Až se čeští diplomaté v létě opět sjedou na pravidelné výroční setkání, bude je čekat úkol hodný 21. století. Ministerstvo chce, aby se velvyslanci naučili řádně a kvalitně využívat sociální sítě, především Twitter.

„Otázka, jak chce ČR působit v oblasti nových médií, jak se prezentovat na Facebooku a Twitteru. Ministerstvu zahraničí by slušela v této oblasti nějaká strategie. Bude tomu věnován celý jeden blok v rámci setkání s velvyslanci letos v létě. Je to důležitá věc,“ říká náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa, sám aktivní uživatel Twitteru i Facebooku.

Právě Facebook je ovšem na Ministerstvu zahraničí oficiálně zakázán – respektive na ambasádách povolen je, v Černínském paláci se ale používat nesmí. A to natolik striktně, že povolení prý nebylo snadné získat ani v rámci školení o sociálních sítí v rámci vzdělávání budoucích diplomatů na ministerské Diplomatické akademii.

Facebook jako riziko

„Z hlediska kybernetické bezpečnosti může představovat neomezené používání sociálních sítí bezpečnostní riziko. Sociální sítě jsou stále více používány k šíření škodlivých programů , který může v případě nakažení pracovní stanice pracovníka MZV vést k narušení důvěrnosti, dostupnosti a integrity informací zpracovávaných v rámci sítě MZV,“ vysvětluje Ministerstvo zahraničí.

Dalším důvodem k omezování používání Facebooku, podobně jako v řadě komerčních firem, je i to, „aby zaměstnanci v pracovní době místo svých pracovních povinností nesurfovali po sociálních sítích, ale především se věnovali se práci“.

K Facebooku má proto v rámci Ministerstva zahraničí jen tiskovém odboru nebo odbor veřejné diplomacie. K Twitteru je ministerstvo vlídnější.

Aktivně nyní ale twítuje jen 17 českých velvyslanectví (například české zastoupení při OECD, ambasáda ve Washingtonu, generální konzulát v Los Angeles, velvyslanectví v Polsku, Rakousku, či v Austrálii), činí se i sami někteří diplomaté (například velvyslanec v Británii Michael Žantovský, v USA Petr Gandalovič, či jeho podřízený, ekonomický diplomat ve Washingtonu Tomáš Hart).

Vloni v srpnu spustilo svůj twitterový účet samo ministerstvo zahraničí, svůj si později nechal zřídit i ministr Lubomír Zaorálek. Ministerstvo však neuvažuje o tom, že by diplomatům aktivní používání Twitteru přímo nařídilo.

Síla jednoho twítu

„Etický kodex zaměstnanců MZV, který mimo jiné upravuje i chování zaměstnanců MZV v soukromém životě. Tato pravidla lze aplikovat i pro chování zaměstnanců na soukromých profilech na sociálních sítích. Zaměstnanci MZV se v soukromém životě mají vyhnout takovým činnostem, chování a jednání, které by mohly snížit důvěru ve státní správu v očích veřejnosti,“ konstatuje ministerstvo zahraničí.

Ředitelka Diplomatické akademie Ministerstva zahraničí Věra Jeřábková říká, že pravidla k používání sítí by se měla řídit zdravým rozumem: „Podobně to mají některé zahraniční guidelines, třeba Britové nabádají vlastně jen k používání selského zdravého rozumu typu nemluv o věcech, kterým nerozumíš, nekomentuj, čemu nerozumíš.“

O tom, že i pouhých 140 znaků, jež nabízí k vyjádření Twitter stačí k tomu, aby se spustila lavina reakcí, se přesvědčil například tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Ten na Twitteru kritizoval návrh britského premiéra Davida Camerona poskytovat sociální dávky přistěhovalcům až po čtyřech letech jejich pobytu ve Velké Británii.

Pod fotografii skupiny československých letců R.A.F. z bitvy o Británii okomentoval takto: „Tito Češi ‚pracovali‘ ve Spojeném království méně než čtyři roky. Pro ně tedy žádné výhody?“

Jeho reakci pak zaznamenala a citovala i vlivná britská média. „Mělo to velký ohlas i v tom, že si Britové uvědomili, že svůj záměr dostatečně nevysvětlují a začali být v tomto směru výrazně diplomaticky aktivnější. Síla jednoho twítu mne ale překvapila,“ připouští Prouza.