,

Ostravský vzduch pořád zabíjí, město je ale čím dál zelenější. Loni pomohl i covid

Ostrava loni nezažila ani jednu smogovou situaci a v některých měřeních byla kvalita vzduchu ve městě nejlepší v historii. Zároveň výzkumy ukazují, že kvůli znečištění ovzduší ročně zemřou desítky až stovky obyvatel města. Cesta od „černé“ Ostravy k „zelené“ už sice dávno začala a viditelně postupuje, je to však běh na dlouhou trať.

Podle průzkumu španělských vědců z institutu ISGlobal by Ostrava mohla zachránit každoročně 270 životů, pokud by město splňovalo doporučení Světové zdravotnické organizace pro imisní limity. Ty určují, že by ve vzduchu mělo být maximálně deset mikrogramů prachu na metr krychlový.

V Ostravě tyto hodnoty dosahují více než dvojnásobku, čímž město nesplňuje ani mírnější limity Evropské unie. Ta stanovuje limit 20 mikrogramů prachu na metr krychlový.

Společně s počtem úmrtí je tak Ostrava v žebříčku ISGlobal na šestém místě z 800 evropských měst co do rizikovosti znečištěného ovzduší. V nejhorší desítce skončila ještě dvě další města ze stejného regionu: Karviná na třetím místě a Havířov na devátém.

Tělo zvyklé na smog

Zhruba ve stejnou dobu se město Ostrava paradoxně pochlubilo tím, že ve městě pokračuje dlouhodobý trend zlepšování kvality ovzduší. Loni tam dokonce byly naměřeny historicky nejnižší průměrné koncentrace polétavého prachu.

„Minulý rok nebyla vyhlášena ani jednou smogová situace. Vděčíme za to nejen příznivému počasí a v loňském roce paradoxně dopadům pandemie covid-19, která znamenala mírný pokles hospodářských aktivit i menší objem dopravy,“ řekla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

Obě zprávy se sice vzájemně nevylučují, ale poukazují na to, co vědí místní obyvatelé i politici: Ovzduší v Ostravě se zlepšuje, ale je to běh na dlouhou trať.

 

 

Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v roce 2012 přišli s tím, že u obyvatel Ostravy dochází vlivem špatného ovzduší k fyziologickým změnám. Podle nich lépe odolávají škodlivinám díky zvýšené činnosti jednoho z reparačních genů, u kterého se ujal název Ostragen. Na špatné ovzduší si přitom stěžují dvě třetiny Ostravanů.

Pravidelně každou zimu město zažije aspoň pár dnů, kdy kvůli husté mlze v ulicích lidé sotva vidí číslo přijíždějící tramvaje.

Jedním z těch, pro které je smog běžnou součástí života, je i středoškolák Denis Hradil, místopředseda Parlamentu dětí a mládeže města Ostravy. Sám netrpí žádným respiračním onemocněním. Negativní vliv špatného vzduchu na jeho zdraví tak údajně bezprostředně nepociťuje. 

Město i kraj se podle něj snaží kvalitu ovzduší zlepšit. „Nejde to sice nejrychleji, ale ani Řím nebyl postaven za den a financí na okamžitou nápravu nebude také nikdy dostatek,“ říká.

Bez Polska to nepůjde

Nejhorší vzduch je dlouhodobě v ostravské městské části Radvanice. Jde o průmyslovou oblast, kde koncentrace prachu každoročně výrazně překročují imisní limity. Velkou měrou hlavně v zimních měsících k špatnému ovzduší přispívá i přeshraniční přenos škodlivin z Polska.

Právě zahraniční zdroje jsou podle hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka největším zdroje znečištění v kraji. „Tvoří zhruba polovinu příčin. Pak vytápění domácností a v okolí průmyslových areálů také průmysl,“ tvrdí hejtman.

Vedoucí Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na Vysoké škole Báňské Petr Jančík za největší problém považuje dvě koksovny a velký hutní komplex na území Ostravy.

„Když bychom vypnuli všechny ostatní zdroje a nechali jen koksovny, dokážou samy o sobě podle velikosti překročit povolené limity v okruhu jednotek až deseti kilometrů,“ popsal problém koksoven v dřívějším rozhovoru pro iDnes.cz.

Podle hejtmana Vondráka se ale kvalita vzduchu zlepšuje. Třeba díky kotlíkovým dotacím na výměnu nevyhovujících kotlů za ekologičtější varianty. Zároveň podle něj místní podniky významně investují do ekologizace těžkého průmyslu, velkých tepláren a elektráren.

„Ovzduší v našem regionu se oproti situaci před pár desetiletími podstatně zlepšilo, ale nejde pouze o zásluhu města nebo kraje,“ dodává lékař v oblasti veřejného zdraví Vítězslav Jiřík z Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Kotlíkové dotace ale zdaleka nechválí tak jako hejtman.

„Mám na mysli tu část, která podporuje investice do kotlů na uhlí, byť moderních s daleko lepšími vlastnostmi pro dokonalejší spalování než kotle původní. Na delší dobu totiž fixuje používání uhlí ke spalování a jednoznačně se nepřiklonila k plynofikaci či podpoře obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje.

Zelená Ostrava

V Ostravě jsou ale vidět i dlouhodobé změny, které vyvracejí stále hojně využívané stereotypy jako „město uhlí“ nebo „černé město“. Od chvíle, kdy se téměř před třiceti lety uzavřel poslední z místních dolů, se Ostrava výrazně proměnila.

Takzvané brownfieldy, nevyužívané průmyslové areály, se místním obyvatelům doslova mění před očima. Svědčí o tom řada ambiciózních projektů, které z industriálního místa vytvářejí architektonickou a kulturní metropoli – třeba známou revitalizací Dolní oblasti Vítkovice. 

Ekologičtějším směrem se město vydává i v oblasti dopravy. V hromadné dopravě už cestující nepoužívají papírové jízdenky a od poloviny roku by neměli mít ani možnost jet autobusem s naftovým pohonem. Dopravní podnik Ostrava je chce zcela vyřadit z provozu.

Ostrava je dnes jedno z nejzelenějších velkoměst v zemi. Stačí se projít některým z místních parků nebo vystoupat na Haldu Ema, vrcholek kousek od městského centra. Z něj lze při dobrém počasí vidět tuto proměnu na vlastní oči.

Halda je ale svým způsobem také metaforou ostravské proměny. Zelenou přírodou pokrytý kopec totiž vznikl nánosem nezužitkovaného důlního materiálu. Ten přitom stále pod povrchem doutná a do ovzduší vypouští zapáchající obláčky plynů. 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. virus napsal:

    Kolik je tam nezaměstnaných ?

Přidávání komentářů není povoleno