Zasedání nové Rady ČT (červen 2020), zprava Hana Lipovská, Pavel Matocha, Roman Bradáč.
PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia,

Michal Klíma: Pět a čtvrt hodiny s radními České televize jako potvrzení Parkinsonových zákonů 

KOMENTÁŘ. Novinář a předseda správní rady Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) Michal Klíma se obětoval a vyslechl přes pět hodin dlouhý záznam z posledního jednání Rady ČT. Toho, na němž radní náhle odvolali členy dozorčí komise Rady ČT. To však nebyl jediný důvod, proč byl poslech záznamu na hranici sebeobětování…

Michal Klíma své poznámky sepsal pro potřeby Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) a Nadační fond nezávislé žurnalistiky, v němž je místopředsedou správní rady. Redakce HlídacíPes.org Michala Klímu požádala, aby své poznámky zpracoval do následujícího uceleného textu.

Po přečtení facebookových postů radního Zdeňka Šarapatky a rozhovoru s odvolaným předsedou dozorční komise Jiřím Staňkem jsem se opakovaně pokoušel o kontakt s radní Hanou Lipovskou, abych měl i její názor.

Bohužel nepovažovala za nutné mi ani odpovědět, takže jsem byl nucen si celý záznam poslechnout a udělat si názor podle něj. Vzhledem k tomu, že jsem ale neměl k dispozici podkladové materiály, které měli členové Rady, musel jsem se spolehnout na jejich interpretaci v záznamu.

Rada se zabývala v zásadě třemi důležitými tématy: pozemkem, na němž stojí studio ČT v Ostravě, odvoláním svého profesionálního poradního orgánu – dozorčí komise – a komunikací a PR české televize a vnímáním ČT jinými médii.

Odvolání dozorčí komise přitom nebylo na programu a zjevně o něm nevěděli předem všichni členové Rady. Většinu z prvních tří a půl hodin záznamu Rada věnovala problematice pozemků ostravského studia. Zhruba deset minut pak odvolání dozorčí komise. Zbytek PR a komunikaci ČT, v rámci čehož se někteří členové snažili dozvědět, kteří novináři ČT jsou jinými médii vnímáni nejnegativněji.

Pozemek v Ostravě

Věcná podstata problému: budova ČT stojí na cizím pozemku. Jde o dědictví dávné minulosti; datuje se do roku 1967. ČT nyní navrhuje odkoupit pozemek od realitního podnikatele, který v srpnu podepsal smlouvu o smlouvě budoucí na koupi od vlastnic žijících v zahraničí. Koupě se týká většího území, parcela budovy ČT tvoří jeho malou část.

ČT má tři měsíce od podpisu smlouvy o smlouvě budoucí mezi zájemcem o pozemky a zahraničními vlastnicemi na to, aby využila předkupního práva (plynoucího z faktu, že je majitelem na něm stojící budovy) a koupila pozemek sama. Ovšem za cenu uvedenou ve smlouvě, tedy za cenu, za níž budoucí nabyvatel kupuje celé území. Termín vyprší za týden od jednání Rady (19. listopadu).

Jde o dlouhodobě neřešenou situaci, a nakonec návrh řešení management ani nepředložil Radě s dostatečným předstihem, byť určité informace už předkládal v září. Smlouva o smlouvě budoucí je na cenu cca 1,6 milionu Kč, což je cca o 40 % vyšší než jsou dva odhady, které si ČT obstarala.

Radní Hana Lipovská koupi na jednání rozporovala s tím, že nejde o postup s péčí řádného hospodáře, má-li se kupovat za vyšší než odhadní cenu. Ředitel Petr Dvořák vysvětloval, že nejde o rozpor s péčí řádného hospodáře, že v zájmu ČT je cenu přijmout, protože jinak bude vystavena požadavku na výrazně nevýhodné nájemné, bude čelit významným komplikacím při vstupu na pozemek atd.

Radní Pavel Kysilka upozorňoval, že Rada nedostala dostatečný popis a vyčíslení rizik a zdůvodnění, proč i při vyšší ceně nedojde koupí k porušení zásad péče řádného hospodáře.

Komentář Michala Klímy

Radní Lipovská postupuje čistě formalisticky. Cituje právní rozbor, který si opatřila. Je vidět, že nemá žádné zkušenosti z řízení firmy, a zjevně si je ani neumí představit, takže nechápe, že určitá míra rizika je jeho nevyhnutelnou součástí. Navíc také nechápe princip předkupního práva plynoucí ze situace v níž ČT je, zejména to, že ČT buď pozemek koupí za sjednanou cenu nebo vůbec.

Plete si svou roli radní s rolí manažerky na nižším stupni řízení. Nicméně žádný jiný záměr než tuto nezkušenost, nekompetentnost a aktivismus z jejího jednání doložit nelze.

Pavel Kysilka naopak správně pojmenovává, co Rada nedostala a co by jako zkušený manažer očekával. Nicméně ani on nepřihlíží k tomu, že se jedná o velmi malou částku z hlediska hospodaření celé ČT. Neschválením koupě pozemku se ČT dostane do obtížné situace. Hlavní zodpovědnost jde nicméně podle mne za managementem ČT, který věc podcenil a nevyřešil včas a v situaci, kdy ČT nebyla pod časovým tlakem.

Neuvěřitelné je ale zejména to, že žádné vedení ČT ani žádná Rada ČT v minulosti majetkové poměry svých nemovitostí nevyřešily, a to ani v situaci, že jedno z jejich hlavních studií stojí na pozemku, jehož majitelky žijí ve Švýcarsku a nemají s nimi poměry užívání pozemku nijak upravené.

Mimochodem, je velmi nešťastné a kontraproduktivní, že takováto obchodní záležitost se diskutuje veřejně a s nahrávkou na webu. Protistrana obchodního vztahu je tak ve výrazné výhodě, protože dostává plnou informaci o strategii ČT. Jednání o takto nízkých částkách by měla být v plné kompetenci generálního ředitele ČT. Pro zajímavost: v jiném bodě Rada projednávala a schvalovala dokonce i pronájem umístění nabíjecí stanice pro elektrokola na pozemku ČT v Brně.

Odvolání dozorčí komise

Následují hlasování za účasti 13 radních. Je rozhodnuto, nákup pozemku zamítnut a ČT v Ostravě bude mít zásadní provozní problémy a zřejmě ČT i finančně poškodí. Nicméně překvapivě Rada následně na návrh ředitele Dvořáka souhlasí, že pokud dostane obratem relevantní materiály, je ještě ochotna do 19.11. své rozhodnutí přehodnotit. Radní Kysilka to vítá a i radní Lipovská tento postup podporuje a navrhuje, aby Rada situaci stabilizovala.

Ihned po hlasování se hlásí radní Lipovská s prohlášením:

Velmi komplikovaná jednání spojená s ostravskou kauzou odhalila a potvrdila řadu problémů. V prvním kroku si musíme udělat pořádek sami u sebe. Na této kauze jsme viděli řadu věcí, které nefungují a selhávají. Po čtyřech měsících setkávání s členy dozorčí komise vyplynula diskuse na dnešním dopoledním jednání Rady, z níž vyplynula jednoznačná nutnost přistoupit v souladu se Zákonem o ČT k odvolání dozorčí komise a přijetí zásad pro volbu nové a její následnou volbu.

A načítá návrh usnesení: Rada ČT konstatuje, že vyslovila vážné výhrady k práci dozorčí komise jako poradním orgánu Rady. Rada na základě těchto výhrad odvolává dozorčí komisi.

Později vychází najevo, že zmíněným „dopoledním jednáním Rady” se myslí setkání těch členů, kteří byli fyzicky v budově ČT (většina). Ti, kteří se zúčastnili až oficiálního odpoledního jednání po internetu, na jednání nebyli a o plánu odvolat komisi nebyli předem ani informováni. Navíc Rada ani nejednala v plném složení.

Hlasování o odvolání. Pro: Váňa, Matocha, Šlégr, Kratochvíl, Karmazín, Kašparů, Bradáč, Veselý, Kysilka. Proti: Šarapatka, Doktor. Zdržel se: Kühn

Před hlasováním nebyla žádná diskuse, což je v kontrastu s tříhodinovou diskusí o pozemcích. Je to pozoruhodné, nicméně nikdo to nerozporuje. Radní Šarapatka si následně stěžuje, že nebyl na dopoledním jednání o důvodech odvolání, nezná tyto důvody, nebyl předem informován o návrhu o odvolání, jakkoliv připouští, že diskuse o nutnosti obměny dozorčí komise probíhaly i dříve.

Předseda rady Kühn vysvětluje, že považuje podklady dodávané Dozorčí komisí za „ne úplně dostatečné“. Kritický tón významné části Rady trvá delší dobu. Pnutí mezi významnou částí členů Rady a komisí podle něj není novum.

Komentář Michala Klímy II.

Podle mého názoru to, co jsem slyšel, nelze hodnotit jednostranně. Kdyby odmítnutí bylo definitivní, domníval bych se, že Rada rozhodla chybně přes veškeré pochopení pro to, že měla důvod cítit se nekomfortně z nedostatečného zdůvodnění a pozdního předložení věci.

To je ale na osobní postih zodpovědných – třeba krácení prémií, ale ne na poškození televize. Pokud ale Rada následně slíbila věc ještě znovu posoudit a pokud tedy ještě včas koupi pozemku schválí, je na celou věc třeba nahlížet jinak.

To, že management televize dlouhodobě nemá vyřešené vztahy s majiteli pozemků, na nichž sídlí jeho stěžejní budova (a možná obecně budovy), je pro mne nepochopitelné. Také nechápu, jak tento stav mohl opakovaně procházet audity, když navíc, jak vyplynulo z jednání, budova nejen že stála na cizím pozemku, ale televize ani neměla smlouvu o nájmu, a za užívání tak neplatila.

Generální ředitel Petr Dvořák sice vysvětloval, že ho o této věci bývalé vedení ostravského studia neinformovalo, nicméně to existenci tohoto problému neospravedlňuje.

Odvolání dozorčí komise je spornější, tedy zejména jeho provedení a chybějící odůvodnění. Ale nakonec i z vystoupení radního Šarapatky vyplynulo, že tím zas až tak překvapen nebyl. Neznám přesně roli a úkoly komise stanovené jí Radou, ale ať už je jakákoliv, i od ní bych očekával, že se majetkovými vztahy k nemovitostem ČT bude zabývat a že to, že jedno z hlavních studií má budovu na cizím pozemku, pro ni nebude překvapením z čistého nebe.

Další dvě hodiny

Hlavním tématem pokračujícího jednání Rady ČT byly vnější vztahy a komunikace. Zprávu přednesl ředitel komunikace Vít Kolář. Naprosto nepřiměřené množství času rada věnovala tomu, že jeden člen Rady na Facebooku viděl, že někdo na Hithitu nabízí prohlídku ČT za 1500 Kč/osobu, přičemž se ukázalo, že radní většinou nechápou, co je to Hithit a jak funguje, takže padaly návrhy jako, že je třeba, aby to Hithit zastavil atp. Byla to zcela bizarní diskuse.

Dalším hlavním tématem byla debata o tom, proč televize ve výčtu mediálních partnerství neuvádí udílení cen Paměti národa Post Bellum a spolupráci s Člověkem v tísni. Vít Kolář vysvětlil, že proto, že nejde o mediální partnerství, které zajišťuje jeho úsek, ale o běžný televizní přenos.

Někteří radní ale stále trvali na tom, že to má být uváděno. Kolář se jim marně snažil vysvětlit, že nemůže uvádět něco, co neorganizuje, a pokud by to dělal, musel by uvádět téměř všechny přenosy, protože každý přenos je komunikace svého druhu.

Diskutuje se o monitoringu ohlasů v médiích. Ty pozitivní jsou mnohanásobně vyšší než negativní. Nejvíce negativní prohlášení vůči ČT měli v médiích prezident Zeman, mluvčí Ovčáček, V. Klaus ml. a T. Okamura. Radního Matochu zajímá, kteří redaktoři jsou v médiích kritizováni nejvíce. Kolář vysvětluje, že to není relevantní, protože všechna média citují významné politiky, když vysloví kritiku, takže negativní ohlasy jsou číselně vysoké, ale stále jde o jednu kritiku. Navíc je jasné, že kritika se týká těch novinářů, kteří jsou sami kritičtí vůči politikům. Ale Matocha trvá na tom, že chce dodat seznam.

Dále radní zajímalo, proč si ČT najímá externí PR agentury Stance, Ami Communication a Bison&Rose. Celkový roční objem jejich odměn (za rok 2019) byl 2,2 milionu Kč. Radní Lipovské se zásadně nelíbí, že ČT je partnerem soutěže Podnikatel roku, kterou spoluorganizuje společnost Ernst Young, která ale současně audituje ČT.

Nechce si nechat vysvětlit, že v tom není žádný problém mj. i proto, že jde o zcela různé i mezinárodně oddělené součásti koncernu EY. To už vytočilo ředitele Petra Dvořáka a zvýšil na H. Lipovskou hlas: Kategoricky, ale kategoricky se ohrazuji proti tomu, co řekla paní Lipovská. Paní radní, přestaňte vytrhávat věci z kontextu tady i na sociálních sítích. Jste v tom přebornice.

Ředitel komunikace Kolář pak řekl radní Lipovské, že mu vadí, že jeho činnost jako mnohaletého profesionála hodnotí, jako by šlo o činnost party lumpů.

Jednání končí tím, že v bodě různé (!) generální ředitel upozorňuje, že už v září předložil Radě žádost o doplnění rozpočtu na rok 2020 vzhledem k pandemii, ale Rada se tím vůbec nezačala zabývat. Na jeho výzvu se Rada usnáší, že se tedy rozpočtem zabývat bude.

Komentář Michala Klímy III.

Těch pět a čtvrt hodiny je opravdu silný zážitek a lepší potvrzení Parkinsonova zákona jsem nezažil. V principu platí, že čím méně významná věc, tím déle se tomu Rada věnuje. Ale odvolání svého ekonomického poradního orgánu zvládne bez diskuse za několik minut. Rozpočtu organizace se nevěnuje vůbec.

Celkově se radní téměř nezapojují. Předseda Kühn vede jednání s úzkostlivou formálností, ke každému bodu je připravena Hana Lipovská. Formálně sice věcně, ale často s nechápáním toho, jak funguje firma s tisícovkami zaměstnanců a mnohamiliardovým rozpočtem.

Občas mluví radní Matocha, který zadává managementu úkoly, jejichž smysl není jasný asi ani jemu a často vůbec nespadají do kompetence Rady. Kysilka mluví minimálně, Šarapatka po vzdáleném připojení spíše glosuje. Ostatní vůbec nebo téměř vůbec. Radní Bradáč vystoupil jen jednou také s úkolem na management a v jediné větě, kterou přednesl, si popletl termíny gesce a jurisdikce.

Ne, že bych ve svém bohatém korporátním životě nezažil podobné projevy nekompetence, ale nechápu, proč to celé muselo trvat přes pět hodin.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

25 komentářů

  1. Tondach napsal:

    Nedivil bych se, kdyby se vehementně dohadovali o obsahu vysílání, ale o pozemku? To je na palici!

  2. Petr Kaminsky napsal:

    Podstatne je to v poslednim komentari – vystupovani/kompemetence jednotlivych radnich. Kdyz necemu nerozumim ja, nemontuju se do toho a snazim se, abych zpusobil co nejmensi skodu. Lipovska, Matocha, Vesely, Bradac – kompetence zadna, totalni kraviny. Je zrejme, ze jejich jedinou motivaci je nenavist/msta a ukolem likvidace soucasneho vedeni CT za kazdou cenu.

    • A. S. Pergill napsal:

      Je mi líto. Paní Lipovská je kvalitní ekonomka. Něco takového, jako je pohled odborníka takto zaměřeného, ČT potřebovala jako sůl. Spíš sleduji řev lidí, kteří se (asi oprávněně) bojí o své zisky z dob nedávných, kdy se v ČT hospodařilo stalem „z cizího (a tedy i „veřejnoprávního“) krev neteče“.

      • Tondach napsal:

        Podle čeho usuzujete, že je kvalitní ekonomka a takovou potřebuje ČT? Podle Klause a Bobošíkové?

        V letech 2002 až 2010 vystudovala Gymnázium Blansko a následně v letech 2010 až 2015 obor hospodářská politika na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity (získala titul Ing.), kde pokračovala doktorským studiem a od roku 2017 působí jako asistentka na Katedře ekonomie. V letech 2008 až 2009 se podílela na tvorbě soutěžních otázek pro televizní pořad AZ-kvíz, v roce 2013 zpracovávala šetření pro Český statistický úřad a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Ve školním roce 2015/2016 vedla semináře ekonomie na brněnském Gymnáziu Matyáše Lercha a mezi lety 2015 a 2019 působila jako analytik pro Institut Václava Klause. Od ledna 2020 působí v Institutu svobody a demokracie, který v prosinci 2019 založila Jana Bobošíková.

  3. Pavel Liška napsal:

    No, takže se potvrdilo, že z cizího krev neteče. Nějakými drobnostmi, jako je to, že nemáme ani nájemní smlouvu k pozemku ( a ani nevíme, že ten pozemek není náš ) se přece nebudeme vzrušovat. Však co, peníze od koncesionářů chodí, budova stojí, tak o co jde ? Neuvěřitelný bordel. Opět se potvrzuje, že ČT se ještě dostatečně nevymanila ze socialistického klídku a smrádku.
    Jinak to zasedání muselo být fakt dobré dada. Možná na úrovni „Ivánku, kamaráde…. „

    • A. S. Pergill napsal:

      Souhlas. Nicméně jsem toho názoru, že ten „socialistický smrádek“ přesahuje i do programu ČT. Ty pozemky a podobné šílenosti jsou jen příznak toho, jak v této instituci převládá duch minulého režimu.

      • Pavel Liška napsal:

        Tak samozřejmě. Stačí kouknout do programu. Nevím, proč zavedli ČT 3. ČT 1 je téměř to samé. O duchu ČT nejvíce vypovídají její pořady jako Vyprávěj a Retrománie. Ta nostalgie po tom socialistickém smrádku z nich jen čiší. O neustálém reprízování socialistických seriálů a zábavných pořadů ani nemluvě. Holt, moderní veřejnoprávní televize 21. století. Za téměř 7 miliard Kč…..! A neopovažujte se zkoumat její hospodaření. To je útok na tu naši demokracii, českou, liberální…..

        • Tondach napsal:

          Stačilo by poslouchat občas ředitele Dvořáka a neptal byste se jak hloupej! A pak by stačilo se občas na tu trojku kouknout a nepsat pitomosti o nějaké nostalgii po socialismu!
          Když ČT vysílá film s Oldřichem Novým, tak to je nostalgie po první republice?

          • Pavel Liška napsal:

            A Vám se ten program ČT1 jako líbí pane Tondach ?
            A OK, film z první Republiky beru, ale Retrománii, Chalupáře a estrády z reálného socialismu… To ne !!!

  4. Johann Noname napsal:

    Autore, proč nepíšete, že pan radní Šarapatka navrhoval odvolání komise již loni v prosinci? Není pozoruhodný spíše jeho názorový obrat o 180°, než skutečnost, že se ostatní radní konečně rozhoupali k činu? A jak souvisí se Šarapatkovým loňským požadavkem odvolání komise slečna Lipovská? Proč kritizujete Radu za to, že neodsouhlasila koupi pozemku, když její souhlas není právně potřeba a rozhodnutí o případné koupi je ve výlučné kompetenci vedení ČT? Nebylo by namístě kritizovat spíše vedení ČT za to, že problém léta neřešilo a teď chtělo odpovědnost za spornou koupi přehrát na Radu, aniž by o tomto „detailu“ radní informovalo?

  5. liberal shark napsal:

    Jak je možné, že si nějací tři politici dovolují vykonávat nátlak na nezávislý kontrolní orgán – Radu české televize ?

    • Tondach napsal:

      Jak je možné, že radní, která je v Radě ČT od letošního května zdůvodňuje své rozhodnutí tím, co se dělo před deseti lety?

  6. Radomír napsal:

    Problém je, že Česká televize jedná netransparentně, utajuje některé samozřejmosti, dokonce i některé platy placené z veřejných prostředků, tedy z televizní daně zvané koncesionářský poplatek. A ujímá se role hlasatele preferovaných názorů, stran a osob, za všechny typu M. Kalouska. A problém Rady ČT je, že je na ČT závislá prostorově, ekonomicky atd, ale ČT jí pak neposkytuje nebo nemůže poskytnout to, co by k nezávislému a kvalifikovanému výkonu kontroly potřebovala. Kritizovali to už M. Komárek a další, ale nějak to úporně přetrvává.

    • Tondach napsal:

      Koncesionářské poplatky NEJSOU veřejný prostředek, protože NEJSOU daň! Plácáte nesmysly! A nejen vy!

      • A. S. Pergill napsal:

        Formálně sice ne, ale v podstatě jako daň fungují. Včetně toho, že občan, který je platí, nemá naprosto žádnou záruku kvalit služby, které za tu platbu dostane. Dokonce ještě menší než v případě opravdových daní, kde to může ovlivnit jednou za pár let u voleb.

        • Tondach napsal:

          Nefungují jako daň ani náhodou! A o tom, ZA CO se platí taky nemáte ani páru! Například za povinné titulkování všech vysílaných pořadů pro neslyšící! Nebo za vysílání pro menšiny, či pro věřící! Také za vedení společenského archivu a mnoho dalších záležitostí například se zavedením DVB T 2! Také sportovní a jiné přenosy z ciziny nejsou zadarmo! To všechno není snad kvalitní? Neposuzujte to! Víte o tom prdlajs!

          • Pavel Liška napsal:

            Tondachu, můžete mi sdělit, co je veřejnoprávního na seriálu Chalupáři? Nebo na „Když hvězdy tančí“? Anebo, proč by veřejnoprávní televize měla vysílat třeba přenosy Evropské ligy ve fotbalu nebo Olympiádu? To by snad měly být pořady pro komerční televize a speciální sportovní kanály, ne? Na ČT by se měly přesunout ty artové záležitosti, věci pro menšiny i menšinového diváka. Výkonnostní sport či ne většinová sportovní odvětví apod. Prostě věci nekomerčního rázu.
            Prvořadým úkolem veřejnoprávní TV musí být ale nezávislé a objektivní domácí i zahraniční zpravodajství. K výše uvedenému by stačily určitě jen maximálně 3 programy a určitě třetinový rozpočet. Nikoliv 6 programů jako dnes. Taky vlastní produkce všeho možného, od pohádek pochybných kvalit, po „zábavné“ pořady a estrády by měla být redukována na vzdělávací programy apod. Bohužel, dnes je ČT obrovský moloch, na který je navázáno příliš mnoho zájmových skupin, a tím pádem je jen velmi těžko reformovatelný.

    • Šlendrián!!! napsal:

      V každé organizaci se dělá inventarizace majetku, součástí jsou pochopitelně i pozemky, výpisy z katastru. Nechápu, jak tedy mohli nevědět, že budova stojí na cizím pozemku!!!? Odpovědný za inventarizaci je pochopitelně šéf, tedy ředitel ČT i všichni ředitelé před ním.

  7. Ox napsal:

    Rada nemá žádný právo ten prodej posvětit, zakázat a podobně. Vše je v kompetenci ředitele a to že to přehodil na radu je jen jeho alibismus.

  8. Tunel v ČT napsal:

    Za najímáním externích agentur se většinou skrývá tunelování státních či polostátních organizací. V živé paměti máme příklad v nemocnici na Homolce. V České televizi snad pracují profesionálové, kteří nepotřebují radit, jak komunikovat s veřejností, jak svoji činnost prezentovat mimo oficiální obrazovku. Proč se členové Rady ročileného ředitele ČT se nezeptali, jaké že dílo za 2,2 milionů Kč externí agentury odvedly?

  9. Tondach napsal:

    Mnozí z vás, protože máte telefon, víte, jak by to měli operátoři dělat, protože chodíte kolem poštovní schránky, víte, jak špatně to dělá Česká pošta, protože doma čučíte na televizi, víte jak to všechno ČT dělá špatně ….. a přitom o všem víte prdlajs! Ale těch keců!

  10. Japil napsal:

    Obecně řečeno: ČT jako významné médium zatím není ovlivňována žádnou politickou garniturou. Z posledních událostí je zřejmé, že vliv zde chce získat určitá politická struktura, které se to již ve velké části mediální oblasti podařilo. Proto byla vytvořena Rada ČT z povětšině medií neznalých diletantů, kteří plní úkol, který jim byl zadán – získat vliv ČT. Způsob jakým to dělají je zřejmý. Mimo jiné se opírají i o laickou veřejnost, která sice nezná přesně finanční toky, ale neustále omílá, že si ČT platí. To, že hospodaření ČT není příliš průhledné, a ani úplně hospodárné, lze připustit. K tomu by bylo ale potřeba provést podstatně podrobnější a odbornější rozbor, než jsou prohlášení paní Lipovské, podporované panem Veselým, Matochou a dalšími „machry“. Je smutný fakt, že pozemkové vztahy v Ostravě nebyly léta řešeny. V současné době se sice nákup pozemku za uváděnou cenu jeví jako vyšší než odhad, ale z perspektivy dalších pronájmů a jejich předpokládané výše jako optimální řešení. Podstatná by měla být pro Radu ČT činnost TV, její programová skladba, společenský přínos, atd.. Chápu, že příznivcům vládnoucí garnitury vadí, že zpravodajství ČT není poplatné pouze premiérovi a jeho klice, a snaží se o vyrovnanost, Z hlediska zmíněné skupiny pak samozřejmě zaznívají hlasy proti. Hledají se argumenty, jak toto dehonestovat. Závěrem uvedu jen jedno. Nejsem ekonomicky spjatý s ČT, a nejsem ani obdivovatelem pana Dvořáka. Spíše naopak. Ale jsem rád, že existuje aspoň jedna část mediální sféry, kterou si ještě nekoupil pan premiér a jeho klika.

  11. ČT napsal:

    Co do všeho mluví takové nicky jako je Lipovská /už jí uschlo poslední vysvědčení negramota?/, nebo Bobošíkové /jestli se /domnívám/ za rozkradení sklárny H.Huť? To já tedy jdu Americe radit s vesmírným výzkumem. A ještě k tomu ta mumie z Hradu – čeho se bojí?

  12. petrph napsal:

    V čem je bohužel chyba onoho přirovnání k Parkinsonovým zákonům je to že je sice trefné, leč bohužel značně nepřesné.
    V popisu těch jeho zákonů šlo o dozorčí (či jinou) radu komerčního podniku (vlastněnou akcionáři). Tudíž ti lidé v radě takto rozhodovali o svém majetku, a úspěch/neúspěch řešení šel -doslova- z jejich kapsy.. Takže proto se snažili nalézt co nejlepší řešení – ovšem právě s těmito aspekty, které prof Parkinson popsal. Ano.

    Zatímco, pokud by šlo o dozorčí radu nějaké státní , veřejné, atd. společnosti, kam byli ti lidé pouze „dosazeni/jmenováni“, ale žádnou přímou zodpovědnost za výsledek nemají, potom tato pravidla samozřejmě neplatí. To se musíte nalistovat jinou kapitolu z knih prof.Parkinsona, týkajících se úřadů a státních institucí vůbec..A asi nebudete překvapeni..

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *