Od popelníčku k Soukupovi a dál. Jak se proměnila mediální strategie prezidenta Zemana
PROFIL. Miloš Zeman už nebude vystupovat v pravidelném pořadu „Týden s prezidentem“ v televizi Barrandov, oznámil ve středu hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Když pomineme samotný důvod aktuální roztržky mezi Hradem a majitelem televize Jaromírem Soukupem a soustředíme se na komunikační aspekt celé věci, neunikne nám stále větší zapouzdření veřejných vystoupení hlavy státu.
Pro běžného novináře je prezident Zeman takřka nedostupný. Nepořádá pravidelné tiskové konference, místo toho Hrad provozoval (a později zrušil) poněkud bizarní formát tiskových konferencí tiskového mluvčího prezidenta a vysílání jeho OVTV.cz (Ovčáčkova televize).
Aktuální rozhodnutí prezidenta nadále nespolupracovat s televizí Jaromíra Soukupa nejen, že Ovčáček oznámil, ale zároveň naznačil, že za něj sám zodpovídá.
„V těchto dnech připravuji z pozice ředitele Odboru tiskového Kanceláře prezidenta republiky a tiskového mluvčího prezidenta republiky nový plán pravidelných mediálních aktivit prezidenta republiky. Tato činnost je odpovědností mně svěřenou a vyžaduje pečlivé rozvažování,“ napsal Ovčáček v dopise Soukupovi, který zveřejnil na oficiálních hradních stránkách.
A pokračoval: „Při hodnocení uplynulého období jsem dospěl k závěru, že ve svém čase šlo o pořad, který byl pro diváky přínosem a měl své místo. Pokud jde o etapu od roku 2020 do roku 2023, kdy skončí druhé funkční období prezidenta republiky, situace je zcela odlišná. Dospěl jsem k závěru, že pořad ,Týden s prezidentem‘ na TV Barrandov již vyčerpal svůj potenciál a nemůže tedy přinést nové impulsy.“
Jak už to v podobných případech bývá, změna nenastala ze dne na den. K ne zcela normální situaci, kdy je prezident usazen za hradbou překážek, vedla dlouhá cesta. Připomeňme si ji.
Kde máme popelníček?
Není zcela obvyklé, aby prezident republiky ignoroval veřejnoprávní televizi, v našem případě vlajkovou loď jejích zpravodajsko-publicistických diskusních pořadů, nedělní Otázky Václava Moravce. Přesto je Miloš Zeman po svém předchůdci Václavu Klausovi už druhou havou státu, která „k Moravcovi“ přestala chodit.
Než se tak v létě roku 2014 stalo, byly vztahy Miloše Zemana s Kavčími horami v pořádku. Vedení televize dokonce čelilo kritice, že Zemanovi nadbíhá. To jsme ovšem na přelomu let 2012 a 2013, v době vrcholící kampaně před první přímou prezidentskou volbou.
HlídacíPes.org popsal tuto kapitolu ve své knize Šok! Hrůza! Média takto:
Tlak na redakci zpravodajství se začal ze strany managementu stupňovat s postupující předvolební prezidentskou kampaní. Připomeňme si, že to byla první přímá volba hlavy státu v našich dějinách a že ve finále proti sobě stáli Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg.
„Vrcholila prezidentská volba a mezi redaktory se nějakým způsobem začalo šířit, že šéfové chodí za jednotlivými redaktory a tlačí vysílání jedním směrem. Ti poslušnější editoři byli pod tlakem typu – tohle ve zprávách bude, tohle tam nebude a tohle se zahraje jinak. V redakcích se začalo šuškat, že je to divné. Pak televize neodvysílala živě tiskovou konferenci, kterou uspořádal Karel Schwarzenberg poté, co o něm v Blesku vyšel lživý inzerát. Dala ji se zpožděním až ze záznamu. Tyhle podivné okolnosti shrnula v říjnu 2013 po volbách moderátorka Daniela Drtinová do dvacetibodového prohlášení a předala jej Radě ČT,“ vzpomíná na počátky kauzy kolem tzv. Podnětu 24 bývalá editorka zpravodajství Angelika Bazalová.
Dlužno říct, že přílohou podnětu byl seznam konkrétních prohřešků ve zpravodajství, které se vesměs týkaly Miloše Zemana. Rada ČT pak na svém zasedání 8. ledna 2014 odmítla návrh předsedy Milana Uhdeho na sestavení nezávislé komise, která by podnět prošetřila, a v přijatém usnesení na základě materiálů dodaných generálním ředitelem konstatovala, že neshledala žádné porušení objektivity a vyváženosti ve zpravodajství jako celku a že nelze seznat, natož potvrdit, zda došlo k nestandardním editorským zásahům do vysílání České televize. Jinými slovy – Podnět 24 byl společnými silami Dvořáka a většiny Rady ČT zameten pod koberec.
Jenže: jednotlivé případy popsané v Podnětu 24 později podrobně prozkoumal v odborné práci student práv PFUK Jan Kaczor, který mimo jiné konstatoval, že v jednotlivostech docházelo pouze k drobnějším porušením zásad objektivity, nicméně „ve svém součtu již lze hovořit o jednostranném zvýhodňování prezidenta Miloše Zemana a lidí jemu blízkých“.
Kaczorova studie „Zákonné požadavky na zpravodajství veřejnoprávní televize a Podnět 24“ je dodnes k nalezení na webových stránkách ministerstva vnitra. Stáhnout si ji můžete zde.
Oblíbenou mediální ilustrací této éry je okamžik, kdy po vítězství ve volbách na konci ledna 2013 přijel Miloš Zeman na interview na Kavčí hory. „Takže, pane řediteli, kde máme popelníček?“ požádá přítomného generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, který odpoví: „Už jsem pro něj poslal.“ Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal si pak nechal Zemana podepsat do památníčku. Celou událost tehdy věrně popsal server Médiář.cz a nám říká minimálně to, že tehdy ještě Miloš Zeman na Kavčí hory ochotně jezdil.
Konec u Václava Moravce
K roztržce došlo na konci léta následujícího roku a předehra k ní byla z dnešního pohledu malicherná.
Václav Moravec měl v pravidelné nedělní debatě jako hosta premiéra Bohuslava Sobotku, se kterým probíral služební zákon. A na adresu Miloše Zemana řekl, že i on měl v době, kdy vedl vládu, politické náměstky.
Zeman byl dlouhodobě odpůrcem tohoto uspořádání a mimo jiné argumentoval tím, že ve své vládě z doby opoziční smlouvy žádné politické náměstky nepotřeboval. Moravec ovšem uvedl konkrétní jména: mezi nimi třeba Jana Mládka či Jiřího Rusnoka. „Jde jen o ilustrativní výčet. Omlouvám se všem dalším náměstkům sociální demokracie, kteří byli ve vládě Miloše Zemana. Snad si pak prezident rozpomene,“ citoval Moravce iDnes.cz.
Zemana to rozčílilo: „Rozhodl jsem se na to reagovat podobně jako Václav Klaus, který k Václavu Moravcovi nikdy nechodil. Já jsem mu dal dvě příležitosti a třetí mu už nedám,“ reagoval v pořadu Pressklub rádia Frekvence 1. I o něm ještě bude řeč.
Jen o dva měsíce později si Zeman zavřel cestu i do Českého rozhlasu. V listopadu 2014 hovořil v pravidelných Hovorech z Lán o skupině Pussy Riot. Zazněla následující slova:
„Víte, co je Pussy? Kunda. S prominutím v textech této skupiny je kunda sem, kunda tam. Nebudu se zastávat – teď jsem chtěl říci kurev – ale já nejsem (Karel) Schwarzenberg…, tedy poněkud deviantních dam.“
Rozhlas reagoval nabídkou, aby se příště pořad předtáčel, Hrad ji odmítl. Pravidelné Hovory z Lán skončily. Do vysílání se vrátily až o čtyři roky později, a to jen jako ad hoc vysílání, při jedné příležitosti. A i tehdy zazněly vulgarity. Během vysílání pořadu, u něhož byl jako moderátor znovu Jan Pokorný a dohlížel na něho osobně generální ředitel René Zavoral, prezident hovořil o tzv. solárních baronech jako o ekonomických zmrdech, načež vtipkoval, zda rozhlas tato slova vystřihne.
Televize á la Ovčáček
V době, kdy Zeman vyklidil pole ve veřejnoprávních institucích, jeho názory zprostředkovávaly projekty komerčních médií. Příležitost využil Blesk, který od února 2015 připravuje několikrát do roka třicetiminutový videorozhovor S prezidentem v Lánech.
Svůj pořad si Zeman podržel i na Frekvenci 1, tam pod názvem Prezidentský Pressklub. Tradičně jím provázel moderátor Luboš Xaver Veselý, od června loňského roku jej pak převzal šéfredaktor zpravodajství Luboš Procházka.
Na pořad jsou na Frekvenci 1 pyšní, dlužno ale říct, že nejde o konfrontaci ve smyslu tradiční novinařiny. „Je pro nás velkou ctí, že má Prezidentský Pressklub u nás na Frekvenci 1, protože si jako mainstreamové rádio nemůžeme dovolit ho tam z pragmatických důvodů nemít. Já doufám, že bude pokračovat, protože je to prostě pan prezident republiky,“ říkal před necelými dvěma lety v rozhovoru pro HlídacíPes.org tehdejší šéf mediální skupiny Lagardère Active ČR Michel Fleischmann, v současnosti nastupující velvyslanec České republiky ve Francii.
Právě v době kolem roku 2015 začalo být zřejmé, že Miloš Zeman nemá zájem o konfrontační rozhovory a svou mediální strategii staví jinak. Využíval při ní pravidelné výjezdy do krajů, běžnou agendu zcela převzal mluvčí Jiří Ovčáček (svou předchůdkyni Hanu Burianovou vystřídal na přelomu let 2013 a 2014).
Ovčáček spustil v červnu 2016 dokonce vlastní televizi – přesněji internetové streamy, které měly zprostředkovat veřejná vystoupení prezidenta Zemana. Pojmenoval ji OVTV – tedy Ovčáčkova televize – a opět se při jejím spuštění vyhranil vůči České televizi. Podstatnou část obsahu totiž mluvčí pořizoval při Zemanových jízdách po regionech a s pokrytím veřejnoprávních zpravodajů prý nebyl spokojen.
Pohoda Jaromíra Soukupa
V březnu následujícího roku, tedy rok před koncem svého prvního mandátu, Zeman oznámil, že se hodlá o prezidentskou funkci ucházet i podruhé. Na jedné z mála svých tiskových konferencí řekl, že nepovede žádnou osobní prezidentskou kampaň. Zároveň se zavázal, že nebude chodit do televizních ani rozhlasových debat se svými protikandidáty.
V této strategii mu pomáhaly právě již zmíněné pořady, kde byl prakticky bez protivníků. Což mu také kritici připomínali – šlo o kampaň, kterou Zeman nevede. Vedle Blesku a Frekvence 1 už v té době šlo i o TV Barrandov, kde mu generální ředitel Jaromír Soukup přichystal pravidelný luxusní prostor. Pořad Týden s prezidentem odstartoval právě týden poté, co Zeman svou opětovnou kandidaturu oznámil.
Pokud se hovory s Lubošem Xaverem Veselým vyznačovaly poklidnou nekonfliktní atmosférou, Jaromír Soukup ji pozvedl na kvalitativně jinou úroveň. Poté, co pořad převzal od dvojice moderátorů Alexandra Mynářová – Petr Kolář, stal se z moderátora pouhý přitakávač prezidentovým promluvám. Často daleko za hranicí devótnosti.
Co bude dál? Je možné, že se prezidentovy pravidelné pořady od Soukupa odstěhují „o dům dál“. Nebo Hrad zjistil, že v rámci mediální strategie už podobný typ pořadu nepotřebuje a není nutné hlavu státu při jejím zdravotním stavu zbytečně zatěžovat.
Sám Soukup řekl, že ho ukončení spolupráce se Zemanem mrzí, prezident podle něj tři roky dostával na TV Barrandov „prostor k prezentaci svých názorů a myšlenek“:
„Jeho rozhodnutí ale plně respektuji a jako ředitel televize se podle něj zařídím. Něco končí. Něco nového zase začne…,“ dodal.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Rozhlas zrušil vánoční večírek. Nechce dráždit před hlasováním o poplatcích
Poradci ředitele ČT Součka: mediální profesor Jirák i starý známý z Brna
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Prezident „vtipkoval“ a RRTV za to vtipkování „seřvala“ Pokorného!
To je ten Zemanův humor ….. který tři miliony jeho natvrdlých voličů tak obdivují!
Výtečný článek poodhalující šedou zónu české a moravské společnosti (její hlavy), zónu, kde si rádi mnozí dětinsky nalhávají, že vše je v nejlepším pořádku a nebýt neúprosného času, tak ke spokojenosti žádný důvod není. V článku je „řeč“ o Hradním pánovi a jeho vlivovém okolí, také „poddaných“ a myslím, že názorně skýtá věrný obraz bídných a směšných časů posledních dekád české a moravské společnosti. Lidem v podhradí stačí bodrý, mnohdy burantsky se prezentující člověk, jimž se jeví jako jeden z nich, který primárně sám tzv. nekrade, tedy je prostý jako oni, za toho jsou ochotni „potit krev“. Hlouběji věci neřeší dle rčení, že každý jsme nějaký. Vůbec neřeší důležitou věc a to je pohled na tu naši hlavu zvenčí (zahraničí), na její hodnotu právě tímto smeřem pro českou a moravskou společnost a ta hodnota dle mého zvážení je 0, tedy nula, ne-li ještě hůře? To je tedy mizérie neradostná a jen to, že prý jsme se nikdy neměli tak dobře jako nyní nestačí na vyvážení deficitu nesprávné (nešťastné?) hlavy.
No a vo tom to přesně je. Můžete mít samozřejmě pravdu že pan prezident Zeman „Hlouběji věci neřeší ..“, ale že spoustu věcí popisuje bonmoty, někdy až vulgaritami. Jenomže, pan prezident ani naprostou většinu věcí řešit ze svých funkcí nemůže. Od toho tu máme vládu, resortní ministerstva, úřady, justici, atd..atd. Pokud vím, stát na řešení problémů zaměstnává kolem půl milionu lidí. Máte dojem že to za ně má všechno vyřešit sám pan prezident? Sice by se mohl někdo domnívat, že by na ně mohl působit svou autoritou, jenomže při reálném pohledu zpět zjistíme že to se nedařilo ani panu Havlovi.
Věc druhá, „.. pohled na tu naši hlavu zvenčí (zahraničí), na její hodnotu ..“ , Je to zvláštní, ale když už se i zde na HP často píše na nebezpečí mediálního vlivu, tak je logické že ten funguje na všechny strany. Tudiž, pokud budou naše hlavní média a elity prezidenta kritizovat a citovat z jeho projevů jen to nejhorší (s negativním vlastním vysvětlením), bude halt mediální obraz našeho prezidenta ve světě špatný. A naopak, dokud média a elity prezidenta chválily (za Havla), byl jeho obraz /i našeho státu/ v zahraničí výborný.. To je taky jedna z lekcí mediální logiky, kterou by i dnešní děti měly poznat ve školách.. (A řekl bych že to chápou poměrně dobře)…
Což se ale netýká jen Zemana, ono doufám že i Piráti si dokáží dneska spočítat, že po jejich udání do Brusele ty stovky milionů dotací nesebere EU Babišovi, ale našemu státu…
Ani jeden z kanálů TV Barrandov už několik let nesleduji, tudíž jsem ani jeden z pořadů Jaromíra Soukupa s Milošem Zemanem neviděl a vidět nemohl. A musím přiznat, že vůbec nemám pocit, že bych o něco přišel. Jen mě tak napadá, nemá být snad ukončení tohoto pořadu jakousi přípravou před zahájením volební kampaně nového prezidentského kandidáta Jaromíra Soukupa před příštími prezidentskými volbami a určitou formou podpory od Miloše Zemana svému následovníkovi? Miloš Zeman asi už tuší, že jeho značka už značně vybledla a že jakoukoliv formou spojení s Jaromírem Soukupem by mohl Jaromíru Soukupovi spíše uškodit.
Tady je bohužel škoda že nevidíme hlouběji do zákulisí, a média nám tahle fakta zcela neodhalí. On totiž Soukup má v posledních letech dost velké finanční problémy, a efektivní prezidentská kampaň je sakra drahá..Takže je otázka, zda do toho skutečně chce jít.
A že je možná i druhá varianta, že se na Soukupa „zaměřily “ různé státní úřady a kontrolní úřady (což se ale zde i zde dočíst), takže „odměnou“ za ukončení toho pořadu se Zemanem může být , že Soukupovi úřady tu jeho televizi zatím nezruší…
On totiž Soukup má v posledních letech dost velké finanční problémy, a efektivní prezidentská kampaň je sakra drahá. Konec citátu. On si snad Miloš Zeman financoval svoji prezidentskou kampaň sám? Při té první dal nejvíce peněz Lukoil, při druhé, kterou jak tvrdil, údajně nevedl, si ji financoval většinou za státní peníze. Ani Jaromír Soukup by jistě na své finanční zdroje odkázán nebyl a bohatě by se svým sponzorům odvděčil.
Tak ono z toho přehledu je vidět spíše, že média (a zejména veřejnoprávní) nemají jasno ohledně své úlohy ve společnosti. Sice se to pokoušejí dosti nejasně ohovoriť ve svých kodexech, ale v praxi jsou značné rezervy. I třeba v tom, že aby si udržela svou potřebnou nezávislost, by měla co nejméně podléhat kontrole nadřízených státních orgánů (tedy právě kromě udržení té nezávislosti).
Už ten první rozpor, zda mají být vůči čtenářům naprosto objektivní a poskytovat nezkreslená fakta, nebo hrát úlohu jakéhosi morálního, a politicky-korektního cenzora, který těmto požadavkům bude své vysílání podřizovat. Konkrétně, v případě pana Zemana, i když se v onom pořadu vyjádřil vulgárně, je to jeho „projev“ jako politika, a média by ho měla takto přesně v plné délce předat svým divákům..a to i do budoucna si nenechat od kontrolních subjektů pořady s prezidentem (či jinými politiky co používají vulgární výrazy) zakazovat. To je přece to první, co by měli občané vědět.. A jestli to vadí malým dětem, tak jim halt vysvětlit, že tyhle pořady jsou pro dospěláky, ať poslouchají Déčko, nebo rádio Junior.
Věc druhá, zda se má před volbami v médiím dát větší prostor stávajícím státním politikům (co kandidují) oproti těm co kandidují proti nim a třeba žádné funkce a politickou historii nemají).. Zdánlivě by to mělo být fifty-fifty, ovšem je nutné si uvědomit, že stávající politici nesou politickou zodpovědnost za řízení této země, nejen do dne voleb, ale dokonce až do dne předání své funkce nově zvoleným.. (což může být i o řadu týdnů později). A věc druhá – že i tuto jejich činnost a projevy -až do dne voleb voliči ve volbách zhodnotí, v tom dobrém i špatném. Oproti novým politikům, kteří mnohdy tuto politikou historii nemají, a voličům se představují jen svými politickými sliby , které možná ani nemají zájem splnit…
\ovšem, tohle jsou věci které se asi v žádném mediálním kodexu nedočteme…
Pán prezident, jak vidno pomalu vyklízí pole, obzvlášť „když něco nového zase začne… “
Snad, aby dal podobný mediální prostor Andreji Babišovi, nebo někomu jinému z jeho stáje se prezentovat a přitom kouzelně nedělat předvolební kampaň.
Přece se po volbách, hradní Zemanovi panoši neodporoučí?
Soukupovi šlo vždy jen o koncesionářské poplatky které záviděl ČT.PO rozchodu s prezidentem zkrachuje a koupí ho číňané.
Za Havla sice pořady s Moravcem nebyly, ale prezident do žádných talk show stejně nechodil. Takže ignorování televize ze strany prezidentů je u nás normální.