Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Miloš Zeman a Vladimir Putin. Foto: Mikhail Metzel/TASS, Profimedia
,

Rusko-česká komora už netáhne. Podle firem je „bez přínosu a obsahově vyprázdněná“

Co aktuálně dělá nebo kolik má členů Rusko-česká obchodní komora, nelze z webových stránek této lobbisticko-byznysové organizace zjistit. Na dotazy HlídacíPes.org zástupci komory nereagovali. Sdílnější jsou však české firmy, které dnes od komory dávají ruce pryč. I kvůli ruské anexi Krymu a vpádu na Ukrajinu.

S počátkem ruské agrese proti Ukrajině ztratila tuzemská Rusko – česká smíšená obchodní komora definitivně svůj smysl. Vznikla v roce 2012 a mimo jiné prosazovala účast ruských firem na dostavbě tuzemských jaderných elektráren. Angažovaly se v ní i přední české firmy; nyní s ní už nechtějí mít nic společného.

Poslední realizované projekty komora na webu avizuje ze srpna 2020: „Organizace a provedení 1. Česko-Ruského golfového turnaje za pohár mimořádného a zplnomocněného velvyslance Ruské federace v České republice.“

Aktuální dávno není ani přehled firem a organizací, jejichž členstvím se komora chlubí. Mezi zakládajícími členy je na prvním místě uvedena ruská banka Sberbank, která v tuzemsku ovšem – krátce po ruské invazi na Ukrajinu – zbankrotovala a své pobočky zavřela. A i další známé firmy a organizace, jež komora na svém webu uvádí jako reference, s ní ve skutečnosti nejsou už dlouho ve spojení.

Už roky s nimi nespolupracujeme

„Po zvolení Vladimíra Dlouhého prezidentem Hospodářské komory České republiky v roce 2014 se v této smíšené komoře již neangažujeme,“ říká Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářské komory. „Po anexi Krymu v roce 2014 a zavedení obchodních sankcí se často podobné instituce založené pro rozvoj obchodních vazeb mezi Českou republikou a Ruskou federací obsahově vyprázdnily,“ vysvětluje.

Ani advokátní kancelář Havel & Partners členem Rusko-české smíšené obchodní komory již není. „Dle našich informací tato komora již delší dobu ani nevykonává svou činnost. V minulosti jsme ve spolupráci s komorou viděli smysl v souvislosti se zastupováním našich českých klientů, kteří působili na rusky mluvícím trhu nebo uvažovali o expanzi tímto směrem. Aktuálně naopak řešíme spíše exity našich klientů z Ruska,“ říká partner kanceláře Marek Lošan.

I další ze známých českých firem, MND patřící do portfolia miliardáře Karla Komárka, zdůrazňuje, že členem Rusko-české smíšené obchodní komory není už od roku 2016. „Požádali jsme komoru na základě vašeho upozornění o vymazání našeho loga z přehledu sponzorů, předpokládáme, že k tomu dojde v nejbližších dnech,“ říká mluvčí MND Dana Dvořáková. „Členství nemělo žádný přínos a to i vzhledem k tomu, že jsme dlouhodobě omezovali spolupráci s ruskými podniky,“ doplňuje.

Podobně si přínos členství v komoře vyhodnotil i další zakládající člen – společnost Cerva, podnikající v oboru pracovních oděvů a ochranných pomůcek. Ta Rusko-českou smíšenou obchodní komoru opustila před více než třemi lety, jakkoli stále figuruje na titulní straně webu.

„Rozhodnutí opustit Rusko-českou smíšenou obchodní komoru jsme přijali na základě pragmatických závěrů, vycházejících z podnikatelských zájmů našeho holdingu. Obchodní obrat s firmami z Ruské federace se od roku 2014 neustále snižoval,“ vysvětluje za Cerva Group mluvčí Veronika Steinmetzová.

Vzpomínka na vlivného lobbistu

Rusko-česká lobbistická organizace přitom vznikala s velkou pompou – v čase, kdy se chystal někdejší tendr na dostavbu jaderných bloků v Temelíně a ruský Rosatom měl v tuzemsku mocné zastánce. Komora měla ruské zájmy pojistit.

Oficiálně byla komora založena v roce 2012 s deklarovaným záměrem „nabídnout českým firmám další platformu pro podnikání v Rusku a usnadnit jim přístup na ruský trh“. Komoru zakládal a vedl dnes již zesnulý ruský podnikatel Vladimir Jermakov, bývalý ředitel plynárenské firmy Vemex, dceřiné společnosti ruské státní firmy Gazprom. Jermakov byl svého času označován za jednoho z nejvlivnějších Rusů v Česku.

Byl to on, kdo prostřednictvím svého nadačního fondu financoval vztyčení pomníku Alexandra S. Puškina na Puškinově náměstí v Praze u příležitosti 215. výročí básníkova narození.

Podle dostupných statistik celkově klesá ruské zastoupení na tuzemské byznysové scéně. Zatímco ještě mezi lety 2014 až 2019 byli Rusové nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem, v roce 2020 je o pomyslné prvenství připravili Slováci a počet ruských firem od té doby dále klesá. Vyplývá to z analýzy expertní firmy poskytující obchodní data Dun & Bradstreet.

Za posledních devět let, kdy tyto statistiky vyhodnocujeme, klesl počet firem registrovaných v ČR, které mají majitele s ruskou adresou, téměř o třetinu. Jejich celkový počet se snížil o 5 283 z rekordních 16 991 v roce 2014 na svoji historicky nejnižší hodnotu 11 708 v roce 2022. Nejrychleji tyto firmy však ubývaly v posledním roce,“ říká analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře