V Rakousku znovu posilují Svobodní, strana blízká krajní pravici s mnoha antisemitskými excesy z minulosti. Vede celostátní průzkumy preferencí a nově má být i součástí dolnorakouské zemské vlády. To je zpráva zajímavá i pro Česko. Za přeshraniční česko-rakouské programy spolufinancované z unijních fondů totiž bude v Dolním Rakousku zodpovědný jistý Udo Landbauer, politik, který před několika lety musel rezignovat kvůli aféře s „nacistickým zpěvníkem“.

„Šlápněte na plyn, ať uděláme sedm milionů“. Tahle věta se před pěti lety objevila ve zpěvníku buršáckého spolku Germania z Vídeňského Nového Města (Wiener Neustadt).

Tuto ani další očividné narážky na holokaust, počet Židů zabitých během 2. světové války nebo na nacistickou třetí říši sice tehdejší člen vedení zmíněného spolku Udo Landbauer nepopíral, tvrdil ale, že písničky ze zpěvníku ani neznal, ani nezpíval. Nakonec však pod tlakem veřejnosti rezignoval ze všech politických funkcí.

Uplynulo pět let a Landbauer, mladík s vizáží popové hvězdy, je zpět. Jeho Svobodní, které v Dolním Rakousku vede, skončili v lednových zemských volbách druzí a pokud se nestane nic nečekaného, budou součástí příští zemské vládní koalice s lidovci. Ti sice volby vyhráli, necelých 40 procent hlasů však bylo v jejich tradiční baště nejhorším poválečným výsledkem.

Extremismus jako společenská norma

Z českého pohledu je zajímavý fakt, že Udo Landbauer by měl v nové zemské koalici převzít část zahraničních vztahů, konkrétně část agendy Evropské unie včetně regionálního programu Interreg pro přeshraniční spolupráci s Českem.

Účast Svobodných ve vládě na jakékoli úrovni, ať už na té celostátní jako naposledy v letech 2017-2019, nebo té regionální jako teď v Dolním Rakousku, se u části rakouské veřejnosti vždy setkává s ostrým odporem. Není divu, excesů spojených s antisemitismem a neonacismem má strana na kontě nepočítaně.

„Mezi čelnými představiteli dolnorakouských Svobodných jsou lidé, kteří hrdě používají hitlerovský pozdrav (…), jsou ve facebookových skupinách s popírači holokaustu, uctívají národní socialismus, kteří mají spojitost s pravicovými extremisty, kteří šíří rasismus a homofobii,“ napsal v komentáři v deníku Der Standard šéf židovské obce ve Vídni Oskar Deutsch.

Podobně reagoval i Mezinárodní osvětimský výbor, který sdružuje přeživší holokaustu a jejich blízké. Zprávy o chystané dolnorakouské koalici označil za „pohoršující“ a „děsivé“: „Nepokrytý a a agresivní antisemitismus (části Svobodných, pozn. red.) je stejně skandální jako to, že lidovci touto koalicí dělají z extremismu společenskou normu,“ napsal místopředseda osvětimského výboru Christoph Heubner.

Soudit podle činů, ne reputace

Když se v roce 2017 stali Svobodní znovu součástí rakouské koalice, Izrael v reakci na to odmítl spolupracovat s těmi novými rakouskými ministry, které nominovala strana Svobodných, právě kvůli jejich blízkosti ke krajní pravici a řadě antisemitských excesů.

Izraelský bojkot se týkal i tehdejší rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové, které izraelská média vyčítala, že kdysi srovnala sionismus s nacismem. Sama ministryně tvrdila, že její výrok byl vytržený z kontextu.

Tehdejší ministr vnitra za Svobodné a dnešní šéf Svobodných Herbert Kickl ve stejné době zase vyvolal vlnu kritiky, když v souvislosti s žadateli o azyl navrhoval, aby se „koncentrovali“ na určených místech.

Tehdejší nastupující české vládě Andreje Babiše však podobné slovní přešlapy ani extremistické kořeny strany Svobodných nepřekážely.

„Budování dobrých sousedských vztahů České republiky s Rakouskem je dlouhodobou prioritou české zahraniční politiky. I přesto, že se v dnešní době často překreslují ‚tradiční‘ politické mapy v mnoha evropských zemích, přistupujeme k našim partnerům vždy na základě jejich konkrétních činů, nikoliv na základě někdejší reputace. Totéž platí i pro stranu Svobodných v Rakousku,“ napsalo před pěti lety na dotaz HlídacíPes.org české ministerstvo zahraničí.

Dlouhodobé styky se Svobodnými, podobně jako s příbuznou německou stranou AfD, udržuje i český exprezident Václav Klaus. I jeho spolupracovníci opakovaně odmítají, že by ve zmíněných partajích viděli extremistické tendence.

Svatební tanec s Putinem

O charakteru strany Svobodných leccos vypovídá i fakt, že jedním z hostů na svatbě zmíněné Karin Kneisslové byl v roce 2018 ruský prezident Vladimir Putin. Strana také před několika lety podepsala dohodu o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko.

Budoucího zástupce hejtmanky Udo Landbauera, který se má v nové zemské vládě starat i o přeshraniční projekty s Českem, zase výmluvně ilustruje jeho postoj k rakouské humanitární pomoci Turecku po únorovém katastrofálním zemětřesení a také k pomoci válkou zasažené Ukrajině.

Pomoc postiženým zemím označil za „milionové dárky do zahraničí“ a ptal se vlády, „kdy konečně se stejnou euforií budou vyplaceny peníze pro Rakušany hnané do chudoby explozí cen“.

Podobně jako v případě buršáckého zpěvníčku před pěti lety se i letos Landbauer snažil svůj výrok po vlně kritiky bagatelizovat a tvrdil, že „byl špatně pochopen“. O rozdělení pozic v nové zemské vládě, a tedy i to tom, jestli dolnorakouským „mužem pro Česko“ bude právě Landbauer, se má definitivně rozhodnout ve čtvrtek.

Účast Svobodných v dolnorakouské vládě může být signálem i pro jejich možný návrat do celostátní koalice. Strana vede průzkumy preferencí se zhruba třicetiprocentní podporou. Řádné parlamentní volby v Rakousku budou příští rok na podzim.