Spor lékařky Marie Opatrné s Arcibiskupstvím pražským o neplatnost výpovědi z pracovního poměru nemocniční kaplanky trvá už 15 let. Případem se v úterý 20. května znovu zabýval Městský soud v Praze, kam se arcibiskupství odvolalo poté, co prohrálo soud o neplatnost v pořadí čtvrté a páté výpovědi z roku 2019. Arcibiskupství znovu prohrálo, ani tentokrát pravděpodobně spor nekončí.

Do pražské Všeobecné fakultní nemocnice nastoupila MUDr. Marie Opatrná jako pastorační pracovnice už v roce 1998, krátce poté, co již jako vystudovaná lékařka-onkoložka odpromovala na teologické fakultě.

Od té doby pomáhá v komunikaci i v duchovních otázkách onkologicky nemocným a jejich blízkým. Od nemocnice tehdy získala desetinový úvazek, současně jí Arcibiskupství pražské dalo pověření k pastorační činnosti a později, v roce 2002, ji zaměstnalo na pracovní smlouvu s částečným úvazkem.

V nemocnici jako lékařka působí Marie Opatrná i nadále. I když od arcibiskupství dostala v roce 2009 výpověď (následně jich přišlo celkem pět) – podle Opatrné ze zcela zástupných důvodů – věnuje se vedle lékařské profese stále i práci kaplanky. Jejím argumentům, že výpověď byla a je neplatná, daly soudy za pravdu naposledy včera – jak upozornil web Kverulant.org, který její spor s Arcibiskupstvím dlouhodobě sleduje.

Příběh pěti výpovědí

Na počátku bylo přesvědčení arcibiskupství, že Opatrná údajně porušovala pracovní kázeň tím, že se nedostavovala do sídla zaměstnavatele, jak jí prý bylo nařízeno. Opatrná však tvrdila, že jejím místem výkonu práce byla podle pracovní smlouvy nemocnice, nikoli budova arcibiskupství.

Podle Marie Opatrné byl někdejší důvod výpovědi osobní. „Tehdejší biskupský vikář pro pastoraci měl jinou vizi, jak péči poskytovat, byl zastáncem takzvaných spirituálních asistentů. To by ale otvíralo dveře do nemocnic různým alternativním metodám léčby a ohrožovalo tak nemocné, což jsem jako vystudovaný onkolog nechtěla připustit,“ říká Opatrná, která se neoficiální domácí pastoraci podle svých slov věnovala už před rokem 1989.  

První výpověď „pro hrubé porušení pracovní kázně“ Obvodní soud pro Prahu 1 v březnu 2011 zrušil s tím, že výpověď z pracovního poměru je neplatná. Druhá výpověď přišla koncem srpna 2011. I tu ale soud zrušil jako neplatnou, protože nebyla řádně doručena.

Následovala výpověď třetí, v srpnu 2012, taktéž pro nadbytečnost. Protože ale arcibiskupství zároveň na stejnou pozici přijalo jinou pastorační asistentku, ani tentokrát soud výpověď neuznal s tím, že nadbytečnost nebyla prokázána.

Po třetím prohraném sporu se arcibiskupství poprvé odvolalo – s argumentem, že Marie Opatrná je coby nemocniční kaplanka církevní duchovní, vztahuje se na ni kanonické právo, a proto by tento spor neměl vůbec řešit civilní soud.

Městský soud tomu dal v září 2014 za pravdu, stejně tak i o dva roky později Nejvyšší soud.

Marie Opatrná ale namítala, že podle učení katolické církve může do duchovenského stavu vstoupit pouze pokřtěný muž přijetím jáhenského svěcení: „Katolička se nemůže stát duchovním, a proto ani nemůže být ve služebním poměru. A proto ani žena nemá šanci obrátit se na církevní soud v pracovních záležitostech.“

Proto se také obrátila na Ústavní soud, který v říjnu 2016 rozhodl, že „(…) bylo porušeno právo stěžovatelky na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod“ a že – volně interpretováno – duchovním se člověk nemůže stát z vnějších okolností, nýbrž jen při splnění podmínek a vyjádřením vlastní vůle.

Vše se tedy vrátilo k městskému soudu, který 18. července 2018 potvrdil, že i tato třetí výpověď je neplatná.

Krátce po verdiktu městského soudu, 14. listopadu 2018, přijalo Arcibiskupství pražské novou směrnici o činnosti nemocničních kaplanů ve své arcidiecézi, kde explicitně píše, že nemocniční kaplan je duchovní a může to být muž i žena.

Následně podalo dovolání k Nejvyššímu soudu; opět s argumentem, že „v římsko-katolické církvi je za duchovního považován i nemocniční kaplan, respektive pastorační asistentka“ a že tedy i Opatrná je duchovní a její případ by neměly řešit civilní soudy. Nejvyšší soud ale dovolání v listopadu 2019 zamítl.

Mezitím Marie Opatrná v březnu 2019 dostala další výpověď a hned v červnu další. Obě pro porušení pracovní kázně.

Mimořádný opravný prostředek

„Nedělá mi žádnou radost soudit se s vlastní církví, kterou mám ráda,“ řekla Marie Opatrná webu HlídacíPes.org už před pěti lety, když její tehdy jedenáctým rokem trvající soudní anabázi popisoval.

„Jde mi o smír, ale z dosavadního vývoje se mě zmocňuje tísnivý pocit, že zástupcům Arcibiskupství pražského jde spíše o smetení nepříjemné záležitosti ze stolu, než o usmíření s živým člověkem,“ dodala tehdy Opatrná. Před pěti lety i Arcibiskupství tvrdilo, že mu jde v případu o smír a že „má zájem spor vyřešit“.

Ani nařízená mediace k dohodě nevedla. „Chtěla jsem se svým právníkem soudní smír opakovaně – ještě před soudně nařízenou mediací, ale k žádnému výsledku to nikdy nevedlo. Ze strany arcibiskupství byly vždy kladeny podmínky, které byly pro mne morálně či právně nepřijatelné,“ říká Opatrná.

Jejím cílem prý není návrat na původní pozici, ale možnost dále vykonávat pastorační činnost a dosáhnout plné rehabilitace svého profesního jména.

Předmětem nynějšího soudního státní bylo opět především určení místa výkonu práce. „Předsedkyně senátu JUDr. Jana Knotková dala za pravdu doktorce Opatrné a odvolání Arcibiskupství zamítla, současně paní Opatrné přiznala náklad řízení. V odůvodnění soudkyně uvedla, že smyslem práce doktorky není poslouchat pokyny nadřízených v budově Arcibiskupství, ale pastorace v nemocnici,“ shrnul závěry středečního soudu Kverulant.org.

Podle něj vyjádřil právní zástupce Arcibiskupství Ronald Němec mimo soudní síň ochotu svého klienta uzavřít s Marií Opatrnou generální dohodu o smíru. Zároveň však uvedl, že předpokládá, že Arcibiskupství proti rozhodnutí Městského soudu podá mimořádný opravný prostředek, tedy dovolání.