Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Mark Morgan Trinidad B via Foter.com / CC BY, zdroj

Stát dává na podporu exportu tři miliardy ročně. Efektivita je ale pod úrovní Bulharska

I když se českému exportu daří, efektivita státních agentur, příspěvkových organizací a útvarů ministerstev, jež mají podporu českého exportu v popisu práce, je sporná.

Státem financované agentury a příspěvkové organizace (celkem 10), rady (3) a útvary ministerstev (15) zaměstnávají celkem 1567 lidí a na mzdových a sociálních nákladech spotřebují 1,15 miliardy korun.

Další více než dvě miliardy korun (bez výdajů na útvary ministerstev) jdou na provozní náklady.

Ve své prezentaci v rámci konference o českých národních zájmech v Černínském paláci propočet představil náměstek ministra zahraničí pro ekonomickou a rozvojovou spolupráci Martin Tlapa:

výdaje na export

Efektivita takto vynaložených peněz je ale sporná. Zatímco v Německu jeden dolar investovaný do podpory exportu vynese 99 dolarů, v České republice je to zhruba o polovinu méně, což je číslo pod úrovní Bulharska.

efektivita podpory exportu

„V České republice vznikl systém podpory exportu před více než 20 lety a od té doby se příliš nezměnil. Nástrojů i prostředků je dostatek, ale zaostáváme v efektivnosti,“ komentuje to Tlapa.

I když byla výše českého exportu vloni opět rekordní, jen těsně nepřesáhla hranici čtyř bilionů korun, je pravděpodobné, že instituce spojené s exportem čekají změny.

Nejpravděpodobnější je sloučení služeb České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovací agentury (EGAP).

„Dostali jsme se do fáze, kdy se musíme ptát, zda nedochází k  překryvům v kompetencích některých institucí, které se hlásí k podpoře exportu. Nazrál čas uvažovat o spojení ČEB a EGAP, z pěti agentur možná budou stačit dvě. Je třeba začít o tom mluvit a dospět k vyšší efektivitě vynaložených prostředků,“ říká Tlapa.

Sloučení ČEB a EGAP vidí reálně i ministerstvo průmyslu a obchodu. „V mnoha ohledech je stávající nastavení neefektivní a nákladné, proto chceme předložit návrhy na reformu systému exportního financování a pojišťování,“ řekl (ještě před tím, než se jej rozhodl premiér odvolat) ministr Jan Mládek.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. Franta napsal:

    Je zajímavé, jaké instituce se uvádějí mezi podporou exportu. Z uvedených to má v popisu práce jen malá část, ostatní mají v náplni práce odlišné agendy. Nemluvě o tom, že v tabulce nesedí ani čísla (provozní a mzdové náklady i počty zaměstnanců), statut jednotlivých institucí je také špatně (např. OSS je v tabulce víc, ne jen TAČR).

  2. Zemi napsal:

    Zdá se, že autor pouze převzal tabulku z prezentace MZV a vůbec si neověřil předkládaná data. Z toho také plynou mylné komentáře a interpretace. Škoda, toto téma by při podrobnějším studiu mohlo být zajímavé.

  3. Vyskočil napsal:

    Autore,na neefiktivnost nestačí poukazovat,tu je třeba kritizovat.Splnil jste tuto občanskou povinnost?Je třeba vymycovat neomylnost ekonomických bossů.V náš prospěch.

  4. ČERT napsal:

    Já jen když sleduji tu tabulku… Pokud tedy v Německu 1 dolar investovaný do podpory exportu vynese 99 dolarů, u nás odhadem jen 50 (tedy ještě o něco méně než ve zmíněném Bulharsku). Ale co ta Afrika? To jsou míněny všechny země toho kontinentu jako celek? Pokud ano, pak je tedy vidět, že v tomto případě efektivita této podpory je ve srovnání s uvedenými ČR, Bulharskem nebo i Rakouskem docela vysoká. Vzhledem k tomu, že se často jedná o země hodnocené jako nejchudší na světě, neuplatňují se v tomto ohledu nějaká zvláštní pravidla?

Přidávání komentářů není povoleno