I když se českému exportu daří, efektivita státních agentur, příspěvkových organizací a útvarů ministerstev, jež mají podporu českého exportu v popisu práce, je sporná.

Státem financované agentury a příspěvkové organizace (celkem 10), rady (3) a útvary ministerstev (15) zaměstnávají celkem 1567 lidí a na mzdových a sociálních nákladech spotřebují 1,15 miliardy korun.

Další více než dvě miliardy korun (bez výdajů na útvary ministerstev) jdou na provozní náklady.

Ve své prezentaci v rámci konference o českých národních zájmech v Černínském paláci propočet představil náměstek ministra zahraničí pro ekonomickou a rozvojovou spolupráci Martin Tlapa:

Efektivita takto vynaložených peněz je ale sporná. Zatímco v Německu jeden dolar investovaný do podpory exportu vynese 99 dolarů, v České republice je to zhruba o polovinu méně, což je číslo pod úrovní Bulharska.

„V České republice vznikl systém podpory exportu před více než 20 lety a od té doby se příliš nezměnil. Nástrojů i prostředků je dostatek, ale zaostáváme v efektivnosti,“ komentuje to Tlapa.

I když byla výše českého exportu vloni opět rekordní, jen těsně nepřesáhla hranici čtyř bilionů korun, je pravděpodobné, že instituce spojené s exportem čekají změny.

Nejpravděpodobnější je sloučení služeb České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovací agentury (EGAP).

„Dostali jsme se do fáze, kdy se musíme ptát, zda nedochází k  překryvům v kompetencích některých institucí, které se hlásí k podpoře exportu. Nazrál čas uvažovat o spojení ČEB a EGAP, z pěti agentur možná budou stačit dvě. Je třeba začít o tom mluvit a dospět k vyšší efektivitě vynaložených prostředků,“ říká Tlapa.

Sloučení ČEB a EGAP vidí reálně i ministerstvo průmyslu a obchodu. „V mnoha ohledech je stávající nastavení neefektivní a nákladné, proto chceme předložit návrhy na reformu systému exportního financování a pojišťování,“ řekl (ještě před tím, než se jej rozhodl premiér odvolat) ministr Jan Mládek.