Reklama
Ministerstvo obrany,

Nemocnice, v níž nikdo nechce skončit. České Centrum biologické ochrany zkouší i léky na ebolu

Napsal/a Robert Břešťan 13. srpna 2018

Každý český voják ze zahraničních misí v Afghánistánu, Iráku či Mali musí touto nenápadnou vesnicí v Orlických horách aspoň na chvíli projít. V obci Těchonín u Jablonného nad Orlicí je totiž speciální nemocnice české armády. Občas se o ní píše, jako o „tajné“. Tajná není, ale dostat se dovnitř jako „případ“ není nic, o co by kdokoli stál. 

Právě zde, v Centru biologické ochrany, by se v případě nutnosti izolovali lidé nakažení nebezpečnými smrtelnými chorobami jako je ebola nebo SARS.

„Několik osob bylo kvůli ebole v minulosti hospitalizováno v nemocnici na Bulovce, která slouží jako primární záchytné zařízení. My bychom byli zaktivováni až v momentě, kdy by byla potvrzená diagnóza a bylo by nad možnosti a kapacity nemocnice na Bulovce se o tyto pacienty postarat,“ vysvětluje ředitel Centra Michal Kroča.


HlídacíPes.org chystá další exkluzivní publikaci, po Babišovi a Zemanovi je na řadě

TOMIO OKAMURA – nekorunovaný král českých populistů. Podpořte nás!


Jak říká, s rozvojem turistiky do exotických zemí nejde o to jestli, ale kdy se některá ze vzácných a nebezpečných chorob dostane i do Česka.

I když si Češi ze zahraničí „dovezli“ například i malárii, poprvé letos v srpnu i žlutou zimnici, či podezření na ebolu, situace dosud nebyla tak vážná, aby museli skončit v izolaci v Těchoníně.

Prohlédněte si fotogalerii z Těchonína:

Epidemie eboly kupříkladu aktuálně vypukla v Kongu, chorobě zde podlehly již desítky lidí. Opakovaně epidemie eboly přicházejí i v Mali, kam na mise vyjíždějí i čeští vojáci.

Právě vojáci z misí v Afghánistánu, Iráku a Mali Těchonínem rutinně procházejí, ročně je to až 1500 lidí.

„Vyšetřujeme je komplexně, nejen kvůli možnému zavlečení infekcí, ale posuzuje se i psychický stav. I to je třeba podchytit předtím, než se vojáci vrátí zpět k rodinám a útvarům. Pokud není zachycený žádný problém, odjíždějí nejpozději třetí den. Teď v srpnu se vracejí hned tři různé skupiny vojáků,“ říká Kroča.

S podezřením na ebolu

Téměř tři týdny si v Těchoníně v karanténě preventivně pobyl kupříkladu český vojenský pozorovatel, který rok působil na hranicích Ugandy a Konga, kde v té době také řádila epidemie eboly.

Právě na ebolu se také zaměřuje výzkum, na kterém Centrum biologické ochrany spolupracuje například s pražským Ústavem organické chemie a biochemie. Právě ten vyvinul látku, která by v léčbě eboly mohla být účinná.

„Vývoj nového léku a registrace je tak na 15 let, teď je to ve fázi laboratorního testování, pak je fáze preklinická, kde se to testuje na zvířatech a to můžeme dělat u nás. Problém bude u testování na člověku, je to komplikované a experimentálně někoho infikovat ebolou samozřejmě nikdo nebude,“ podotýká Michal Kroča.

V Těchoníně má v následujících letech i kvůli vyššímu důrazu na výzkum vzniknout zcela nová laboratorní budova. Začít stavět by se měla za dva roky, zatím se počítá s náklady zhruba 150 milionů korun.

I když speciální nemocnice v Těchoníně byla zkolaudovaná teprve v roce 2009, už po dvou letech armáda zvažovala, že Centrum biologické ochrany v rámci úspor opět zruší.

„Poté, co začaly výdaje na obranu stoupat, se s ním v plánech znovu pevně počítá, přičemž se dostal i na jednání vlády, která v srpnu 2015 označila zachování Centra biologické ochrany za veřejný zájem. Navíc se resortu obrany podařilo už v roce 2014 ukončením outsourcingu některých služeb náklady na roční provoz z dřívějších cca 110 milionů korun snížit na polovinu,“ konstatuje za Ministerstvo obrany mluvčí Jana Zechmeisterová.


Rozhovor s ředitelem Centra biologické obrany v Těchoníně Michalem Kročou přinese HlídacíPes.org ve středu.

1 komentář

  1. ČERT napsal:

    Já bych jenom zapochyboval, zda malárii (bahenní zimnici, na rozdíl od té žluté zimnice) lze u nás považovat za až tak exotické, cizokrajné onemocnění. Narážím totiž na to, že je známo, že ještě na počátku 20.století se malárie vyskytovala v některých průměrně teplejších regionech i u nás (na jižní Moravě, tuším Podyjí apod.).
    Tak jistě, v současnosti je uváděno, že už se přirozeně nevyskytuje nejen u nás, ale vůbec v celé Evropě (přitom třeba v jižní Evropě to jistá „metla“ byla také ještě v první polovině 20.století, proč např. nechal Mussolini vysoušet tzv. Poatinské bažiny ne tak daleko na jih od Říma?). Je pravda, že dnes je spojována snad téměř výlučně už jen se zeměmi tropického pásu…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies