printscreen Česká televize,

Slovenská pěst s medailí od Zemana. Podnikatel Pavol Krúpa si hýčká pověst predátora

Napsal/a Tomáš Lemešani 18. prosince 2018

Slovenský podnikatel Pavol Krúpa je v Česku vnímán jako šikovný a dravý byznysmen, který má čich na obchodní příležitosti a nebojí se jít do tvrdého souboje se svými konkurenty. Sám sebe rád prezentuje i jako aktivistu, který bojuje proti nespravedlnostem z minulých privatizací, či státních dotačních rozhodnutí.

Právě za boj proti podnikateli Zdeňku Bakalovi a soustavnou kritiku jeho působení v OKD (zejména vyvádění peněz a převod hornických bytů) si ostatně vysloužil letos v říjnu z rukou prezidenta medaili Za zásluhy.

Svou roli hrál asi i fakt, že Krúpa dlouhodobě podporuje i samotného Miloše Zemana.

Přes svou firmu Arca Capital Bohemia v roce 2017 poslal 300 tisíc Straně práv občanů, jejímž je Zeman čestným předsedou a ve které působí i dva hlavní hradní hráči – kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý.

Pokud navíc prezident Zeman dotáhne k realizaci myšlenku postavit si na pozemku ve středočeských Mnichovicích bungalov, bude jeho sousedem právě Krúpa.

Šestačtyřicetiletý podnikatel se vyznamenáním cítí poctěn a po zásluze odměněn. Jak se z kdysi mladého konkurzního hráče stal oblíbenec Hradu? Cesta započala na Slovensku.

Kamarádi z vysoké školy

První peníze začal Krúpa vydělávat již během studia v Bratislavě. Prodával finanční a pojišťovací produkty. Od poloviny 90. let začal obchodovat s cennými papíry a později založil investiční společnost.

Vlajkovou lodí podnikání Pavla Krúpy je Arca Capital, která vznikla v roce 2003. Jde o private equity skupinu působící v regionu střední a východní Evropy. Zastoupení má v Bratislavě, Praze, Londýně a v Kyjevě.

Dlouholetým společníkem Pavla Krúpy je jeho kamarád z vysokoškolských dob Peter Krištofovič. Ten se věnuje poradenské činnosti a mediální prezentaci.

Byznysově není Krúpa žádný maratonec, ale spíše dobrý sprinter. Rád se prezentuje jako energický mladík, který chce projekty rozbíhat rychle a nebojí se naložit si jich více najednou.

Svědčí o tom neustále nové zprávy o jeho akvizicích. Stačí projít mediální zmínky za poslední měsíce – developerský projekt v Bratislavě, továrna na autodíly v okolí Topoľčan, maloobchodní potravinářská síť, nákup akcií O2, snaha o průnik na rakouský bankovní trh, či nákupy akcií v Unipetrolu.

Vloni jeho investiční společnost koupila podíl v těžební firmě Europen Metal Holdings, kterou přitom prezident Miloš Zeman vloni před parlamentními volbami v rámci „kauzy lithium“ nazval australskými zloději.

„Jak říká slavný kanadský hokejista Wayne Gretzky – každá nevystřelená střela je nepovedená. V tomto pojetí je nepodařený každý obchod, který jsme mohli udělat, ale neudělali jsme ho, a přitom jsme mohli na něm vydělat,“ popsal Krúpa svůj přístup už dříve pro týdeník Trend.

U soudu jako doma

Ještě zajímavější je jeho právní aktivita. V Bruselu žaluje General Electric pro údajně neoprávněnou státní podporu, kterou firma získala při odkoupení ziskové části Agrobanky. V Praze se soudí s bývalým obchodním partnerem Tomášem Bártou, majitelem společnosti EMTC, kterému podle slov Krúpovy skupiny Arca půjčil dosud nesplacené miliony korun.

Robert Břešťan, HlídacíPes.org

Pavol Krúpa také jako malý akcionář tlačil na Unipetrol kvůli koupi podniku Spolana, kroužil i kolem sídla ČSSD v kauze právníka Altnera a zajímal se také o dění v konkurzu zkrachovalé továrny Slovakia Steel Mills, kde miliardové ztráty zaznamenala Česká exportní banka.

Podobně vyhrocenou byla snaha finančníka připravit o část podílu, či finanční vyrovnání, majitele Bohemia Energy. Už notoricky známé jsou žaloby, které Arca podala v souvislosti s privatizací OKD.

Nazvat to lze různě – čich na příležitosti, investiční instinkt. Pravdou však zůstává, že Krúpův investiční recept žádnou významnou alchymii neobsahuje.

Nájezdníkem ho nazývají i proto, že svůj byznys točí kolem oslabených soupeřů. Jeho akvizice směřují k podnikům, které jsou na kolenou, jejichž majitelé se dostali do problémů. Díky tomu také tlačí na co nejnižší kupní cenu.

Známé jsou i Krúpovy aktivity v konkurzních řízeních. Nakupuje kontroverzní pohledávky majitelů, kterým se je z různých příčin nedaří vymáhat.

Nejvýznamnější úspěchy zažil v 90. letech. Tehdy byl šéfem představenstva společnosti B Invest Holding (dříve VÚB Invest Holding). Proslavil se i zapojením do podezřelého obchodu s Moravia Energo. Bývalému premiérovi České republiky Stanislavu Grossovi tehdy pomohl z energetické firmy vytáhnout podíl těsně před tím, než zkrachovala.

Obchod s Moravia Energo zmínil jako jeden ze svých nejvýznamnějších úspěchů i v rozhovoru se slovenským týdeníkem Trend: „V absolutních číslech to byl prodej areálu BCT v Bratislavě známému developerovi v čase realitního boomu. Pokud to počítáme přes rentabilitu, tak mezi nejvýnosnější patřil tolik diskutovaný obchod Moravia Energo, nebo Natura či prodej minoritního balíku Zentivy Hlohovec.“

Potíže s ČNB

Které z aktivit Arca Capital pocházejí přímo z hlavy Pavla Krúpy, není zcela jasné. Je spíš mediálně výraznou postavou společnosti, klíčové obchodní aktivity řídí další partneři.

Letos také finanční skupina oznámila změnu vlastnické struktury. Pavol Krúpa už po přesunech podílů není nejsilnějším partnerem. Současnému majoritnímu akcionáři se vyrovná Rastislav Velič. Společně se třetím partnerem skupiny Petrem Krištofovičem všichni tři drží po třetině společnosti.

Rastislav Velič donedávna držel pětinový podíl ve finanční skupině. Na třetinu se dostal právě odkupem části balíku akcií Pavla Krúpy. Trojici partnerů Krúpa – Velič – Krištofovič doplnil Henrich Kišš, který drží deset procent akcií.

 

 

Arca Capital spravuje aktiva v hodnotě více než 1,4 miliardy eur, tedy 36 miliard korun. Stěžejním projektem letošní expanze má být vstup do bankovnictví prostřednictvím akvizice rakouské Wiener Privatbank. Po schválení regulačních úřadů měla banka skupině více než zdvojnásobit hodnotu aktiv Arca Capital.

První krok k převzetí rakouské banky udělali Krúpa a spol. vloni v září. Po průtazích ve schvalovacím procesu však musí připravit novou kupní nabídku, a celá investiční akce se tak výrazně oddaluje. Původně měl být obchod uzavřený do poloviny roku 2018.

Regulátor však nebyl s předloženými dokumenty spokojený, aktuálně musel o odložení akvizice prodávajícího požádat samotný kupující. Mimo jiné bude regulátor požadovat navýšení kupní ceny, což slovenskou partičku jistě nepotěší.

Nejde o první peripetie Pavla Krúpy s regulátorem. Česká centrální banka letos finančníkovi nedovolila řídit investiční fond Arca Capital CEE.

V žádosti o povolení působit v čele fondu podle ČNB zamlčel důležité informace. Banka kromě toho podnikatele označila za nedůvěryhodného. Pamatuje si totiž jeho pokusy ovládnout krachující kampeličku WPB.

WPB se dostala do problémů v roce 2013 a o rok později v červnu přišla o licenci. Odnětí licence ČNB zdůvodnila tím, že záložna uměle navyšovala kapitál z peněz záložny poskytnutých formou úvěrů, nabývala nedovolené typy cenných papírů a obcházela limit angažovanosti. Garanční systém finančního trhu po odebrání licence zajistil výplatu 2,799 miliardy korun mezi 6898 klientů, kteří měli podle zákona nárok na výplatu náhrady vkladu.

Krúpa měl být investorem, který společnost postaví na nohy. Kapitálem měl firmu ozdravit a požádat o přidělení licence. Výsledkem ovšem zůstaly opakované neúspěšné pokusy a dosud živý soudní proces s národní bankou.

500 milionů nebo 50 miliard

Arca dále v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku investuje zejména do energetiky, realit, obchodu a služeb.

Nejaktivnějším z partnerů je Rastislav Velič, který má na starosti hlavně projekty v realitním sektoru, obchodu a ve finančnictví. Projekt bankovní akvizice ve Vídni je právě pod jeho taktovkou, i proto jeho význam ve skupině vzrostl.

Velič stál také za projektem maloobchodní sítě Delia, která otevřela první českou pobočku na pražském tržišti Sapa a v Praze plánuje během krátkého období expanzi.

Nekončí ani Krúpův boj se Zdeňkem Bakalou. Jen se na chvíli role obrátila. Letos v září Bakala zažaloval Krúpu v USA za vydírání – Krúpa prý požadoval po někdejším majiteli OKD 500 milionů korun za to, že ukončí „štvavé obtěžování, očerňování a zasahování do jeho podnikatelské činnosti“.

„To je od pana Bakaly absolutní blaf. Já od něj požaduji více než 50 miliard, nikoliv 500 milionů. Je to suma, kterou ukradl státu a českým občanům,“ komentoval to pro Radiožurnál Pavol Krúpa.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

3 komentáře

  1. Karel Novotný napsal:

    Článek je zajímavý, ale obsahuje chybu. Rozhodnutí, kterým ČNB neschválila Krúpu, resp. řekla, že je pro ni nedůvěryhodný, je na webu ČNB, jen s částečnou anonymizací. O WPB tam není ani slovo! Zřejmě je pravda, že se pokoušel tam vstoupit (aspoň záložna to tvrdila), ale podle dostupných dokladů to pro ČNB nebyl důvod nedůvěryhodnosti Krúpy …

  2. Tomáš napsal:

    Jak dojemné, že jde Krúpovi o blaho českého lidu. Je zajímavé, koho prezident neustále vyznamenává. Je zajímavé, kdo stojí za Krúpou. Takový šikovný podnikatel, dalo by se říct, ale jak si váží ocenění od Zemana, že? Chce se mi zase zvracet…….

  3. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    „To je od pana Bakaly absolutní blaf. Já od něj požaduji více než 50 miliard, nikoliv 500 milionů. Je to suma, kterou ukradl státu a českým občanům,“ komentoval to pro Radiožurnál Pavol Krúpa“.
    Ten hodný Pavol Krúpa! Jistě ty peníze, pokud je z Bakaly vyrazí, navrátí státu (zřejmě českému) a českým občanům.
    No nedejte mu za to metál!

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies