Reklama
,

Privatizace se odehrála v mlze, ale svědomí mám čisté, říká odsouzený manažer MUS Koláček

Napsal/a Eliška Hradilková Bártová 4. června 2018

V rozhovoru pro HlídacíPes.org popisuje bývalý manažer Mostecké uhelné společnosti nejen to, jak probíhala privatizace, ale hovoří také o pocitech viny, o „mlze kolem celé transakce“ či o roli Miloše Zemana. Mluví také o tom, proč by byl život bez peněz snazší.

V současné době se Antonín Koláček (58) věnuje především budování Slunečních lázní a provozování buddhistického centra v Praze. Švýcarský soud jej ovšem před téměř pěti lety označil za hlavního aktéra podvodného ovládnutí MUS.

Za to a za praní špinavých peněz mu udělil pravomocný trest odnětí svobody na 52 měsíců a odsoudil jej také k zaplacení pokuty 400 milionů franků (zhruba 9 miliard korun). Nástup do vězení očekává Koláček letos na podzim.

Rozhovor pro HlídacíPes.org proběhl v Koláčkově buddhistickém centru Maitrea jen pár dní před jeho odletem do Peru, kde se chystá podstoupit náročný šamanský obřad návratu k vlastní prastaré duši. Pokud se z netradiční cesty vrátí, bude prý rád, pokud se případem bude zabývat i český soud.

„…české soudy znají historii České republiky a české zákony. Všichni jsme tady spolu prožili to, co nikdo na západě nikdy neprožil a nemůže to ani plně pochopit,“ vysvětluje v rozhovoru Koláček. „…na nějaké úrovni věřím, že české soudy budou spravedlivější.“

Hlavní líčení v kauze ovládnutí MUS by v Česku mělo podle dřívějších informací HlídacíPes.org začít letos v říjnu.

Dar od české země

Vnímáte nyní coby praktikující buddhista negativní dopad všech kroků, které jste kdysi v souvislosti s ovládnutím MUS dělali, na váš život?

Ano, vnímám to a cítím to. Naše neotevřenost a netransparentnost celého procesu měla řadu negativních plodů. Vytvořili jsme chaos v myslích mnoha lidí. A také tím, že jsme získali velké množství peněz, jsme u mnoha lidí vytvořili také velkou závist a nepřejícnost. Kdyby toho nebylo, ušetřil bych si velké množství starostí a vnitřní práce na sobě. Život bez chaosu a bez peněz by byl daleko snadnější.

Stála vám tedy celá tahle akce za to?

Ano. Získal jsem spoustu různých zkušeností při poznávání lidí, současně jsem se učil zpracovat mnoho těžkých energií. Právě díky této zkušenosti jsem se dostal k buddhismu. Když mi bylo nejhůře, uvědomil jsem si, že jsem se ocitl v pasti – že jsem se dostal někam, kde jsem vlastně být nechtěl. Dostal jsem se do tvrdého byznysu a do vysoké politiky, kde se pořád různě mlžilo a zahalovaly se pravdy. Ale já jsem měl potřebu žít v otevřeném prostředí lidí, kterým mohu důvěřovat. Proto jsem začal jezdit do Indie, Nepálu, do Tibetu… a začal jsem z toho prostředí postupně odcházet.

Dá se to nazvat výčitkami svědomí?

Lze to tak vnímat, ale spíš jsem měl pocit, že už něco nechci. Navíc jsem se obviňoval z některých věcí, protože jsem přivedl vlastní rodinu a děti do situací, ve kterých být vůbec nemusely. Podle mě je uvědomění si skutečnosti toho, co tvořím, lepší než výčitky. Když si člověk uvědomí, že něco už nechce, tak z toho může odejít, anebo pokud má dostatek síly, může v tom prostředí zůstat a transfomovat jej. Já jsem tehdy dostatek síly neměl, byl jsem příliš mladý a nezkušený. A taky jsem pořádně nevěděl, co skutečně chci či potřebuji pro svůj život.

Švýcarský soud konstatoval, že jste ovládli MUS podvodem, a český stát vyčíslil, o kolik miliard jste ho připravili. Máte pocit, že jste okradl český stát?

Vůbec nikoho jsme neokradli. Všem držitelům akcií jsme zaplatili všechny peníze, na kterých jsme se dohodli. Je pravda, že peníze přišly z mlhavého prostředí. Ale celá ta porevoluční transformace a privatizace se realizovala v mlhavém prostředí a v přítmí. V žádném případě nemám pocit, že jsme český stát okradli. Ten se tehdy rozhodoval svobodně, o své vlastní vůli, že prodá svůj zbytkový podíl v MUS za 650 mil. Kč. Navíc jsme v té době vůbec nevěděli, zda MUS přežije, nebo ne. Teprve v situaci, kdy se MUS stala po své restrukturalizaci stabilní součástí české energetické soustavy, nabídl Pavel Tykač za celou MUS 20 miliard korun.

