Nadstranický superúředník Postránecký potěšil politiky a stranické delegáty

Linie mezi úřednickou a politickou funkcí nebude kvůli zákonu o státní službě tak přísná, jak se sami politici obávali. „Superúředník“ Josef Postránecký jim nabídl pomocnou ruku – hned ve svém prvním oficiálním stanovisku.

Ve výkladu k spornému paragrafu služebního zákona výrazně zúžil výklad toho, co se má považovat za politickou funkci a co už ne.

Jeho stanovisko na webu Ministerstva vnitra není opatřené datem zveřejnění, objevilo se však až poté, co si sociální demokraté na konci února objednali vlastní právní analýzu k výkladu služebního zákona a pořádně se vylekali.

Volba vlivných straníků

Zákon o státní službě totiž zakazuje státním zaměstnancům mít zároveň vedoucí úřednický post i funkci v politické straně a právní komise ČSSD došla k závěru, že funkcí se nemyslí jen členství v okresních, krajských či ústředních výborech nebo místa ve vedení obecních či krajských organizací, ale – a to je hlavní –  i řadoví delegáti politických sjezdů či regionálních konferencí.

„Ohledně tohoto výkladu nepanuje stoprocentní shoda, nicméně hovoří pro něj základní princip služebního zákona, kterým byl deklarován zájem na odpolitizování státní správy. Navíc je obtížně představitelné, že např. místopředseda místní organizace by představeným být nemohl a delegát sjezdu ano,“ citoval server Aktuálně.cz  z právního rozboru ČSSD.

Takové omezení by byl v životě politické strany problém – funkce delegátů jsou na sjezdech a kongresech zásadní, skrze ně se buduje vliv a obchoduje se s nabídkami a ústupky při volbách předsedy strany a místopředsedů. Delegátské pozice by se ale uzavřely vlivným straníkům z vedení důležitých úřadů a ministerstev.

Stanovisko Josefa Postráneckého proto politiky muselo uklidnit i potěšit. Podle něj „jednorázová funkce“ delegáta politické strany či hnutí politickou funkcí není.

Jednorázová funkce nevadí

„Jako výkon funkce nelze hodnotit pouhé faktické pasivní členství spočívající pouze v plnění základních povinností člena podle stanov příslušné politické strany nebo politického hnutí, nebo výkon jednorázové „funkce“, která není spojena s členstvím v orgánu strany podle stanov nebo nemá trvalý charakter ani „funkční období“,“ zní klíčová – a na webu ministerstva i tučným písmem zvýrazněná – pasáž stanoviska.

„Je zajímavé, že vůbec první stanovisko, jež Postránecký vydal, je takto alibistické a účelové. Kromě toho i vnitřně rozporné, kdy se rozlišuje mezi takzvaným  delegátem stálým a delegátem ad hoc. Jenže i onen ad hoc delegát bývá často volena k účasti na sjezdu či konferenci opakovaně a fakticky se stává stálým delegátem,“ podotýká Andrea Kohoutková, právnička protikorupčního hnutí Oživení, jež na nedostatky služebního zákona dlouhodobě upozorňuje.

Za širší výklad služebního zákona vztažený i na delegáty se přimlouvá i specialista na správní právo Pavel Mates. „Je-li celkovým smyslem tohoto omezení eliminovat vliv politiky na činnost státní správy, bylo by jistě v rozporu s ním, kdyby bylo připuštěno, aby se představený účastnil v jakékoli podobě na tvorbě politické vůle určité politické strany, což je smyslem sjezdů nebo činností organizací těchto stran,“ citovalo jej Aktuálně.cz.

Do režimu služebního zákona přejdou stávající státní úředníci až na začátku července. Aktuálního sjezdu ČSSD se proto spor o delegáty ještě netýkal.

 Co se píše v paragrafu 80 služebního zákona

 „Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.“

• Představeným se rozumí státní zaměstnanec, který vede podřízené. Jde o odborné náměstky, ředitele sekcí, vedoucí odborů i oddělení. Opatření se týká ministerstev, Úřadu vlády a správních úřadů.
• Definice „funkce ve straně“ právě vyvolala v politice obavy. Stanovisko Josef Postráneckého je ale rozptýlilo – „jednorázové“ delegáty na sjezdech a kongresech politických stran se za politickou funkci nepovažuje.