youtube.com, Videokomentář Andreje Babiše

Po nás potopa. Babišův kabinet vede Česko k budoucnosti s dluhy a špatně fungujícím státem

ANALÝZA. Česku v příštích letech hrozí nárůst daní, zároveň s tím omezování rozsahu poskytovaných veřejných služeb a v důsledku propad životní úrovně obyvatel. To všechno přitom vláda rozhodně nebude moci svést jen na covid. Na rozpočtovou „pohodičku“ předchozích let může kabinet už jen vzpomínat. A my, daňoví poplatníci, s ním.

Je to už pěkných pár let, co Miroslav Kalousek popsal vybrané kapitoly českého státního rozpočtu slovy „nenasytný bumbrlíček“. Tentýž Kalousek byl pak dáván Andrejem Babišem a hnutím ANO za příklad ministra financí, který rekordně zadlužil stát. Bylo to v době ekonomické krize a schodek rozpočtu přesáhl 192 miliard korun. Na letošek vláda schválila deficit 500 miliard, pro rozpočet na rok 2021 si hodlá půjčit 320 miliard korun. Současná úroveň schodku je 14krát vyšší než ve stejném období loňského roku.

Život s dluhem není sám o sobě žádné tabu. Dělá to kdekdo – taková hypotéka není nic jiného než půjčka z vlastní budoucnosti. Má ale smysl, přináší jistotu střechy nad hlavou a je rozumnou investicí. Podobně by měl uvažovat a jednat i stát: když si půjčuje a zadlužuje se (lépe řečeno zadlužuje nás), mělo by to mít nějaký smysl. Ten, že se tyhle „peníze z budoucnosti“ také v budoucnu zhodnotí v podobě smysluplných investic.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Vláda tvrdí, že na to myslí. Jenže jaká bude realita? Ministryně financí Alena Schillerová zásobuje sociální sítě svými fotografiemi, na nichž se tváří jako modelka, ale při střetu s ekonomickou realitou ji experti dost často nachytají v nedbalkách.

Třeba právě u nejdůležitějšího zákona roku, návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Ten by měl (po započtení příjmů z EU) hospodařit s příjmy ve výši 1486,8 mld. Kč, výdaji ve výši 1806,8 mld. Kč, tedy schodkem 320 mld. Kč. A jak zdůraznila ministryně, i s „rekordními investicemi za 186,9 mld. Kč“. Jedna věc je to, co si pod investicemi vláda skutečně představuje (slibuje investice do infrastruktury, digitalizace či do zdravotnictví), a druhá, že o historický rekord nejde. V absolutních číslech možná, fakticky ale ne.

„Ministryně neříká pravdu, když hovoří o „nejvyšší sumě na investice“. Zapomněla totiž na inflaci. V roce 2015 činily investice v dnešní penězích 195 miliard Kč, to je o více než čtyři procenta více, než plánuje na příští rok,“ zdůrazňuje Petr Bartoň, hlavní ekonom skupiny Natland. Jde sice jen o detail, ale výmluvný.

Vedle investic návrh rozpočtu počítá i s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na sociální dávky. Také máme před sebou příští rok na podzim parlamentní volby a nelze čekat nic jiného než plány na to, jak si voliče i přes napjatý rozpočet něčím předplatit. Třeba nějakými těmi mimořádnými důchody.

Jak to je se státním dluhem

Faktem je, že Česko má stále odkud brát, respektive, že na trzích je a zatím i bude ochota české vládě půjčovat. Pro banky jsou státní dluhopisy vyhledávaným místem k uložení volných peněz, díky tomu úroky klesají. Na jaře si vláda půjčovala dokonce nejlevněji za poslední tři roky (desetiletá půjčka zlevnila z 1,3 procenta takřka na 0,7 procenta). Od začátku roku vláda získala více než 460 miliard korun z emisí nových státních dluhopisů, dalších 78 miliard si půjčila nakrátko v rámci státních pokladničních poukázek.

„Část takto získaných peněz mohla vláda využít na umoření letos splatného dluhu (původně mělo jít o částku 191 mld.) a zbytek by zůstával na krytí letošního schodku. S ohledem na zhoršený vývoj rozpočtu však nebude moci stát ve své emisní, tedy zadlužovací aktivitě polevit,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek. Samotný naplánovaný deficit ve výši 320 miliard a vedle toho splatný dluh v hodnotě 288 miliard podle něj slibuje hojnost emisí státních dluhopisů i v roce 2021.

 

 

Česko je u věřitelů žádaným klientem i proto, že státní dluh se ve vztahu k HDP podařilo za sedm let snížit z 41 % na 29 %. „Díky těmto výchozím podmínkám tak zůstane naše zadlužení v poměru k HDP i na konci letošního roku nižší, než jaké jsme vykazovali v roce 2013. Nepochybuji, že ve srovnání s ostatními zeměmi zůstaneme mezi těmi rozpočtově nejzodpovědnějšími,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

I to je ale pravda jen částečně. I když státní dluh v poměru k HDP skutečně klesá, jeho nominální hodnota se v posledních letech nemění a je na úrovni těsně pod 1,7 bilionu Kč. Objem dluhu se tedy nedaří výrazněji snížit (v roce 2008 byl dluh necelý bilion korun). Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly v roce 2019 výše 39,6 miliard korun.

Saldo státního rozpočtu, státní dluh a výdaje na jeho obsluhu (v mld. Kč, v %)

© zpráva NKÚ

Tahle vláda bohužel dokazuje, že byla vládou pro klidné časy, pro dobu, kdy se ekonomice dařilo, generovala vyšší daňové příjmy, nabírala nové státní úředníky a další zaměstnance, zvyšovala jim platy (ne, že by si to třeba učitelé dávno nezasloužili) a ještě zbylo dost na úplatky perspektivním voličským skupinám převážně seniorského věku.

Přestože ekonomika rostla již šestým rokem v řadě, už v roce 2019 (při růstu 2,3 % HDP, což bylo v rámci EU nadprůměrné číslo) skončilo hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 schodkem 28,5 miliardy korun. Výdaje určené na provoz státu se zvýšily o 128 miliard korun, daňové příjmy byly o téměř 10 miliard korun nižší než předpokládal schválený rozpočet (stalo se tak poprvé za posledních pět let). A to si vláda pomohla mimořádnými příjmy z takzvaného privatizačního účtu i vyšším inkasem z prodeje emisních povolenek v součtu za 22,1 miliardy korun.

Plánované příjmy státního rozpočtu na rok 2021 mají nyní meziročně klesnout o 91,3 mld. Kč.

Předloženou podobu rozpočtu kritizuje i Národní rozpočtová rada – orgán, který si vláda vytvořila k tomu, aby hlídal rozpočtovou odpovědnost. Teď se kabinetu kritický přístup rady nelíbí, předsedkyni rady Evu Zamrazilovou verbálně napadá jak premiér Babiš, tak ministryně Schillerová. Nicméně rada upozorňuje, že pokud rozpočet v této podobě projde, překročí se mantinely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který pro rok 2021 určil strop deficitu na 4 % HDP. Teď by to mělo být už 4,5 %.

A vláda opět nemyslí na horší časy. „Vláda významným zvýšením výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální,“ upozorňuje Národní rozpočtová rada, což lze přeložit lakonickým „po nás potopa“.

Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci. První čtení je v plánu 11. listopadu. Ještě než zákon do sněmovny doputoval, už se mění parametry, z nichž vychází: osobně poslanec Andrej Babiš navrhl zrušení takzvané superhrubé mzdy a místo toho dvě daňová pásma 15 % a 23 %. Výpadky v příjmech znamenají i zásadní porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.

„To ukazuje na tristní a nezodpovědný přístup vlády k institutu fiskálních pravidel. Takto významná změna by měla projít standardním legislativním procesem, být prodiskutována s relevantními subjekty a obsahovat kvalitně zpracovanou makroekonomickou analýzu dopadů. Podoba materiálu je navíc nekvalitní i po formální stránce – obsahuje jak věcné, tak i formální chyby,“ reagovala obratem Národní rozpočtová rada.

