Ondřej Neumann: Nezávislí vydavatelé se sdružují. Babišovi, Zemanovi i Kremlu navzdory
IN MEDIAS RES. Nezávislá média jsou čtvrtým pilířem demokracie, bez nich se systém dříve či později zhroutí. A protože hrají zásadní úlohu v dramatu zvaném svobodná společnost, musejí být svobodná doopravdy. V České republice je role médií zásadním způsobem pokřivena, často i zesměšňována. Ke změně neradostné reality chce přispět čerstvě vzniklá Asociace online vydavatelů.
Dnešek je od roku 1993 z rozhodnutí OSN slaven jako Mezinárodní den svobody tisku. Datum 3. května odkazuje k podpisu Windhoekské deklarace za podporu nezávislého a pluralitního tisku v Africe z roku 1991, jejím cílem bylo zlepšit podmínky novinářů, kteří byli kvůli své práci často zastrašováni a uvězňováni. Je totiž smutnou historickou zkušeností, že první z útoků na cestě k despocii vedou autoritáři na svobodná média.
Babiš, Zeman, Kreml, Peking…
Soustředěný útok na česká média je veden od června 2013, kdy Andrej Babiš oznámil, že kupuje klíčové vydavatelství Mafra s tituly jako iDnes.cz či Mladá fronta Dnes. V reakci na tento krok si tuzemskou mediální scénu rozdělily nejmocnější finanční skupiny, pro které zpravodajský web, deník či televize je pouze doplňkem hlavního byznysu.
Doplňkem, který má hlavnímu byznysu – ať už jde o půjčky, energetiku, lékárny či telekomunikace – sloužit. Těmto majitelům (vžil se pro ně výstižný název oligarchové) nejde o svobodu slova, objektivní informování veřejnosti, férovou byznysovou a politickou soutěž či podobné „blbosti“.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
V posledních letech k tomuto neblahému trendu navíc přibyly útoky na nezávislost veřejnoprávní televize, rozhlasu či tiskové agentury, ve kterých hrají prim osoby napojené na tuzemské populisty, ruskou či čínskou ambasádu a potažmo Hrad obsazený kamarilou Miloše Zemana.
Samostatnou kapitolou jsou pak dezinformační platformy, které „zesilují“ hlasy zmiňovaných osob i populistů a zhusta za peníze od zahraničních totalitářů popírají, či alespoň relativizují i zjevná fakta.
Žádný div, že se Česká republika na žebříčku svobody médií sestavovaném každoročně mezinárodní nevládní organizací Reportéři bez hranic v předvečer Dne svobody tisku od roku 2014 propadla z 13. na 40. místo ze 180 sledovaných zemí.
Nezávislí se hlásí o svá práva
Na výše zmiňované skutečnosti reaguje i nejnovější počin tří tuzemských nezávislých vydavatelů. Rovnou upozorňuji na svůj střet zájmů. Ústav nezávislé žurnalistiky, vydávající HlídacíPes.org, je totiž díky mé maličkosti jedním ze tří zakladatelů Asociace online vydavatelů. Dalšími jsou vydavatelé sítě regionálních webů Drbna.cz a Reportér Magazín.
Dále tedy nechám hovořit tiskovou zprávu. S tím, že pevně věřím, že řady asociace se rychle rozrostou o mnoho odvážných a slušných vydavatelů, kterým tristní stav tuzemských soukromých médií není lhostejný.
Tisková zpráva AOV:
Nezávislé mediální projekty se hlásí o svá práva. Vznikla Asociace online vydavatelů
PRAHA 29. 4. – Ačkoliv oslovují několik milionů unikátních uživatelů měsíčně, nemají profesní organizaci, která by vystupovala v jejich zájmu, a to zdaleka nejen obchodním. ČR se na žebříčku svobody médií propadla od roku 2014 o 27 míst, z 13. na 40. pozici. Proto AOV akcentuje i témata, jako jsou pluralita médií, kvalita a důvěryhodnost obsahu, etika novinářské profese. Stranou zájmu však nezůstává ani vliv pandemie na udržitelné podnikání mediálních domů, působení v prostředí, kterému dominují nadnárodní společnosti a další.
„Asociace online vydavatelů, kterou jsme založili, vznikla na základě dlouhodobé poptávky ostatních vydavatelství, která cítí, že jim chybí subjekt, který by za ně efektivně lobboval. Rozhodli jsme se to prostě změnit a postarat se o sebe v téhle věci sami,“ říká Libor Matoušek, zakladatel regionální sítě médií Drbna.cz.
Zakladateli asociace jsou vedle vydavatele Drbna.cz také ředitel webu HlídacíPes.org Ondřej Neumann a vydavatel Reportér Magazín Robert Čásenský.
„Vznik asociace překračuje zájmy svých členů. Svobodná média jsou čtvrtým pilířem demokracie, bez nich se systém postupně zhroutí. A protože hrají zásadní úlohu v dramatu zvaném svobodná společnost, musejí být svobodná doopravdy. Asociaci zakládáme, protože věříme, že média (vydavatelé a novináři společně) mají odpovědnost za tuto zemi a šířeji za svět, v němž žijeme. Jejich úloha, aspoň u nás, se nám zdá pokřivená, zesměšněná. To chceme a měli bychom se pokusit změnit,“ vysvětluje Ondřej Neumann.
Zakladatelé se shodli na následující agendě:
- – lobbing, zvláště na úrovni EU a orgánů státní správy,
– iniciace vzniku mediální rady
– apel na novinářskou etiku
– aktivní účast na tvorbě legislativy a potenciální regulace trhu,
– vztah k technologickým distributorům obsahu,
– produkování odborných výstupů.
Informace o záměru založit profesní asociaci oslovila i vydavatele, u kterých je dominantní tištěný titul. Jedním ze zakládajících členů je Robert Čásenský z magazínu Reportér: „Naším dlouhodobým cílem je dělat kvalitní a nezávislou novinařinu, kterou neovlivňuje nezdravé oligarchické prostředí. Mnozí z nás vznikli na zelené louce, protože chtěli dělat svou práci co nejlépe a po svém. Chceme pochopitelně sílit a k tomu potřebujeme rovné podmínky na mediálním trhu. Právě o ně budeme s nově vzniklou asociací usilovat.“
Pro asociaci je zásadní i spolupráce s mezinárodními organizacemi v rámci EU „Vznik asociace pozitivně vnímají mezinárodní organizace, které zastupují vydavatele i novináře na evropské úrovni. Oceňují zejména důraz na principy novinářské etiky, podporu plurality médií, a záměr spolupracovat s profesními organizacemi novinářů, jako je rovněž nově založená Asociace regionálních novinářů. Díky tomu by se mohla ČR v tomto směru stát dokonce příkladem dobré praxe pro jiné země,“ vysvětluje Lucie Sýkorová místopředsedkyně představenstva Asociace online vydavatelů.
Asociace online vydavatelů je otevřena i dalším členům. Stát se jimi můžou ti, kteří splňují podmínky vstupu dané stanovami: Členové statutárních orgánů členů asociace by neměli být členy politických stran, zároveň by členové asociace neměli být vlastněni PR/komunikačními agenturami či se podílet na jejich exekutivě. Členové asociace svým členstvím deklarují, že produkují více než 50 % autorského obsahu a neuveřejňují dezinformace, respektive fake news.
Zástupci asociace nyní připravují ke spuštění internetové stránky spolku a profily na sociálních sítích.
Více informací:
Libor Matoušek – [email protected]
Ondřej Neumann – [email protected]
Lucie Sýkorová – [email protected]
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Rozhlas zrušil vánoční večírek. Nechce dráždit před hlasováním o poplatcích
Poradci ředitele ČT Součka: mediální profesor Jirák i starý známý z Brna
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
3 komentáře
Nezávislá a finančně průhledná žurnalistika je hodně zapotřebí. Stejně jako je dobré vědět, kdo vlastní nebo platí média závislá. Problémem je, že může být dobrá investigativní a analytická žurnalistika hodně drahá. Měly ba na ni jít průhledné veřejné zdroje. Jinak je problémem pro nezávislé sehnat prostředky tak, aby zůstali nezávislí, a od doby, kdy tajné služby provozují a podporují média, získávají, najímají a kontrolují novináře, aby nepodlehli zájmům v pozadí nebo vydírání a zastrašování a denunciaci.
Vcelku logický krok, přeji hodně zdaru!
Oprava: Nevím, jak je to v mediích, ale moje celoživotní zkušeností, že nejlépe za každého a za každé konání lobbuje práce, konkrétně kvalita výsledku té práce. Výsledkem práce novináře je zpráva a kvalita zprávy, sdělení, či tvrzení, se měří jeho pravdivostí. A v tom tkví slabina a důvod nekvality dnešní práce českých novinářů, ale nejen českých. Téměř všechny výsledky jejich práce jsou nekvalitní, protože jsou zhusta nepravdivé, nemají vnitřní ani vnější logiku, což je základní předpoklad pravdivosti. Pravdivost zpráv, závisí na závislosti či nezávislosti novináře jen v tom, jaký má novinář charakter, jaké má morální vlastnosti a ty v současnosti, jako skoro 90 letý jsem, nucen označit za silně nepřející měrné jednotce kvalitní novinářské práce, tedy pravdivosti.
V posledních (ani v předchozích) 32 letech nezvítězila a nevítězí, ani pravda, ani láska, ale lež, zloba a závist. Jde to od desíti k pěti, bohužel skutečně.