Severočeské městečko Úštěk se snaží odvrátit ekonomickou krizi a hrozbu bankrotu prodejem obecního majetku. Do krizové situace se dostalo poté, co minulé vedení města v „dotačním optimismu“ nasmlouvalo projekty za 334 milionů korun, tedy částku, která výrazně překračovala možnosti rozpočtu. Úštěk patří co do hodnoty majetku spíše k těm bohatším obcím, a prodej nemovitostí se tak jeví jako jedna z cest z krize. Zároveň nové vedení zkoumá, zda nebyl dřívějším postupem porušen zákon.

První velkou konsolidační akcí má být prodej pozemků v lokalitě Na vyhlídce ve Starém Týně určených pro výstavbu dvanácti rodinných domů. Prodej by měl městu vynést minimálně 15 milionů korun, což je nejnižší částka pro podání nabídek v obálkové metodě.

Záměr prodeje schválilo zastupitelstvo města na konci dubna a teď byl vyvěšen na úřední desce. Termín pro podání nabídek byl stanoven na 13. června, kdy také budou otevírány došlé obálky.

„Město se rozhodlo k odprodeji těchto parcel jako jednotného celku, protože nyní není schopné investovat do instalace dalších sítí v předpokládané částce kolem 6 milionů korun. Prodejem stavebních pozemků by město uhradilo zbytek finančních závazků vůči věřitelům a mohlo by se dále orientovat na další fáze rekonstrukce základní školy v Úštěku a podobně,“ říká k záměru starosta Ondřej Elísek.

Cesta z krize

„Dotační optimismus“ minulého vedení přivedl městečko po volbách v roce 2022 na pokraj bankrotu.

Celková hodnota vysoutěžených a zasmluvněných projektů překročila částku 334 milionů korun, většinou bez jakéhokoli finančního krytí. „Z jakých prostředků měly být projekty hrazeny, je záhadou,“ uvedl starosta v březnovém městském zpravodaji. V tu chvíli už začalo být jasné, že město nemá jinou možnost než vzniklé dluhy splatit prodejem svého nemovitého majetku.

Částka, která zhruba třikrát přesáhla celý běžný městský rozpočet a několikanásobně pak sumy, které město může vydávat na investice, se zároveň stala podkladem pro trestní oznámení a pověření kontrolního a finančního výboru ke kontrole hospodaření minulých let.

Město se v letech 2019 až 2022 pustilo do velké řady projektů. Některé se podařilo dokončit, například komunitní centrum, jiné stavby a projekty ale zůstaly v různých fázích realizace – sem patří například rekonstrukce základní školy nebo výstavba sportovní haly. Další projekty pak nové vedení muselo zastavit, aby zabránilo dalšímu zadlužování města.

Krátce po loňských volbách se totiž ukázalo, že město nemá na splácení rozjetých dotačních akcí peníze. Počátkem listopadu evidovalo faktury v celkové výši 26 milionů korun a tato částka každým dnem narůstala. Většina byla po splatnosti, neuhrazené faktury pocházely i z července loňského roku.

Tuto bilanci se podařilo do letošního března stabilizovat. Stav dlužných částek v neuhrazených fakturách činil k 1. březnu cca 8,6 milionu korun, město ale muselo omezit výdaje a zastavit větší část projektů. „Město Úštěk tedy uhradilo za pět měsíců závazky vůči věřitelům ve výši cca 17,4 milionu, samozřejmě je to na úkor jakýchkoliv investic a potenciálního rozvoje města a našich obcí,“ uvádí starosta.

Celkové dluhy města nyní činí víc než 60 milionů korun a Úštěk čeká rozprodej majetku. Už v březnu starosta jako jeden z prvních připravovaných prodejů zmínil právě pozemky ve Starém Týně.

---

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

---

 

„Konkrétně se jedná o 12 stavebních parcel v katastrálním území Starý Týn, kde nejsme sami schopni investovat do zasíťování parcel. Dále je předpoklad odprodeje plochy městských pozemků v oplocených zahradách a pod nemovitostmi, které mají občané v nájmu a budou tak mít možnost k jejich odkoupení,“ uvedl Elísek s tím, že jsou dále vytipovány i dílčí úseky lesů v místech, která jsou městem špatně obhospodařovatelná a se špatnou dostupností.

Minulé vedení radnice soutěžilo projekty s předpokládaným dotačním pokrytím ve čtyřech letech. V roce 2019 šlo o částku 54 milionů, další dva roky 2020 a 2021 suma vždy přesáhla 100 milionů korun. Ve volebním roce 2022 pak přibylo dalších 74 milionů.

Minulé vedení radnice se k dopadům svého hospodaření nehlásí. Bývalý starosta Jan Mazíni se po prohraných volbách dokonce z městečka odstěhoval, nikoho z nového vedení o tom ovšem neinformoval a přesídlil do okresních Litoměřic. Zastupitelstvo ho tak v souladu se zákonem zbavilo i mandátu zastupitele.