Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Novoroční předávání státních vyznamenání na Slovensku. Zleva polský prezident Duda, slovenská prezidentka Čaputová a rakouský prezident Van der Bellen. Foto: Zuzana Čaputová
,

Novoroční projevy ve střední Evropě. Zeman uráží až do konce, jinde prezidenti chválí a povzbuzují

Po deseti letech s Milošem Zemanem na Hradě se už těžko vzpomíná, jak vlastně vypadá dobrý, vyvážený a inspirativní novoroční projev. K relativně smířlivému hodnocení prezidentova vystoupení zpravidla stačí, že řeč nebyla plná urážek a negativních emocí. Jak moc laťka novoročních prezidentských projevů v Česku klesla, ukazuje srovnání s tím, co na Nový rok letos řekli svým občanům prezidenti sousedních zemí.

Zatímco Miloš Zeman ve svém posledním vánočním projevu mluvil hlavně sám o sobě a chronologicky vypočítával některé události v tuzemsku za posledních třicet let, prezidenti Rakouska, Německa i Slovenska se snažili povzbudit spoluobčany čelící stejným problémům jako česká veřejnost – inflaci, strachu z války a rostoucím cenám energií.

Díky samoživitelkám a novinářům

„Vím, že pro řadu z vás je to naivní. A spousta lidí už nemůže ani slyšet, když snad posté říkám ‚Nějak to zvládneme‘. Ale stejně nám všem musím a chci připomenout: Důležitý předpoklad toho, že se něco povede, je, že to člověk vůbec připustí. Že připustí naději a že si v hlavě připustí možnost úspěchu,“ řekl v novoročním projevu rakouský prezident Alexander Van der Bellen.

Ten mimochodem ve svých projevech opakovaně používá oslovení „Milí Rakušané, Rakušanky a vy všichni, co v Rakousku žijete“. I to je důležitý detail, protože se tím obrací nejen na lidi s občanstvím, ale třeba i na uprchlíky, ať už z Balkánu, Blízkého východu nebo aktuálně z Ukrajiny, kteří v Rakousku – podobně jako v Česku – hledají útočiště.

Van der Bellen také výslovně vyzdvihl některé společenské skupiny a profese, které podle něj dohromady tvoří úspěšnou společnost. Jmenovitě zmínil třeba matky samoživitelky, sociální pracovníky a zdravotníky, učitele, školáky a v neposlední řadě také novináře. Ty novináře, které Miloš Zeman urážel kromě celé svojí politické kariéry třeba i přímo během svého inauguračního projevu v roce 2018.

Rakouský prezident také vyzval ke „generální opravě politiky“. Narážel tím na řadu skandálů, kterými si za poslední roky Rakousko prošlo, zejména pád první vlády kancléře Sebastiana Kurze kvůli takzvané korupční aféře Ibiza a poté odchod samotného kancléře z politiky kvůli podezřením, že Kurzovi lidovci za veřejné peníze zveřejňovali průzkumy veřejného mínění upravené v Kurzův prospěch. „Rakušané na to čekají. A já také,“ obrátil se k politikům v projevu prezident Van der Bellen.

Fouká protivítr, ale ustojíme to

Podobně jako Miloš Zeman pronesl svou řeč už během vánočních svátků i německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Svůj projev, kde vyzýval k solidaritě, protknul příběhem ukrajinských uprchlíků žijících momentálně v Sasku, které krátce předtím navštívil.

„Padesát dětí, které i s matkami uprchly z Ukrajiny, vystrašených tak, že je roztřese i rána náhodně zabouchnutých dveří,“ popisoval Steinmeier: „Neříkám vám to jen proto, že jsem vděčný za sounáležitost a lásku, kterou tyto děti (v Německu) zažily. Ale i proto, že chci dnes poděkovat všem, kteří se letos obětovali pro druhé,“ pokračoval v podobném duchu jako jeho rakouský protějšek.

„Milí spoluobčané, cítíte následky téhle války, především ty ekonomické. Ale tuhle zátěž nesete, protože vám není osud Ukrajinců a jejich boj za svobodu lhostejný. Protože jste solidární a lidští,“ apeloval Steinmeier na Němce a dodal: „Ano, jsou to těžké časy a fouká protivítr. A přece jsou právě Vánoce správný moment, kdy hledat optimismus. Ukrajina se odvážně brání, Evropa drží pospolu a naše země se s každou novou výzvou překonává. Nezpanikařili jsme, nenecháme se rozeštvat.“

Na závěr poděkoval zdravotníkům, pečovatelům, policistům, hasičům a všem, kteří musí přes svátky pracovat. Na svůj projev mimochodem potřeboval přesně sedm minut a padesát vteřin. Rakouský prezident Van der Bellen byl ještě o víc než minutu úspornější. Pro srovnání – Miloš Zeman si ve svém vánočním poselství dopřál téměř 17 minut. Slovo naděje či povzbuzení v něm sice nebylo ani jedno, zato nechyběla obligátní urážka na závěr, když vzpomínal na „zakomplexované nuly mezi politickými komentátory, neúspěšnými politiky i jinde“, na něž prý „zapomene první den svého starobního důchodu“.

Slovenské studny nenávisti

Něco přes šest minut věnoval svému novoročnímu projevu polský prezident Andrzej Duda. Také on chválil občany za solidaritu s ukrajinskými uprchlíky, znovu pojmenoval viníka války na Ukrajině („Imperiální politika Putinova Ruska“) a připravoval Poláky na další těžký rok: „Následky této barbarské agrese zasáhly i Polsko. Energetická krize, nárůst cen, zpomalení ekonomiky, nejistota, co přinese budoucnost (…). Následky této války bohužel v příštím roce jen tak nezmizí. Přesto se s nimi musíme vypořádat.“

A téměř stejnými slovy jako německý prezident ocenil solidaritu Poláků s prchajícími Ukrajinci: „Nenechali jsme se rozdělit, nenechali jsme se unést ruskou propagandou a dezinformacemi,“ řekl Duda.

Středoevropské srovnání by nebylo kompletní bez krátkého pohledu na Slovensko. V novoročním projevu prezidentky Zuzany Čaputové se odrážela i vleklá politická krize v zemi, která před Vánocemi vygradovala vyslovením nedůvěry vládě. Sama Čaputová by přivítala předčasné volby. V projevu také bilancovala 30. výročí slovenské samostatnosti.

„Je však zřejmé, že naše společnost se nachází v náladě poznamenané vnitřními konflikty, nedůvěrou, skepsí a přetrvávajícím rozdělením do názorových skupin, které jen těžko hledají společnou řeč,“ řekla Čaputová a podobně jako rakouský prezident dodala: „Pro mnohé je změna spojená s obavami o další vývoj společnosti. Ale přijde jen to, čemu sami umožníme přijít.“

V řeči Čaputové se odrazila také tragédie, kdy po střelbě v bratislavském LGBT baru zůstali loni na podzim dva mrtví.

„Zřejmě se shodneme na tom, že by (Slovensko) mělo být bezpečným domovem pro své občany. Že by mělo být státem, kde spravedlnost platí pro všechny stejně. Kde se lidé na stát mohou spolehnout (…). Jak to ale udělat v zemi, kde poměrně velká část lidí věří lžím a propagandě? Kde tak mnoho lidí pije z otrávených studní nenávisti?“

Čaputová také podobně jako další prezidenti v regionu poděkovala neziskovým organizacím a občanským iniciativám třeba za práci v romských osadách nebo v oblasti péče o seniory.

Ve vánočním projevu Miloše Zemana nic podobného nezaznělo. Podobné akcenty jako prezidenti Německa, Rakouska, Slovenska či Polska ale použili premiér Petr Fiala a především šéf Senátu Miloš Vystrčil, kteří svými vlastními novoročními projevy ten Zemanův tak trochu „kompenzují“.

„Jsou to právě dobrovolníci a četné neziskové, církevní a další organizace, které umí pomoci v krizi tam, kam stát, ani kraj ani obce nikdy skrze své formuláře nedosáhnou a nedohlédnou,“ řekl Vystrčil. „Hluboce se opakovaně skláním nad solidaritou, velkorysostí a spontánní pomocí, kterou celá řada z vás poskytla Ukrajině a Ukrajincům,“ dodal k tématu války, podobně jako premiér: „Tato solidarita má obrovskou hodnotu i pro nás samé, je něčím, co ukazuje kvalitu a sílu naší společnosti,“ vyzdvihl Petr Fiala.

I k Čechům tedy nakonec doputovala podobná slova povzbuzení a podpory jako v okolních zemích. Jen trochu komplikovanější cestou, ve třech novoročních projevech namísto jednoho a bez jakékoli zásluhy prezidenta.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře