Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Robert Břešťan: Nápady na speciální daň. Banky vyřešily Babiše, připraví se Fiala

KOMENTÁŘ. Vyšší daně se nechce platit nikomu, ani těm nejbohatším. Platí to pro lidi, firmy i banky. Právě banky jsou ale spolu s energetickými firmami ve skupině těch, na které by mohla dopadnout speciální daň „z nadměrných zisků“. Zvláštnímu zdanění se už tuzemské banky dokázaly jednou úspěšně vyhnout. A chuť platit něco navíc nemají ani nyní.

Fakta hovoří jasně: po covidovém propadu se bankám v Česku náramně daří. Růst ziskovosti se oproti první polovině roku 2021 pohybuje od 52 procent u ČSOB až po 101procentní růst zisku Monety. Česká spořitelna oznámila čistý zisk 11 miliard, ČSOB 10,1 miliardy, Komerční banka 8,3 miliardy…

Banky jsou navenek ve výhledu opatrné, argumentují propadem trhu hypoték, inflačními tlaky či rostoucími náklady. Na druhé straně je zjevné, že těží z vysokých úrokových sazeb. Svým klientům ani zdaleka nenabízejí takové zhodnocení peněz, jaké mají samy, pokud si finance – bez rizika a na stávající vysoký úrok – uloží u ČNB. I proto se na politické scéně řeší to, zda a případně jak banky zdanit zvláštní daní z „neočekávaných zisků“.

Banky jsou pochopitelně na komentáře k tématu skoupé, celkem jasně ale naznačují, že by své vyšší výdaje přenesly na klienty, jimž by se to asi moc nelíbilo – a čí, že by to byla vina? Vlády přece.

Vrazíme to do fondu

Otevřeně nechuť pojmenoval generální ředitel Erste Group (kam patří Česká spořitelna) Willi Cernko. „Je otázkou, co je přednější: zda fungující ekonomika podporovaná silným bankovním sektorem, anebo bankovní sektor, který má podporovat dodatečnými daněmi vládu. Pro nás je to zcela jasné. Dokud jsme schopni ukázat, že podporujeme ekonomiku a společnost, je zjevné, že nejsme připraveni na žádnou zvláštní bankovní daň nebo poplatek,“ citoval jej deník Právo.

V tom jsou banky zajedno a konzistentní. Připomeňme, že s nápadem na speciální korporátní daň pro banky přišla už v roce 2019 vláda Andreje Babiše. Největší tuzemské bankovní domy – ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna a UniCredit Bank – daly tehdy hlavy dohromady a přišly s geniálně jednoduchým nápadem: když nás nezdaníte, nasypeme dobrovolně v součtu sedmi miliard peníze do speciálního národního fondu, z nějž se budou platit užitečné investice. Třeba do dopravní infrastruktury, školství, bydlení či financování projektů v oblasti kultury a sportu!

Zástupci vlády a čtyř zmíněných bank následně, v září 2019, podepsaly dohodu o zřízení Národního rozvojového fondu. Mělo jít vedle běžného zdanění o „extra příspěvek pro budoucí prosperitu Česka“ s multiplikačním efektem – vždyť, jak banky deklarovaly, „vložené miliardy korun mohou být znásobeny formou konkrétních investičních projektů v hodnotě desítek až stovek miliard korun“.

Politické nápady na korporátní daň poté utichly. A dopadlo to jak? Už před více než rokem HlídacíPes.org upozornil na to, že ve fondu nic není – respektive, že banky nic neposlaly. Zdůvodňovaly to tím, že nejsou projekty. Fond pak tvrdil, že přípravy projektů finišují, ale budou prý již brzy. Podobně se vyjadřovaly i banky – ve stylu platit chceme, ale pořád není na co. Smůla. A hle – uplynul další více než rok a výsledek je stále stejný.

Třeba něco přiteče

Jediné peníze, konkrétně dva miliony korun do základního kapitálu Fondu národního rozvoje, vložil zatím jen stát, respektive jím zřízená Českomoravská záruční a rozvojová banka, která je zakladatelem fondu a jediným akcionářem.

Zdržel se už samotný vznik fondu. Počítalo se s tím, že fond by mohl začít fungovat už od poloviny roku 2020, licenci ČNB ale dostal až v listopadu a oficiálně byl zřízen vloni v únoru.

Nyní idea zvláštního zdanění bank, které by aspoň trochu vylepšilo poměr příjmů a výdajů rozpočtu, poletuje politickým éterem znovu. A banky se – jak vidno  výše – už ozývají, že to není dobrý nápad, že raději přímo podpoří ekonomiku. Vždyť tu máme ten fond. Tak třeba do něj časem něco přiteče. Až budou ty projekty.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

4 komentáře

  1. petrph napsal:

    No to je snad naprosto v pořádku, ne?
    No projects, no money!. To snad učej už děti ve škole, že napřed musí udělat prezošku, a až pak dostanou od paní učitelky jedničku:)))

    • Pavel napsal:

      Burešova podržtaška zamlouvá burešovu neschopnost. Takže vlastně ano … je to naprosto v pořádku.

  2. Horymír napsal:

    Případně lze vždy říci že projekty měly právní vady,nesplňovaly zadání,neměly veřejnou podporu,byly neefektivní nebo prakticky nerealizovatelné…..
    A je po dani.

  3. Ester Peggy napsal:

    Několik let jsem pracovala v USA. Když se můj plat pohyboval kolem 2.000 dolarů měsíčně (hrubého), daň představovala cca 200 dolarů na měsíc (bez daňové úlevy na poplatníka, tu jsem neměla). Když se po létech vyšplhal můj příjem na 4.000 dolarů, daň vyskočila na 800 dolarů. I moji kolegové z téhož důvodu neměli zájem o extra vysoké příjmy, protože od určité hranice jim veškeré „nadzisky“ spolkla vyšší daň. U právnických osob je to stejné. Čím vyšší zisky, tím vyšší daně. Pokud by byl daňový systém takto nastavený i u nás, nebylo by nutné vymýšlet nové daně. Já osobně bych klidně každý měsíc zaplatila 50.000 korun daně, pokud by mi zůstalo 100.000 korun čistého…

Přidávání komentářů není povoleno