Prezidenta volte strategicky, radí Čechům americký sociolog. Kandidátům prý chybí vůdcovství
ROZHOVOR. Prezidentské volby se blíží, čím dál víc se ale ukazuje, že kandidáti v Česku nejsou zvyklí na přímou volbu. A čeští voliči jsou navíc blízko stavu politické apatie, tvrdí sociolog amerického původu Michael Smith, který dlouhodobě sleduje českou politiku.
V rozhovoru pro HlídacíPes.org popisuje, v čem jsou si podobné české a americké prezidentské volby, jakých chyb se kandidáti dopouštějí, a taky rozvádí možné scénáře pro průběh voleb.
Jak obecně vnímáte české prezidentské volby?
Je to významná událost, protože je to teprve podruhé, co budete mít přímou volbu. Jedna věc, která mě překvapuje, je ta, že Češi jsou obecně připraveni na tenhle přechod. Lidé jsou schopní o tom diskutovat, debatovat, sledovat různé kandidáty. Je to také první prezidentská volba, na kterou dohlíží Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran, který zatím funguje docela dobře.
Problém bych viděl v tom, že samotní kandidáti nejsou připraveni na přímou volbu. Málokdo z nich hodně jezdí po krajích a hovoří k lidem. Nevytváří velké kampaně, ve kterých by oslovovali lidi od domu k domu a pokoušeli se je přesvědčit. Většinu kampaní dělá buď jeden člověk, nebo malý tým. Někteří kandidáti mají slabé řečnické a vůdčí schopnosti a nepokoušejí se ani vypadat prezidentsky. Tohle může také ovlivnit, jak moc budou ostatní kandidáti schopni soupeřit s Milošem Zemanem.
Myslíte, že v české společnosti by takový typ kampaně zabral?
Naprosto. Jaké jiné možnosti vedení kampaně jsou? Reklamu v televizi máte omezenou, což je třeba v USA důležitý způsob oslovování voličů. Ano, máte všude plakáty a billboardy, ale ty nemohou pojmout a vyjádřit pojmout a vyjádřit hlavní program kandidáta, jenom jednoduchá hesla. Někteří kandidáti dokonce ani ta hesla nemají.
Jediný způsob, jak formulovat svůj program a myšlenky, jsou debaty, které až tolik lidí nesleduje, nebo ta takzvaná door-to-door kampaň. Bohužel jsem ale moc nezachytil, že by ji někdo z kandidátů dělal. Pomohlo by jim to taky zapojit voliče více do politického života, což je důležité, protože se bojím, že česká společnost je nebezpečně blízko stavu politické apatie.
Není to jen určitý stav otrávení politikou, která se dlouho neměnila?
Jistě, lidé jsou otrávení korupčními kauzami, ale může to vést k tomu, že více lidí bude volit třeba Babiše, třeba Babiše, který se prezentuje jako outsider a předstírá, že jeho vlastní střety zájmů a kauzy jsou jen konstrukce jeho nepřátel. Mám za to, že pro něj hlasovalo hodně lidí, kteří mají politiky po krk. Navíc tu není žádný nárůst občanských aktivit.
Abych to dal do kontextu: Demokracie tu je v potenciálním ohrožení, vzhledem k tomu, že tu je možnost menšinové vlády ANO bez vyslovené důvěry. A ta by mohla prosazovat zásadní zákony bez patřičné regulace zbytku parlamentu. Tam to potenciální nebezpečí je. A byly tu protesty? Byly tu demonstrace? Porovnejte to s dobou, kdy tu vznikala opoziční smlouva, okolo roku 2000. Tehdy byla společnost mnohem více angažovaná a ochotná chránit svobody dosažené v 90. letech.
Kandidáti neumí komunikovat s obyčejnými lidmi
Dá se to ale srovnávat? Politická aktivita tehdy „bránící dosavadní systém“ proti dnešní aktivitě ze znechucení ze systému?
Rozhodně. Věřím, že občané mohou vždycky přispět ke zlepšení politiky a společnosti. Jde jen o to najít způsob jak se účastnit politického života tak, aby to lidem vyhovovalo. Nezáleží na tom, jestli jste konzervativec, liberál, nebo třeba sociální demokrat. Důležité je jen to, aby vaše názory byly konzistentní.
Celkově mi Češi přijdou v tomhle ohledu odtržení od politiky i od občanského aktivismu. Sám vím o spoustě neziskových organizací, které jsou momentálně v krizi, co se financování a efektivity práce týče. V téhle oblasti je teď hodně problémů.
Spojte to s tím, o čem jsme mluvili – o kandidátech, co pořádně nekomunikují s lidmi – a máte zaděláno na neštěstí. To se týká i sociálních sítí. Myslím, že žádný kandidát s výjimkou Zemana nemá na své stránce na Facebooku více než 100 000 lajků. Mám pocit, že Drahoš a Horáček mají okolo 72 000 a to je tak všechno. Navíc tam se ani o komunikaci s lidmi nedá moc mluvit. Prezident Zeman umí mluvit řečí obyčejných lidí, vyprávět vtipné historky a vyvolávat strach z cizinců. Aby soutěžili proti populismu, ostatní kandidáti potřebují rozpracovanou a dynamickou komunikační strategii.
Takže všichni kandidáti by nějakým způsobem mohli zlepšit svou kampaň?
Ano. Proto jsem říkal, že kandidáti nejsou připraveni na přímé volby. Nenaučili se umění komunikace s běžnými lidmi. V tomhle ohledu mají všichni ještě hodně co dělat, zejména ve formulování svých cílů, protože teď jdou víceméně proti establishmentu – Babišovi a Zemanovi. A ti mají dobře propracované komunikační strategie. Ostatní v tom pokulhávají.
Například žádný z kandidátů nemá jednoduchý způsob, jak shrnout svou vizi lidem. Žádný slogan, žádné motto, žádné ukázky toho, jací by byli vůdcové. Pro srovnání – v USA Obama během své kandidatury používal inspirativní příběhy, ve kterých popisoval své vize Ameriky jako země, kde mohou obyčejní lidé změnit svět.
Trump taky měl jasnou vizi a narativ a uměl je zprostředkovat lidem. Myslím, že pro kandidáty je důležité, aby uměli vytvořit strhující a zároveň vysvětlující narativ své kandidatury.
Když porovnáte české a americké kampaně, jsou si v něčem výrazně podobné?
Je důležité si uvědomit kontext obou voleb. USA mají prezidentský systém, Česko parlamentní. To obnáší různé role. V ČR je prezident hlavou státu, ale ne hlavou vlády. V USA je to kombinované. Podobnosti se ale dají najít a lépe je lze vidět v retrospektivě v prvních přímých volbách mezi Zemanem a Schwarzenbergem.
Zeman vlastně vyhrál díky očerňování Schwarzenberga – začal upozorňovat na to, že jeho žena neumí česky, že některý jejich majetek dříve patřil nacistům, a pak tu samozřejmě byla otázka Sudet.
Právě tyhle věci nakonec vychýlily preference v Zemanův prospěch. Očekával bych, že se něco podobného stane i letos, ale je otázka, jaké to bude ve druhém kole. Tohle přesně se stalo v amerických volbách – Trump hrál se strachem běžných občanů, jako třeba strach z toho, že jim mexičtí imigranti znásilní ženy. Takže je ta podobnost hlavně v rétorice.
Až moc slušné kampaně
Kromě kontaktní kampaně a více rozhovorů s lidmi, je něco, co by podle vás současní kandidáti měli dělat, ale nedělají?
Chybí jim vůdcovství. Takový Drahoš má třeba impozantní životopis, ale potřebuje ukázat, co z něj dělá dobrého lídra země. Tkví to v tom, jak se prezentuje. V debatách často vychází jako jeden z těch slabších. Působí spíše dojmem intelektuála, za což ho Miloš Zeman pravděpodobně napadne, pokud se dostane do druhého kola. Potřebuje prostě ukázat nějakou formu vůdcovství.
Trochu jste načnul téma negativní kampaně. Jak velký má podle vás efekt na voliče?
V těchto prezidentských volbách na ni zatím nedošlo. Prozatím ty volby byly velice slušné. Možná až moc slušné. Co se kandidátů týče, ti ani neměli moc prostoru kritizovat ostatní. Všechny debaty jsou hodně strukturované a tím i nudné. Každý jen odpovídá na otázky moderátorů.
Rád bych je viděl v situacích, kdy se mohou začít odlišovat a ukázat se jako potenciální vůdcové v tom, jaké jsou pro ně důležité problémy a jak by je chtěli řešit. Žádá si to komplexní situace a těch se nám bohužel nedostává.
Kandidáti k sobě byli navíc téměř štědří. Nejsou tak kritičtí, jak bych očekával, dokonce ani k Zemanovi. Ani Zeman zřejmě momentálně nechce kritizovat další kandidáty, protože by to na ně strhlo pozornost. Mám pocit, že Zeman kritizoval Drahoše jen za jeho výroky o ruských tajných službách. Pro Drahoše to paradoxně bylo dobré, může ho to prezentovat jako relevantního a vážného soupeře. Takových střetů je potřeba více.
K Miloši Zemanovi: Jak vnímáte jeho rozhodnutí nevést kampaň?
Je to hodně kalkulovaná strategie, která má vytvořit dojem, že je outsider, přestože není. Opět – tohle je podobnost s kampaní Donalda Trumpa, který se tvářil, že kampaň vlastně nedělá. Vytváří to dojem, že to jsou lidé, co vás chtějí za prezidenta, že ten požadavek jde zezdola.
Navíc těžko říct, jak by držel tempo v debatách s jinými kandidáty, takže pro něj je asi dobře, že se jich neúčastní. Kdykoli je někde nějaké debata, on raději vyrazí někam na malé město a prezentuje se jako prezident. To mu pomáhá k sebeprezentaci více než sezení u debatního stolku.
Je něco, co byste poradil voličům, kteří se k prezidentským volbám chystají?
V prvním kole volte strategicky. Spousta lidí hledá kandidáta, který by jim byl sympatický. Ale o to teď nejde. Nejdůležitější je zvolit kandidáta, který má největší šance soupeřit se Zemanem. Najít někoho, kdo má co nejširší spektrum témat, a tím i voličů, a pro něj hlasovat, i když by to znamenalo, že nebudete hlasovat pro vašeho oblíbence.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
14 komentářů
Ještě, že nemá Michael Smith ruské občanství, protože by se jinak jednalo o ovlivňování voleb ze strany RF a pan Drahoš by měl konečně svůj důkaz. Toto je ale rada ze západu, abychom my hlupáci konečně pochopili, jak se má člověk svobodně rozhodovat. Bravo HP, opět nezaujatý článek…
Vás někdo nutí, pod hrozbou trestu, abyste se těmi radami řídil? Jestli nikoliv, tak proč ten dotčený dovětek: „Bravo HP, opět nezaujatý článek… ?
Ta lidská hloupost je nekonečná, že s-22?
Zeman je charakterově zlomený muž, s jedinou ideou – mstou
PŘESNÉ: „Zeman je charakterově zlomený muž, s jedinou ideou – mstou“
Zlatá slova. Právě že v závěru pan Smith doporučuje na poslední chvíli voličům to co slibovaly naše společenské (protizemanovské) elity zařídit zhruba 2 roky předem, totiž „..vybrat kandidáta, který má největší šance soupeřit se Zemanem. Najít někoho, kdo má co nejširší spektrum témat, a tím i voličů, „. Že proti Zemanovi postaví 1 (slovy jednoho) kandidáta, kterému se ale dostane opravdu široké společenské i politické podpory (od politických stran i dalších subjektů), včetně ode všech finanční organizační i mediální podpory. Což se bohužel nestalo, právě podpora je mezi kandidáty roztříštěna.
Co to znamená? Že někdo z nich bude zvolen do 2.kola proti Zemanovi. Jistě, logicky to sice tak bude „kdož nechce Zemana, ať volí jeho“. Jenomže bohužel už je prakticky nemožné aby se zhruba během pár desítek hodin (dokud to má smysl) sdružily k němu právě ty dosud roztříštěné zdroje, ať finanční či organizační – aby je mohl maximálně využít pro svou kampaň ve druhém kole…
Dost velká chyba – třeba o minulých volbách bylo zřetelné že právě před 2.kolem kampaň pro pana Schwarzenberga akcelerovala (díky štědré podpoře své TOP09), takže Zemana ->skoro<- předstihl..A toto bude nyní chybět…
Podle mě si většina Zemanových protikandidátů plně uvědomuje, že jejich hlavním bonusem proti současné hlavě státu je obraz důstojného státnictví. Vymezovat se proti ostatním v takových podmínkách dost dobře nejde, jakýkoli výraznější výrok by mohl posloužit ke kritice ve smyslu – vidíte, napadá Zemana, že lidi rozděluje, a dělá to sám.
Opatrné našlapování je výsledkem rozjitřené atmosféry mezi lidmi. Na té se samozřejmě nepodílel jen Miloš Zeman, ta se táhne jako pověstná červená nit od časů premiérování Václava Klause. Společnost se rozdělila na dva tábory: na ty, kteří se upínají k namyšleným „ředitelům zeměkoule“, a na ty, kteří potřebují prostor pro vlastní přemítání, kterým ti egocentričtí vůdci vadí.
A chci-li nabízet alternativu k sebestřednému buranovi, obklopeného podezřelými existencemi, těžko mohu jezdit po republice a halekat, že jsem lepší.
Máte dosti hodně pravdu,paní…
Víte to je problém , vlastně dva problémy. Totiž jistě že “ většina Zemanových protikandidátů si plně uvědomuje, že jejich hlavním bonusem proti současné hlavě státu je idea důstojného státnictví. “ Já píšu idea, nikoliv obraz, protože oni nemají žádnou možnost jak by lidem předem prezentovali že oni to důstojné státnictví skutečně budou ve funkci prezidenta provozovat. Jistě že to nyní slibují a že v odpovědích tiše našlapují aby nikoho neurazili .
S tím souvisí i otázka druhá jak vlastně budou to důstojné státnictví provozovat, ví to někdo, vysvětlili to? Dejme tomu, Zeman mluví někdy vulgárně (zase ne tak často) – takže jak oni? Budou mluvit politicky korektně a problémům se vyhýbat (takže se lidé nedozvědí nic), nebo vysoce odborně – na úrovni přednášek akademiků, nebo budou čistě citovat paragrafy nebo se s lidmi nebudou bavit vůbec (známé Klausovo no comment?)
Podobně – ve funkci prezidenta bude muset rozhodovat, tak či tak a vždycky tím někoho poškodí..Takže ví někdo, na základě jakých kritérií? Nebo bude kejvat a slibovat na všechny strany jako to dělal Sobotka?
Půjde do ostrých střetů s politiky stranami i státními institucemi kvůli zájmům občanů, nebo to nechají „důstojně být“ a tvářit se že se ho to netýká?
Nebo jak chtějí zvrátit to že Zeman rozděluje národ? Dokáže snad některý z kandidátů vymyslet na každý problém který bude řešit nebo o něm mediálně mluvit, takové řešení, takovou odpověď, že s ní bude většina národa národa (třebas všechny sociální skupiny) souhlasit? To asi těžko..
Otázek spousta, odpovědi žádné…
Myslím, že odpověď je nasnadě. Těžko můžete jakoukoli otázku na ten který politický problém „spláchnout“ jednoduchou odpovědí – což s takovou oblibou dělá Miloš Zeman. Každý děj má své souvislosti a vazby.
Chci-li být důstojnou hlavou státu, měl bych si právě tohle uvědomovat v první řadě; ne zneužívat svého postavení, v němž mě málokdo může dostat do pozice standardní diskusní strany, a v té mě rozdrtit argumenty.
Prezident není ze svojí funkce odpovědný: vládne vláda, která se sestavila v důsledku voleb. A protože voliči pohříchu volí spíš na základě nálady než na základě skutečné vědomosti, měl by to být právě prezident, který váhou své osobnosti bude tlumit vášně zdivočelých politiků – ať už těch, kteří si najednou myslí, že mají mandát na všechno, anebo těch, kteří skončili v opozici s pocitem ublíženosti, a svoji frustraci obrátili rovněž proti principům demokracie.
Je tedy chybou, volí-li volič prezidenta s vyhraněnými politickými názory, které ten prezident hodlá prosazovat. Protože není úkolem prezidenta prosazovat svoje názory – prezident musí umět respektovat cestu, vytýčenou vládou, ve vyhrocených momentech musí umět moderovat politickou diskusi, a pokud se v principiálních záležitostech s vládou navzájem střetne, má prostor svůj postoj vysvětlit veřejnosti teprve poté, co se nedokázal s tou vládou domluvit „za zavřenými dveřmi“. Samozřejmě se předpokládá, že střetů s takovým koncem bude (nejde-li o vládu „utrženou ze řetězu“) minimum.
Prezident by měl být tedy především strážcem stability Česka. A v jakých strukturách tu stabilitu kdo z kandidátů vidí (což je to zásadní), na to myslím odpověděli už všichni dostatečně – i pokud neodpověděli vůbec, řekla bych.
Takže pár poznámek.
1) Smiřte se prosím s tím že v dnešní mediální době musí být každý politik schopen dát médiím pro veřejnost na každý politický problém krátkou jednoduchou odpověd v pár větách. Samozřejmě může jim třeba říct „zatím nemáme dostatek informací“ nebo „jednání budou pokračovat“, nebo „můj předběžný názor je že“…ale na jedné straně musí něco říct – ale na druhé straně jim nemůže dávat hodinovou přednášku ve které popíše jak píšete „všechny souvislosti a vazby“, protože v dnešní informační době musí počítat s tím že média i čtenáři všechna předešlá fakta, souvislosti i vazby už znají, a zajímá je čistě jeho názor, jeho postoj a hlavně jeho řešení nebo rozhodnutí. Mimochodem – netýká se HP, ale většina médií už se přepla do politického bulváru, takže je vlastně víc než jedna vytržená věta nezajímá a tu vykřičí v titulku bez souvislostí jak teď třeba zjistil pan Fischer,
2) „..ne zneužívat svého postavení, v němž mě málokdo může dostat do pozice standardní diskusní strany, a v té mě rozdrtit argumenty.“ ?? To snad popisujete pozici každého zvoleného politika, ne? Od toho je zvolený to politik s pravomocí, že v případě politického rozhodnutí nemůže jenom planě s někým měsíce diskutovat a vyvracet si pořád nekonečně dokola vzájemně subjektivně pojaté argumenty, ale že musí v nějakém omezeném čase vydat rozhodnutí pro – nebo proti. A podle toho je pak hodnocen.
3a) Ke spojení „..Prezident není ze svojí funkce odpovědný: vládne vláda, která se sestavila v důsledku voleb. “ jsem psal výše. Ve skutečnosti, pokud se ta vláda sestavila v důsledku voleb z parlamentu, tak ani ona není odpovědná nikomu, protože je jí parlamentní koaliční většina politicky podřízená.
3b) Prezident dnes vůbec nemůže „..váhou své osobnost tlumit vášně zdivočelých politiků , protože ty vášně už nejdou přes něj, ale rovnou do médií.
4) „–Protože není úkolem prezidenta prosazovat svoje názory – prezident musí umět respektovat cestu, vytýčenou vládou, “ – atd – na to už jsem odpověděl v minulých bodech – prezident prostě musí v případech své pravomoce rozhodnout a to se (v politice i veřejnosti) někomu líbit bude a někomu nebude. Kdybych dal příklad před rokem rozhodl v souhlasu s vládou ohledně omluvě Číně a elity národa začaly křičet že to jsou společně zrádci a jediný pravý spravedlivý je ministr Herman který se v rozporu s doporučením vlády sešel s dalajlámou. Už chápete v čem je ta svízel?
Bohužel tedy dnes jsou to média (a lidé kteří v nich dostanou prostor) kdo směrem ke čtenářům určují (a bez zodpovědnosti) jak se mají politici chovat. Tudíž z tohoto pohledu vlastně vůbec nezávisí u těch kandidátů jak budou pracovat jako politici – ale jakou si získají podporu u médií a těch kdo v nich mají hlas.
Což tedy ale platí zase na dvě strany – Babiš má koupenou část médií a ti ho můžou chválit (a pokrýt i Zemana, když se dohodnou) – a proti nim jdou zase jejich odpůrci v ČT . Z hlediska diváků záleží na tom kdo které kanály sleduje a národ je hluboce rozpolcen..
Omlouvám se za dlouhý text – ale je třeba vidět že mezi předvolebními sliby kandidátů a praxí politika je dosti velký rozdíl
Český národ bude rozhodovat nejen o prezidentovi ale také o sobě a hlavně budoucnosti svých dětí. Je to volba mezi zkorumpovanou zříceninou a návratem do doby minulé nebo nadějí, za kterou bojovali a umírali naši hrdinové.
Značně patetické vidění příštích časů. Myslím, že role prezidenta se u nás přežila, neboť tato figura jen národ rozděluje a z podstaty věci by měla činit opak, není za svou „práci“ odpovědná a současná figura není odpovědná vůbec za nic, neboť v praxi to nepochybně předvedla. Politická reprezentace navíc to v případě současného prezidenta pohnojila ještě více zavedením přímé volby, on si to dle svého naturelu vysvětluje jako „boží“ vůli anonymních voličů. Současnou mladou generaci nezajímá kdo sedí na Hradě, já svůj názor o zbytečnosti funkce prezidenta ČR opírám právě o její postoj na tuto funkci. Není mi tedy jasné, jak může zbytečná figura ovlivnit budoucnost mladé generace. Starosti mohou mít jen v případě zrušení té funkce, co s tím velkým barákem (Hradem) udělat. To nás zřejmě i bez toho čeká v případě širší integrace EU.
Prof. Drahoš, minulý týden odhadl v diskuzi idnesu výdaje ČR na obranu na slovy „dvě“ miliardy ročně. Ne opravdu, pokud jste z Mimoně, za to nemůže žádný Putin, Kreml, nebo pár kluků, kteří si před deseti lety založili nějaký anti-war web a vy chcete jako pan Drahoš tvrdit, že vám z Ruska ovlivňují volby. To je komické.
Michael Smith zapomněl říci, že kandidáti nemají žádné nosné téma. Člověk který říká: Přijměme euro, buďme v tvrdém jádru EU a přijměme uprchlíky vyhazuje peníze oknem a připravuje se o cenný čas. S tím přece nemůže v Česku kandidovat. Oslovuje tak 20% voličů. Zbytek to hodí Zemanovi.