Český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta (vlevo). Foto: Tiskový odbor Ministerstva zahraničí

Rusko a Čína si v Srbsku podávají dveře. Musíme do nich vcházet první, říká český velvyslanec

Napsal/a Robert Břešťan 1. října 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Vedle Ruska se snaží v regionu západního Balkánu a v Srbsku silně prosazovat i Čína. Staví významné investiční projekty mosty, dálnice, buduje tam velkou uhelnou elektrárnu, i vysokorychlostní trať, která má napojit Pekingem ovládaný řecký přístav Pireus.

Nezůstává Evropská unie a tak i Česko v regionu, který neustále označuje za důležitý, poněkud pozadu? Český velvyslanec Tomáš Kuchta působí v Bělehradě už třetím rokem a věří, že to tak není: „Západní Balkán je odpradávna součástí Evropy a je v oblasti a směru, z něhož by se dalo očekávat nějaké nebezpečí nebo problém. Odjakživa bylo v zájmu Evropy mít tento prostor co nejlépe pokrytý. Naštěstí Srbové žádnou jinou alternativu než vstup do EU nepřipouští.“

Češi a Balkán, to je hlavně moře a Chorvatsko. Jak ale z vaší zkušenosti pohlížíme na Srbsko?

Z těch posledních tří let mám dojem, že Češi mají Srbsko rádi a neméně rádi mají Srbové Čechy nebo Českou republiku. Srbové o nás vědí mnohem víc, než víme my o Srbsku. Často se s námi srovnávají, přeci jen je to země jen o něco málo menší než my a tradice spolupráce je obrovská. Češi v Srbsku zakládali různé odborné spolky, čeští architekti tam projektovali řadu domů v centru města, česká filmařská škola je tam velmi populární. Kamkoliv přijdu, tak všichni reaguji na Českou republiku velice pozitivně a hned mi sdělují své bezprostřední zážitky z návštěvy Prahy a podobně.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Říkáte, že Srbové o nás vědí mnohem víc než my o nich. Navzdory tomu, že tady často deklarujeme, jak nás západní Balkán zajímá, není to tak, že nás ve skutečnosti zas tak úplně nezajímá?

Myslím, že nás zajímá, zajímá určitě podnikatele, turisticky vede přirozeně víc Chorvatsko, ale i to povědomí Čechů o Srbsku není vůbec špatné.

Myslel jsem to spíše politicky, kdy se ten náš zájem o západní Balkán často zdůrazňuje. Ostatně i v projevu na poradě velvyslanců ministr zahraničí Kulhánek říkal, že by byl rád, kdyby příští rok, až budeme mít předsednictví v Evropské unii, se deklaroval termín přistoupení Srbska k EU. Myslíte si, že se to podaří?

Je dobré mít ambiciózní plány. Bude to záležet na mnoha okolnostech a bude to samozřejmě záležet i na Srbech samotných. Pokud budeme mít snahu minimálně stanovit určitou cestovní mapu přistupování, aby Srbové měli něco uchopitelného, aby viděli nějaké to světýlko na konci tunelu, tak to bude určitě úspěch českého předsednictví.

Silné vazby na Rusko

Jde ale i o to, že letos v létě vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi Srbskem a ruským Euroasijským ekonomickým svazem, což je ovšem s členstvím v EU neslučitelné. Není to tedy spíše odstředivá tendence od EU? Ostatně v době covidu si srbský prezident Vučič pochvaloval „bratrskou pomoc Číny“ v kontrastu s nezájmem Evropské unie. Nezačínáme teď my jako Evropská unie tahat za kratší konec v boji velmocí o západní Balkán?

Rozumím. I během porady velvyslanců jsme se bavili o tom, že v EU panuje určitá nespokojenost s tím že Srbsko ne vždy podporuje rezoluce Evropské unie k různým zahraničně politickým tématům, zvláště, pokud se jedná o řekněme kritiku Ruska. Sami Srbové nám při jednáních vysvětlují, že se potřebují něčeho držet, doslova, že jsou jako opice, které když skáčou ze stromu na strom, tak nepustí tu starou větev dřív, než drží v ruce novou. Na jednu stranu je to tedy logické chování někoho, kdo si nechce zavřít všechna vrátka, na druhou stranu je to i výzva pro EU, aby nabídla perspektivu vstupu. Aby si už Srbové mohli s čistým svědomím říct že ano, pouštím tu starou větev.

Co je základem té úzké vazby na Rusko? Je to vedle historických věcí hlavně náboženství, vliv pravoslavné církve v Srbsku?

To je určitě jeden z aspektů. Pravoslavná církev má velký vliv. Plus si Srbové s Rusy v posledních dekádách nikdy nic extra nic špatného neudělali, takže tam není taková animozita jako například u Poláků a dalších někdejších satelitů Sovětského svazu. Navíc Rusko podporuje Srbsko v problému Kosova, takže by pro ně bylo velmi složité se úplně k Rusku otočit zády. Nemluvě o vazbách v obranném průmyslu, energetice. A pokud jde o zmíněnou smlouvu o volném obchodu, o té říkají, že ji jsou ochotni kdykoli vypovědět v okamžiku vstupu do EU.

Vedle Ruska se snaží v regionu západního Balkánu a v Srbsku ve velkém prosazovat i Čína. Staví velké investiční projekty mosty, dálnice, buduje tam velkou uhelnou elektrárnu, i vysokorychlostní trať, která má napojit Pekingem ovládaný řecký přístav Pireus. Na druhou stranu víme, jak to s těmi čínskými stavbami dopadalo jinde v Evropě, například v Polsku. Jak to vypadá v Srbsku? Daří se vůbec dokončovat ty velkolepě vypadající projekty ze strany Číny?

Ano, už se jim podařilo některé věci dotáhnout do konce. Například most přes Dunaj. Pracuje se na železnici od Bělehradu na sever směr Budapešť. Buď to jsou samotní Číňané, nebo je to ve spolupráci s ruským technologiemi. Ale zakázku na sedm stanic se mimochodem podařilo získat české firmě AŽD. To jsou velké projekty. Čína obecně hodně investuje, a to i do špinavé energie, kde se jinak Srbsku těžko hledali investoři, protože na to nedostanou financování od evropských bank. A Čína velmi pohotově nabídla své služby, včetně financování.

Srbsko se také poměrně silně zapojilo do takzvané vakcinační diplomacie. Od Ruska a Číny nakoupilo jak Sputnik, tak Sinopharm. Na druhou stranu ale i evropské vakcíny. Očkovalo jak u sebe, tak umožnilo vakcinační turistiku a využila toho i řada Čechů. Co z toho svého přístupu k vakcinaci proti covidu Srbsko mělo a má?

Oni byli v trochu jiné situaci než my. My jsme přeci jen dodržovali dohody z Bruselu, respektovali jsme jednotný přístup k vyjednávání s výrobci vakcín, zatímco Srbové v podstatě rozhodnutím několika málo lidí mohli reagovat okamžitě. Vstoupili do jednání s výrobci velmi brzy, už někdy v červenci 2020. Byli mezi prvními už v době, kdy se ještě ani pořádně nevědělo, kterému z výrobců se podaří vakcínu certifikovat. Byla to taková ruleta. Když pak ty vakcíny byly a měly certifikaci, Srbové byli první na seznamu těch, kteří je obdrželi. Pak se začalo projevovat, že mají vakcín víc, než potřebují, protože zájem ze strany obyvatel nebyl až tak veliký, dostali se horko těžko na úroveň 50% proočkovanosti. Takže měli plné sklady, měli přitom ještě nedodané objednávky, a tak začali dělat tu vakcínovou diplomacii a mělo to pozitivní ohlas.

I vy jste se nechal očkovat v Srbsku?

Ano, nechal.

Z prostředků české vlády, nebo jste využil právě té srbské otevřenosti?

Srbové nabídli všem ambasádám a jejich pracovníkům zdarma vakcinaci, takže jsme toho využili a dostali jsme Pfizer.

Historie Srbska, historie válek

Pokud jde o vakcíny Sputnik a Sinopharm, nemuseli Srbové nějakou část vyhodit nebo vrátit, podobně jako jsme to viděli na Slovensku? Protože se vůbec neproočkovaly a protože lidi zrovna o tyto vakcíny neměli zájem, na rozdíl od těch evropských?

O tom se tady nikde nemluví. Oni měli poměrně velký zájem o Sputnik i Sinopharm. Přizpůsobili tomu i propagaci tak, že každý z ministrů se nechal naočkovat něčím jiným. Prezident se pokud vím nechal naočkovat čínskou vakcínou, ministr obrany nebo ministr vnitra Sputnikem… Dělali takovou rovnoměrnou reklamu všem vakcínám. Jestli jim některé vyloženě zbyly, že by se musely vyhodit, tak to nevím.

To, o čem se bavíme, vakcinační diplomacie, infrastrukturní projekty, zájmy Ruska, Číny a tak dále, zapadá to do toho, že je západní Balkán je označován za oblast, kde si Rusko a Čína dost často testují nějaké své postupy, nebo vlivové operace, které pak mohou uplatňovat dále v Evropě, ve střední Evropě, potenciálně v Česku. Máte možnost něco takového na místě pozorovat, jako zkušený diplomat i člověk, který prošel ministerstvem obrany?

Myslím, že Rusko i Čína využívají příležitosti, toho, že tam mají dveře otevřené. Jestli si tam něco zkouší… Oni prostě prosazují své zájmy. Jejich přítomnost tam bezpochyby je patrná. Dokonce se občas stane, že některý z diplomatů, který byl vyhoštěn z nějaké země, se objeví třeba v Bělehradě. Ale nedokážu posoudit, do jaké míry to jde za hranici nějakého normálního bilaterálního vztahu.

Mimochodem, když se vyprázdnila ruská ambasáda v Praze, víte o tom, že by se tito lidé v nějakém větším počtu přesunuli zrovna do Bělehradu?

Ne, to ne.

V obecné rovině, v čem je stabilita západního Balkánu, Srbska i dalších zemí důležitá pro bezpečnost Česka?

Už samotná poloha Balkánu je strategická. Bělehrad byl vždy místem, kde si mocnosti různě podávaly dveře. Historie Srbska je v podstatě historie válek. Západní Balkán je od pradávna součástí Evropy a je v oblasti a směru, z něhož by se dalo očekávat nějaké nebezpečí nebo problém. Odjakživa bylo v zájmu Evropy mít tento prostor co nejlépe pokrytý. Naštěstí Srbové žádnou jinou alternativu než vstup do EU nepřipouští. To, že v tom jdou nějakou méně přímou cestou, než bychom si my přáli, to je jiná věc. Nikdy ale nebylo zpochybněno to, že by vstup do EU neměl být jejich cílem.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)