„Jdeme po krku šéfovi veřejnoprávní televize.“ Odbržděný Fico na Slovensku vyhlíží volby
ANALÝZA. Nedávné páté výročí vraždy Jána Kuciaka na Slovensku ukázalo, že nezávislí novináři jsou v zemi stále ohrožený druh. Za poslední roky výrazně vzrostl počet verbálních útoků proti nim, veřejnoprávní média nemají zaručený systém financování a expremiér Robert Fico z opozice otevřeně vzkazuje, že půjde řediteli veřejnoprávního telerozhlasu RTVS „po hlavě a po krku“. Předčasné volby na Slovensku budou už v září a Ficův Smer je nyní v průzkumech vysoko.
O Robertu Ficovi si lze myslet cokoli, těžko mu ale jde upřít cit pro politický marketing. Týká se to i kulis, v nichž pronáší svá – postupem let čím dál „odbrzděnější“ – poselství. Jako když si koncem února postavil řečnický pultík přímo před budovu Slovenského rozhlasu. Tématem byla samozřejmě cenzura, respektive to, co Fico a spol. za cenzuru označují.
Šlo o to, že RTVS (Rozhlas a televize Slovenska) nepustila do vysílání diskusní relace poslance Ficovy strany Smer Ľuboše Blahu. Ten přišel neohlášeně namísto původně domluveného hosta, rovněž z Ficovy partaje. RTVS v souladu s tím uplatnila institut „prázdné židle“ a v debatě s ministrem obrany tak zástupce opozice chyběl.
Jdeme řediteli po krku
Moderátorka relace následně dostala e-mailové a telefonické výhrůžky, včetně hrozeb fyzickou likvidací, hromadným znásilněním nebo ublížením rodině.
RTVS podala trestní oznámení a politikům vzkázala, že podobné výhrůžky mohou souviset „se zvyšující se agresivitou komunikace ve veřejném prostoru a šířením nenávisti vůči novinářům“. Robert Fico zareagoval, jak jinak – dalším šířením nenávisti.
„Jdeme samozřejmě po hlavě a po krku šéfovi RTVS panu Machajovi,“ řekl na zmiňované tiskovce před sídlem veřejnoprávního rozhlasu s tím, že „veřejnoprávní média na Slovensku zmizela jako ranní mlha“ a že zbyly jen „čistě státní instituce, které plně kontroluje vláda Slovenské republiky“.
Související články
Jednosměrka nenávisti. Fico po ní už jede naplno, Babiš zatím přešlapuje na rozcestí
Vedle Fica v tu chvíli stál zmiňovaný poslanec Blaha, který si také přisadil: „Ukažte mi zemi v Evropské unii, kde si představitel vládní koalice může vybírat, kdo z opozice s ním půjde diskutovat. Něco takového se v žádné demokratické zemi nemůže stát.“
Což o to, třeba v takovém sousedním Maďarsku se opozice do státních médií nedostane pro jistotu skoro vůbec, natož, že by politici vládního Fideszu měli na výběr z několika oponentů. Ale zůstaňme na Slovensku.
Udělat pořádek s neziskovkami a médii
Ze slov Roberta Fica i dalších tváří Smeru by se snad při velké dávce fantazie i neznalosti slovenských reálií mohlo zdát, že jim jde o blaho a nezávislost nejen veřejnoprávních médií. Nesměl by to ale být právě Fico, který už před mnoha lety říkal novinářům „špinavé protislovenské prostitutky“ a který coby symbol staré éry musel po protestech veřejnosti před pěti lety po vraždě Jána Kuciaka opustit úřad.
Jeho poslanec Blaha, kterému se nelíbí údajná cenzura veřejnoprávních médií, také nedávno voliče v kulturním domě v Novém Meste nad Váhom ujišťoval, že když se Smer dostane k moci, „udělá pořádek“ s neziskovkami a právě i s médii. Předčasné volby budou na Slovensku za necelých sedm měsíců.
Paradoxně právě v této situaci, kdy zemi vede vláda bez důvěry parlamentu a část opozice se snaží atmosféru ve společnosti maximálně vyhrotit a pak toho využít, přišla veřejnoprávní média o stabilní zdroj financování. Slovenský parlament k letošnímu červnu zrušil koncesionářské poplatky, nově by se měla RTVS financovat pevně daným procentuálním podílem HDP.
Zastánci zákona argumentují tím, že už teď velkou část rozpočtu RTVS tvoří přímý státní finanční příspěvek, protože dvacet let nezvyšované koncesionářské poplatky dávno nepokryjí náklady. Jeho odpůrci naopak vidí riziko ještě většího politického vlivu na veřejnoprávní média.
Zákon však teprve míří do meziresortního připomínkového řízení a jeho finální podoba i podpora v rozkolísaném parlamentu je nejasná. Pokud by se přitom součástí jakékoli příští vlády stal Ficův Smer, který se aktuálně v průzkumech přetahuje o první místo, z výše uvedených příkladů je zřejmé, jak moc by mu asi na stabilním financování RTVS záleželo.
Policejní prezident „gestapáček“
V zemi, kde před pěti lety zavraždili investigativního novináře, však obavy z budoucnosti médií logicky nezasahují jen veřejnoprávní rozhlas s televizí, ale všechny redakce. A netýkají se jen peněz, ale i fyzické bezpečnosti novinářů.
V čerstvém průzkumu pro Investigativní centrum Jána Kuciaka 66 procent dotázaných novinářů uvedlo, že v uplynulých dvanácti měsících zažilo útok nebo hrozbu kvůli své práci. Téměř polovina dotázaných novinářů si myslí, že za posledních pět let se počet incidentů zvýšil. A 97 procent novinářů by uvítalo systém, který by jim pomohl čelit útokům, ohrožení nebo žalobám.
Policejní prezident Štefan Hamran novináře vyzval, aby výhrůžky nahlašovali policii, protože to podle zmíněného průzkumu dělají jen v každém desátém případě.
Avizoval také, že policie začne v regionech vytvářet kontaktní místa pro investigativní novináře. Ministr spravedlnosti Viliam Karas slíbil, že zvýšenou ochranu novinářů, ale třeba i zdravotníků, bude obsahovat i novela trestního zákona.
A Ficův poslanec Ľuboš Blaha? Na svém kanále na sociální síti Telegram označil policejního prezidenta za „přemotivovaného gestapáčka“.
Okamura a jeho klub džentlmenů
Slovenské předvolební překřikování v mediální agendě v něčem připomíná aktuální českou debatu o změnách zákonů o České televizi s rozhlasem, o zvyšování počtu členů Rady ČT i zapojení Senátu do volby radních.
Hnutí SPD Tomia Okamury si na údajnou (avšak ničím nepodloženou) cenzuru ve veřejnoprávních médiích stěžuje už dlouho a Ficovu opoziční rétoriku o mediálním spiknutí přebírá už i ANO Andreje Babiše.
Debata je to plná faulů (SPD ve skutečnosti nechce do hry zapojit Senát, protože v něm tradičně není téměř zastoupená) nebo nesmyslů (ne, změnou zákona na tom opravdu nebudeme jako Orbánovo Maďarsko, jak tvrdí třeba poslanec ANO Aleš Juchelka). Ve srovnání se Slovenskem to vše ale stále vypadá jako diskuse relativně kultivovaného klubu džentlmenů.
Dá se přitom čekat, že s blížícími se volbami bude Ficova rétorika – nejen v mediální agendě – ještě gradovat a že na „špinavé protislovenské prostitutky“ budou slovenští novináři vzpomínat jako na doby, kdy se bývalý premiér ještě relativně krotil.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
17 komentářů
V zemi, kde se lze živit politikou, nemůže být tak zle.
No a? Vždyť má ten Fico v zásadě pravdu.
Dovedete si představit, že před veřejnoprávní debatou Patrik Nacher onemocní a místo něj dorazí třeba Havlíček. Tomu je zabráněno se debaty účastnit a vládní politik zůstane bez oponenta. Fico má v tomto případě pravdu, toto bylo od zaměstnanců veřejnoprávního rozhlasu neuvěřitelné svinstvo.
No, netvrdil bych že to je „.. neuvěřitelné svinstvo“ – ono by se asi chtělo podívat přímo do těch předpisů RTVS, co tam stojí. A jestli tam stojí, že má přijít právě ten domluvený host, a pokud nepříjde, tak „..se uplatní institut „prázdné židle“, tak to tak prostě platí -a pro všechny .
Že opět musím připomenout pointu mé oblíbené vulgární anekdoty, „na tom jsme se dohodli předem“..
Jde zkrátka o to, že i mediálně se politikům někdy hodí aby do té TV přišli a dělali tam své projevy, a jindy se jim to nehodí, když by měli osobně (OSOBNĚ, sakra) odpovídat na kritické dotazy.. Je to tak, že??
Bohužel, ono už na začátku je nutné připomenout že „.. objednavatelé vraždy Jána Kuciaka“ nebyli dodnes odsouzeni a potrestáni (i když jsou známi a justičně „řešeni“). I slovenská justice trpí podobnými neduhy jako ta česká, použ´ívá čistě formalizované postupy, na jejichž výkladu se nedokáží jednotlivé složky shodnout. Slovenští novináři se cítí ohroženi právem.
Kdyby se Slovensko nacházelo kdesi v jižní Americe nebo v Asii, bylo by současné dění v něm k smíchu. Protože je „hned vedle“, je dění v něm k pláči. Neuvažoval někdy Tomio Okamura o stěhování na Slovensko? Zdá se, že by tam měl ráj.
On a jeho příznivci se obětují a ten ráj udělají i zde 🙂
Já vím Pergille/Šimůnku, že byste byl mezi prvními, kdo by se po boku Tomia Okamury takto rád obětoval, ale velmi silně se obávám, že naštěstí pro Českou republiku budete zklamán.
Zatím současná vláda dělá vše proto, aby nespokojenost občanů narůstala, a aby si lidé, kteří volili tč. vládní strany, uvědomili. že byli rozmyslně a drze obelháni jejich volebními kampaněmi.
Zatím pozoruji Pergille/Šimůnku, že především ANO a SPD se ze všech sil snaží prostřednictvím obstrukcí dosáhnout toho, aby nespokojenost občanů narůstala a postavičky jako Pergill/Šimůnek, petrph a další figurky na diskuzích se ze všech sil snaží jim v tomto úsilí pomáhat. Já osobně si uvědomuji, že jsem od těchto výše jmenovaných postaviček drze a rozmyslně obelháván už dávno a naštěstí nejsem zdaleka sám.
Pokud je mi známo, tak ty obstrukce organizovala opozice proto, aby zabránila vládě okrást důchodce.
MMCH, sebe soudruzi vládní činitelé neošidili, sami si přidali na platech, až jim rupají peněženky. A přidali i zločineckým organizacím, církvím, které by naopak měly platit jak mourovaté za škody, které tu nadělaly (zejména římskokatolická církev).
S touto vládou zlodějů opravdu nelze být spokojen a sympatizovat s ní.
A, MMCH, za těch 300 miliard, které vláda sype ročně solárním baronům za to, že destabilizují elektrickou rozvodnou síť a nutí její provozovatele přijímat drahá opatření na její stabilizaci, což se promítá do účtů za elektřinu, dokonce i vám, by se daly důchody valorizovat víc než desetkrát.
Ty obstrukce organizovala opozice proto, aby ty důchodce, a nejen důchodce, mohla jednou okrádat sama. A mimochodem, ten obrovský dluh je její práce z doby, kdy vládla. Pokud víte o konkrétních zločinech církve, je vaší zákonnou povinností podat na ní trestní oznámení. Pokud je mi známo, nic takového jste neučinil. Nevím kde jste sebral blábol o sypání 300 miliard solárním baronům a destabilizování rozvodné sítě, ale vzhledem k množství vašich ničím nepodložených blábolů, případně blábolů vámi vyčtených na Parlamentních listech, Sputniku, Aeronetu a podobných zdrojích, které jsem už od vás v minulosti četl, se tímto blábolem nemíním zabývat.
O sumách, které se cpou solárním baronům na „podporu fotovoltaiky“ se píše v mnoha zdrojích. Dá se to, ostatně, vyčíst i z účtenky za elektřinu (podpora OZE, naprostá většina jde solárním baronům). Dá se to spočítat i prostým násobením dotací na FV panel a instalovaného výkonu. Jestli je to 305 miliard nebo 295, to už je šumafu.
Vzorec pro výpočet kompenzací inflace (balorizace) byl vypracován už někdy v 90. letech a první, kdo se ho snaží změnit (k horšímu, pochopitelně) je současná vláda.
O zločinech církví byly napsány celé knihy. Jistěže řada těchto zločinů je již promlčená a jejich pachatelé nežijí, nicméně stále je zde organizace s jakousi právní kontinuitou k těm pachatelům, která se těch zločinů navíc nikdy neodřekla. A nikdy se ani náznakem nepokusila o nějakou nápravu. Právě proto bych těmto organizacím nedával nic, stejně jako bych nikdy nebyl např. pro restituování zlata, „těženého“ z úst zplynovaných osob potomkům dozorců od plynových komor. Protože naprostá většina toho, co církve, a zejména římskokatolická, vlastnily, má minimálně z morálního hlediska srovnatelný původ.
Tak že jako obvykle: plno keců, ale konkrétní údaje nikde. A zda je to 305 nebo 295 miliard není šumafuk, protože to není ani 305, ani 295 miliard. Vy nevíte kolik to vůbec je, jen blábolíte a vymýšlíte si. O zločinech církve také víte čistou nulu a tak vám nic jiného, než chrlit ze sebe bláboly, nezbývá. Já ty „celé knihy“ o zločinech církve nikde neviděl a vy ani žádné neuvádíte, jak je vašim zvykem. Za to já jsem přečetl dost knih o zločinech komunismu, v poslední době například Černá kniha komunismu, Černá kniha sovětské okupace nebo Biografický slovník náčelníků operativních správ Státní bezpečnosti. To jen v poslední době. Tak že u Pergilla/Šimůnka vůbec nic nového. Opět jako obvykle.
Nevymýšlím si (náklady na dotace FV), jen to odhaduji s určitým rozptylem (a nejsem jediný, kdo dospěl k tomuto či podobnému číslu).
K těm zločinům církví například: „Bedřich Šindelář: Hon na čarodějnice – západní a střední Evropa v 16. – 17. století.“
Pochopitelně, existují i primární zdroje, např. seznamy zabavovaných a ničených knih, záznamy o nucené emigraci z tuzemska do protestantského zahraničí apod.
Kauza šumpersko – velkolosinských inkvizičních soudů je zajímavá (a současné dosti unikátní) tím, že se zachovala téměř všechna soudní akta (dle cit. Šindeláře kolem 95 procent). V naprosté většině případů zločinecké organizace, církve, soudní akta likvidovaly. Dokonce, až na výjimky, se používaly pro tyto procesy speciální „smolné knihy“, po procesech likvidované, takže záznamy o vyšetřovaných „čarodějnicích“ sice v těch zachovaných (některé byly i publikovány a jsou po knihovnách k mání) nějaké jsou, ale relativně vzácné a spíše se jednalo o izolované případy a ne o oběti systematického honu na čarodějnice. O řadě „honů“ víme jen z neúplných zmínek v různých listinách a v podstatě z těch ani nevyčteme přesné počty obětí.
Proto také odhady počtu obětí těchto procesů kolísají mezi desítkami tisíc až miliony.
Vy jste chtěl Pergille/Šimůnku stíhat církev za její zločiny a nyní se tu snažíte operovat 16 a 17 stoletím? To myslíte vážně???? Já vím, že nejste právník, já také ne, ale taková nehorázná pitomost by mě nenapadla. Nechtěl byste Pergille/Šimůnku pohnat k soudu Kryštofa Kolumba za hrubé zacházení se svou lodní posádkou, kterého se dopouštěl?