Abode of Chaos via Foter.com / CC BY, zdroj

Na seznamu falešných volebních pozorovatelů jsou i čeští poslanci. Autoritářům slouží jako fíkový list

Napsal/a Vojtěch Berger 30. července 2020

AKTUALIZOVÁNO. I autoritářské státy jako Rusko nebo Ázerbájdžán tvrdí, že jejich volby probíhají podle demokratických pravidel. Opírají se při tom o více či méně prominentní nezávislé zahraniční pozorovatele, kteří průběh voleb označí za formálně bezproblémový. Často jde o poslance parlamentů ze západních zemí, jejichž nezávislost je ale problematická. Přijíždějí totiž na pozvání autoritářských režimů, které jim někdy hradí jak cestu na volby, tak i celý pobyt.

Seznam takových volebních cestovatelů, či pozorovatelů na zakázku, je teď veřejně dostupný na internetu v databázi Evropské platformy pro demokratické volby (EPDE). Najdeme v ní i několik českých jmen.

Když v únoru skončily parlamentní volby v Ázerbájdžánu, bylo v zemi i několik členů českého parlamentu. Kromě poslanců Věry Procházkové (ANO), Jaroslava Holíka (SPD) a Květy Matušovské (KSČM) to byl ještě senátor Doubrava (Severočeši). Všichni oficiálně coby volební pozorovatelé.

Všechna zmíněná jména jsou nyní i ve zmíněné databázi EPDE, která dlouhodobě upozorňuje na fakt, že autoritářské režimy ve východní Evropě využívají přítomnosti vybraných západních zákonodárců k potvrzení, že při volbách bylo všechno v pořádku.

Ázerbájdžánská a ruskojazyčná média se po únorových volbách odvolala právě na to, že podle evropských poslanců „odpovídaly volby světovým demokratickým normám“ a jmenovala přitom i zmíněné Čechy. Vedle nich se ve výčtu jmen objevuje navíc Rania Younisova, kterou EPDE označuje za „expertku v oblasti politiky, blízkou straně SPD“.

Dopis do Prahy

Platforma EPDE kvůli tomu v červnu napsala dopis šéfovi české Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi. „Zákonodárci Procházková a Doubrava byli součástí neoficiální pozorovatelské skupiny ‚Evropské rady pro demokracii a lidská práva‘,“ píše EPDE s tím, že tuto skupinu vede polský nacionalistický politik Janusz Niedzwiecki „známý úzkými kontakty na ruské a ázerbajdžánské vládní kruhy“.

V dopise se EPDE Radka Vondráčka mimo jiné ptá, zda český parlament věděl o tom, kdo cestu poslanců do Ázerbájdžánu platil a organizoval. HlídacíPes.org Vondráčka oslovil s dotazy, zda a případně jak na dopis odpověděl (text jsme aktualizovali o jeho následující vyjádření zaslané až po vydání článku, pozn. red.).


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Poslanecká sněmovna ani já osobně k věci nemáme žádné nové informace. Mohu jen zopakovat, co jsem uvedl do médií dříve, tedy že se u dotyčných osob jednalo o soukromou aktivitu, Poslaneckou sněmovnou neorganizovanou. Jejich hodnocení voleb tedy není oficiálním stanoviskem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nebudu proto ani spekulovat o jejich motivech,“ odepsal šéf sněmovny a ve stejném duchu také odpověděl platformě EPDE.

Problém cesty českých zákonodárců na volby do Ázerbájdžánu spočívá v tom, že nešlo o renomovanou nezávislou misi, jež v souvislosti s volbami do jednotlivých států vysílá například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ta naopak bezprostředně po těchto volbách konstatovala, že „restriktivní legislativa a politické prostředí zabránily skutečné volební soutěži“. Podle OBSE také voliči neměli možnost kvalifikované volby kvůli nedostatku politické debaty.

I když OBSE potvrdila „legálnost“ voleb, konstatovala zároveň „závažné procedurální prohřešky při sčítání hlasů“, které podle ní zpochybňují volební výsledky.

Jak už dříve upozornil server Investigace.cz, někteří ze zmíněných českých zákonodárců dorazili k volebnímu pozorování na pozvání ázerbájdžánské ústřední volební komise, která jim také platila pobyt. Žádost z Baku o vyslání oficiální pozorovatelské mise českého parlamentu předtím Organizační výbor české Poslanecké sněmovny zamítl.

Výrazný rozdíl mezi těmito „pozorovateli“ z Česka a dalších zemí oproti renomovaným monitorovacím misím jako OBSE je také v délce jejich pobytu. Zatímco Nováková a Doubrava stihli při volbách podle ázerbájdžánské agentury APA navštívit tři volební místnosti, kde nenarazili na žádný problém, mise OBSE byla v zemi přítomná více než měsíc před začátkem hlasování.

Krym i prezidentské volby v Rusku

Není to poprvé, co čeští poslanci posloužili některému z autoritářských režimů v jeho snaze o legitimizaci tamních voleb. Už v roce 2014 se poslanci Berkovec (ANO) a Šarapatka (tehdejší Úsvit) vydali na anektovaný Krym „pozorovat“ referendum o jeho připojení k Rusku. Zmiňované renomované pozorovatelské mise OBSE a Evropské unie pozvání Ruska naopak odmítly.

Zmiňovaný senátor Doubrava se také ve stejném roce zúčastnil jako pozorovatel voleb v separatistických oblastech Donbasu na východě Ukrajiny. Kdo mu platil letenku a na čí pozvání přijel, ho prý nezajímalo a ani po tom nepátral. Jak se ukázalo, šlo o málo známou organizaci ABSE (Agentura pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), která svým názvem nápadně připomíná zmíněnou OBSE.

Seznam „falešných“ pozorovatelů zpracovaný Evropskou platformou pro demokratické volby se však zabývá zatím jen volbami z posledních tří let, a tak v něm například cesty českých poslanců na Krym bezprostředně po jeho anexi Ruskem nejsou zachyceny.

Zato se v něm objevuje například pozorovatelská mise zmíněného Jaroslava Holíka (SPD) na volby do Kambodži v roce 2018. Ty se konaly s vyloučením nejsilnější části opozice a zvítězila znovu strana premiéra Hun Sena, která se k moci dostala už v polovině 80. let.

Sám Holík na svém Facebooku volby po jejich skončení hodnotil takto: „Neznám jednotlivá politická uskupení, tak nevím, zda Kambodžané volili dobře nebo špatně. Jediné, co prohlašuji, je, že volby byly přehledné a regulérní.“

Evropská platforma pro demokratické volby upozornila i na další příklad ze Slovenska. Současný slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí se zúčastnil prezidentských voleb v Rusku v roce 2018 jako „nezávislý pozorovatel“. Pozvala ho tam však ruská Státní duma.

Neoficiální pozorovatelské mise na Východě dlouhodobě lákají především zástupce populistických a extremistických stran ze západní Evropy, které se snaží s Ruskem udržovat co nejpevnější vztahy, například německé AfD.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

2 komentáře

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Na investigace.cz k tomu vysly clanky uz v unoru. 2) Zajimalo by me, co k tomu ty lidi vede: a) dostanou za to zaplaceno, b) delaji to z presvedceni/hlouposti, c) neopodstatnene vedomi vlastni dulezitosti.

  2. josef napsal:

    No něco jsme se dozvěděli z tohoto „sdělení“. Já bych také stejnou starost o volby „někde“ posuzoval třeba v Kosovu, Severním Irsku, Katalánsku a třeba také i v Bahrajnu a i v Saúdské Arábii. Kdysi Břetislav Tureček,v době kdy byl akreditovaným zpravodajem ČRo na Blízkém východě („pokrýval to z Izraele), konstatoval bez jakýchkoliv vedlejších náznaků, že volby v Gaze (2005?) byly nejsvobodnější a nejdemokratičtější z celého „arabského světa“ – vyhrál Hamás, ale přesto jsou to dle „západních demokracií“ teroristé. Hnutí Hamás vzniklo až v roce 1988 – tedy až 40 let po ustanovení Izraele. Proč tedy vzniklo, když za 40 let tam by musela být už neskutečná harmonie a symbioza mezi etniky ? U nás Charta 77 (cca 1800 občanů a občanek) „vznikla“ skoro 30 let po r.1948 a máme ji (někteří) jako charakterní vzor vzdoru (i třeba v maturitních otázkách, spisech a publikacích v knihovnách, atd, atd.) a je uctívaná až do nebeských výšin…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *