Petr Fischer: Přijde vláda hraného patriotismu a výlevů Babišova podvědomí
KOMENTÁŘ. Dopadlo to jako minule, jen obráceně. V rozpůleném Česku se skoro nic nemění, jen na čtyři roky bere do ruky vládu nacionální populismus. Česko na prvním místě, ale kde vlastně? V Evropě určitě ne, nikoho to nezajímá.
Otázka, která bude ještě položena mnohokrát: Proč lídr ANO Andrej Babiš vyhrál volby tak suverénním způsobem? Provizorní odpověď zní, protože se nejlépe naladil na potřeby lidí, kteří doufají, že již jednou vyzkoušená silná strana a lídr vylepší jejich život.
Život, myslí si velká část české populace, se bohužel zhoršil během energetické krize, jež spustila inflační vlnu, znehodnocující příjmy fakticky o celou třetinu.
Text publikujeme na základě spolupráce s nezávislým týdeníkem Přítomnost.
Autorem textu je Petr Fischer, šéfredaktor Přítomnosti. Titulek a mezititulky jsou redakční.
Vláda Petra Fialy tady udělala tu úplně největší chybu, vyslechla energetické barony, oslyšela ostatní. Podcenila mechanismy fungování lidské mysli, která v pozdní konzumní společnosti, zdá se, většinově odvozuje větší nebezpečí od růstu cen vajec, másla a piva než od realistického pohledu na geopolitické ohrožení.
Manažeři, kteří selhali
Babiš moc dobře ví, že košile nákupního košíku je nejen v Česku jako moderní svěrací kazajka, na rozdíl od volného plandavého kabátu velké světové politiky. I když ta ve skutečnosti ovlivňuje i ty košíky více, než si myslíme.
Babišem nabízený život v iluzi levnějšího jídla a benzinu, nadstandardních sociálních, zdravotních, dopravních a jakých ještě státem garantovaných služeb, dostal přednost před reálnější politikou, a to navzdory minulé zkušenosti s Babišovou vládou.
Evropa Česko nepotřebuje, obejde se bez něj poměrně snadno, Česko bez Evropy, bez společného trhu, ne. Evropa je český zdroj bohatství, ne naopak.
Krize covidová, kterou Babiš nezvládl, a proto mohl prohrát minulé volby, se najednou ukázala menším zlem než krize energetická a inflační, kterou má dle většiny na svědomí Fiala.
V covidu umírali lidé, což jistě nebyla přímá vina vlády, přesto překvapuje, že při srovnání managementu dvou krizí byla voliči nakonec vyhodnocena ta inflační jako větší zlo než covid. Smrt, jak už to vypadá, je menší zlo než pokles životní úrovně.
Manažer, který tehdy v covidu selhal, dostal přednost před manažerem, který selhal nyní, kdy o životy nešlo. Paměť lidská je krátká, což, jak vidno, platí i o českých voličích…
První euforické povolební vystoupení téměř jistého budoucího premiéra bylo varovné ve dvou ohledech. Samozřejmě ne v tom, že nostalgicky připomínal lásku k sobě, italskou písní z roku 1981, kterou z dob normalizace znají všichni, kdo byli tehdy na světě.
Babiš dál slibuje už jednou slíbené, což podle propočtů relevantních ekonomů znamená další zátěž pro veřejné rozpočty a připoutávání dalších a dalších lidí ke státu, který má být jakousi alma mater, tedy kojnou matkou potřebných, jejichž počet se v optice ANO rozšiřuje na celou populaci.
Nebojte se, stát se o vás postará. Máme vás rádi, tak jako vy máte rádi nás. Je to nezdravé emocionální propojení politiky a občanů, kteří mají politiku kontrolovat.
Varovné je i Babišovo vymezení směrem do ciziny. V anglické a francouzské odpovědi zahraničním reportérům se majitel ANO na tiskové konferenci představil jako skutečný „Patriot pro Evropu“, který se distancuje od pomoci Ukrajině (ruší muniční iniciativu, odmítá Ukrajinu v EU) a chce v Evropě myslet jenom na Česko.
Byla to nesourodá směsice orbánovských maxim, rozvíjených s „proslulou“ babišovskou imaginací. Výsledný mimořádně blátivý, ale také agresivní produkt vyslal do světa jasnou zprávu: v Česku končí normální zahraniční politika, nastupuje nepředvídatelné trumpovské plácání (podle změny větru), v podání snad ještě horšího sociálního herce, než je Trump.
Andrej Babiš má smůlu v tom, že je-li emocionálně excitován, nemá žádnou vědomou cenzuru, a vylévá do publika všechny obsahy svého podvědomí.
I obyčejný člověk s košíkem plným levných vajec a chleba za pár korun musí při odjezdu ze supermarketu s plnou nádrží za třicet korun litr pochopit, že dokola opakované, stále častěji klausovské „Ne, ne, ne“ Evropě se dříve nebo později vrátí.
Evropa Česko skutečně nepotřebuje, obejde se bez něj poměrně snadno, Česko bez Evropy, bez společného trhu, ne. A už vůbec ne Česko, které, jak slibuje Babiš, bude „silné“. Evropa je český zdroj bohatství, ne naopak.
Ze světa Babišova podvědomí
Vláda hraného patriotismu, který ANO přebralo jenom proto, že je to sociálně-politický trend a marketingově zřejmě výhodný model, bude lemována podobnými blátivými výstupy. Nesmyslnou rétorikou a směšným předváděním.
Andrej Babiš má zkrátka tu smůlu v tom, že je-li emocionálně excitován, nemá žádnou vědomou cenzuru, a vylévá do publika všechny obsahy svého podvědomí.
Stížnosti na to, že místo byznysu pro jeho onkologické kliniky vydělávají výrobci zbraní, zjevně nejbohatší člověk Česka Michal Strnad (ach, ta závist), byla v Babišově prvním projevu po vítězství ve volbách ukázková. Toto přeplněné podvědomí, nikoli vlastenectví, bude nyní politickým pohonem Česka.
Přesto mohou právě skončené volby českou společnost znovu pozvednout. Ze všeho nejvíce v procesu prozření k rozumnému střízlivému pohledu na to, co se skutečně v české politice nyní děje.
Chvíli to bude trvat, ale oči může časem otevřít každý. I ti, kteří se nechávají zbavovat svobody tím, že tolik spoléhají na politické lídry.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Vláda s Okamurou jako zpravodajské riziko. BIS zatím problém nevidí
Státní ústav vyhání ze svých bytů nájemníky: Podepište výpověď, vaše smlouvy neplatí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
24 komentářů
Jeden z nejlepších článků.Vše je pravda.
„Manažer, který tehdy v covidu selhal, dostal přednost před manažerem, který selhal nyní, kdy o životy nešlo. Paměť lidská je krátká, což, jak vidno, platí i o českých voličích…“
V čem ten Babiš selhal?
Málo restrikcí a omezení?
Hodně restrikcí a omezení?
Malá podpora očkování?
Velká podpora očkování?
Malá podpora strádajících podnikatelů?
Velká podpora strádajících podnikatelů?
Já Babiše nijak nezbožňuji, ale hrozně by mě zajímalo, co mu z dob kovidu vyčítáte.
Dnes představuje patriotismus novou formu nacionalismu a to Klientelistický nacionalismus, který se může ukázat býti nebezpečný jako nacionální socialismus v minulém století.
Platne, vystizne, souhlasim.
Jsem toho názoru, že by české zákony měly mít přednost před bruselskými.
Za těch asi sedm nebo osm let, po které vaše příspěvky na Hlídacím psu sleduji, jste ve mně vyvolali A. S. Pergillové velmi silný dojem, že byste u nás nejraději zavedli zákony vyhlášené ruskou Dumou.
Skeptiku, máme svůj parlament, který není prolezlý kde čím, jako EK. A v případě, že bude rozhodovat blbě, můžeme jeho obsazení změnit, jak se to stalo posledními volbami.
Máme svůj parlament A. S. Pergillové a nikdo nám jej nebere. A tento náš parlament vyhlásil referendu, ve kterém se 78% hlasujících českých občanů vyslovilo pro vstup do Evropské unie a pro přijetí podmínek s tímto krokem spojených, mezi kterýmižto podmínkami je i přijímání rozhodnutí Evropského parlamentu, ve kterém máme své zástupce. Některá z těchto rozhodnutí se nám nemusí líbit, ale rozhodli jsme se je přijímat, stejně tak jako přijímáme rozhodnutí parlamentu českého, která se nám někdy nelíbí rovněž. Pokud se domníváte, že náš parlament není prolezlý kde čím, pak jste hodně, ale opravdu hodně naivní až hloupý. Je prolezlý více, než Evropský parlament a Evropská komise dohromady. Lze očekávat, že po vítězství ANO a Andreje Babiše ve volbách bude prolezlost našeho parlamentu kde čím ještě silnější.
Skeptiku, i tak to byla menšina registrovaných voličů.
Nicméně faktem je, že prounijní propaganda před tím referendem naprosto bezuzdně lhala
Mě jen stačilo, jak v sérii předvolebních klipů, v níž hovořili „zástupci“ členských států EU, Ir blekotal, jak Irové v EU nepřišli o svůj krásný jazyk, nicméně to blekotal anglicky s irským přízvukem, tedy podřadnou hatmatilkou okupantů Irska, a nikoli kvalitním skutečně irským jazykem, tedy gaelic.
A právě kvůli těm lžím a navíc kvůli podstatným změnám, ke kterým v EU došlo, by nebylo od věci vyhlásit referendum nové. Současná EU je něco absolutně jiného než ta, o níž se tehdy hlasovalo.
Kdybychom někdy v roce 1923 hlasovali o přijetí do Výmarské republiky, asi by bylo správné v roce 1933 hlasovat o tom, zda chceme být nadále součástí hitlerovského Německa.
Jak je u vás obvyklé A. S. Pergillové, opět kecáte. Referenda o vstupu České republiky do Evropské unie se tehdy v roce 2003 zúčastnilo 55,2% registrovaných voličů. Tak že žádná menšina. Těm ostatním, kteří se nezúčastnili, to bylo prostě jedno a nechali tu většinu 55,2% aby rozhodla za ně. Tak že ona většina 55,2% prostě rozhodla. Co se onoho vámi zmiňovaného Ira týče, tak na jeho volební klip si nevzpomínám. Jelikož jsem v Irsku několikrát byl, tak vím, že názvy ulic nebo i obchodů mají uvedeny dvojjazyčně a původní irský jazyk se děti učí ve školách souběžně s angličtinou. A že Irové umějí anglicky je pro Iry velkou výhodou. To si Irové velmi dobře uvědomují. Kéž by si to stejně silně uvědomovali i Češi. Kdyby nám onen Ir svůj předvolební klip přednesl v původním irském jazyce, byť by onen jazyk byl sebekrásnější, tak by mu u nás už nerozuměl vůbec nikdo. Vy snad A. S. Pergillové původní irský jazyk ovládáte? Já tedy ne a vy zcela určitě také ne. Tak pak vůbec nechápu, proč vám přednesení onoho klipu v angličtině až tolik vadí vy komiku. Jakékoliv hlasování v Československu v roce 1923 o vstupu Československa do Výmarské republiky je pitomost, která mohla napadnout snad pouze A. S. Pergilly.
V USA jsou taky federální zákony nadřazeny těm místním.
EU není federace.
Chvíli to bude trvat, ale oči může časem otevřít každý. I ti, kteří se nechávají zbavovat svobody tím, že tolik spoléhají na politické lídry. Konec citátu. Ano, jistě. Prozřít může každý. Nepamatuji rok 1946, tehdejší volby a dobu po nich. To vše však pamatoval můj otec. Asi tak dva až tři roky po volbách v roce 1946 značná část hlupáků, která tehdy volila komunisty, také postupně prozřela. Jenže to bylo už houby platné. Byla tu totalita a svoboda byla na čtyřicet let pryč. Oč jsou ti hlupáci dnešní lepší než ti tehdejší?
Třeba o to, že strany, propojené s organizovaným zločinem a v podstatě jím financované, volila nyní jen cca třetina volících.
Pokud máte vy A. S. Pergillové konkrétní vědomosti o propojení vámi nekonkrétně zmiňovaných politických stran o propojení s organizovaným zločinem, je podle našich platných zákonů vaší povinností vše nahlásit příslušným orgánům pověřených vyšetřováním takovýchto zločinů. Pokud tak neučiníte, vystavujete se vy A. S. Pergillové případnému trestnímu stíhání. Pokud takové vědomosti nemáte, pak sklapněte.
Skeptiku, vzhledem k tomu, že uvedené informace pocházejí z policejního a soudního vyšetřování kauzy Dozimetr, která se konečně rozjela, bylo by to nošení sov do Athén.
Ve svém 8. 10. 2025 (12:40) jste jasně použil množné číslo. Politické strany. Nyní ve svém 10. 10. 2025 (15:57) píšete o kauze dozimetr, ve které je „namočený“ jeden bývalý člen STAN, který už členem STAN není. Tak že svým blábolením můžete směle konkurovat Tomio Okamurovi nebo Andreji Babišovi. À propos, Babišovo ANO má těch kauz v různých městech republiky několikanásobně více, než celý STAN. To vám však jako protřelému dezinformátorovi vůbec nevadí. Tak že se budete muset obtěžovat a nějaké sovy do Atén ještě přinést. Pokud už žádné sovy nemáte, pak zmlkněte.
Ti dnešní jsou výrazně horší. Ve 46. ještě neměli s komunisty zkušenosti co máme dnes a skákali na špek s rozběhem.
Také si to myslím.
Nic se nezmění, o penězích se zase bude rozhodovat jen a jen v Praze. Zbytek země musí čekat, co na něj zbude.
„Manažer, který tehdy v covidu selhal, dostal přednost před manažerem, který selhal nyní, kdy o životy nešlo. Paměť lidská je krátká, což, jak vidno, platí i o českých voličích…“
Kdy si všichni uvědomí, že tady nejde o paměť voliče! Tady jde o to, že vláda proti Babišovi použivá tichounké kňu, kňu, nejlépe, aby to skoro nikdo neslyšel.
Naproti tomu Babiš proti Fialovi řve jak lev, na náměstích, na socnets, všude.
Který přístup asi bude mít větší odezvu u lidí?!
Moje řeč, na slovenského estébáckého lotra nejde být slušný! Jak se správně říká, na hrubý pytel hrubá záplata. Odteď tady musí Antibábiš řvát jako český lev vyhánějící Slováky z posvátné české půdy!
Mně nevadí Slováci, mně vadí jeden konkrétní slovenský estébák.
Moje reakce na příspěvek Miroslava Kroulíka 8. 10. 2025 (19:59).