REPORTÁŽ. Možná si vybavíte scénu z filmového Kolji, kde hudebník Louka v podání Zdeňka Svěráka vyloví ve finanční tísni při čištění okapu zapomenutou cetku. Natáčela se v historickém centru městečka Úštěk na Litoměřicku a přispěla k jeho turistické známosti a atraktivitě. Město se teď samo potácí na hraně bankrotu – minulé vedení ho neuváženými rekonstrukcemi a snahou využívat dotace za každou cenu přivedlo do tíživé situace. K odpovědnosti se teď nehlásí.

Je polovina prosince, středa večer a na historické náměstí v Úštěku se pomalu snáší sníh. Před budovou kulturního domu, decentně zastrčeného v uličce pod starobylým hradem, stojí skupinka pokuřujících osob.

V „kulturáku“ právě probíhá jednání městského zastupitelstva a mezi kuřáky se po chvíli objeví i nový starosta Ondřej Elísek. Obhlédne situaci a praví: „No co, v nejhorším budeme platit solí. Soli máme dost.“

Suchý humor, který odráží katastrofální finanční situaci, ve které se městečko nachází.

Na hranici bankrotu

Nové vedení města se po zářijových volbách ustavilo loni 20. října. Dosud vládnoucí hnutí UHAF (zkratka pro Uvážlivě, hodnověrně, angažovaně, férově), které mělo v patnáctičlenném zastupitelstvu šest mandátů a křesla starosty a místostarosty, pozice neobhájilo. Pouhé čtyři mandáty byly zklamáním a volby se staly menším referendem o tom, zda si lidé ve městě přejí další zadlužování.

Volební období 2018 až 2022 bylo časem masivní výstavby a rekonstrukcí. Město se pustilo do opravy kina, přestavby bývalého mlýna na vícefunkční sportovní halu, začalo opravovat povrchy a sítě v Údolní ulici a rekonstruovat základní školu Aloise Klára. Rozjelo i řadu menších projektů.

„Osobně jsem nikdy nevěřil, že je možné za čtyři roky ekonomicky zničit prosperující město. Není až tak podstatné, kdo za tuto situaci může, ale zásadní je najít vhodné řešení, jak naše město co nejrychleji ekonomicky stabilizovat.“

Zaklínadlem se stalo slovo dotace; kde bylo možné získat dotaci, město po takovém projektu sáhlo a připravovalo stále další. Povinné příspěvky města, které mělo v roce 2018 na účtech zůstatek kolem 25 milionů korun, měl pokrýt i 35milionový úvěr z roku 2020.

Postupně začala s tímto způsobem hospodaření ve městě narůstat nespokojenost. A ve volbách lidé vládnutí UHAFu, vedeného starostou Janem Mazínim, ukončili. Volby vyhráli SNK Evropští demokraté, kteří postavili koalici s Místním hnutím nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst a Sportovci. Dohromady v zastupitelstvu drží 10 z 15 křesel, UHAF skončili v opozici.

To podstatné ale přišlo po zmíněném 20. říjnu, kdy se nový starosta Ondřej Elísek usadil ve své kanceláři. Prakticky okamžitě se u něho ohlásili zástupci stavebních firem, kteří začali požadovat peníze za neproplacené faktury, ať už za projekty samotné, nebo za vícepráce. Ukázalo se rovněž, že zpoždění mají některé slibované dotace, často špatně připravené.

Město se dostalo na hranu bankrotu. Počátkem listopadu evidovalo faktury v celkové výši 26 milionů korun a tato částka každým dnem narůstala. Většina po splatnosti, neuhrazené faktury byly i z července loňského roku.

Proti tomu mělo město na všech svých účtech kolem šesti milionů korun, ze kterých mohlo závazky splácet. A od letošního ledna ho čekalo splácení zmíněného 35milionového úvěru, který předchozím vedením města pořídilo – a také vyčerpalo. Celkové dluhy města činí víc než 60 milionů.