Mnoho nenasytných bumbrlíčků

Když už jsme v úvodu zmínili „nenasytného bumbrlíčka“, připomeňme si celou tehdejší citaci Miroslava Kalouska:

„Když se podíváme na trend výdajů ve státním rozpočtu, vedle priorit, které musíme pokládat za úctyhodné, a když rostou, tak musíme být rádi, jako třeba výdaje na vědu a výzkum, je takovým obrovským nenasytným bumbrlíčkem režie státní správy. To znamená náklady vůbec na úřednický provoz, nejenom jejich platy, ale na tom, aby měli kde sedět, čím psát a kde topit. Ty výdaje narůstají mnohem rychleji, než narůstají celkové výdaje státního rozpočtu, takže státní byrokracie je také takovým nenasytným bumbrlíčkem.“

Jde o výrok 16 let starý, ale jako by se za ty roky nic nezměnilo, naopak. Stát nyní zaměstnává nejvíce lidí od roku 2013, kdy je ve vládě hnutí ANO spolu s ČSSD (v Sobotkově vládě ještě s KDU-ČSL). Původně pro stát pracovalo 413 595 osob, vloni to bylo 449 018 osob a pro letošek už 475 tisíc lidí; za dobu dvou posledních vlád jde tedy o nárůst přes šedesát tisíc lidí.

To sice zahrnuje i nábor do armády, či nové síly ve školství, ale zároveň i byrokratický aparát na úřadech a ministerstvech, jež lze v řadě případů označit s ohledem na produktivitu práce za zbytný. Suma sumárum stát nyní svým zaměstnancům na platy posílá skoro 230 miliard ročně (v roce 2019 to bylo 209,5 miliardy, v roce 2015 jen 147,1 miliardy). Navíc se ve veřejném sektoru v posledních letech zvyšovaly platy více než mzdy u soukromníků.

Ministryně financí před dvěma lety slibovala státní aparát zeštíhlit. Přiznejme, že trochu se jí to povedlo. Proškrtala se neobsazená tabulková místa, díky nimž si úřady a ministerstva přilepšují a peníze za ně rozdělují mezi reálné zaměstnance. Vloni prý stát na těchto „mrtvých duších“ ušetřil tři miliardy korun. Jenže podle Nejvyššího kontrolního úřadu by se dalo skutečně důsledným vyškrtáním těchto pozic ušetřit násobně víc – až devět miliard korun.

Poněkud frustrující je také to, že více úředníků znamená sice více peněz, ale už ne lepší funkčnost státního aparátu. „Každoroční růst počtu zaměstnanců ve vládou regulované sféře a zvyšování výdajů na informační systémy nevede ke zvýšení efektivity vládního sektoru, ta naopak klesá,“ konstatuje ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2019 NKÚ.

© zpráva NKÚ

V rozpočtu na rok 2021 je v plánu snížení výdajů na provoz státního aparátu o pět procent.

„Míra úsporných opatření ve výši pěti procent provozních nákladů státu byla nastavena tak, aby byla rozpočtově přínosná, ale zároveň nezpůsobila nežádoucí zásahy do akceschopnosti státu, veřejných služeb a zhoršení ekonomických očekávání,“ vysvětluje ministryně Schillerová.

Podle ekonomických analytiků ale hospodářská strategie vlády spočívá hlavně v navyšování výdajů státního rozpočtu. „Žádná významná úsporná opatření dosud nebyla ohlášena. Dokonce nedošlo ani ke snížení platů politiků a státních zaměstnanců. Je tedy evidentní, že se veřejný sektor nehodlá solidarizovat se soukromým sektorem,“ podotýká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Nová úroveň řízení financí

Letos v srpnu vydal Nejvyšší kontrolní úřad již zmíněné stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2019. Nabízí zajímavé čtení.

„Problémy jsou závislost příjmů na zdanění práce nebo neschopnost dokončit klíčové investice v oblasti infrastruktury,“ konstatuje v úvodním slovu prezident NKÚ Miloslav Kala. „Již několikrát jsme upozorňovali, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než v době ekonomické krize v roce 2008. Bohužel musím říci, že aktuální vývoj tuto obavu jen potvrzuje,“ dodal s tím, že už od začátku roku 2020 bylo zřejmé, že se nedaří plnit daňové příjmy tak, jak bylo plánováno, zatímco výdaje prudce rostly.

„Situace kolem onemocnění covid-19 nepříznivý scénář umocnila do nečekaných rozměrů,“ konstatuje Kala. Jinými slovy se tím potvrzuje teze o tom, že vláda ANO a ČSSD je vládou pro dobré časy – když přijde problém, není připravena, předchozím varováním navzdory.

Zmíněná závislost státního rozpočtu na daňových příjmech a vysokém zdanění práce znamená, že při nárůstu nezaměstnanosti (k němuž v souvislosti s covidem nepochybně dojde) se dá čekat jak úbytek příjmů, tak i nárůst výdajů kvůli zvýšení počtu nezaměstnaných. S oběma fakty rozpočet na rok 2021 sice počítá, to je teď asi tak vše, co se s tím dá dělat. Do budoucna je to ale rozhodně námět na přemýšlení nad funkční a promyšlenou daňovou reformou. Či spíše stesk nad tím, že se ničím takovým vláda neobtěžovala zabývat.

Kupříkladu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) při hodnocení České republiky pravidelně doporučuje snížení míry zdanění práce, které je v mezinárodním srovnání jedno z nejvyšších v rámci zemí OECD. Nějak na to v posledních letech nebyl čas. Natož, aby byla politická vůle snažit se vymyslet a prosadit – ve spolupráci s opozicí – smysluplnou a dlouhodobou reformu důchodového systému.

U něj je nyní prakticky jisté, že se vrátí do deficitu, v němž byl nepřetržitě od roku 2009 do roku 2016. Počet důchodců v ČR se blíží třemi milionům, výdaje na důchody se šplhají k půl bilionu korun.

Růst ekonomiky byl v posledních letech v ČR silně podporován spotřebou (výdaji) domácností, kterým vlivem nízké nezaměstnanosti a rostoucí ekonomiky rostly příjmy. Nyní jsou ale domácnosti v očekávání ekonomických problémů mnohem opatrnější. V době zavřené ekonomiky ostatně ani nemají tolik možností, jak utrácet. Krize je tu prostě se vším všudy, zatím zadržovaná a zpomalovaná platbami z vládních anticovidových programů.

Podle ekonomů by si vláda měla přiznat to, že situace je nejistá a měla by sobě i veřejnosti předložit ekonomický plán v alternativách. „Například tak, že ministerstvo financí představí dva až tři scénáře ekonomiky a s nimi konzistentní odhady rozpočtových příjmů a vládního hospodaření. Když je opatrnost „skrytá“ za zavádějící odhady, znemožňuje tím vláda efektivní kontrolu svého hospodaření. A to je při takto mimořádné situaci a výrazných schodcích veřejných financí zvlášť důležité,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Jenže vláda, respektive ministerstvo financí, nic takového nemá. Dokonce oznámilo, že kvůli velké nejistotě dalšího vývoje ekonomiky nebude pro listopad a prosinec vytvářet ani pravidelnou měsíční prognózu, další plánuje vydat až v lednu. „Pro mne je to úplně nová úroveň řízení veřejných financí, když ministryně financí říká, že vlastně žádná data ani prognózy nemá,“ komentuje to ekonom Mojmír Hampl, někdejší viceguvernér ČNB, který dnes vede poradenské služby pro finanční sektor ve společnosti KPMG.

Víc než Německo

Deficit nakonec nemusí být tak veliký, jak je navržen. Koneckonců objem letos schváleného deficitu 500 miliard korun byl do konce října „využit“ zhruba z poloviny, deficit za prvních deset měsíců dosáhl 274 miliard. To ale neznamená, že rozpočet takříkajíc neustřelí v příštích letech.

„V letošním roce by se schodek státního rozpočtu měl udržet pod úrovní 500 miliard korun. V příštím roce může schodek státního rozpočtu tuto úroveň převýšit. Současný návrh státního rozpočtu na příští rok je mimo realitu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Hospodaření na dluh je politicky a společensky návykové a je pravděpodobné, že stamiliardové deficity si s sebou ponesou i rozpočty na roky příští. Tím spíše, když vůbec netušíme, jak dlouho a v jaké síle tu s námi koronavirus bude a jaká omezující opatření dusící ekonomiku ještě přijdou.

Podle Národní ekonomické rady reálně hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v následujících letech dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa (které osm let v řadě vykazovalo rozpočtový přebytek, jen vloni ve výši 13,5 miliard eur).

