Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Andrej Babiš a novináři. Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia
,

Ondřej Neumann: Babiš svá média uživí ze státu a Agrofertu. Ostatní hází přes palubu

IN MEDIAS RES. Vláda Andreje Babiše v době koronavirové pandemie zcela hodila přes palubu – vedle mnoha jiných oborů – i média. Na podporu sektoru klíčového pro fungování svobodné společnosti nevynaložila ani korunu. Na rozdíl od drtivé většiny evropských vlád, které pro média uvolnily často i desítky milionů eur. Teď navíc nezávislá média zcela ignoruje i v návrhu Národního plánu obnovy. V rozporu s jasným doporučením Evropské komise.

Přehlížení médií ze strany kabinetu, v jehož čele stojí vlastník největšího českého vydavatelského domu Andrej Babiš, je paradoxem pouze na první pohled.

Přestože pandemie a s ní spojené lockdowny na vydavatelský byznys tvrdě dolehly, Babišova Mafra se může spolehnout na reklamní příjmy od mateřského Agrofertu i slabost, kterou pro ni vykazují někteří státní zadavatelé reklamy.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Například České dráhy, které do premiérova vydavatelství v letech 2015 až 2019 poslaly celkem 112 milionů korun, tedy sedmkrát více než srovnatelně velkému vydavatelství Daniela Křetínského CNC (17 milionů za stejné období) a více než dvojnásobek toho, co televizi Nova (47, 7 milionu).

V obdobném duchu – tedy peníze pro Babišovu Mafru plus pár největších hráčů – se nesl i jediný vládní pokus, jak podpořit média v době pandemie.

Plán na podporu ve výši dvou miliard korun podle zjištění Neovlivni.cz z června loňského roku totiž počítal s rozdělením sumy podle výše tržeb, což by znevýhodnilo středně velké a menší vydavatele a vysílatele a popřelo hlavní smysl podpory – tedy udržení různorodosti a pomoc především pro nezávislá média, a nikoliv ta vlastněná oligarchy v čele s Andrejem Babišem. Plán i kvůli tomu brzy vyšuměl do ztracena.

Novináři jako součást kritické infrastruktury

Zatímco většina vyspělých států starého kontinentu připravila v době koronavirové krize finanční programy, které pomohly médiím překonat období, ve kterém ztratily značnou část inzerce, Česká republika se vydala opačným směrem.

Navíc – zatímco kupříkladu Německo okamžitě zařadilo média do „kritické infrastruktury“ (což umožnilo nouzovou péči o děti pro novináře stejně jako pro zdravotníky či záchranáře) a volný pohyb novinářů ve službě bez ohledu na pravidla lockdownu, česká vláda pandemii využila k omezení přístupu „nepohodlných“ novinářů na své tiskové konference.

 

 

Vládní politici v čele s Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem také kritizovali všechny, kteří psali a vysílali o pochybných nákupech roušek a nesmyslnosti některých protipandemických kroků.

Podle analýzy News Media Europe na rozdíl od České republiky mnoho zemí rychle sestavilo v oblasti přímé podpory podpůrné programy spočívající ve finanční injekci zpravodajským domům. V Evropě v tomto ohledu hrají dlouhodobě prim severské státy. Dánsko přispěchalo s podporou převyšující 24 milionů eur, Norové uvolnili víc než 300 milionů norských korun a Švédové 200 milionů korun švédských.

Pozadu nechtěly zůstat ani evropské velmoci. Francie připravila svůj Strategic sector-specific plan (Strategický plán pro specifické oblasti) obsahující 337 milionů eur na následující dva roky. Z evropských států naprosto vyčnívá investice německé vlády ve výši 50 miliard eur. Ta je však určena celé oblasti kultury, včetně médií a kreativního průmyslu (podrobný přehled konkrétních opatření naleznete na konci článku).

Národní plán obnovy s médii nepočítá

News Media Europe takový přístup označuje za důkaz, že zmiňované země považují roli zpravodajských médií za nezastupitelnou pro fungující demokratické zřízení.

Přesto, nebo právě proto, ignorace českých médií ze strany vlády pokračuje i po překonání dosavadních pandemických vln. Jeden příklad za všechny. Národní plán obnovy, ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, schválila vláda v polovině května. Ze zdrojů Evropské unie by měl stát získat 172 miliard korun. Proto národní plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie.

A právě Evropská komise v předchozích měsících vysílala jasná „silná doporučení“, že Národní plán obnovy má obsahovat i podporu mediální různorodosti a svobody. Babišův kabinet přesto média v plánu zcela ignoroval.

Doufejme, že i díky tomu s Národním plánem obnovy v Bruselu tvrdě narazí.


Jak evropské státy pomáhaly médiím v pandemii

(Výběr z analýzy News Media Europe)

Rakousko

Rakouská vláda zavedla státní podporu pro deníky ve výši 11 milionů EUR s tím, že podpora bude rozdělena podle údajů o prodeji za rok 2019. Další podporu získali vydavatelé týdeníků.

Belgie

Na podporu mediálního sektoru byly vynaloženy 3 miliony EUR.

Média, novináři a komunikační služby byly zařazeny mezi klíčové podniky a služby, jejichž činnost nemá být omezena. Zaměstnancům postižených mediálních domů vláda dorovnávala mzdu.

Vláda zahájila reklamní kampaň ve výši 1 383 043 EUR, jejímž hlavním smyslem bylo zmírnit propad inzertních příjmů napříč mediálním trhem.

Dalších 550 000 EUR bylo přiděleno veřejnému „Novinářskému fondu“, který podporuje investigativní novináře.

Novináři na volné noze byli zahrnuti mezi profese, které mohly požadovat náhradu v hodnotě 3000 EUR.

Kypr

Kypr zavedl režim podpory novin ve výši 106 000 EUR. Podpora měla formu přímých grantů vydavatelům, které postihla ztráta obratu.  Podpora se počítala na základě počtu zaměstnaných novinářů a týdenních prodejů.

Dánsko

Pro mediální sektor vláda oznámila podporu ve výši 180 milionů DKK (24 milionů EUR). Podle vládního návrhu by všem mediálním společnostem se ztrátou příjmů mezi 30 a 50 procenty mělo být kompenzováno 60% této ztráty a společnostem se ztrátou příjmů vyšší než 50 procent mělo být kompenzováno až 80% ztráty.

Ačkoli se odhadovalo, že podpora dosáhne výše 180 milionů DKK, nebyl stanoven žádný finanční strop pomoci.

Estonsko

Vláda zavedla sníženou sazbu DPH pro elektronické publikace (z 20% na 9%), přičemž roční úspory pro průmysl se v roce 2020 odhadla na 400 000 EUR.

Vláda poskytla další dotaci v hodnotě 450 000 EUR na doručování novin do domácností.

Francie

Francouzští vydavatelé se setkali s ministerstvem kultury a podařilo se jim dohodnout vytvoření „Strategického odvětvově specifického plánu“ ve výši 337 milionů EUR na dva roky na podporu ekologické a digitální transformace odvětví tisku.

Strategie zahrnuje:
Investiční podpora převedená do strategického fondu se zvýšila o 50 milionů EUR
Transformační plán pro polygrafický průmysl v hodnotě 18 milionů EUR
Snížení daně z předplatného (představující náklady ve výši 60 milionů EUR)

Německo

Média byla uznávána jako kritická infrastruktura, což umožnilo nouzovou péči o děti pro zaměstnance médií (stejně jako pro zdravotníky či záchranáře), volný pohyb novinářů ve službě, či zabezpečení dodavatelského řetězce pro noviny a časopisy.

Na mediální sektor se vztahuje německý balíček 50 miliard eur na hospodářskou pomoc pro kulturní, mediální a kreativní průmysl, který zahrnuje také okamžitou úlevu (tj. Granty) pro osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky a sociální zabezpečení (včetně pojištění pro případ nezaměstnanosti), které byly k dispozici nezávislým pracovníkům po dobu šesti měsíců, a rovněž bylo umožněno odložení půjčky a snížení daní.

Řecko

Zaměstnanci médií jsou osvobozeni od omezení pohybu. Novinové stánky jsou z opatření lockdownu vyloučeny. Supermarkety a další základní obchody jsou ze zákona povinny prodávat noviny. Novinářům na volné noze je poskytována dávka v nezaměstnanosti 800 eur

Vláda rozhodla o nákupu reklamního prostoru v hodnotě 11 milionů EUR na uskutečnění kampaně o veřejném zdraví napříč různými médii, včetně tisku, rozhlasu a televize.

Maďarsko

Vláda oznámila balíček státní podpory, který zahrnoval i média. V rámci opatření, podobně jako v oblasti cestovního ruchu a pohostinství, bude maďarským poskytovatelům médií uděleno osvobození od daně kvůli jejich ušlým příjmům z reklamy.

Itálie

Byla zavedena zvláštní opatření pro doručování novin starším lidem. Samostatně výdělečně činní novináři mají nárok na příspěvek ve výši 600 EUR na základě vnitrostátního systému pro samostatně výdělečně činné osoby.

Cílem „Decreto Rilancio“ zavedeného v květnu 2020 je oživení italské ekonomiky prostřednictvím opatření státní podpory. Inzerenti si mohou z daní odečíst od 50% všech investic do reklamy v denních a periodických novinách a online médiích. Novinové stánky si mohou ze svých daní odečíst až 4000 EUR.

Lotyšsko

Vláda schválila opatření na podporu médií vypracovaná ministerstvem kultury, poradním sborem pro mediální politiku a Národní radou pro elektronická média (NEPLP), přičemž na nepředvídané případy byla ze státního rozpočtu vyčleněna částka 2 040 928 EUR.

Z tohoto financování bylo ministerstvu kultury přiděleno 1 040 928 eur na provádění opatření Fondu mediální podpory:

• 599 492 EUR na podporu tiskových a komerčních internetových zpravodajských portálů;
• 223 737 EUR (měsíčně) na podporu měsíčních nákladů na doručení předplacených tiskových publikací během mimořádné situace;
• 217 699 EUR (měsíčně) na podporu měsíčních nákladů na vysílání programů elektronických médií během mimořádné situace.

1 000 000 EUR bylo přiděleno Národní radě pro elektronická média (NEPLP), aby poskytla veřejnosti komplexní informace a pohledy na překonání krize covid-19 a zajištění bezpečnosti národního informačního prostoru v komerčních elektronických médiích.

Lucembursko

Vláda vzala krizi covid-19 jako příležitost k přezkoumání finanční pomoci tisku v novém návrhu zákona. Veřejná podpora tisku v současné době dosahuje 8 milionů EUR / rok. Brzy se zvýší na 10 milionů EUR.

Způsobilé redakce by mohly získat až 200 000 EUR / rok na podporu inovací a 30 000 EUR na novináře. Dříve se granty počítaly na základě vytištěných stránek. Nyní budou vypočítány na základě počtu zaměstnaných profesionálních novinářů.

Nová legislativa má rozšířit kritéria způsobilosti pro finanční podporu na všechny typy zpravodajských médií, včetně tištěných, digitálních, bezplatných nebo založených na předplatném, startupů, nezávislých atd.

Finanční podpora je věnována také mediálním startupům (100 000 EUR) a komunitním médiím (maximálně 100 000 EUR / rok).

Norsko

Vláda uznává média jako odvětví, které je pro společnost během krize „důležité“.

Vláda oznámila balíček pomoci ve výši 300 milionů NOK kvůli klesajícím příjmům z reklamy mediálních společností ve formě dočasného systému odškodnění. Mediálním společnosti mohou získat kompenzace až 60% ztracených příjmů z reklamy s limitem 15 milionů NOK. Podmínkou je, že jim musí klesnou příjmy z reklamy o 20% a více (15% pro místní a regionální média).

Portugalsko

Novináři byli vyjmuti z omezení pohybu. Vláda zakoupila 15 milionů EUR reklamního prostoru v tisku, aby pomohla vyrovnat ztracené výnosy z reklamy. 75% rozpočtu bylo vynaloženo na noviny s celostátním pokrytím a zbývajících 25% na místní a regionální. Reklamní prostor bude použit k uskutečnění kampaně na zvyšování povědomí o zdraví.

Rumunsko

Rumunská vláda uvolnila 40 milionů eur do národní kampaně s naprosto jasným rozdělením pomoci. 55 % připadá televizi, 23 % online zpravodajství, 12 % rádiím, 5 % tisku, 4% venkovní reklamě a 1 % na výrobu obsahu kampaně.

Španělsko

Vláda schválila aplikaci preferenční sazbu DPH pro digitální obsah ve Španělsku. Nová sazba byla stanovena na 4% (z 21%).

Soukromí provozovatelé vysílání obdrželi přibližně 15 milionů EUR, aby vyrovnali ztráty příjmů navzdory zvýšenému pokrytí během pandemie. Z tohoto opatření byl vyloučen tisk.

Švédsko

Balíček státní podpory na podporu médií zahrnuje trvalé roční zvýšení státní podpory ve výši 200 milionů SEK. Kromě tohoto odvětvového opatření mohou členové požádat o obecné podpory, jako je částečně placené propouštění a další podpora.

Později vláda oznámila dalších 500 milionů SEK na podporu zpravodajských médií, tištěných i digitálních. Podpora byla přidělena do rozpočtu na mediální podporu na rok 2020 a zahrnovala ranní, večerní a noviny zdarma. Účelem podpory bylo posílit finanční podmínky pro redakční činnost a částečně kompenzovat ztrátu příjmů z reklamy během pandemie.

Švýcarsko

Nepřímá státní podpora s cílem podpořit pluralitu médií a distribuci během krize zahrnovala veřejná podporu 12,5 milionu FR na bezplatnou distribuci regionálních a místních týdenních a denních novin občanům od června do listopadu 2020 plus snížení daní za distribuci. Obě opatření platila za předpokladu, že vydavatelé tisku nebudou v roce akcionářům vyplácet zisk..

Federální vláda se také rozhodla poskytnout zvláštní podporu k urychlení digitální transformace odvětví tisku. Na podporu online publikací bylo vyčleněno 30 milionů EUR ročně (po dobu maximálně 10 let, což je doba platnosti zákona).

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

17 komentářů

  1. Jarka napsal:

    Hrajete si na nezávislá média, tak buďte nezávislí a nežebrejte u zlého Babiše, demohošani!! 🙂 Kopete za opozici a chcete peníze od vlády?? Tomu se říká drzost a nikoliv nezávislost!

    • Ondřej Neumann napsal:

      Zjevně jste nepochopila smysl napsaného. Přečtěte si to, prosím, znovu a zkuste se zamyslet. Třeba nad tím, že systémová podpora médií by směřovala do všech médií. Nebo proč mediální různorodost a novináře podporují vyspělé státy Západu i bývalého Východu. Díky.

  2. Tondach napsal:

    Je to smutné čtení, když si pak jeden uvědomí, že Babišem nastrčení radní v Radě ČT řeší údajně „neprůhledné“ financování prázdninového tábora pro děti zaměstnanců ČT a chtějí kvůli tomu odvolat generálního ředitele …..

  3. petrph napsal:

    Tedy,dost dobře nechápu, že zrovna média, která si tak zakládají na své nezávislosti, díky které mají kritizovat vládu, si pak stěžují, že jim ta samá vláda nesype na dotacích. S tím odůvodněním, že přece vlády v jiných státech ty dotace médiím sypou a víc. Což ale taky nedává smysl, protože i tam by měla být ta média nezávislá,
    Tedy sice by se dalo dodat,“u nás je přeci ten zlý Babiš“, jenomže se zapomíná, že Babišova vina je právě v tom, že je na něj vidět že hrabe pro sebe. I před ním se dělo totéž, ovšem s tím rozdílem, že politici se dohodli s podnikateli a dělali to pro ně, dle známého to hesla „ruka ruku myje“–(A jak to asi funguje i na tém Západě)

    • Ondřej Neumann napsal:

      Příjemný den. Článek není o dotacích. Je o systémové podpoře médií v době pandemie. O tom, že zatímco v Evropě se pomáhalo i médiím, tak v Česku nikoliv. A o tom, že to něco vypovídá o této vládě. A podpora nemusí mít formu dotací. Já osobně bych byl proti. Ale buď si lidé této země a jeho političtí reprezentanti uvědomí, že mediální pluralita je hodnotou hodnou podpory, nebo se na média vykašlou. Stát už dlouho podporuje například český film. ČT má vysloveně v zákoně uloženo, že musí podporovat uměleckou tvorbu. Možností a cest podpory mediální rozmanitosti a svobodné novinařiny je mnoho. Samozřejmě můžeme nechat jen média v majetku předsedy vlády a pár oligarchů. Můžeme „zkrotit“ veřejnoprávní média nezvýšením koncesionářského poplatku. Důsledky však budou katastrofální. Toť vše.

      • petrph napsal:

        Děkuji za odpověď – a to je právě to co mne mate. Souhlasím s tím, že média mají tu potřebnou kontrolní a kritizující roli ve společnosti, ale jest mi podivné, že by jim právě vlády (i jinde) měly vyplácet jakoukoliv formu podpory, tím si je přece určitou formou zavazují. Takže předpokládám že ta velká média za to v těch jiných státech zůstávají ke státní správě (do jisté míry) loajální a politicky korektní. K čemu tedy doufám že u nás zatím nedochází.
        Tedy zrovna v případě našich veřejnoprávních médií u nás je otázka, ke komu jsou loajální, ale vláda to asi není. Ovšem, zase jak už jsem tu psal minule, ta vřp média by měla dostávat peníze právě a jen na tu informační, kontrolní roli , nikoliv na ten zábavný a komerční program vedle toho..

        To že by vysoký politik a současně podnikatel , jako pan Babiš by neměl ovládat velká média a tím ovlivňovat masově voliče, je pravda. Ovšem, to že v těch jiných státech mají politické strany své vlastní listy, které publikují jejich názory, je i tam, předpokládám, zcela běžné.
        Takže zase bych to viděl, na samotném voliči, aby si při sledování těch médií uvědomil, kdo je vlastní, a podle toho přebírané informace „přefiltroval“. Plus tedy značnou dávku diverzifikace v hledání těch informací a jejich zdrojů. Plus tedy, aby se dokázal i v tom poučit ze svých zkušeností a dřívějších chyb.
        Řekl bych, že právě nynější koro krize, kdy opakovaně potřeboval získávat potřebné kritické informace během velice rychle (během několika hodin), a ihned podle nich reagovat, jistě spoustu lidí řádně poučila, kde a které potřebné informace hledat, a který informační balast už může ignorovat

        • Tondach napsal:

          Předpokládáte špatně, že ta velká média za to v těch jiných státech zůstávají ke státní správě (do jisté míry) loajální a politicky korektní. A nejen to předpokládáte špatně ….

          • petrph napsal:

            Jasně, mohu se mýlit – tak podrobně je nesleduji (pouze když si dohledávám konkrétní informace). Ale mám dojem (třeba je to jen dojem). že třeba v Německu to tak je, řadě oblastí- jak dejme tomu v případě mdiální podpory pozitivního přístupu k migrantům eko-politiky , odsuzování pravicového extrémismu AfD , jakož další a celková mediální tolerance velice dlouhéeeeho období vlád paní Merkelové. Tedy rozuměno, pořád hovoříme o skutečně velkých masových médiích , nikoliv o nějakých malých médií, které si mohou dovolit skutečnou nezávislost, politickou, i finanční…

      • Pavel Liška napsal:

        Rozumím tomu. Ovšem jako nezávislý novinář bych velmi těžko kousal, že žiji z peněz vlády, do které ve svých článcích šiju. Natož, abych i prostřednictvím podobných článků škemral o podporu. Na to bych neměl žaludek. Ale chápu….. Složenky nepočkají.

  4. Václav napsal:

    Všechny výše uvedené země mají jedno společné, nemají hrabivého předsedu vlády jako my.

    • josef napsal:

      … no ale teď je třeba tu „hrabivost“ prokázat a dokázat… Protože jinak je to o mlácení prázdné slámy… A až bude průkazně uvedeno, že AB „přímo pro sebe“ ovlivnil ( a tím pádem „ukradl“ = osobně se obohatil ), tak pak teprve je to trestný čin…( dostal třeba dotace na hektar půdy, ale on je tak nepoužil a uložil si částku za dotaci na soukromý vlastní účet…). Toto tedy musí dokázat policie (chudák) a pak i st.zástupce…

      • petrph napsal:

        Tak ono to není tak jednoduché, jak předpokládáte, on je náš právní systém v tomto dosti složitý. Takže je nutné od sebe oddělit tři druhy případů.
        Za prvé, případ Čapí hnízdo, který už je dnes v pokročilém stádiu trestního řízení. Tam máte pravdu, že policie a státní zástupce musí předložit soudu dostatečné důkazy – a pak je věcí soudu aby je posoudil. A soud může obžalovaného buď odsoudit a potrestat, a nebo osvobodit. Což znamená, že ho sice nepotrestá, ale taky mu tím nevystavuje certifikát, že jest naprosto čestný a poctivý člověk. Třeba politickou i morální zodpovědnost nese dál Čehož se jistě dá někdy i zneužít. to ať si každý posoudí, na základě přístupných informací sám.
        Věc druhá, ostatní dotace pro Agrofert jako takové, ty -u nás- „řeší“ známý to antiBabiš zákon o střetu zájmů – a v jeho závěru je uvedeno, že jeho porušení jest pouze přestupek, nikoliv trestný čin. I tohle šetření u nás proběhlo, dá se dohledat, řešil to obecní úřad v Černošicíh, Babiš uznán vinným, jenže pak to zablokovali lidé z ANO na středočeském krajském úřadě. Náš právní systém je skutečně složitý.
        A třetí druh případů jsou dotace z Brusele – jenomže u těch si skutečně rozhoduje Brusel sám. Jestli ten rozhodne že byly vyplaceny neoprávněně, tak halt byly, a pak nám je sebere, resp. tedy odečte z těch dalších co ještě máme dostat – halt budou chybět jinde, jestli je Agrofert nevrátí.. Tudíž, můžeme jen uvažovat o tom, zda na to lidé z Brusele přišli sami, nebo jim to poradil někdo od nás, z Babišových politických odpůrců. Protože a znovu, primárně tu škodu z odebraných dotací budeme mít my, jako stát, a nikoliv Babiš a jeho Agrofert. Ale soudit a potrestat, (zatím) Babiše Brusel nemůže

        • josef napsal:

          No třeba dnes na ČRo plus pořad „Podcast Vinohradská 12“ tomu věnoval cca půl hodinu (ráno po 8,3O, resp. opak. po 14,30 h.) a alespoň tak jak jsem to pochopil, to vůbec nevyznívá až tak „ztraceně“ v neprospěch Agrofertu ( a o Babišovi už vůbec nemluvě, protože on osobně ty dotace nečerpal, ale v „éteru“ se nese, že on je ukradl – myšleno euforicky…). Například se rozebírala linka na toustový chléb (PENAM), která dle 3 českých expertů – z toho jednoho zřejmě pekárenského odborníka, obecný bodový nárok na dotaci 60 b. splnila, protože oni se 2x „dopočetli k 64 bodům, ale ale „experti “ EU se dostali pouze k 30 bodům- tudíž absolutně bez nároku. Já shodou okolností jsem kdysi pracoval v tomto oboru „zpracování mouky“ a „od stolu“ – jako ti experti EU, bych si nikdy nedovolil bez samotného vidění a posouzení to „paušálně“ zamítnout (myšleno linka původní vers.linka nová). Pokud je veřejnosti ale horem dolem sdělováno, že „dotace pro Babiše“ je jeden velký podvod, tak se nelze divit, že např.takoví Wagenknecht, Zdechovský, Václav (pravda) Láska mluví sebejistě… Rozhodně si také nemyslím, že když cca necelých 600 europoslanců hromadně „odsouhlasí“, že Babiš je ve střetu zájmů, že by při konkrétní jednotlivé diskusi si to dokázali obhájit a to vč. Moniky Hohlmeierové… Agrofert má spoustu firem „pod sebou“ a pokud se vypisují obecné dotace, tak si každá jednotlivá firma holportu Agrofert může snadno vyhodnotit zda by podmínky dotace mohla splnit (a určitě má k tomu i schopný ansámbl lidí, kteří ví jak o dotaci požádat…). Z toho „podcastu“ nepřímo vyznělo, že případný soud nemusí vůbec dopadnout v neprospěch Agrofertu a tedy i ČR…

          • petrph napsal:

            Což o to, na euforii v (asi nejen našich) médiích si snad člověk musel už dávno zvyknout – a oddělit její emoce od publikovaných faktů.
            A přiznat si to základní, že takto EU dotace fungují pro každého, a nikoliv jen pro Agrofert a pana Babiše. Že totiž podnikatel podá žádost o dotaci (řádně optimalizovanou, neb i jiných zájemců je spousta), tu žádost prověří náš státní orgán (obvykle s určitou mírou nepřesnosti a subjektivity), potom (pokud) ten podnikatel tu dotaci dostane a čerpá
            Jenže, potom můžou přijít další kontroly ze státních orgánů, a ty pak (zase nepříliš přesně a subjektivně) můžou rozhodnout, že tu stejnou dotaci čerpá neoprávněně, takže na ní nemá nárok a musí jí vrátit. Což tedy ve většině případů neznamená důkaz trestného činu, prostě vráťit berňaku co jeho jest..Tu účelovost trestného činu podvodu by musela vyšetřovat kriminálka, a ta to dělá jen výjimečně (přesněji až na udání..)

            Čímž to ale nekončí, ten seznam proplacených dotací se posílá do Brusele a i tam mají pravomoc si prověřit zda dotace byly proplaceny oprávněně (a zase s určitou mírou subjektivity), a ty neoprávněné odmítnout proplatit. Popřípadě, pokud by v tom viděli účelový podvod, tak můžou „navrhnout/doporučit“ trestní řízení, což se ale taky neděje tak často. Mimochodem zase by bylo lepší, kdyby na to ti odborníci v Bruseli přišli sami, a nikoliv že si u nás někdo řeší účty, takže svého konkurenta do Brusele udá. Ale tyhle podmínky, platí pro každého, nejen pro Babiše…
            No a když si toto celé uvědomíme , zjistíme proč by Babiš „neměl být ve střetu zájmů. Právě proto, aby ze své pozice (dříve ministra MF, pak premiéra) nemohl ovlivňovat ty státní orgány, aby jeho dotace (tedy Agrofertu) posuzovaly vždy pozitivně a bez potřebné kontroly a objektivity. I třeba jen proto, že, jak se říká „u nás se všechno rozkecá“, a stejně ho pak někdo udá, do médií určitě..

        • Tondach napsal:

          Na mnoho vašich příspěvků se už nedá reagovat, takže musím tady na ten poslední v této lince!

          „kdyby na to ti odborníci v Bruseli přišli sami, a nikoliv že si u nás někdo řeší účty, takže svého konkurenta do Brusele udá. “
          Kde jste přišel na takovou pitomost?

Přidávání komentářů není povoleno