Ilustrační foto: Profimedia

O hraběcích radách. Jak si můžou domácnosti pomoci v době extrémní drahoty

Napsal/a -pes- 6. srpna 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

S každou novou zprávou o sílících dopadech růstu cen energií do rodinných rozpočtů během roků 2022–2023 se opakovala otázka: Jak to mají domácnosti řešit? V podstatě jakákoliv odpověď, kterou v médiích nabídl libovolný politik nebo „ekonomický expert“, pak byla většinou vnímána jako hraběcí rada – jako arogantní a povýšené doporučení, které zní hezky, ale běžnému člověku se jeví neproveditelné.

Naopak populární byl jiný směr úvah: že by domácnostem s energodrahotou měla pomoci vláda. Úplné odstínění domácností od dopadů růstu cen energií by ovšem vedlo k navýšení veřejných výdajů o několik stovek miliard korun.


Text je ukázkou z knihy:

Finanční jednohubky
Odpovědi na dalších 50 důležitých otázek ekonomie a financí

Publikujeme jej se souhlasem autora i nakladatelství Grada.

Autor: Michal Skořepa

Knihu lze zakoupit v síti knihkupectví, případně prostřednictvím webových stránek nakladatelství Grada.


Pomoc vlády v tomto rozsahu byla prakticky vyloučená. I při maximální realistické ochotě vlády ztlumit šok do rodinných rozpočtů cestou dalších a dalších deficitů veřejných financí tedy bylo jasné, že české domácnosti budou muset de facto zchudnout. Že většina z nich bude nucena svůj životní styl aspoň na čas zřetelně změnit – směrem k větší skromnosti, pochopitelně.

Přemýšlet, kde se dá ušetřit

Chtě nechtě se tak vracíme zpátky k oné úvodní otázce: Jak tyto a podobné situace řešit? (Prudké zdražení energií po vpádu Ruska na Ukrajinu bohužel jistě nebylo v dějinách lidstva posledním nepříznivým šokem do rodinných rozpočtů. Někteří z nás se navíc občas dostávají do rozpočtových potíží jaksi samovolně, aniž by nějaký gaunerský stát přepadal své sousedy nebo nastávaly jiné vnější šoky.)

Je jasné, že plošné rozdávání konkrétních, jednoznačných návrhů na snížení výdajů nebo na zvýšení příjmů je k ničemu. Každá domácnost má jiné možnosti a jiné představy o tom, co je pro ni ještě přijatelné, a co už nikoliv.

Někteří můžou třeba přestat kouřit – samozřejmě pokud vůbec kouří. Pro jiné kuřáky je ale taková změna natolik nemyslitelná, že se radši začnou sprchovat studenou vodou. (Je to vlastně podobné jako u plošných rad, jak naložit s ušetřenou tisícovkou: i zde platí, že vhodný postup velmi záleží na osobní situaci.)

Dvě všeobecně platné a možná ne úplně hraběcí rady pro takové velmi nepříznivé situace se ale snad přece jen dají najít.

První rada zní: projděme skutečně celý svůj životní styl. Zamysleme se nad všemi oblastmi svého života a neberme žádný typ výdaje nebo životní aktivity jako neměnnou samozřejmost.

Mnozí z nás mohou v potížích se svým nebo rodinným rozpočtem snížit výdaje například tím (vynecháme-li už zmíněný konec kouření a sprchování studenou vodou), že nepojedou na letní a/nebo zimní dovolenou, přestanou chodit do hospody a/nebo na sport, zruší teplé večeře, přejdou na levnější mobilní tarif, sníží dětem kapesné, nahradí auto veřejnou dopravou, obejdou se bez obměny několik let staré televize, v zimě budou doma méně topit a chodit ve svetru, začnou kupovat levnější druh chleba a masa nebo přejdou na levnější krmivo pro svého domácího miláčka.

Berme čerpání dávek nikoliv jako žebrotu nebo ostudu, nýbrž jako jakékoliv jiné pojistné plnění.

Tento seznam není myšlen jako mravokárné kázání, kolika neřestem dáváme průchod (navíc mnozí z nás leckteré uvedené a podobné útraty ani nikdy neměli). Každý si utrácejme za cokoliv, na co máme. Zde se ale zaobíráme případem, kdy na významnou část toho, co jsme si kupovali dosud, najednou nemáme, nebo brzy mít nebudeme

Volba konkrétních úsporných opatření je na každém z nás. Nějaké hodně nepříjemné škrty ale prostě v takové situaci udělat musíme. Nebolet to nemůže. Do jaké míry vyhodnotíme výslednou zhoršenou úroveň našeho živobytí jako „zoufalou“, je už jen na naší psychické pružnosti a odolnosti.

Sociální dávky nejsou ostuda

Druhá rada zní: Prozkoumejme sociálmí dávky. Nesmíme zapomínat ani na možnosti řešení na straně příjmů. Někteří z nás možná mají časovou a fyzickou kapacitu na dodatečnou brigádnickou práci nebo do ní mohou dotlačit své dospívající děti.

Aspoň přechodným – i když jistě opět bolestným – příjmovým řešením je prodat, dejme tomu, opečovávanou veteránskou motorku nebo míšeňskou vázu po babičce. Pro toho, kdo si vybudoval finanční rezervu, může být období zvýšené inflace tím správným okamžikem, kdy z rezervy aspoň část využít.

Pro ty z nás, kteří jsou na tom už dnes tak špatně, že nejsou schopni jakýmkoliv přijatelným způsobem dále snížit výdaje, ani zvýšit tradiční příjmy, je na straně příjmů jedno řešení netradiční: takoví lidé mají velmi pravděpodobně nárok na čerpání některé sociální dávky.

Mezi lidmi, kteří dosud žádnou sociální dávku nečerpali, je ale spousta takových, kteří si sebe v pozici žadatele o jakoukoliv sociální dávku vůbec nedokážou představit: „Já, který jsem se celý život živil vlastníma rukama nebo hlavou, přece nepůjdu s čepicí v ruce na pracák!”

Tenhle pohled je asi pochopitelný, ale nesprávný. Dávky v hmotné nouzi jsou vlastně jakýmsi celospolečenským pojištěním každého z nás proti pádu do hmotné nouze. A odtud plyne druhá snad ne zcela hraběcí rada: berme čerpání dávek nikoliv jako žebrotu nebo ostudu, nýbrž jako jakékoliv jiné pojistné plnění.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)