KOMENTÁŘ. Ve třech východoněmeckých zemích proběhly zemské volby a politický Berlín je s projevem voliče velmi nespokojen. Přestože hlavním tématem voleb byla migrace a s ní spojený nárůst kriminality, politici hlavních stran jako by neviděli mezi migrací a drastickým propadem svých volebních výsledků žádnou souvislost.

Volby v Durynsku, Sasku a Braniborsku se očekávaly s napětím, protože se za prvé předpokládalo, že se v nich odrazí nespokojenost s vládní koalicí v Berlíně a za druhé z obav, jak silná bude podpora populistických stran AfD (Alternativy pro Německo) a BSW (Aliance Sahry Wagenknechtové).

Výsledky voleb se dají pro strany vládní koalice v Berlíně označit jako katastrofální, v Durynsku měly všechny tři strany dohromady 10,4 procenta. SPD (Sociální demokracie) získala 6,1 procenta a jak Zelení tak FDP (Svobodní demokraté) se nedostali do parlamentu.

Text, jeho autorem je konzultant a analytik Petr Pietraš, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost. Titulek a mezititulky jsou redakční. 

V Sasku to bylo 12,4 procenta a SPD se 7,3 procenta a Zelení s těsnými 5,1 procenta budou v parlamentu zastoupeni. Výjimkou je Braniborsko, kde se Zelení a FDP také nedostali do parlamentu, ale Sociální demokracie získala 30,9 procenta těsně před AfD s 29,2 procenta.

Ministerský předseda zemské vlády Dietmar Woidke z SPD, který je v Braniborsku oblíbený, se rozhodl vzdát podpory z Berlína a absolvoval celou kampaň bez přispění neoblíbeného spolkového kancléře Olafa Scholze. Strategie jeho volební kampaně byla postavená na jeho osobě a voličům nabízela jen jednu možnost. Buď mu dají hlas, a tedy SPD, nebo Woidke končí.

Tímto „buď, anebo“ trikem získal hlasy i těch voličů, kteří sice měli jiné stranické preference, ale chtěli Woidkeho dál jako ministerského předsedu. AfD je se zhruba třicetiprocentní podporou ve všech třech zemských parlamentech jednoznačně vítězem a BSW, která z nuly a jen několika desítkami členů bude s dvoucifernými výsledky tím pověstným jazýčkem na vahách.

Z obav z vítězství AfD zorganizovala vládní koalice ještě těsně před volbami odsun 28 Afghánců, kteří seděli v německých vězeních za obzvlášť těžké zločiny, aby demonstrovala svou snahu řešit migrační krizi.

Stop migraci, ano míru

Přestože hlavním tématem voleb byla jednoznačně migrace a s ní spojený nárůst kriminality, zástupci berlínského politického establishmentu neviděli mezi migrací a drastickým propadem volebních výsledků žádnou souvislost.

Spolupředsedkyně strany Zelených Ricarda Langová popřela, že by téma migrace mělo vliv na špatný výsledek voleb a vedení sociální demokracie mluvilo o komunikačních problémech s voličem a skutečnost, že se vůbec dostala do všech tří zemských parlamentů považuje za úspěch.

Vítězem voleb byla jednoznačně AfD a zcela nové uskupení BSW, které v době voleb nemělo ani stranický program. Obě dvě strany jsou protestními hnutími v opozici k tradičním masovým stranám. Zatímco AfD je nacionálně pravicová strana, snaží se BSW oslovit voliče levicovou politikou s konzervativními elementy.

Společným oběma hnutím je požadavek zastavení migrace a zajištění míru (Friedenssicherung). Zajištěním míru je myšleno zastavení vojenské pomoci a ukončení války na Ukrajině vyjednáváním, přičemž Kyjev bude akceptovat podmínky Moskvy.

Ve všech třech zemích volilo zhruba 30 procent voličů AfD a výsledky BSW se pohybovaly mezi 11 a 16 procenty. Jinak formulováno se více než 40 procent voličů jasně vymezilo proti migraci a ukončení podpory Ukrajiny.

Reakce politického Berlína a hlavních médií byla předvídatelná, proto nepřekvapila. Voliči AfD byli označeni za nacisty a například v druhé německé veřejnoprávní televizi ZDF jedna komentátorka dokonce viděla paralely k vypuknutí druhé světové války, když 1. září Wehrmacht přepadl Polsko.

Všechny strany se vymezily proti spolupráci s AfD, a to i za cenu utváření programově si zcela odporujících koalic s jediným cílem, zabránit AfD dostat se k moci, čímž ale ignorují politickou vůli jedné třetiny voličů. Standardním je také nařčení z populismu, ačkoliv je dnes populismus v celém politickém spektru všudypřítomný.

Podle průzkumů se u dospívající generace začíná projevovat negativní dopad z neustálého zdůrazňování hrozících katastrof, které vyvolávají pocit nejistoty a strachu z budoucnosti.

Například z obav z vítězství AfD zorganizovala vládní koalice ještě těsně před volbami odsun 28 Afghánců, kteří seděli v německých vězeních za obzvlášť těžké zločiny, aby demonstrovala svou snahu řešit migrační krizi. A v hlavním městě se Zelení snaží profilovat s požadavkem zrušit dětem ve školách domácí úkoly. Přitom v Durynsku bylo jako druhé hlavní téma hned za migrací právě špatný stav vzdělávacího systému.

Nepřetržité vyvolávání strachu

Analýza volebních výsledků ale nabízí mnohem komplexnější obraz východoněmecké reality a z ní vyplývající rozhodnutí u volebních uren. Zcela neočekávaným je zjištění, že nejmladší generace voličů do 30 let volila AfD. V Durynsku ji volilo 35 procent z této věkové skupiny, v Sasku 29 procent a v Braniborsku 32 procent. Ve všech třech zemích s drtivým předstihem před dalšími stranami.

Podle průzkumů se u dospívající generace začíná projevovat negativní dopad z neustálého zdůrazňování hrozících katastrof, které vyvolávají pocit nejistoty a strachu z budoucnosti.

Nejmladší voliči jsou během svého života konfrontováni s řadou krizí. Finanční, realitní, covidová, migrační, energetická nebo krize na Ukrajině, a to vše zarámované permanentním klimatickým kolapsem.

Vedle nepřetržitého vyvolávání strachu proto považuje nejmladší generace stranu Zelených za extrémistickou a stranu zákazů. V západní části Německa si to myslí 25 procent a ve východní části 30 procent nejmladších voličů.

Program strany zelených tento dojem potvrzuje. V zásadě požaduje ochranu životního prostředí, ale nebere ohled na lidské potřeby. Ochrana přírody před člověkem má přednost před tématy kriminality migrantů nebo nedostupnosti bydlení.

Přes nechráněné hranice přišlo jen v roce 2023 vice než 300 tisíc migrantů. Více než deset tisíc útoků nožem a 400 mrtvých nebo skupinová znásilnění zcela prokazatelně souvisí s migrací. Ideologická zaslepenost Zelených ale nechce mentální stres, ve kterém se německá společnost nachází, akceptovat a koncentruje se na prosazení zákazu jaderných elektráren nebo spalovacích motorů.

Dalším faktorem, který má vliv na volební výsledek, je odlišná demografická struktura východní části Německa. Po sjednocení se přestěhovalo několik milionů východních Němců do západní části. Tato vnitřní migrace způsobila, že ti schopnější, mladší, a především ženy odešli.

Ti méně aktivnější a starší zůstali a obzvláště ve venkovských oblastech je patrná převaha mužského obyvatelstva. Durynsko mělo v roce 1990 okolo 2,6 milionu obyvatel, v roce 2024 již jen 2,1 milionu a průměrný věk stoupl na 47,6 let.

Ve východním Německu chybí také velké městské aglomerace, které jsou svým urbánním charakterem a univerzitním prostředím důležité pro utváření nových, často postmateriálních idejí, které jsou vlastní voličské základně Zelených. Ve východním Německu je volič v průměru starší než v západní části a je méně ovlivňován ideami mladších generací z velkoměstského prostředí.

Odliv nejmladších generací vede u starší části populace k mentálnímu zabarikádování, opírajícímu se o životní zkušenost v komunistickém režimu, který již ale neexistuje, a tato mentální barikáda není narušována impulsy z generace mladších lidí, tak jak je tomu v západním Německu. Nejmladší generace proto ve východním Německu chybí i jako spojující článek v celoněmeckém kontextu.

Nezpracované trauma sjednocení je dalším důvodem ovlivňujícím volební chování východních Němců. Západ má monopol výkladu a určuje, co je správné nebo špatné. Elity jsou kompletně importované ze západní části. V politických stranách, u velkých firem, univerzit, v mediích nebo v justičním systému je vedení obsazeno personálem ze západního Německa.

Východní Němci vidí migranty jako lidi, kteří právní stát a jeho normy odmítají, ale jeho výhody rádi přijímají. Oni sami se museli přizpůsobit a překonat mnoho překážek, aby se do systému integrovali, a to očekávají i od nově příchozích.

Raději volit extremisty

Ekonomicky bylo sjednocení pro východní Němce velice tvrdým přistáním. Jejich země byla deindustrializována a ztráta pracovních míst se později interpretovala jako přínos ke snížení CO₂ emisí. Jejich vzdělání a kvalifikace nový společný stát neuznával. Přišli o své úspory a čekalo je přeškolení nebo sociální dávky. Mnozí z nich měli pocit ponížení a že jsou občané druhé kategorie.

Když v roce 2015 přišlo do Německa přes milion migrantů, byli svědkem západoněmecké solidarity, které se jim nikdy nedostalo. Současně vidí východní Němci migranty jako lidi, kteří právní stát a jeho normy odmítají, ale jeho výhody rádi přijímají. Oni sami se museli přizpůsobit a překonat mnoho překážek, aby se do systému integrovali, a to očekávají i od nově příchozích.

Na východě Německa má mnoho lidí pocit, že nemohou demokracii ovlivnit volbami ve svůj prospěch, a proto ztrácejí zábrany volit extrémní strany.

Při celkově se zhoršující ekonomické kondici Německa pak hrají emoce stále větší roli v politickém životě a na vzestupu jsou strany, které jsou schopné tyto emoce oslovit a nabídnout jednoduchá a srozumitelná řešení.

Ale možná jen východní Německo předběhlo v politickém vývoji západní část, kde ještě pořád dominují tradiční masové strany. Klasické masové strany přitom stojí před neřešitelným problémem. Na jedné straně podporují fragmentaci společnosti vytvářením dalších a dalších skupin, které jsou údajně diskriminovány a potřebují ochranu a na straně druhé chtějí širokou voličskou podporu.

Atomizovaná společnost ale těžko může vytvářet stabilní vládní většiny, to si navzájem odporuje. Evropský trend je jiný. Ve Francii, Nizozemsku, Itálii nebo Skandinávii je zřejmá tendence k rostoucí dynamice nabídky politických stran a proměnlivé flexibilitě voliče při jeho rozhodnutí, které straně dá hlas.

Autor, Petr Pietraš, je konzultant a analytik. Vystudoval historii, sociologii a dějiny umění na Univerzitě Parise Lodrona v Salcburku. Žije v bavorském Mnichově a specializuje se na německá témata.