Foto: Robert Malecký

Sochu sovětského vojáka v Litoměřicích nechceme. Symbol okupace může z parku zmizet

Napsal/a Robert Malecký 6. března 2024
FacebookXPocketE-mail

Z litoměřických Jiráskových sadů by mohla zmizet socha sovětského vojáka, usneslo se na tom tamní zastupitelstvo. Kondicionál je použit zcela záměrně; ačkoli média o věci referují jako o hotové věci, cesta k odstranění „hraničního kamene ruského impéria“ může být ještě dlouhá. Tak či tak, v Litoměřicích se město po počátečním váhání odhodlalo ke kroku, který může být důležitým příspěvkem do debaty, jak se stavět k citlivým otázkám minulosti v době ruské imperiální agrese na Ukrajině. A to i s ohledem na českou zkušenost z roku 1968.

Usnesení litoměřické zastupitelstvo schválilo poměrně jasně. Dvacet hlasů pro, dva zastupitelé se zdrželi, čtyři byli proti, hlavně z SPD. Čili žádné velké překvapení, svět je zde předvídatelný a v pořádku.


Příslušné usnesení navrhla zastupitelka Lenka Simerská (Více pro Litoměřice) a zní konkrétně takto: „Zastupitelstvo pověřuje Radu města, aby připravila a v první polovině roku 2024 předložila záměr možného přemístění pomníku „Čest a sláva sovětské armádě“ na vhodnější místo.

Usnesení je pak doplněno o vypsání otevřené umělecké soutěže na nové umělecké dílo, které sochu vojáka v parku nahradí. Zároveň mají radní za úkol konzultovat stěhování sochy s Nadací Proměny, která poskytla grant na rekonstrukci Jiráskových sadů dokončenou v roce 2015. Zastupitelé dále radní pověřili, aby zjistili účetní hodnotu díla a také to, zda přemístění sochy nebude mít vliv na autorská práva k soše.

Což nic nemění na tom, že město, zpočátku poměrně vlažné, nakonec vyslyšelo argumenty iniciativy „Odstraňte symbol okupace v Litoměřicích“, která petičními a protestními akcemi proti pomníku bojuje.

Lžu, loupím, vraždím

Vedení města dlouho nevědělo, jak se k iniciativě, která požaduje odstranění sochy z parku, postavit. Cesta k usnesení z minulého týdne byla dlouhá a provázely ji i vizuálně výrazné protesty. Sochu opakovaně od předloňského roku, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu a páchá zde válečné zločiny, někdo „upravil“. Podstavec se v jednu dobu proměnil v automatickou pračku, jako připomínku ruského rabování. Později se na něm objevil nápis „Lžu, loupím, vraždím“ a i později byla samotná postava sovětského vojáka postříkaná červenou barvou krve.

To byla ta viditelná, mediálně vděčná část protestů. Samotná iniciativa zvolila klidnější formu protestních shromáždění a happeningů, petici a vyjednávání. A město váhalo, ostatně veřejné mínění v této věci není vůbec jednotné.

Nejprve se zaštítilo smlouvou o péči o válečné hroby, pak se to ale ukázalo jako argument falešný. Ministerstvo obrany totiž místo vede v evidenci válečných hrobů, zároveň si však v této věci protiřečí, když výslovně uvádí: „Tento objekt není válečným hrobem podle § 2 zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech.“

Podobných míst, které se jako válečné hroby úředně tváří, ve skutečnosti jimi ale nejsou, je v celém Česku zhruba 1800. „Tyto objekty nejsou válečnými hroby, ale svým obsahem, charakterem a posláním jsou válečným hrobům blízké a přispívají k udržování povědomí o vojenské historii,“ citovala loni mluvčí resortu Simonu Cigánkovou Česká televize.

Příběh litoměřické sochy má šanci stát se precedentním případem, jak se k podobnému dědictví historie postavit. Součástí zmíněného usnesení je totiž i pověření městské rady, aby jednala o výmazu pomníku ze seznamu válečných hrobů.

Kolik ještě zbývá pomníků?

Co bude dál a jak dlouho to ještě může trvat, zatím není jasné. K přesunu sochy na „vhodnější místo“ se má vyjádřit i její autor, což může představovat jisté úskalí. Socha v Jiráskových sadech stojí od 3. května 1975 a odhalena byla u příležitosti 30. výročí osvobození Československa, oslavovat ovšem měla i tehdejší nerozborné přátelství československého a sovětského lidu.

„Místo, kam by socha vojáka mohla být přestěhována, zatím není vytipované. Možnosti budeme nyní hledat,“ řekl po jednání zastupitelstva místostarosta Litoměřic Jiří Adámek.

A člen iniciativy Zdeněk Paclík pro iDNES.cz dodal: „Děkujeme členům zastupitelstva za toto nelehké, ale správné rozhodnutí. A také, že se svou kultivovanou diskusí k věci a usnesením stali dobrým příkladem pro řadu dalších měst v naší zemi potýkajících se se stejným problémem – mnoha pomníky vztyčenými v době sovětské okupace na její zvrácenou oslavu a podporu komunistickými kolaboranty,“ uvedl po jednání člen iniciativy Zdeněk Paclík.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)