Ruská informační válka, dezinformace, propaganda, šíření zavádějících informací a proruský internetový trolling se dostaly vysoko do agendy Evropské unie. Žádost o to, aby EU adekvátně reagovala, zaslali Evropské komisi ministři zahraničí Dánska, Estonska Litvy a Velké Británie. Česko nabízí zkušenosti.

„Rusko rapidně zvýšilo svou dezinformační a propagandistickou kampaň jako asymetrickou reakci na ekonomické sankce Západu. Cílem je získat podporu politických a vojenských cílů ruské vlády,“ napsala v lednu čtveřice ministrů v dopise adresovaném šéfce evropské diplomacie a místopředsedkyni Evropské komise Federice Mogheriniové.

Úvodní strana z dopisu čtveřice ministrů zahraničí.

Nechceme kontrapropagandu

Téma pak detailně probírala rada ministrů zahraničí. Výsledkem je zadání pro Evropskou komisi „něco vymyslet“.

„Tohle je téma, které se objevuje opakovaně. Všichni tomu soustavnému propagandistickému tlaku čelíme, Česko není výjimkou. Debata o tom, co s tím, je ale trochu bezradná,“ řekl serveru HlídacíPes.org český velvyslanec při EU Marin Povejšil.

Shoda mezi členskými státy je prý v tom, že nemá jít o protipropagandu, ale o šíření svobodných a otevřených informací. „Problém je, že nemluvíme o jedné cílové skupině. Jedna skupina jsou lidé na Východě, především na Ukrajině a v Rusku, druhá skupina je v samotné EU. Nápady jak na to jsou v počátcích a rozpaky spočívají v tom, že žijeme v prostředí založeném na svobodném šíření informací,“ říká Povejšil.

Nejdále je zatím myšlenka na vznik ruskojazyčného televizního vysílání. Zůstává ale stále jen u ideji, protože Evropská komise na něco takového rozpočet nemá a opatrně se k tomu staví i členské státy.

Česko vysílání v ruštině podporuje

„Je to zatím spíše přešlapování. Rada ministrů ale vyzvala Evropskou komisi ať se k tomu nějak postaví a komise musí přijít s nějakými návrhy. My se na diskusi podílíme, máme v této oblasti zkušenosti,“ říká Povejšil s poukazem na to, že z Prahy vysílá i do Ruska Američany financované Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda.

Ministerstvo zahraničí financuje i ruskojazyčnou redakci Rádia Praha, vysílající pod hlavičkou Českého rozhlasu přes satelit a prostřednictvím internetu. Vysílání Rádia Praha v ruštině přebírají částečně i vybrané rozhlasové stanice na Ukrajině, v Gruzii a ve Španelsku.

Podobně Česká republika dlouhodobě finančně podporuje projekt Evropské rádio pro Bělorusko, vysílající z Polska a Litvy.

„Musíme najít způsob, jak se této propagandě nepřátelské k západnímu způsobu života bránit. Těžko to může dělat Česká republika sama, je to téma, které se musí řešit na mezinárodní úrovni, na úrovni EU,“ citoval bruselský deník EuropeanVoice i náměstka ministra zahraničí Petra Druláka, který se na konci ledna ministerské rady účastnil.

Follow @brestan

Z dokumentu, tzv. non-paper, jehož autory jsou ministr zahraničí Dánska Martin Lidegaard, ministr zahraničí Estonska Keit Pentus-Rosimannus, ministr zahraničí Litvy Linas Linkevičis a britský ministr zahraničí Philip Hammond.

Jak ministři zahraničí popisují ruskou informační válku

• Dezinformační kampaň spočívá v šíření falešných a zavádějících informací různými cestami, například státem kontrolovanými televizními kanály a internetovým trollingem.
• Cílem je diskreditovat Evropskou unii, narušovat podporu legitimně zvolených vlád, demoralizovat lokální obyvatelstvo, dezorientovat západní politiky, podkopávat svobodná, nezávislá a pluralistická média.
• Dalším cílem je pak přesvědčit ruskou veřejnost, že Rusko je obětí západem řízeného spiknutí, jehož jediným cílem je ponížit Rusko.
• Zároveň s tím jsou vládou omezována a zavíraná svobodná ruská média, nezávislé informace jsou vytlačované z veřejné sféry.

Proč má EU podle ministrů zahraničí reagovat

• Ruská informační válka rozšiřuje vojenské a politické možnosti, jak polarizovat postoje v rámci ruskojazyčné populace, zastírá skutečný efekt evropských politických kroků včetně sankcí a je hrozbou pro bezpečnost zejména východních částí EU.
• K EU jako pozitivní vizi budoucnosti se obracejí svobodně a reformně uvažující, protikorupčně zaměřené části společnosti v sousedních východních zemích. Rusko tyto tendence potlačuje.

Jak by měla EU nyní jednat

• Zvýšit povědomí veřejnosti o ruské dezinformační kampani a propagandě v EU i u východních sousedů, o její nebezpečnosti a cílech.
• Měla by vzniknout stálá platforma, kde by si EU vyměňovala s NATO své názory na strategické komunikační aktivity a jejich cíle.
• Podporovat nezávislá a alternativní média v EU i v Rusku. Zajistit schopnost EU čelit manipulaci a chránit základní hodnoty mezi něž patří právo na svobodu projevu.
• EU by s ohledem na ruskou propagandu měla financovat informační tréninkové programy pro média, politiky, úředníky, akademické pracovníky a školy či veřejné on-line kurzy.
• Průzkumy Eurobarometru by se měly zaměřit na analýzu schopnosti veřejnosti čelit informační manipulaci, propagandě, zvyky spojené s konzumací mediálního obsahu.
• EU by měla aktivně uvádět na pravou míru ruské dezinformace, rozkrývat propagandu, podporovat expertní komunitu, investigativní novináře a posilovat informační bezpečnost.

Návrh na konkrétní mediální kroky

• Podpořit mezinárodních i národních ruskojazyčných médií: televizní vysílání, internetové stránky, rádio, tisk. Příkladem jsou projekty RFE/RL.
• Podporovat výměnu vzdělávacích pořadů a dokumentů mezi evropskými televizemi.
• Pomoct partnerským vládám v regionu komunikovat lépe , strategičtěji a efektivněji s jejich vlastním ruskojazyčným obyvatelstvem.
• Pomoct posilovat kapacitu existujících důvěryhodných ruskojazyčných médií, podporovat sdílení informací, mezinárodní spolupráci.