Jak tedy vnímáte peníze, které jste touto transakcí získal?

Jsou to obrovské peníze, v mém případě jde zhruba o 8 až 10 miliard korun. Vnímám je jako dar od české země a nechci s nimi nikam utíkat. Beru to energeticky jako rovnováhu mezi přijímáním a dáváním – země mi dala nějaké prostředky k dispozici a nyní je na mě, jak s nimi naložím a jak jí je vrátím. Nepotřebuji si kupovat drahá auta ani budovat zbytečná sídla, a nechci už být ani podnikatelem. Smyslem mého života je podporovat lidi v jejich osobním růstu a sebepoznávání. Rád bych všechny ty peníze využil k budování toho, co nyní vytváříme v Maitree – Sluneční lázně, mateřská školka, domov seniorů, vydávání knížek…

Myslíte si, že tyto aktivity mají schopnost ty peníze očistit?

Já si myslím, že to jsou čisté peníze, byť jsou veliké. Získal jsem je v období, kdy se v Čechách uskutečnila privatizace, a rozdával se tu majetek lidem. Veřejným zájmem bylo, aby co nejvíc peněz získali čeští lidé, takže se ta transformace vlastnictví musela udělat tak, jak se udělala – trošku v mlze. Když s majetkem nikam neutíkám, pečuji o něj ze všech svých sil a dělám to nejlepší, co umím, tak mám z mého pohledu čisté svědomí.

I přesto, že švýcarský soud jasně konstatoval, že jste podnik získali podvodem a vy jste byl jeho hlavní postavou?

Nedokáži uznat švýcarský rozsudek jako spravedlivý a pravdivý, tudíž švýcarské rozhodnutí pro mě není východiskem do mého života.

Energie peněz

Ve švýcarském rozsudku se zmiňuje, že vaše motivace byla hrabivost. Jak to tehdy bylo, po čem jste toužil?

Chtěl jsem určitě dokázat, že něco umím, a chtěl jsem to dokázat co největšímu počtu lidí. Měl jsem v sobě touhu po velikosti a po uznání. Mám silně vyvinuté sociální cítění, tak jsem chtěl pomoci celému mosteckému regionu a ukázat, že Češi něco dovedou, že si dokážou poradit sami.

Antonín Koláček ve své pracovně.

Nicméně jste se schovali za americkou firmu…

Ano, byla to zahraniční značka, ale dělali to Češi. Byl to důsledek komplikovaného vývoje hledání strategického investora pro MUS a intenzivní potřeby rychle zachránit MUS v tvrdé konkurenci. Carlyle group se svým fondem Appian původně chtěla do MUS vstoupit, ale pak se zalekla nestability na českém energetickém trhu. Celá zodpovědnost za stabilizaci MUS pak zůstala na managementu.

Hrabivost tedy nebyla motivace?

Ne, byť jsem tehdy taky toužil po penězích, ale nyní už tu potřebu nemám. Tady tu ošklivou formulaci tam vnesl záměrně švýcarský advokát společnosti CCS, který tvrdil, že jsme si chodili do Mostecké jako do kasičky krást peníze. To však byla provokativní lež, která měla zapůsobit hlavně na novináře. My jsme peníze získali až prodejem restrukturalizované MUS Pavlovi Tykačovi.

Na co jste tedy tehdy chtěl peníze – na auta, vily, jachty…?

Já jsem byl tehdy velmi dobře placeným manažerem a nepotřeboval jsem žádné další peníze. Ani bych je neměl za co utratit, protože jsem většinu času trávil v MUS. Mojí hlavní touhou bylo sloučení MUS a Severočeských dolů, protože jsem chtěl docílit toho, aby se hnědé uhlí stalo trvalou součástí české energetiky. To byl hlavní motiv, ale měl příliš mnoho odpůrců.

Protože miluji Švýcarsko a hory, tak jsem tam chtěl mít chalupu, a tu jsem si někdy v roce 2006 skutečně pořídil. Musel jsem ji ale pak zase rychle prodat, abych mohl platit účty švýcarským právníkům.

