Národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil se srpnem skončil ve své funkci. Jedno z témat, které opakovaně zvedal, zůstává ve veřejné debatě překvapivě stranou: to, jak zejména totalitní státy využívají drogový byznys k vlastním cílům. „Tvrdím, že víc než riziko drog, je to bezpečnostní riziko peněz, které tečou od totalitních států v řádech miliard týdně,“ říká Vobořil.

Na videa a fotografie „zombie lidí“ z ulic amerických měst narazil asi každý, kdo v posledních letech otevřel internet. Právě Spojené státy vedou ve spotřebě fentanylu, syntetického opioidu, prý až padesátkrát silnějšího než je heroin.

Od roku 1999 na předávkování drogami zemřelo zhruba milion Američanů, přičemž data ukazují, že smrtnost předávkování se výrazně zvýšila od roku 2012, kdy se syntetické opioidy začaly ve velkém dovážet převážně z Číny.

I podle evropské policejní agentury Europol je Čína největším světovým výrobcem a distributorem syntetických, tedy laboratorně vyráběných drog.

Každý rok se objeví na trhu řada různých polosyntetických, plně syntetických, ale také přírodních látek. To není náhoda, je to organizované velkými skupinami, stojí za tím i některé totalitní státy, které to mají jako program.

Vždy krok před zákonem

Tyto látky mají na drogovém trhu oproti „tradičním drogám“ mnoho výhod: jsou atraktivní, žádané, snadno se přepravují a když se některá z nich ocitne na seznamu zakázaných látek, brzy jej nahradí jiná, velmi podobná. „Chemici syntetizují nové drogy, aby byli o krok napřed před zákonem,“ konstatuje Europol.

Některé z těchto laboratorních drog cíleně napodobují účinky kokainu nebo THC, ale vznikají i drogy zcela nové, silně návykové. Právě na to, že laboratoře dokážou vyrábět stále nové látky rychleji, než je státy zvládnou identifikovat a zakazovat, upozorňuje i Jindřich Vobořil, který k 31. srpnu skončil jako národní protidrogový koordinátor.

„My dáváme na seznamy desítky nových látek, je jich tam teď několik stovek, kdysi to bylo pár desítek. Trh obecně narůstá, táhne jej poptávka,“ nechal se slyšet například letos v dubnu v podcastu Prostor X.

V dřívějším rozhovoru pro Český rozhlas zase upozornil, že v okamžiku, kdy zakážeme jednu látku, rychle se objeví nová, často ještě silnější:

„Každý rok se objeví na trhu řada různých polosyntetických, plně syntetických, ale také přírodních látek. To není náhoda, je to organizované velkými skupinami, stojí za tím i některé totalitní státy, které to mají jako program. Jsou v tom miliardy dolarů – ve výzkumu, ve špičkových laboratořích.“

HlídacíPes.org Vobořila požádal o konkrétnější komentáře ke vztahu totalitních států a výskytu a distribuce stále nových syntetických drog, odpověď však již před koncem jeho působení ve funkci nepřišla. V řadě svých dřívějších vystoupeních ale na toto téma opakovaně upozorňoval.

Podle informací HlídacíPes.org bylo téma i předmětem diskusí národního protidrogového koordinátora se zástupci Bezpečnostní informační služby. Závěrem ale bylo, že specificky pro Česko nyní tento trend nepředstavuje větší problém.

Důvodem je – zatím – mimo jiné tuzemský důraz na prevenci i možnost náhrady tvrdých drog méně nebezpečnými látkami a bez kriminalizace.

„Kolem roku 2000 u nás začal narůstat heroin, byl za tím tlak rusky mluvících skupin. Dostalo se to zhruba na 15 tisíc lidí, ale pak to padlo dolů – protože jsme povolili substituci subutex, lidi na to přešli a dnes až na výjimky závislost na heroinu u nás skoro neexistuje. Subutex je dávka, kdy se nemůžete předávkovat, má to stropní efekt a na člověku to skoro nepoznáte. Předepsat to může praktický lékař, i když část je mimo legální sféru,“ vysvětloval Vobořil

Ze stejného důvodu věří, že se v Česku nebezpečný fentanyl neprosadí tak, jako v USA. „Nemusí, pokud někdo nevytlačí ten subutex. Mám z toho strach, protože tohle ví jak mafie, tak výrobci. A když by si řekli, že to vytlačí, dají do toho peníze, přesvědčí nějakou politickou reprezentaci a ta vyšle do ulic tisíce policistů na represi, tak se to stát může,“ varuje.

V Česku zatím bez problémů

Data z Česka zatím ukazují, že fentanyl a podobné látky skutečně dosud nejsou problém. I když třeba poslední zpráva Národní protidrogové centrály za rok 2023 (vydaná byla koncem června letošního roku) upozorňuje, že „nadále trvá obava z fentanylu, který je obrovským problémem v USA, ale stále častěji se vyskytuje i v Evropě“.

Popisuje, že primárními zdrojem fentanylu, jeho derivátů a látek souvisejících s výrobou, jsou Mexiko a Čína a Indie, nové laboratoře na výrobu fentanylu se však objevují i v Evropě, konkrétně v Pobaltí, v Polsku, v Nizozemsku a v Belgii.

Syntetické drogy jsou nejčastějším zabijákem Američanů ve věku 18 až 49 let. V loňském roce zemřelo na předávkování drogami téměř 110 tisíc Američanů. Dvě třetiny těchto úmrtí se týkaly syntetických opioidů.

„V České republice zatím žádná laboratoř na výrobu fentanylu odhalena nebyla, s malým množstvím drogy se při kontrole zásilek setkává spíše Celní správa. Fentanyl je v Česku získáván louhováním z náplastí na tlumení bolesti, ke kterým se uživatelé často dostávají přes oprávněné pacienty nebo únikem z farmaceutické distribuce. V loňském roce zde bylo zajištěno 90 náplastí a 0,45 g fentanylu,“ shrnuje zpráva.

Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2023 Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) z loňského října popisuje, že v ČR „je vyráběn pervitin a pěstováno konopí, a to jak na samozásobitelské, tak na komerční bázi“, ale tuzemská výroba opioidů je spíše ojedinělá.

„Kategorie jiné opioidy zahrnovala např. metadon, buprenorfin, fentanyl bez lékařského předpisu“ – užívá ji cca 6 % populace (8 % u mladých dospělých 15–34 let),“ čteme ve zprávě, kde jinak další zmínky o fentanylu až na krátkou noticku o „užívání psychoaktivních léků ze skupiny syntetických opioidních analgetik“ nejsou.

Ve světě jsou ale trendy zjevné. Příkladem jsou již zmíněné Spojené státy, které problémy s fentanylem a dalšími syntetickými drogami vedly právě před rokem k tomu, že iniciovaly vznik globální koalice osmi desítek zemí světa, kdy cílem je právě „řešení hrozeb spojených se syntetickými drogami“.

„Nárůst syntetických drog po celém světě představuje zásadní posun v oblasti obchodu s drogami, jejich spotřeby a zdravotních dopadů. Ve srovnání s tradičními drogovými hrozbami vyžaduje nový, globální přístup, v němž bude zásadní spolupráce mezi vládami. Koalice urychlí a posílí mezinárodní opatření, aby bylo možné těmto novým výzvám čelit,“ stojí v textu ke vzniku koalice, jejímž členem je i Česká republika.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v úvodním projevu konstatoval, že „syntetické drogy jsou nejčastějším zabijákem Američanů ve věku 18 až 49 let“. V loňském roce zemřelo na předávkování drogami téměř 110 tisíc Američanů. Dvě třetiny těchto úmrtí se týkaly syntetických opioidů, dodal.

I když Čína oficiálně v květnu 2019 zařadila celou skupinu drog fentanylového typu do kontrolovaného regulačního režimu, zůstává hlavním zdrojem fentanylu v amerických ulicích – byť nepřímo, prostřednictvím pašování přes Mexiko.

Spolupráce mezi USA a Čínou v boji proti drogám byla však v posledních letech mizivá – i s ohledem na vyostřené vztahy mezi oběma zeměmi. Podle zprávy jedné z komisí amerického Kongresu Peking některé společnosti, které otevřeně obchodují s nelegálními syntetickými drogami, dotuje, jiné přímo vlastní. Čínská vláda však důsledně popírá, že by o nelegálním obchodu s drogami věděla.

DEA, americký Úřad pro potírání drog, nicméně tvrdí, že chemické společnosti se sídlem v Číně inzerují a prodávají online chemické prekurzory fentanylu, včetně některých, které nejsou mezinárodně kontrolovány a jejich vývoz z Číny je tudíž legální.

Závažnost tématu podtrhuje to, že v listopad 2023 na summitu v Kalifornii americký prezident Biden na jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem téma kontroly drog po letech otevřel, následně letos v lednu proběhlo oficiální jednání vládních delegací právě o fentanylu.

Sledujte toky peněz

Výroba syntetických drog je dobře organizovaná, stejně jako celá logistika a prodej. Většina syntetických drog se vyrábí z chemických látek, které se legálně používají při výrobě léčiv, kosmetiky a výrobků pro domácnost.

Je to multimiliardový průmysl, ti lidé mají úplně všechno, je to velké jako obchod s ropou a plynem dohromady. Jednoznačně jde i o politiku.

Překupníci inzerují syntetické drogy na sociálních sítích, ke komunikaci s potenciálními kupci a k vybírání plateb používají online aplikace.

I když evropské státy čas od času udělají velké zátahy a zabavují zásilky tradičních i syntetických drog, pořád jde v měřítku produkce o drobné. „Obchod jde třeba přes Petrohrad a když to dovezu tam, tak už to po souši dovezu kamkoliv,“ podotýká Vobořil

„Je to multimiliardový průmysl, ti lidé mají úplně všechno, je to velké jako obchod s ropou a plynem dohromady. Jednoznačně jde i o politiku. Získat na to důkazy je těžké, byť jsou i zprávy tajných služeb o tom, jak v tom z různých ekonomických i jiných důvodů figurují některé velké státy,“ konstatoval v podcastu Prostor X.

„Tvrdím, že víc než riziko drog, je to bezpečnostní riziko peněz, které tečou od totalitních států v miliardách dolarů týdně. Tato část světa se dostává na vrchol organizovaného zločinu,“ říká Vobořil s tím, že vedle Číny jde zjevně i o Rusko.

Sám již dříve (kupříkladu v roce 2018, kdy se na ruské ambasádě v Buenos Aires našlo asi 400 kilogramů kokainu) upozorňoval například na lidi jako je Viktor Ivanov, ruský politik a podnikatel, bývalý důstojník KGB, v letech 2008–2016 byl ředitelem Federální protidrogové služby Ruska.

Drogové angažmá prý narůstá i v Severní Koreji. „Spoléhám se na to, že to pochopí hlavně vojenské rozvědky. Ty se na to dokážou dívat právě tím prizmatem, že to základní je tok peněz a že právě to je to hlavní bezpečnostní riziko.“