Prezident republiky vchází do Vladislavského sálu.
Projev Miloše Zemana k 28. říjnu v sedmi bodech
Napsal/a Robert Malecký 28. října 2019
Jako už tradičně šetří HlídacíPes.org váš čas a dost možná některým i nervy. Zde je stručný přehled toho, co ve svém projevu u příležitosti státního svátku 28. října a předávání státních vyznamenání řekl ve Vladislavském sále Pražského hradu prezident Miloš Zeman.
Projev přímo v sále sledovalo zhruba osm stovek pozvaných hostů. Stejně jako v minulých letech některé osobnosti, které nepatří do okruhu Zemanových oblíbenců, chyběly. Prezident je jednoduše nepozval.
Pozvánku nedostala řada opozičních politiků včetně místopředsedů Poslanecké sněmovny nebo předsedů stran. Již víceméně tradičně chyběl také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
A co tedy ve stručnosti v projevu zaznělo?
- Tentokrát prezident pronesl projev vsedě kvůli intenzivní bolesti nohou. Doufá, že za rok už to bude lepší.
- K vyznamenání vybral zhruba čtyřicet osobností, které zanechaly ve společnosti stopu. Nikoli stopu uhlíkovou, řekl prezident.
- Pokud někdo dostává nejvyšší vyznamenání – Řád bílého lva, měla by to být vždy první třída. Prezident se necítí kompetentní rozlišovat mezi třídami, ty nižší prý mohou být vnímány jako ponižující.
- Oceněný Jan Antonín Baťa byl autorem vizionářské publikace Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, která je údajně společná budovatelskému úsilí prezidenta Miloše Zemana a předsedy vlády Andreje Babiše.
- Prezident je rád, že může předat vyznamenání prvnímu porevolučnímu ministrovi financí, pozdějšímu předsedovi vlády a dvojnásobnému prezidentovi Václavu Klausovi. Už ho nedoženu, protože ministrem financí už nikdy nebudu, řekl Zeman.
- Existuje muž, dvojnásobný anti-chartista, který nedávno obdržel Stříbrnou medaili Senátu. Stejný Senát odmítl jmenovat chartistku Lenku Procházkovou do Rady ÚSTR, postěžoval si prezident. „To jsou paradoxy,“ citoval v této souvislosti dramatika Václava Havla.
- Prezident parafrázoval Karla Čapka: Literární kritik je člověk, který radí spisovateli, jak by on napsal knihu, kdyby to uměl. (konec parafráze) Máme příliš mnoho kritiků a málo lidí kolem pracujících. Nechť je Česká republika zemí úspěchu, zakončil svůj projev prezident Miloš Zeman.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
Bylo to dustojne , jako vzdy . Ty co nepozval , tak at premysli , proc.
Není to jeho soukromá párty, kde si může nebo nemůže pozvat toho, kdo se mu líbí nebo nelíbí. Kdyby se choval normálně, tak žádná žaloba se neřeší.
Není to sice jeho soukromá párty, to je pravda, ale tady se dostáváme k právnímu pojmu pravomoc úřední osoby. A právě z ní plyne že si tam skutečně může nazvat doslova koho chce. A jedinou zodpovědnost, kterou za to nese. je ta politická. Která je dvojí – že ho budou za to jeh o oponenti mediálně kritizovat (což dělají stejně a za cokoliv) a pak že ho občané nebudou příště volit (což už stejně nemůžou, i kdyby chtěli). Zeman si zkrátka užívá svou derniéru.
Asu tak jediné, co by šlo proti tomu dělat, by bylo ho ignorovat. Že by třeba skutečně na tu státní oslavu nejen nikdo nepřišel ani ani by se o ní vůbec nezmiňovali jeho kritici, ani média. Potom by ho to třeba přestalo bavit..
Jenomže, to právě jeho oponenti nedokážou,
Nevysvětlitelné vrtochy nelze pochopit ani přemýšlením….