Ilustrační foto
Elena Gladkaya / Alamy / Alamy / Profimedia,

Rekordní respirátory, výzkum vakcíny i léků. Jak se v Česku platí boj proti koronaviru z evropských peněz

Napsal/a Euractiv.cz 3. dubna 2020

V březnu se na pražském ČVUT podařilo během pouhého jednoho týdne vytvořit na speciálních 3D tiskárnách nový prototyp respirátoru s vysokým stupněm bezpečnosti FFP3. Vznikl ve výzkumném centru, jehož vznik výrazně finančně podpořil evropský program Horizont 2020. Česko by mohlo čerpat těchto prostředků mnohem víc. Brání tomu ale nízká aktivita tuzemských vědců i malá kapacita ministerstev.

Respirátory pochází z centra excelence RICAIP při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.

„Díky zapojeným partnerům i podpoře ze strany českých firem (např. Škoda Auto a.s.) se podařilo v rekordním čase dovést vývoj až k certifikovanému modelu, a je tak možné sdílet licenci celosvětově jako open source pro nekomerční využití v rámci boje proti koronavirové pandemii,“ vysvětlila Eva Doležalová, marketingová manažerka RICAIP.

Do výroby se postupně zapojují české firmy i univerzity. Snahou je vyrábět 10 tisíc kusů respirátorů denně, od dubna se zatím počítá s 500 kusy denně. Respirátor lze po dezinfikování a výměně filtru využívat opakovaně.

Respirátor? Stáhněte si ho z webu

Právě výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu RICAIP vzniklo teprve minulý rok za podpory z evropského programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Ten patří mezi tzv. centrálně řízené neboli komunitární programy, nejde tedy o klasické dotace, ale o finanční podporu rozdělovanou přímo z Bruselu, kterou musí jednotlivé projekty „vysoutěžit“.


Text Pavly Hosnedlové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Projekt je založen na strategické spolupráci českých a německých výzkumných institucí. Kromě ČVUT je do něj zapojeno také výzkumné centrum CEITEC při VUT v Brně. Za německou stranu se projektu účastní Německé výzkumné centrum pro umělou inteligenci DFKI (Deutsches Forschungzentrum für Künstliche Intelligenz) a Centrum mechatroniky a automatizační techniky ZeMA (Zentrum für Mechatronik und Automatisierungstechnik), obě ze Saarbrückenu.

Hlavním cílem bylo vybudovat unikátní distribuované výzkumné a experimentální pracoviště „RICAIP Industrial Testbed Core“, první svého druhu v Evropě, které by sloužilo pro vývoj a testování inovativních řešení pokročilé a plně integrované průmyslové výroby.

Projekt má přispět k výzkumu v oblasti umělé inteligence, strojového učení a robotiky pro pokročilý průmysl. Zároveň se zde vyvíjí nové výrobní koncepce pro geograficky distribuovanou výrobu a výrobu jako službu.

„Projekt RICAIP – Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production – umožňuje pořízení nejmodernějších technologií včetně dovybavení stávajících experimentálních průmyslových laboratoří, tzv. testbedů (v Praze a v Brně) – součástí pražského testbedu v CIIRC ČVUT je 3D laboratoř se špičkovými 3D tiskárnami,“ upřesnila Doležalová.

„Na příkladu ochranné masky je možné názorně otestovat tzv. use case, kterým koncept distribuované výroby ověřujeme. K distribuci výroby stačí odeslat výrobní data ve formě počítačového souboru, který se nahraje do tiskárny a ta vyrobí přesně stejný výrobek jako byl ten původní,“ vysvětlila jádro projektu zástupkyně centra. Právě tento soubor je nyní možné stáhnout na webových stránkách a využít ho pro výrobu respirátoru v podstatě kdekoliv v Česku i ve světě, kde disponují příslušnou tiskárnou.

Minulou neděli už byly odeslány první respirátory z ČVUT do italského Milána.

Projekt RICAIP je navržen na 6 let a měl by disponovat rozpočtem ve výši 50 milionů eur (1,2 mld. korun). Na vytvoření distribuovaného testbedu pro pokročilou technologickou výrobu přispěla Evropská komise 15 miliony eur právě z programu Horizont 2020. Zbývající finance na pořízení infrastruktury a modernizaci zařízení budou pokryty z evropských strukturálních fondů (ESIF) a národních zdrojů.

„Centrum RICAIP není do projektu (pro výrobu respirátorů, pozn. red.) zapojeno přímo přes přístroje, které jsou od ledna 2020 z prostředků ESIF pořizovány, ale spíše koncepčně a také díky zapojení výzkumných týmů. Nynější vývoj ochranné polomasky stojí na konceptu distribuované výroby, kterou se na CIIRC zabýváme právě v rámci evropského centra excelence RICAIP,“ vysvětluje Eva Doležalová.

Česko by mohlo čerpat víc

Centrum RICAIP není jediným projektem financovaným z programu Horizont 2020, který dnes pomáhá v boji s novým typem koronaviru v ČR. S čerpáním mají zkušenosti také v brněnském výzkumném institutu CEITEC, které bylo vybudováno ze strukturálních fondů, ale značně se zapojuje i do grantů v rámci Horizontu 2020. Nyní v něm zkoumají vakcínu či léky proti koronaviru. Zapojit se má také do testování vzorků na přítomnost nového koronaviru.

Podobně je na tom ve všech ohledech i Biologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy BIOCEV.

Česká republika přitom nepatří k zemím, které by prostředky z Horizontu 2020 či jiných komunitárních programů hojně využívaly. Podle panelistů konference Prosperující Česko, která se konala na počátku února v Praze, je důvodem nízká aktivita českých vědců i nedostatečná personální kapacita na ministerstvech, která by se čerpáním z komunitárních programů věnovala naplno.

Podle mezinárodní sítě poradenských společností EY je dalším problematickým faktorem náročná příprava projektové žádosti nebo absence včasných informací o vypsaných výzvách. Mimo jiné totiž na centrální úrovni chybí koordinační subjekt a nedostatečně rozvinutá je také partnerská síť za hranicemi.

Výzkum vakcín, léků, testování

Na samotný výzkum koronaviru bylo z programu Horizont 2020 už v lednu vyčleněno Evropskou komisí 10 milionů eur. V březnu pak bylo z programu vyčleněno dalších 37,5 milionu eur. Díky celkovému objemu 47,5 milionu eur tak bude podpořeno 17 projektů, do nichž je zapojeno 136 výzkumných týmů z unijních i mimounijních zemí.

Podle údajů Komise však mezi nimi není žádný český subjekt. Finance by měly směřovat na výzkum vakcín, nových způsobů léčby, diagnostických testů a lékařských systémů zaměřených na prevenci šíření koronaviru.

Další podpora poputuje skrze Iniciativu pro inovativní medicínu (IMI), která spočívá v partnerství mezi Evropskou komisí a evropským farmaceutickým odvětvím. Prostřednictvím IMI, která je rovněž financována z Horizontu 2020, je nyní vyhlášena výzva na projekty pro výzkum léčby COVID-19. Na tu Komise přispěje 45 miliony eur.

Nové granty pro výzkum COVID-19 vyhlašují také jednotlivé vlády po celém světě. Do nich se mohou zapojit i české subjekty. MŠMT o nich v polovině března vydalo přehled. Informovala o tom Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO).

Není to jediná pomoc z komunitárních programů pro boj s koronavirovou nákazou COVID-19. Například z evropského programu Zdraví je v současném programovém období financována Evropská aliance pro veřejné zdraví, na jejichž webových stránkách lze v těchto dnech vyhledat informace o pandemii koronaviru.

Na podobném principu nyní pracuje web Healthy GateWays, který publikuje užitečné informace například pro provozovatele letecké a lodní přepravy v době koronavirové nákazy. Z programu Zdraví čerpá také Evropská referenční síť pro vzácné nemoci (EURO-NMD) nebo Evropské fórum pro pacienty, které rovněž na svých webech informují o COVID-19.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

3 komentáře

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Muze mi nekdo vysvetlit, proc (ne)vlada neoslovi se zakazkami na dodani ochrannych prostredku firmy v CR? Neumoznuje to ZZVZ? K cemu tedy mame „nouzovy“ stav? Proc to resime pres „letecky most“ s Cinou? Zaplatime za to stejne, tak proc nepodporit ceske firmy? Nebo je to cilena likvidace ceske ekonomiky? Kdyby Babisovy (byvale) firmy umely tyto prostredky vyrobit, urcite uz by vesele obchodovaly se statem. Staci se podivat na priklad dezinfekce: Preol vs. Zufanek.

  2. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Kolik už těch respirátorů bylo expedeváno pro praktické použití, tolik velká je pomoc EU v boji proti pandemii COVID-19.
    K výrobě těl respirátoru se v době předigitální používaly vstřikolisy na zpracování plastů (Silon, polyetylen a pod.) které měly hodinovou kapacitu ve stovkách kusů, místo specielních 3D tiskáren s kapacitou desítek kusů (a možná je jednotek kusů). Účinost respirátoru není podmíněna tím, co je vytisknuto, nebo dříve vylisováno, ale filtračním dílem, který se vyrábí jinak (netiskne se!) a montuje se na tělo respirátoru následně.
    Takže EU je v té účinnosti tištěného produktu nevině.

  3. Bylo nebylo ... Jak, že to bylo? napsal:

    K respirátorům vytvořeným na 3D tiskárnách se vyjadrůval i Průša, majitel a zakladatel největšícho 3D tiskového projektu v ČR, a ten říkal, že respirátory odvrhnul jako nepříliš bezpečné. Prý je tam těžké zajistit aby byly funkční a proto tiskne štíty.

    Takže, doufejme, že jsou funkční, protože těsnost je jeden z nutných požadavků respiračních masek… 🙂

Přidávání komentářů není povoleno