Omezení spojená s covidem se nejvíce dotkla kulturních akcí a také gastronomie. „V říjnu to vypadalo, že se konečně vracíme na naše předcovidové tržby a v listopadu to zase prudce spadlo dolů. Na rozdíl od první covidové vlny ale už nemáme finanční rezervy a také jsme přestali věřit, že se situace po nějaké chvíli nějak zásadně vylepší,“ popisuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org majitel hospody v Praze 6 Jan Jurke. Podle něj pomalá pomoc od vlády povede k tomu, že hodně podniků po Novém roce skončí.

Restaurace můžou od listopadu vpouštět pouze očkované zákazníky nebo ty, kteří mají negativní PCR test. Zavřít musí ve 22 hodin. To se opět významně promítá do jejich tržeb.

„Nám připadá, že vláda se vlastně snaží vytvořit dojem, že se nic neděje, a zároveň právě proto, že se nic „neděje“, tak není třeba nic kompenzovat. Vláda zjevně nebyla připravená na tak vysoký nárůst nakažených a tudíž ani na poskytování kompenzací za ztráty podnikatelů,“ kritizuje Jurke.

„Lidé zkrátka přestali do hospod chodit. Čím jsou vyšší čísla nakažených, tím víc se lidé bojí dělat velké srazy. Svou roli hrají také omezení ze strany vlády,“ popisuje majitel hospody Jan Jurke problémy restauratérů spojené s covidem. foto: T. Engelová

Když srovnáte vývoj za letošek oproti loňskému roku a předcovidovému období, jak se restaurace potýkají s bezmála dvouletým omezením provozu?

Covidové období jsme v našem podniku zvládli tak, že jsme ho museli doslova krutě zadotovat. Z našetřených prostředků jsme museli dát na udržení restaurace milion korun, abychom covidová opatření přežili. Kompenzace u nás byly ve srovnání se zahraničím malé, takže všichni restauratéři dopláceli na provoz z vlastních úspor.

Dělali jsme to s vidinou toho, že letos už to snad bude dobré a že když deset let podnikáme, že to nevzdáme a přežijeme. Přežili jsme sice, ale to, co se děje teď, nás zcela „zazdilo“. V podstatě se opakuje loňský scénář, jen s tím rozdílem, že se o tom mluví ještě méně v médiích.

Strach z nákazy

Co se tedy teď děje v gastronomii? Co konkrétně je pro vás problematické?

V současné chvíli je samozřejmě problém období mezivládí. Jedna vláda končí, druhá ještě nezačala, tudíž nastavování podmínek kompenzací vázne. Když jsme viděli stoupající čísla nakažených, bylo nám jasné, že to pro nás nebude dobré a bohužel tomu tak je. Lidé zkrátka přestali do hospod chodit. Čím jsou vyšší čísla nakažených, tím víc se lidé bojí dělat nějaké velké srazy. Nechtějí riskovat, že onemocní, nebudou pak moct chodit do práce a tak dále, takže už jen samotný psychologický efekt nárůstu nakažených ovlivnil chování hostů.

Druhá věc jsou pak omezení, která zavedla vláda, v podstatě z důvodů propagace očkování. Pokud nejsou lidé naočkovaní, tak do hospody nechodí. To nás podstatně ovlivnilo v návštěvnosti, jak poledního, tak večerního menu. A stejně podstatný je pak pokles příjmů z předvánočních večírků a firemních akcí. Prosinec i když je provozně kratší než říjen nebo listopad, bývá právě kvůli příjmům z podobných akcí finančně nejlepší. Od doby, kdy vstoupila v platnost covidová omezení, se všechny večírky zrušily. Na nás to má samozřejmě zásadní dopad. I když jsme schopní se přizpůsobit nařízení vlády v tom smyslu, že personál kontroluje testy a očkovací certifikáty a nosí roušky, stejně je to jedno, protože hosté prostě nechodí.

Zlepšení tedy nepřišlo ani přes léto, kdy byla situace relativně v „normálu“? A do jaké míry pomohly covidové kompenzace?

V létě ale pro nás není sezóna. Nejsme v turistickém centru a naši hosté jsou lidé z okolí nebo ti, co pracují nedaleko. Přes léto lidé moc nechodí. My máme i z toho důvodu ještě druhý byznys a to je stánek na koupališti. A i tam se omezení velmi projevila. Návštěvníci koupaliště se museli testovat a když srovnám minulé sezóny a tuhle, tak rozhodně, jakkoliv bylo hezky, návštěvnost nedosáhla předchozích sezon ani náhodou.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Celý červen panovaly restrikce pro vstup do areálu – nejprve 50% naplněnosti, pak 70%. Stát kompenzace neposkytl žádné. Od července byl vstup bez omezení, ale lidé nechodili a opět to nikdo neřešil. Stát má pocit že v případě nevyhlášení omezení je vše v pořádku a vše funguje jako před covidem. V hospodě pak začal velmi dobře říjen, lidé chodili docela dobře, začaly se hlásit večírky. Od prvního listopadu to zas spadlo. Přestaly platit antigenní testy a vyžadovalo se buď očkování nebo PCR test. To spoustu lidí odradilo. A pak když na večírky byl požadavek očkování, tak firmy začaly rušit jedna po druhé.

Nemůže být důvodem nižší návštěvnosti i celkové zvýšení cen?

I to se určitě návštěvnosti dotklo. Hospody musely zdražovat plošně, protože jsou dražší suroviny. Zdražilo pivo, víno, i nafta, takže dodavatelé nám zdražují, tím pádem se to promítne do cen jídel i služeb. A lidé možná v obavách z dalšího lockdownu či ztrátě práce zkrátka víc řeší, za co peníze utratí.

Zdražují také energie. I to se nějak promítá do cen v restauracích nebo jste na poplatky za energie měli v době lockdownu úlevy?

Je to tak, že dodavatelé nám snížili zálohy v době první covidové vlny, takže za energie platíme snížené zálohy, ale tušíme, že v únoru, březnu přijde vyúčtování, které bude pro gastroprovozovny dost zásadní. Ceny energií jdou nahoru a tím, jak se platí menší zálohy, se bojíme, jak bude to bude vypadat.

Takže výdělky budou nižší, ale zálohy budete za uplynulý rok platit znovu vyšší?

Ano.

Pomoc nejdřív v lednu

Vloni fungovaly kompenzace v rámci programu Covid gastro. To už letos neplatí. Vláda nicméně v listopadu začala jednat o pomoci podnikatelům, kteří museli omezit svůj byznys. Jak tedy funguje dorovnání vašich ztrát v současné době?

Nám připadá, že vláda se vlastně snaží vytvořit dojem, že se nic neděje, a zároveň právě proto, že se nic „neděje“, tak není třeba nic kompenzovat. Vláda zjevně nebyla připravená na tak vysoký nárůst nakažených a tudíž ani na poskytování kompenzací za ztráty podnikatelů. My víme, že v tuto chvíli můžeme zažádat o kompenzaci Covid 2021 – tedy 300 korun na zaměstnance při propadu tržeb o 30% a 500 korun při propadu o 50%. Funguje ještě program Antivirus B, což je pomoc na výdaje se zaměstnanci. Tedy pokud má zaměstnanec překážku a nepracuje všechny dny, pak z jeho snížené mzdy dostaneme 60% mzdy a 60% odvodů.

O kompenzace ale bude možné žádat až v lednu. Což je hrozně dlouhá doba. Propad tržeb nastal v listopadu a my teprve v lednu můžeme podat žádost, takže reálně se nějakých peněz dočkáme až v únoru nebo v březnu. Myslím, že vláda měla počítat s pomocí podnikatelům, měla se připravit, že na podzim bude možná situace horší a tudíž měla mít i nějaké peníze na pomoc a také notifikované v Bruselu u Evropské komise. Ale nic z toho se nestalo.

Hrozí tedy, že budete muset propouštět zaměstnance nebo dokonce zavřít?

Už jsme k tomu přistoupili. Lidi, kteří byli na výpomoc v době obědů, už jsme propustili. Zredukovali jsme personál. Propad obědů v listopadu byl okolo 40% a nemohli jsme si dovolit platit plný tým.

Máte nějaké informace, jak je to u kolegů? Třeba i mimo hlavní město?

Bavíme se o tom s dodavateli, co objíždějí hospody po celé republice, a říkají, že situace je podobná ve všech podnicích, ať je to v centru Prahy nebo mimo Prahu. Náš celkový propad o 40-50% tržby je podle nich ještě docela dobrý. Říkají, že jsou hospody, kde dělali dříve 150 obědů a teď jich dělají 30. My jsme dělali 150 obědů a děláme jich průměrně kolem 90. Bohužel ještě větší pokles tržeb je ve večerních hodinách.

Jak dlouho se dá taková situace vydržet?

Myslím, že teď jsme finančně na hraně. Že peníze, které jsme dali do záchrany podniku v době první covidové vlny, jsme dávali s vidinou, že se situace po očkování změní a že se vrátí vše víceméně k normálu. Jenže teď, když se nic nemění, další peníze už nemáme a nemáme ani vidinu toho, že za rok se tohle nebude opakovat. Skutečně máme velké obavy, že za rok se to může celé zase opakovat.

Vím o hodně lidech, kteří už to zkrátka odpískávají a zavírají, nechtějí, nemůžou v tom pokračovat. Teď se od nového roku začnou objevovat inzeráty na prodej hospod, protože majitelé nemají už z čeho chod financovat a hlavně nevidí světlo na konci tunelu. Opatření tu jsou a kompenzace nejsou, vůle pokračovat tedy není.

A máte nějakou představu, co by vláda mohla udělat vzhledem k vám restauratérům nebo podnikatelům lépe? Jaká pomoc by byla účinná?

Myslím, že hlavně měli být připraveni na současnou situaci a pomoc nastavit okamžitě. Tedy, pokud jsou od 1. listopadu nějaká omezení, rovnou měly naběhnout kompenzace. Úřady by už za předchozí období měly mít informace, jak jsme na tom, kolik máme zaměstnanců a tak dále, tudíž už by kompenzace mohly posílat v podstatě automaticky samy, bez opětovné obrovské byrokratické zátěže, kterou s žádostmi budeme mít. Udělají ale restrikce a pak řeknou, že možná za tři měsíce bude nějaká pomoc.

Náklady, které jsou spojené s testováním zaměstnanců, vám platí pojišťovna?

Ano, náklady na testování hradí pojišťovna.

A máte nějaké srovnání se zahraničními kolegy?

Opakovaně se tu mluví o rakouských, bavorských modelech, ale jen v úrovni restrikcí, nikoliv kompenzací. Když v Rakousku dávají 70% z tržeb a nám dali 30%, v tom je přeci propastný rozdíl. Oproti zahraničí máme ani ne poloviční pomoc, a ještě pomalou.