V Česku jsem svou tvořivost, pozornost a většinu peněz zkoncentroval na vybudování Maitrea. Od roku 2006 jsme  hledali někde v přírodě místo pro vytvoření centra vnitřní relaxace a harmonie. Nikde jsme ale nenašli žádný vhodný prostor. Proto jsem se v roce 2010 rozhodl vybudovat toto centrum v Praze a koupili jsme domy v Rytířské ulici. Nyní tam chystáme Sluneční lázně a jsme již ve fázi stavebního řízení.

Kde na to berete peníze, když máte zablokovány všechny účty?

Nějaké peníze má společnost Maitrea, která vznikla v roce 1993, již z 90-tých let, např. z prodeje firmy Newton, a dalších společností, které jsme tehdy vytvořili.

Kazí tak velké peníze, které jste získal, člověka?

Není to úplně jednoduché mít velké peníze. Ale švýcarský soud a státní zástupci v Olomouci mi to ulehčili a také mi s tím pomohli pánové Bobela s Pudilem…

Peníze jsou energie a záleží na člověku, co s nimi vytvoří. Každé tvoření by mělo podporovat růst života a mít smysl. Dětem jsem dal nějaké peníze na normální život, aby si zařídili své vlastní bydlení. Ale jinak chci, aby si prožili svůj vlastní život, a aby vyrostli postupně a byli sami sebou. Nechci, aby měli všechno hned bez vlastního přičinění.

Podařilo se to?

Myslím, že ano. Mám tři děti. Dvě už jsou dospělé a žijí si vlastní život, velmi ukotvení, bez negativních důsledků. Nejmladší Elišce je teprve dvanáct, takže téma peněz ještě vůbec neřeší, ale prožívá velmi emotivně moje uvěznění ve Švýcarsku.

Kolik procent peněz máte tedy nyní zablokováno a jaká část je volná?

V podstatě nám nyní v Maitree peníze již docházejí, takže nám jich moc už nezbývá, a potřeboval bych zablokované peníze co nejdříve odblokovat.

Co znamená, že vám dochází peníze?

Že máme peníze asi na rok života.

Neuvažoval jste o tom, že odejdete z Česka?

Ne. Mám rád indickou, tibetskou i nepálskou duši, mám rád i švýcarské hory, ale miluji Čechy. Mám tu spoustu přátel a spolupracovníků, se kterými můžu tvořit. Asi bych někde v Indii dokázal prožít zbytek života v nějaké harmonii, ale já potřebuji tvořit tady doma. Zajímá mě česká duše, je potřeba, abychom o ni společně pečovali.

Pasáčkem krav

Součástí švýcarského verdiktu je, že musíte nastoupit do vězení. Už víte, kdy a do jaké věznice půjdete?

Zatím mi žádný termín nebyl sdělen, ale předpokládám, že k tomu dojde na podzim. Pro mě to však už není nepříjemné. Nástup do vězení jsem v sobě přijal a respektuji tu situaci takovou jaká je, byť ji nechápu a považuji ji za absurdní. Vůbec nevím, v čem by mě mohlo vězení napravit?

Budete chtít vykonat trest ve Švýcarsku nebo budete usilovat o přemístění do Česka?

Já mám Švýcarsko rád, o přeložení žádat nebudu. Poprosil jsem již svého právníka, aby provedl analýzu tamního vězeňství. A od něj už vím, že se ve Švýcarsku snaží vězně integrovat do společnosti, takže například si každý vězeň musí ještě před nástupem najít práci a po dobu výkonu trestu pak do ní bude docházet. Požádal jsem svého právníka, aby mi našel něco v zemědělství. Když jsem byl malý, tak jsem se chtěl starat o krávy, a tak se mi to teď třeba splní…

Lze říci, jaká je výše peněžitého trestu, v rozsudku se hovoří pouze o zhruba 260 tisíc korunách?

Byl jsem odsouzen, že mám Švýcarsku zaplatit zhruba 400 milionů franků. K tomu byl ale vydán samostatný rozsudek.

Předpokládám, že tuhle částku jste také zatím nezaplatil?

Ne, ale ani bych nemohl, protože takovou částku jsem nikdy na účtech ve Švýcarsku neměl.

Kolik peněz vám tedy celkem zablokovali ve Švýcarsku a kolik v Česku?

Přesně to nevím, ale ve Švýcarsku to bylo řádově 5 miliard korun. Ale už jsem dlouho neviděl své účty v Credit Suisse, protože je spravuje státní úředník. V Čechách jsem to nesčítal, ale zabavili mi úplně všechno na všech mých osobních účtech. Bude to v řádu desítek milionů korun.

Žádali jste o odblokování peněz?

Ano, dávali jsme řadu stížností, ale všechny byly zamítnuty. Nyní čekáme, co bude dál.

Divoké devadesátky

Zkuste říci, zda se přeci jenom cítíte v souvislosti s touto kauzou něčím vinen?

Vnitřně jsem přesvědčen, že je dobře, že jsme Mosteckou uhelnou restrukturalizovali a zachránili. Na druhou stranu to, že jsme to nekomunikovali zcela otevřeně, bylo velkou chybou. Báli jsme se okolností kolem nás, nevěděli jsme, kdo je kdo a kam nosí důvěrné informace. Bylo to tehdy prostředí velmi silné konkurence, plné různých zájmů na tom, kdo získá jaké podniky, takže se velmi rychle šířily informace i dezinformace. Takže z pohledu etiky si myslím, že tam byla velmi chybná neotevřená komunikace. Ale v té době to bylo v podstatě „normální“, protože řada lidí používala investiční společnosti a banky jako krycí organizace pro držení svých podílů v různých podnicích. Tehdy byl systém prostě takový.

Takže jste se za Appianem schovávali kvůli konkurenci?

Na počátku byl Appian reálným investorem, který chtěl do MUS investovat své prostředky. Teprve později, když od svého záměru odstoupil, bylo třeba hledat nějaké řešení pro dlouhodobou akcionářskou strukturu. Pro každou situaci se vytvářely speciální právnické osoby a struktury držení. My jsme byli ve Švýcarsku odsouzeni za to, že Česká vláda údajně nevěděla, kdo je za Appianem. To ale není pravda. Vláda měla při prodeji svého podílu v MUS na stole zprávu BIS, kterou tam předkládal pan ministr Bašta, a také pan velvyslanec Šedivý informoval ze Švýcarska o všem ministra zahraničních věcí pana Kavana.

Vy osobně nevnímáte jako podvod, že jste koupil akcie za peníze firmy, kterou ovládáte?

Ne, tehdy to bylo možné a bylo to v souladu s naší legislativou i tehdejším veřejným zájmem.

Jak si tedy vysvětlujete ten švýcarský verdikt, který právě tento moment vnímá jako podstatu podvodu?

Jsem přesvědčen, že Švýcarsko se rozhodlo nechat si naše peníze, a muselo to nějak odůvodnit.

Proč by zrovna Švýcarsko potřebovalo vaše peníze?

To se budete muset zeptat Švýcarska. Osobně si myslím, že Švýcarsko hodně miluje peníze.

Dobře, tak tedy jaká je motivace českého soudu?

Motivace českého soudu? Když byly u vlády Věci veřejné a byl náměstkem ministra vnitra Michal Moroz, syn Ivana Moroze, který byl u počátků naší kauzy s Alainem Aboudarhamem, tak se v Čechách vytvořil silný politický tlak a nic jiného nezbylo, než aby se to otevřelo i v Čechách.

Věci veřejné už dávno nemají žádnou moc, stejně jako pan Moroz, přesto tenhle případ dál žije a naopak ten tlak se zintenzivňuje…

Podle mě tu pak vznikla atmosféra srovnávání české a švýcarské justice, a české soudnictví chtělo dokázat, že je stejně dobré jako švýcarské. Mně ale nevadí, že se to bude soudit také v Čechách, protože na nějaké úrovni věřím, že české soudy budou spravedlivější.

To znamená, že český soud vnímáte jako jistou naději, že ten případ budou posuzovat v kontextu dané doby?

Ano, pozitivum je to, že české soudy znají historii České republiky a české zákony. Všichni jsme tady spolu prožili to, co nikdo na západě nikdy neprožil a nemůže to ani plně pochopit. Je pro mě velmi šokující, že si Švýcarsko neudělalo ani právní, ani odborný posudek na naši situaci v 90. letech během transformace celé společnosti. Posuzovali to pouze ze svého mnohasetletého dlouhého období kontinuálního vývoje kapitalismu.

Češi by mohli být tedy tolerantnější tím, že budou chápat, co se zde odehrávalo v 90. letech?

Ne tolerantnější, ale objektivnější. Cítím, že Švýcaři byli nekompromisní a nechtěli se s námi vůbec bavit o detailech. České soudy by měly vycházet z objektivní situace, která u nás byla a zcela jistě nebudou mít tendenci nás odsoudit za každou cenu.

V České linii se ale objevuje ještě další větev, a to korupční. Byl jste v kontaktu s obžalovaným tehdejším ministerským náměstkem Sýkorou?

Byl jsem s ním pouze v odborném kontaktu jako generální ředitel MUS. Řešili jsme problematiku územních těžebních limitů a stabilizace celého mosteckého regionu. On nebyl odpovědný za privatizaci MUS ale za težební problematiku. Nebyl jsem s ním v četném kontaktu.

Jak si vysvětlujete to, že čeští žalobci dospěli k závěru, že v této kauze došlo k uplácení?

Pro to nemám žádné vysvětlení.

Jste přesvědčen, že Miloš Zeman tehdy věděl, kdo stojí za Appianem?

Myslím si, že to věděl a že to věděla ještě spousta dalších lidí, i mezi novináři. My jsme to zas tak nutkavě netajili. Ten, kdo to měl vědět, ten to věděl.

Takže se to vědělo v kruzích, které vám byly nakloněny?

Ano, dá se to takto říci.

Miloš Zeman coby tehdejší premiér vám byl tedy nakloněn?

Myslím, že ano. Jednal jsem s ním, bavili jsme se o MUS, o privatizaci Severočeských dolů a sociální situaci v celém severočeském regionu. Nikdo z nás tehdy nevěděl, kde se zastaví snižování těžby uhlí a jaké to bude mít celkové dopady na sociální smír na Mostecku, takže jsme to museli řešit na vládní úrovni.

To znamená, že Zeman věděl, že stojíte za Appianem, který usiloval o koupi MUS?

Takhle bych to přímo neformuloval. Věděl, že v maximální možné míře napomáhám Appianu, aby získal MUS. Řekl bych to takto: mohl vědět, že bych mohl být potenciálním spoluvlastníkem.

Rozšířené vědomí

Znal jste v 90. letech z byznysového prostředí Andreje Babiše?

Ano. Poprvé jsem se s jeho jménem potkal v přítomnosti poslance Soldáta, který se pohyboval kolem privatizace Lovochemie a Unipetrolu. Osobně jsem se ním potkal v době, kdy jsme prodávali masokombinát Bilbo, a pak také na konferenci o rodinných konstelacích.

Jak byl tehdy vnímán?

Nijak jsem si ho tehdy nezařadil.

A v současné době? Překvapilo vás, že se právě tento člověk objevil v roli, v jaké je?

Překvapilo. Protože si myslím, že by se neměly ve vládě spojovat podnikatelské a politické ambice. Pro společnost je to škodlivé, zkoncentruje se moc do rukou jednoho člověka.

Jste vy sám schopen popsat rozdíl mezi Koláčkem v 90.letech a nyní?

Rozdíl je v mojí bdělosti, daleko víc a daleko hlouběji vnímám vše, co se kolem mě děje. Tehdy jsem byl příliš zaujatý svojí prací a sám sebou. Rodinu jsem odsunoval na bok a nedával jsem jí dost pozornosti. Teď jsem daleko bdělejší a spojený víc se svým srdcem a se svým tělem. Moje vědomí se rozšířilo díky tomu, že jsem prošel různými terapiemi, výcviky a šamanismem. Prošel jsem si při tom také velmi silnými pocity bezmoci a přijal jsem je. Pro mě je nyní nejdůležitější život v bdělé přítomnosti a láskyplné tvoření s lidmi, které mám rád.

Možná se to přijímá lépe za situace, kdy jste si nemusel sáhnout na úplné dno, navzdory verdiktu žijete v luxusu a máte peníze. Dá se říci, že vaše přistání je pořád ještě měkké…

To ano, ale ještě vůbec nevím, co bude. A tomu „Nevím“ jsem teď musel odevzdat celý svůj současný život. Možná, že přijdu o všechny peníze a život půjde dál. Možná, že po mě život bude chtít, abych vytvořil pro lidi něco smysluplného ze svého srdce z prostředků, které jsem získal za restrukturalizaci MUS. Nevím. Uvidíme … to se teprve ukáže.


Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci Babiš. Vůdce pro 21. století.

5 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Verolomnik rika, ze nezradil. Zlodej rika, ze nekradl. Lhar rika, ze nelze. K cemu jsou takove rozhovory?

  2. Bambula v Česku napsal:

    Buddhista je čistý jak lilie, a ještě mu Švýcaři ubližují a také prožili jsme něco co na západě nemohou pochopit, já žil na východě a také to nemohu pochopit

  3. Libor napsal:

    Děkuji Ti za Opono. Tím jsi to splatil.

  4. Nemec napsal:

    Pokud jsem článek správně pochopil, tak spolupachateli trestného činu jsou i páni Zeman, Bašta a Kavan.

  5. Jaroslav Novotný napsal:

    Zajímavý rozhovor,zajímalo by mne kdy se slovenskÝ agrozloděj přizná ke svému dílu okradeni a okrádaní ČR

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies