V německém Lipsku počátkem tohoto roku předčasně explodoval balíček, který měl být původně naložený do letadla. Informace o nenaplněné katastrofě zazněla od šéfů německých tajných služeb při říjnovém slyšení ve Spolkovém sněmu. Incident podle nich souvisí s ruskými sabotážními aktivitami v Evropě. Ty nejsou zdaleka ojedinělé a otevřeně před nimi varují mimo jiné Britové, Norové, Poláci či Češi.

Představitelé evropských zpravodajských služeb se v hned v několika svých nedávných veřejných vystoupeních shodli: ruské aktivity v Evropě silně překračují oblast dezinformací či kybernetických útoků a mají i svou hmatatelnou podobu sabotáží, útoků i plánovaných vražd.

Chtějí chaos v ulicích

Před těmito ruskými aktivitami veřejně varoval šéf německé civilní rozvědky Bruno Kahl i hlava německé civilní kontrarozvědky Thomas Haldenwang.

V dubnu také Německo zatklo dva německo-ruské státní příslušníky pro podezření z plánování útoků na vojenská zařízení USA. V červenci pak americká a německá média přišla s informací, že Kreml plánoval vraždu Armina Pappergera, ředitele zbrojovky Rheinmetall, která pro Ukrajinu vyrábí dělostřelecké granáty a vojenská vozidla.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinění, že Rusko plánovalo tuto vraždu odmítl jako nesmysl a příklad fake news.

S vraždami či pokusy o ně v režii Ruska na svém území má ale přímé zkušenosti Velká Británie. Ta také letos na jaře obvinila několik mužů ze žhářského útoku na firmu vlastněnou Ukrajinci v Londýně.

„Zejména GRU se trvale snaží vyvolávat chaos v britských a evropských ulicích: byli jsme svědky žhářství, sabotáží a dalších akcí. Nebezpečné akce prováděné s rostoucí bezohledností. Ale mají přesně opačný účinek, než ruský stát zamýšlí, neboť vedou ke zvýšené operační koordinaci s partnery v Evropě i mimo ni,“ řekl počátkem října Ken McCallum, šéf britské kontrarozvědky MI5, v rámci každoročního projevu k hrozbám, jimž Británie čelí.

Na špinavou práci si Kreml podle něj najímá i „soukromé třetí osoby a lokální zločince“.

Poněkud znepokojivá fakta

Na tento trend upozornil nedávno i ředitel české kontrarozvědky BIS Michal Koudelka. Příkladem je pokus o žhářský útok v Česku z počátku letošního června. Šestadvacetiletý Kolumbijec se pokusil v noci z 5. na 6. června zapálit autobusové depo na pražském Klíčově.

„To, že stopy tohoto útoku vedou do Ruska, samozřejmě není jen domněnka, jsou za tím zpravodajské informace. I když – v obecné rovině – sám útočník v podobných případech ani nemusí vědět, že ho naverbovala ruská strana,“ komentoval případ Koudelka.

Kolumbijec nadále zůstává ve vazbě. „Obviněný ve věci týkající se žhářského útoku na Klíčově byl usnesením zdejšího soudu ponechán ve vazbě, neboť vazební důvody nadále trvají. Obviněný si proti usnesení podal stížnost, o které nebylo zatím rozhodnuto,“ potvrzuje Barbora Chlostová, mluvčí Obvodní soud pro Prahu 9.

„Najímání cizinců, mnohdy osob s pestrou kriminální minulostí, k nezákonným aktivitám, je nová ruská taktika a lze ji označit za velmi chytrou. Mimo jiné to Rusům umožňuje, že se od akcí vedených těmito osobami mohou navenek snadno distancovat,“ řekl už dříve pro HlídacíPes.org šéf BIS Koudelka.

Varování před spoluprací ruských zpravodajských služeb s podsvětím (tehdy ovšem hlavně ruským) lze dohledat ve výročních zprávách BIS starých víc než deset let. „Poněkud znepokojivým faktem jsou kontakty důstojníků ruských zpravodajských služeb na osoby, jejichž minulost je spojena s ruskojazyčnými organizovanými kriminálními strukturami a jejich aktivitami na území České republiky,“ psala kontrarozvědka třeba v roce 2011.

Na propojování ruských politických zájmů a zločineckých struktur v Evropě poukázala v roce 2017 například i analýza think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR):

„Ruský stát je vysoce kriminalizovaný a prolínání kriminálního ,podsvětí‘ a politické ,věrchušky‘ vede k tomu, že režim čas od času využívá zločince jako nástroje své vlády (…) k provádění kybernetických útoků, k uplatňování politického vlivu, k přepravě osob a zboží, a dokonce i k provádění cílených vražd jménem Kremlu.“

Sabotáží znatelně přibylo

Za hlavního ruského hráče ruských sabotáží v zahraničí je označována již zmíněná vojenská zpravodajská agentura GRU. Její dva příslušníci Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga spáchali právě před deseti lety, v říjnu 2014, útok na muniční sklad ve Vrběticích, při němž zemřeli dva čeští občané.

Ruskem organizované sabotáže v Evropě znatelně vzrostly i podle zástupců dalších evropských zpravodajských služeb. Letos v září o tom mluvil  i viceadmirál Nils Andreas Stensones, šéf norské zpravodajské služby s tím, že „vidíme, že v Evropě nyní dochází k sabotážím“.

I podle polských bezpečnostních služeb se Rusko snaží „ochromit zemi v politické, vojenské i hospodářské oblasti“. Právě Poláci letos v dubnu zatkli muže, který se chystal předat ruské GRU informace o letišti v Řešově, které je centrem pro dodávky zbraní na Ukrajinu. Sérii žhářských útoků v Polsku – mimo jiné obchodního centra ve Varšavě – tamní tajné služby připisují také Rusku.