Západní země za poslední tři měsíce vyhostily přes čtyři stovky ruských diplomatů. To je víc než v součtu za posledních sedmnáct let. Jen Českou republiku nuceně od loňského dubna opustila stovka ruských „diplomatů“. „Znemožnili jsme jim pracovat proti Česku, EU a NATO,“ říká české ministerstvo zahraničí.

Ruská ambasáda v Praze stojí už od konce druhé světové války na dobré adrese nedaleko pražské Stromovky. Přesto musela v posledních letech měnit alespoň svou korespondenční adresu. Na Korunovační 36 si velvyslanectví změnilo svou původní adresu před dvěma lety, kdy bylo náměstí Pod Kaštany nově pojmenováno po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisu Němcovovi.

Adresu si měnit nebudeme

Nyní se krátký úsek u ruské ambasády z Korunovační přejmenoval na Ukrajinských hrdinů. „Na této části ulice Korunovační nejsou žádné adresy našich občanů s trvalým pobytem. Nachází se zde konzulární odbor Velvyslanectví Ruské federace. Pokud se mu nebude líbit nový název Ukrajinských hrdinů, může ještě použít druhou adresu, a to náměstí Borise Němcova,“ říká zastupitel Prahy 6 Libor Bezděk (STAN), který přejmenování navrhl.

Kromě toho hned za ambasádou vede od února 2020 i promenáda, jež nese jméno zavražděné ruské novinářky a politické aktivistky Anny Politkovské.

Jsou to z české strany symbolická gesta, která však ruská strana ignoruje. Jako hlavní kontaktní adresu velvyslanectví nadále uvádí již oficiálně neexistující Korunovační 36, na mapě na stránkách ambasády figuruje v azbuce i náměstí Pod Kaštany a na ruské verzi mapy chybí i zmíněná promenáda Anny Politkovské.

Mnohem zásadnějším diplomatickým krokem bylo radikální snížení počtu zaměstnanců ruské ambasády v loňském roce.

🇨🇿 Česká diplomacie hájí české zájmy. Od loňského dubna jsme 100 ruským „diplomatům“ znemožnili pracovat proti Česku, EU a @NATO. pic.twitter.com/mE9m5wWww8

— MZV ČR (@mzvcr) April 6, 2022

Aktuálně je v Česku akreditováno jen šest ruských diplomatů (včetně velvyslance Zmejevského, o němž píšeme detailně níže) a 25 administrativně-technických pracovníků.

V důsledku velké vyhošťovací akce, jež byla reakcí na loňské zjištění, že za výbuchy ve Vrběticích stály ruské zpravodajské služby, se podle Bezpečnostní informační služby (BIS) ruské zpravodajské operace  na českém území radikálně omezily.

Ředitel BIS tento týden na bezpečnostní konferenci v Poslanecké sněmovně řekl, že „Rusové nyní nejsou schopni vést na českém území zásadní zpravodajské operace“. Varoval však před „operacemi v kybernetickém prostoru, masivním šířením dezinformací“ a před „využíváním takzvané páté kolony v Česku“.

Ruští diplomaté nuceně a ve velkém opouštějí i další evropské země. Koordinované evropské akci napovídá, že jen průběhu dubna během 24 hodin muselo skončit v součtu přes dvě stě ruských pracovníků ambasád v Estonsku, Litvě, Itálii, Švédsku, Španělsku a Dánsku, čtyřicet z nich připadá na Německo a 35 na Francii. Dokonce i neutrální Rakousko vyhostilo čtyři ruské diplomaty.

#Serbia, it’s your turn. pic.twitter.com/ATWpLO3qrj

— John Jackson (@JohnJac49044910) April 7, 2022

V pondělí Francie přidala na seznam nežádoucích další diplomaty. „Šest ruských agentů působících pod diplomatickým krytím, jejichž aktivity se ukázaly být v rozporu s francouzskými národními zájmy, bylo prohlášeno za nežádoucí osoby,“ oznámilo francouzské ministerstvo zahraničí.

Česko od začátku války na Ukrajině poslalo domů i všechny pracovníky ruských konzulátů v Brně a v Karlových Varech a na konci března i zástupce velvyslance Feodosije Vladyševského – coby člověka s kontakty na ruské tajné služby, který škodí vzájemným vztahům.

Na koberečku v Černínu

I když se tedy velvyslanci Alexandru Zmejevskému oproti době, kdy do Prahy nastoupil, radikálně snížil obslužný personál, sám velvyslanec zůstává, i když už na diplomatické poměry značně přesluhuje. Pověřovací listiny do rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana předal už 22. března 2016 a začal tak už svůj sedmý rok pobytu.

Hlasy vyzývající k tomu, aby Prahu nuceně opustil i Zmejevský, však stále častěji zaznívají ne kvůli tomu, že slouží déle, než je v diplomacii obvyklé, ale proto, že činí opakovaně značně nediplomatické kroky.

Na české ministerstvo zahraničí byl Zmejevský kvůli činům a výrokům Kremlu předvolán hned několikrát. Naposledy kvůli snaze Kremlu naverbovat některé pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě. Předtím musel Zmejevský předstoupit pouhý den před ruským vpádem na Ukrajinu. Odmítl tehdy, že se Rusko chystá na Ukrajinu zaútočit a z eskalace napětí obvinil Západ, včetně České republiky.

Zcela tím naplnil svou pověst arogantního diplomata, který lež používá jako běžný pracovní prostředek a k politikům hostitelské země se chová nadřazeně a přezíravě. Když byl například v únoru 2019 předvolán kvůli ruské perzekuci opozičního lídra Alexeje Navalného a brutálním zásahům policie proti demonstrantům, tvářil se, že to byl on, kdo umravňoval českou stranu: „Jednoznačně jsem upozornil partnery, že vměšování Prahy do vnitřních záležitostí Ruska je nepřípustné,“ prohlásil posléze.

Budu to tlumočit Moskvě

Vysvětlovat musel i kauzu novičok, jímž se ruští agenti v Londýně pokusili zavraždit bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala, zneužívání ruských diplomatických nemovitostí v Praze, návrh zákona, který chtěl uznat účastníky sovětské okupace Československa v roce 1968 za válečné veterány či zařazení české humanitární organizace Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací, protože podle Kremlu „v Rusku verbovala a cvičila demonstranty“. Z ministerstva odcházel Zmejevský obvykle s úsměvem a s univerzálním sdělením, že „české postoje bude tlumočit Moskvě“.

Zmejevský (ročník 1957) do státních služeb nastoupil v roce 1979, ihned po absolvování známého Státního institutu mezinárodních vztahů – MGIMO, z něhož se tradičně rekrutovali i příslušníci tajné policie KGB. Až do roku 1996 působil na různých pozicích na ministerstvu zahraničí, naposledy jako ředitel právního odboru. Od roku 1996 byl čtyři roky zástupcem stálého ruského představitele při OSN v New Yorku.

Poté byl ředitelem Odboru nových výzev a hrozeb ruského MZV, mezi lety 2007-2011 vedl stálou misi Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni. V roce 2011 se stal stálým Putinovým představitelem „pro otázky mezinárodní spolupráce v boji s terorismem a nadnárodní organizovanou zločinností“.