Odkud vzal své zbraně Islámský stát a proč je v žebříčku dodavatelů Česko výš než USA
Skoro 90 procent munice a zbraní zajištěných u jednotek tzv. Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku pochází z Číny, Ruska a východoevropských zemí EU. Nový průzkum tak vyvrací často šířenou tezi, že islamisty de facto vyzbrojily hlavně Spojené státy. Ty jsou v „dodavatelském“ žebříčku nízko. Dokonce i za Českou republikou.
Tři roky procházel tým britské organizace Conflict Armament Research frontové linie Islámského státu v Sýrii a Iráku a zajišťoval opuštěné zbraně, munici, vozidla i chemické prekurzory na výrobu výbušnin. Celkem za tu dobu našli experti z CAR 40 tisíc položek.
Z jejich analýzy vyplynulo, že význam vojenské techniky, kterou Islámský stát zabral v roce 2014 irácké armádě (včetně výzbroje dodané USA, například mnoho amerických vojenských aut Humvee), se značně přeceňoval. Ve skutečnosti z USA podle analýzy pocházelo jen 1,8 procenta nalezeného vojenského materiálu.
Drtivou většinu z něj tvoří naopak munice a zbraně vyráběné za komunismu ve státech bývalé Varšavské smlouvy.
Dnes se nejčastěji vyrábějí v Číně, píše organizace CAR, která mapuje celosvětové trendy v prodeji a redistribuci zbraní, a „stopuje“ kudy vedou legální i nelegální transfery vojenské techniky.
Z Uherského Brodu až k teroristům
Z Číny pocházelo 43,5 procenta zbraní nalezených u tzv. Islámského státu v Sýrii a v Iráku. Z Rumunska 12 procent a z Ruska 9,5 procenta. Česko je v tabulce sice „až“ jedenácté, se svými více než 2 procenty vyrobených zbraní ale ve výzbroji tzv. Islámského státu předstihlo i USA (1,8 procenta).
CAR konstatuje, že to, co její lidé zjistili v Iráku a Sýrii, potvrzuje globální trendy v rozšíření zbraní a munice z bývalého sovětského bloku. Tedy, že i technicky často zastaralá technika může být například na Blízkém východě atraktivním zbožím pro skupiny protivládních rebelů i teroristů.
Jako jeden z příkladů uvádí CAR československé útočné pušky (dříve samopaly) vzor 58, které irácká armáda zabavila jednotkám Islámského státu během bojů u města Ramádí.
Přímo na místě experti organizace CAR napočítali 25 pušek vyrobených v někdejší ČSSR. Následná investigace a dotazy na českou vládu pomohly rozkrýt původ těchto zbraní.
Vyrobeny byly mezi lety 1960 – 1980 ve zbrojovce v Uherském Brodě, po sametové revoluci prodány jako přebytečná technika soukromé společnosti Banzai.
Tou byly dále přeprodány společnosti S.M.S. se sídlem v Dubnici nad Váhom na Slovensku, která je v srpnu 2007 odeslala do Iráku.
To vše ovšem legálně a s „certifikátem koncového uživatele“ zbraní vydaným iráckou vládou.
Česká nula v Sýrii. Opravdu?
Takové dodávky zbraní z Česka i odjinud z východní Evropy do Iráku byly v té době běžnou praxí. USA po invazi do Iráku v roce 2003 svěřovaly často dodávky zbraní pro výzbroj irácké armády prostředníkům – firmám, které pro USA nakupovaly zbraně ve východní Evropě a přeprodávaly je do Iráku.
Řada z nich je stále v oběhu a během iráckého a syrského konfliktu se dostaly i do rukou tzv. Islámského státu.
Druhý případ české techniky v rukou islámských teroristů, který CAR uvádí, jsou elektrické detonátory nalezené v syrském Kobane a v iráckém Kirkúku.
Znovu s pomocí údajů české vlády CAR určila jako výrobce detonátorů Zbrojovku Vsetín. Přesný rok výroby se zjistit nepodařilo, nebylo to ale později než v roce 1998.
Česká republika oficiálně nedodává zbraně do „nepřehledných“ oblastí, mezi které patří kvůli vleklému a složitému konfliktu mezi mnoha stranami i současná Sýrie.
A ve zprávě CAR skutečně u Česka ve sloupci „Sýrie“ svítí nula, která ukazuje, že žádnou českou vojenskou techniku na bojištích tzv. Islámského státu v Sýrii experti nenašli.
Neznamená to ale, že by české zbraně končily jen v Iráku a do syrského konfliktu vůbec nezasahovaly. Loni v září přineslo České centrum pro investigativní žurnalistiku důkazy o tom, že americká vláda v rozporu s certifikátem koncového uživatele zbraní nakupovala české zbraně a následně je přeprodala do Sýrie, oficiálně pro účely školení a vybavení rebelů bojujících proti Islámskému státu a prezidentu Asadovi.
Pentagon přitom původně Česku tvrdil, že zbraně skončí v USA. Organizace CAR připomíná, že podobně nedovoleným způsobem (tedy zakázaným přeprodáváním zbraní bez vědomí země jejich výroby například Spojenými státy nebo Saúdskou Arábií) se dostaly do Sýrie i protipancéřové zbraně, které pak skončily v arzenálu islámských teroristů.
Kvůli tomu je teď tzv. Islámský stát navzdory územním ztrátám stále nebezpečný pro své vojenské protivníky, stejně jako kvůli prokazatelné schopnosti vyrábět improvizované zbraně a výbušniny, varuje ve své zprávě Conflict Armament Research.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jak se nám dnes v Česku dýchá? Lépe než dřív, ale občas se dusíme
Elektromobil není žádné zlo. Ale když je tlačíte na sílu, přicházejí protitlaky
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Docela mne mrzí, že svět prakticky nijak nezakročil vůči jednání USA a SA, když v rozporu s úmluvami přeprodávaly cizí zbraně nevyzpytatelné syrské opozici, což v mnoha případech bylo totéž, jako je rovnou poslat IS. Na druhou stranu je to důležitá zpráva pro Porošenka, aby si konečně uvědomil, že USA jim žádné moderní zbraně pravděpodobně nedodají…
Nějak jste ve svém jednostranném svatém nadšení pozapomněl na další informace: že Česko různými cestami dodalo 2% ze všech dodávek do oblasti konfliktu s tzv. Islámským státem, Rusko 9,5% a Lidová Čína dokonce 43,5 %. Kam se na nás Američani hrabou ! Nebo je to jinak?
Pokud jsem to pochopil správně, tak tato data ukazují, kde byly zbraně vyrobeny (případně dovezeny, ale ještě před počátkem konfliktu – tedy legálně), nikoli kdo je dovezl v průběhu války. Ale klidně mne opravte, jestli se pletu.
Máte pravdu, někdo zbraně před třiceti léty vyrobil, prodal, ten přeprodal dál atd – vlastně se neví, kdo to těm teroristů vlastně dodává. Nejsem pacifista a chápu, že zbraně se vyrábět musejí; pokud tvoří odstrašující sílu (legálních armád a policistů), která udržela mír alespoň v Evropě již desítky let, je všechno v pořádku. Pokud zbraně zastarají, mají se recyklovat, a ne je pokoutně přes soukromé kšeftaře přeprodávat, aby nakonec skončily u Palestinců, islamistů , v Africe, v revolucích a jiných konfliktech. Toto je odporný obchod se smrtí, s nímž se mezinárodně nic nedělá, tedy je ekonomicky výhodný i pro ty nejmírovější země, jako jsem i my. A díky za debatu.
Souhlas a také díky.
Tak se správně dělá ta správná propaganda : napíše se kdo ty zbraně, které používal IS vyrobil, uvede se jen letmá zmínka, že to bylo před desítkami let, letmo je také zmíněno, že je někdo před léty koupil jako vyřazené a nikdo se pak už neptá, kdo je vlastně tomu IS před 3 až 5 léty prodal, kdo, kde a proč je po celá ta desetiletí skladoval, aby se mohly nakonec, jakoby náhodou, ty zbraně objevit na místě konfliktu.
Tak se vyrobí správná informace pro davy a máme je tam, kde je chceme mít!
Všichni teď víme, že IS byl vyzbrojen Čínou, aniž by to kdo řekl na „plnou hubu“ a mohl být obviněn ze lži.
Hezká slova,ale neodpovědná.Protože chybí ponaučení.Třeba takové,že prodej zbraní měl být podmíněn tím,že nebude prodán třetí osobě.Pod sankcemi.Ale to by je od nás málokdo koupil.Takže peníze vítězily nad morálkou.A my jsme na mezinárodní úrovni kázali vodu,ale pili víno.
NEŠIŘ TU RUSKOU PROPAGANDU,JUU
Se obávám, že tahle zpráva vydaná zmíněnou institucí odpovídá opět naprosto přesně současné postfaktické době, kdy lze i ze zjištěných faktů vykouzlit mediálně cokoliv.
Protože – když se podíváme do oné publikované tabulky ze které se vypočítávají procenta dodávek jednotlivých států, zjistíme s úžasem že obsahuje pouze necelých 2 000 položek. Takže ta „skoro 3 procenta“ z Československa znamená pouhopouhých 37 zbraní (z toho 25 zastaralých pušek).
O pár odstavců výše je sice uveden údaj že „Celkem za tu dobu našli experti z CAR 40 tisíc položek (tedy dvacetinásobek) ale z těch už 38 000 do statistiky dle států nezahrnuje. Bylo by smutné vysvětlení, naprosto poplatné současné barnumské medialitě, že to už nebyly zbraně ale ony další zmíněné „munici, vozidla i chemické prekurzory „.. že tedy snad zmíněná CAR (nebo kdokoliv jiný) sečítal na úroveň podobných položek tanky pušky i jednotlivé náboje…
Samozřejmě, když už se do té analýzy ponoříme, zjistíme že CAR počítá pouze nalezené (jinde dokonce je použit termín opuštěné?) zbraně, což o celkovém počtu v té válce používaných / dodaných položek (zbraní nebo čeho?) dokonce z hlediska rozlišení států vypovídá pramálo..
Milý pane „petrph“, Vy, sice pravdivě, o koze, ale článek je o voze!
Opravdu jste nepostřehl smysl článku, t.j. ukázat, že naši bratři ze „za velkou vodou“ nikdy nikde nic nekalého neudělali, nedělají (Irán) a dělat nebudou (jen bránit „svobódu a šířit demográcii“, protže to jim vynáší; prozatím) a že to všechno, pro tentokrát v Sýrii a Iráku, mají na svědomí ti zlí Číňani (a Rusi).
Abych pravdu řekl, než jsem si pořádně slovo po slovu zanalyzoval celý ten článek (protože ten zásadní údaj v tabulce bil do očí) , naprosto jsem nechápal jak s takovou výzbrojí dokázal IS vojensky ovládat takové uzemí a vzdorovat dlouho vojenské síle dvou světových velmocí… Dokonce i když se Rusové za nejtěžších bojů bránili fašistům ,byl ten poměr jedna přidělená puška na dva vojáky (když jeden padne druhý vezme pušku a bojuje dál), Ale poměr 1:10 (protože počet bojovníků IS se odhadoval na ca 20-30 000, to spíš mělo vypadat na nepodařenou reprízu bitvy u Chlumce
P0kud se ale nad článkem nezamyslis, tak ti jasné vyjde ze američani v sýrii ani nebyli…
Já bych se tady pozastavil nad jinou otázkou. Ten článek je o nějakém množství zbraní, nalezených na území Sýrie a Iráku – a mezi zeměmi provenience, jmenovanými v té tabulce, se nachází tedy i sám Irák (3,17 % z nalezeného množství v Iráku a Sýrii dohromady).
Dá se tedy i na základě této tabulky odhadnout, do jaké míry (a to tedy dost malé) se během posledních desetiletí rozvíjel, rozvinul zbrojařský průmysl přímo v Iráku a Sýrii – a že to tedy byly země dost vojensky aktivní, s ambicemi přinejmenším regionálních mocností. A to nejen Irák za Saddáma Husajna, ale i Sýrie za Asada staršího (politika tradiční konfrontace s Izraelem, syrská vojenská přítomnost v Libanonu).
Tak že se tam přesto asi příliš nerozvinulo know-how nějaké vlastní moderní a rozsáhlé zbrojní výroby… (?) Tak jistě, víme, že to byly země klasifikované do kategorie tzv. rozvojových. Víme, jak byl Irák za své války s Íránem v letech 1980-88, mimochodem jednoho z největších či vojensky nejintenzivnějších válečných konfliktů ve světě od skončení druhé světové války po současnost, závislý na dodávkách zbraní jak z Východu, tak ze Západu (mimochodem, jeho protivníka, Írán, pokud se nemýlím, z velmocí materiálně intenzivněji podporovala pouze právě Čína – i když možná mohl získávat i výzbroj přinejmenším prostřednictvím některých jiných muslimských zemí). Ale jinak, v případě tzv. zbraní hromadného ničení, pokud ne Sýrie, tak Irák určitě byl z vlastního programu jejich výroby nejen obviňován, ale na něčem i opravdu pracoval…
Tolik tedy jen takové zamyšlení, hlavně proto, když tam v tom seznamu původu nalezených zbraní tak často figurují zrovna země bývalé Varšavské smlouvy.
ČLÁNEK PSAL člověk,ktrý tomu moc nerozumí,sám si i odporuje,USA z Číny zbraně nenakupije,a to ani přes jiné-druhé firmy,a čínských zbraní tam je 90%,dále Samopal vz .58 byla,a je útočná puška,nikdy to nebyl samopal,ale má ten neštastný název.Nejvíc tanků ISIS bylo z SSSR nebo z Ruska,a o nich se vůbec nepíše.Zajímave,tank má hodnotu x ak 47,nebo sa vz58.A dále o L39,které Assad hojně používá.
Tak jsem se od mnohých zde diskutujících účastníků dozvěděl, že stejně za všechno mohou Spojené státy, protože ty zbraně tam určitě poslali ony. A tu jednu třetinu bojovníků Islámského státu s občanstvím Ruské federace do Sýrie a Iráku prosím také poslaly Spojené státy?