A rada varuje, jaké důsledky to pro nás může mít: nárůst daní, zároveň s tím omezování rozsahu poskytovaných veřejných služeb a v důsledku propad životní úrovně obyvatel. To jen na covid nepůjde svést ani teď, ani v následujících letech.


Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

11 komentářů

  1. komentář na tabulku zadlužení napsal:

    Tabulka uvádí, že výsledky jsou lepší než před 7 lety. Článek něco naznačuje, ale je v rozporu s výsledkem. Proč tomu tak je ?

  2. Jiří napsal:

    Mně se líbí kritici , kteří vědí co všechno dělá vláda špatně a jdou vládě po krku , ale žádný zaručený recept , jak řešit všechny problémy kolem Covidu nemají .

    • Martin Šlapal napsal:

      Mají ! Ale pseudomorální zábrany a strach o voliče jim nedovolí konat v zájmu
      budoucích generací .
      Zdravé ,odolné a mladé občany omezují a seniory a nemocné nechají běhat. Pro jistotu jim ještě přidají peníze aby běhali víc .
      V navrhované tabulce PES chybí opatření : Vše otevřeno senioři a ohrožení
      zavřeni doma !!!!! Neziskovky jim mohou chodit nakupovat .
      Kdo se o svůj život staral před covidem má více šancí na život.
      Bohužel vyhulená ,vychlastaná a cholesterolem ucpaná generace,která plní
      čekárny v nemocnicích covid necovid bude mít těch šancí porazit komunistický vir méně. Asi tak to vidím já. Patřím do generace “ Husákových dětí “ Té generace co stála v listopadu1989 první na Václaváku a až za týden se k nám přidali naši tatíci a mamky (až to vypadalo jistě…) naši dnešní senioři !
      Jen se bojím co bude z našich dětí….. nevypadají odbojně ovečky naše.

    • Tondach napsal:

      To říkali komunisti taky! Nekritizuj, když nemáš řešení, soudruhu! A proč by měl kritik vědět, jak na to?
      Nehledě na to, že Babišovi nabízí řešení kde kdo ….. a nejen na covid!

  3. Stát je jako firma. napsal:

    Stát je jako firma. To jsou slova p.Ing.Babiše. Firma zvaná ČR je na hranici bankrotu ,ale jeho firmy ročně profitují. Agrofert loni meziročně ztrojnásobil zisk na 4,48 miliardy korun. Sto procent akcií koncernu bylo vloženo do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II. Proč musí ČR řídit korporace ?

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Protože jsme si to vyzvonili a vykřičeli před 31 léty na náměstích..

      • Pavel napsal:

        Na náměstích jsme si vyzvonili, to že komunisti přiznali, že tuto zemi totálně zdevastovali a bylo jim zabráněno v další devastaci. Bohužel ne všem a ne na pořád.

  4. petrph napsal:

    Čemu se divíte přátelé? Přesně tak jsme to přece chtěli když jsme v listopadu 89 vítali demokracii. Přesně takhle prostě funguje parlamentní demokracie. Dohodnutá většinová koalice v parlamentu (100+x stranických poslanců) si aklamačně odhlasuje vládu ze svých stranických lídrů (ca 15 lidí) – a ti, z pozice ministrů velí? těm ca půl milionu úředníků. O nějakou efektivní práci pochopitelně nikdo z nich nemá zájem, a taky není tlak na to toho dosahovat.
    Ale to není žádná novinka, už když si přečtete staříka Parkinsona, tak zjistíte že když se úředníkovi „zdá“ že má moc práce, tak navrhne aby se přijali na tu práci další dva :))
    Čím tedy vůbec nehaním ty dobré a kvalitní úředníky, kteří mezi nimi jistě jsou, píšu o systému, který toto podporuje..

  5. Tondach napsal:

    Někdy mám pocit, že Babiš emigruje někam do rájů, jako kdysi Kožený nebo Krejčíř….. nejen, že se tváří, že je mu všechno jedno, ale on to tak i dělá! Vezme sebou Schillerovou a Faltýnka?

  6. Odpověď napsal:

    Prostě přispějte,ať můžeme dále týt z ubožáků co tomu věří!!!Jste jen důmyslní požitkáři-co straší ty,co jsou ,,hloupí a věří“že bude hůř.Klidně mne zveřejněte!!!Nestydím se za názor svůj-vám fuj i ch.j!Vladimír Fulka

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *