotace tedy nesouvisí s tím, že jde o církve, ale s tím, že jde o podniky určitého typu a činnost obecně prospěšnou, kterou by stát zajišťoval jen stěží a nejspíš podstatně dráž. Na takové dotace mají nárok i soukromé podniky necírkevní, tady bych v tom neviděl problém, který jde dávat do kontextu s církevními restitucemi.

Přidávání komentářů není povoleno