Foto: Robert Malecký

Sochu sovětského vojáka v Litoměřicích nechceme. Symbol okupace může z parku zmizet

Napsal/a Robert Malecký 6. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

Z litoměřických Jiráskových sadů by mohla zmizet socha sovětského vojáka, usneslo se na tom tamní zastupitelstvo. Kondicionál je použit zcela záměrně; ačkoli média o věci referují jako o hotové věci, cesta k odstranění „hraničního kamene ruského impéria“ může být ještě dlouhá. Tak či tak, v Litoměřicích se město po počátečním váhání odhodlalo ke kroku, který může být důležitým příspěvkem do debaty, jak se stavět k citlivým otázkám minulosti v době ruské imperiální agrese na Ukrajině. A to i s ohledem na českou zkušenost z roku 1968.

Usnesení litoměřické zastupitelstvo schválilo poměrně jasně. Dvacet hlasů pro, dva zastupitelé se zdrželi, čtyři byli proti, hlavně z SPD. Čili žádné velké překvapení, svět je zde předvídatelný a v pořádku.


Příslušné usnesení navrhla zastupitelka Lenka Simerská (Více pro Litoměřice) a zní konkrétně takto: „Zastupitelstvo pověřuje Radu města, aby připravila a v první polovině roku 2024 předložila záměr možného přemístění pomníku „Čest a sláva sovětské armádě“ na vhodnější místo.

Usnesení je pak doplněno o vypsání otevřené umělecké soutěže na nové umělecké dílo, které sochu vojáka v parku nahradí. Zároveň mají radní za úkol konzultovat stěhování sochy s Nadací Proměny, která poskytla grant na rekonstrukci Jiráskových sadů dokončenou v roce 2015. Zastupitelé dále radní pověřili, aby zjistili účetní hodnotu díla a také to, zda přemístění sochy nebude mít vliv na autorská práva k soše.

Což nic nemění na tom, že město, zpočátku poměrně vlažné, nakonec vyslyšelo argumenty iniciativy „Odstraňte symbol okupace v Litoměřicích“, která petičními a protestními akcemi proti pomníku bojuje.

Lžu, loupím, vraždím

Vedení města dlouho nevědělo, jak se k iniciativě, která požaduje odstranění sochy z parku, postavit. Cesta k usnesení z minulého týdne byla dlouhá a provázely ji i vizuálně výrazné protesty. Sochu opakovaně od předloňského roku, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu a páchá zde válečné zločiny, někdo „upravil“. Podstavec se v jednu dobu proměnil v automatickou pračku, jako připomínku ruského rabování. Později se na něm objevil nápis „Lžu, loupím, vraždím“ a i později byla samotná postava sovětského vojáka postříkaná červenou barvou krve.

To byla ta viditelná, mediálně vděčná část protestů. Samotná iniciativa zvolila klidnější formu protestních shromáždění a happeningů, petici a vyjednávání. A město váhalo, ostatně veřejné mínění v této věci není vůbec jednotné.

Nejprve se zaštítilo smlouvou o péči o válečné hroby, pak se to ale ukázalo jako argument falešný. Ministerstvo obrany totiž místo vede v evidenci válečných hrobů, zároveň si však v této věci protiřečí, když výslovně uvádí: „Tento objekt není válečným hrobem podle § 2 zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech.“

Podobných míst, které se jako válečné hroby úředně tváří, ve skutečnosti jimi ale nejsou, je v celém Česku zhruba 1800. „Tyto objekty nejsou válečnými hroby, ale svým obsahem, charakterem a posláním jsou válečným hrobům blízké a přispívají k udržování povědomí o vojenské historii,“ citovala loni mluvčí resortu Simonu Cigánkovou Česká televize.

Příběh litoměřické sochy má šanci stát se precedentním případem, jak se k podobnému dědictví historie postavit. Součástí zmíněného usnesení je totiž i pověření městské rady, aby jednala o výmazu pomníku ze seznamu válečných hrobů.

Kolik ještě zbývá pomníků?

Co bude dál a jak dlouho to ještě může trvat, zatím není jasné. K přesunu sochy na „vhodnější místo“ se má vyjádřit i její autor, což může představovat jisté úskalí. Socha v Jiráskových sadech stojí od 3. května 1975 a odhalena byla u příležitosti 30. výročí osvobození Československa, oslavovat ovšem měla i tehdejší nerozborné přátelství československého a sovětského lidu.

„Místo, kam by socha vojáka mohla být přestěhována, zatím není vytipované. Možnosti budeme nyní hledat,“ řekl po jednání zastupitelstva místostarosta Litoměřic Jiří Adámek.

A člen iniciativy Zdeněk Paclík pro iDNES.cz dodal: „Děkujeme členům zastupitelstva za toto nelehké, ale správné rozhodnutí. A také, že se svou kultivovanou diskusí k věci a usnesením stali dobrým příkladem pro řadu dalších měst v naší zemi potýkajících se se stejným problémem – mnoha pomníky vztyčenými v době sovětské okupace na její zvrácenou oslavu a podporu komunistickými kolaboranty,“ uvedl po jednání člen iniciativy Zdeněk Paclík.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)