V této situaci starosta Elísek sepsal zprávu obyvatelům města, která vyšla v městském zpravodaji. „Naše město se nyní nachází historicky v nejhorší ekonomické situaci v rámci své existence. Jsme ve fázi, kdy nejsme schopni plnit závazky vůči prováděcím firmám a dodavatelům služeb. Město Úštěk se pohybuje na samé hranici bankrotu,“ napsal starosta.

V zasedací místnosti nesedí úřednice a úředníci, ale učí se tu děti. Stejně tak v kulturním domě, v objektu školních dílen, v družině, v domě dětí a mládeže…

Školní kulový blesk

Nejtíživěji se situace už na podzim dotkla dětí a učitelů ze základní školy Aloise Klára; v rozestavěné budově být nemohou a tak, když se dnes do úštěckých ulic vydáte v dopoledních hodinách, potkáváte skupinky dětí, které se učí prakticky kde se dá.

Žáci v poledne vycházejí z bývalé budovy České spořitelny na náměstí. Pobočka už zde není, jen ve vstupní chodbě se krčí bankomat, jediný ve městě. Úřednice a jejich kanceláře nahradily učitelky a školní třída.

Podobné to je, když se vydáte na radnici vyřídit nějaké úřední záležitosti. Třeba zaplatit zvýšený poplatek za svoz odpadu, ke kterému město muselo na prosincovém zastupitelstvu sáhnout. V zasedací místnosti nesedí úřednice a úředníci, ale učí se tu děti. Stejně tak v kulturním domě, v objektu školních dílen, v družině, v domě dětí a mládeže. Týká se to všech dvou stovek školou povinných dětí, z Úštěka i z jeho dvaceti spádových obcí, které sem dojíždějí.

---

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

---

 

Děti se učí pokud možno na jednom místě, a tak mezi budovami po celém městě pobíhají učitelé. Jeden svůj školní den popisuje třeba učitelka angličtiny na druhém stupni Andrea Elísek takto: „V pondělí ráno učím první dvě hodiny v dílnách. Následuje velká přestávka, takže mám dvacet minut na to, abych se dostala do domu dětí a mládeže. Další přestávka už je kratší, takže běžím na radnici, mám na to deset minut.“

Protože jsou učitelé v pohybu, dozor o přestávkách vykonávat nemohou, o nějaké přípravě nebo odpočinku taky nemůže být řeč. A tak je o přestávkách prostor pro školníka nebo uklízečky, které na děti dohlížejí.

„Naštěstí režim paní ředitelka výborně zorganizovala tak, aby se to všechno dalo vůbec zvládnout,“ říká Andrea Elísek. Nejde o shodu jmen, je to manželka nynějšího starosty, v minulém volebním období opoziční zastupitelka, která upozorňovala na problémy, do kterých se město řítí.

Tato situace trvá již od konce června. Rekonstrukce školy byla původně naplánovaná tak, aby se děti mohly 5. září slavnostně do školy vrátit. Jenže se tak nestalo. Opravy se prodlužovaly, situace se pak vyhrotila koncem října, když na radnici usedlo nové vedení.

Stavební firma měla tou dobou neuhrazené pohledávky v celkové výši 15 milionů korun, a tak na tři týdny stáhla své dělníky ze stavby. „Nebylo se čemu divit,“ komentuje tehdejší rozhodnutí firmy starosta. V té době prakticky denně vyjednával s představiteli společností, kterým město dlužilo. A také s bankami, aby dosáhl alespoň snížení splátek již vyčerpaného úvěru.

Společnost, která provádí rekonstrukci školy, se nakonec spokojila s uhrazením alespoň části dlužné částky. Dostala dva miliony korun a znovu zahájila práce. Zároveň si ale vymínila, že podmínkou pokračování prací je doložení finančního krytí dalších etap ze strany města.

Město v této situaci požádalo o pomoc kraj. Mělo by zájem o bezúročnou půjčku, mluví se o 15 milionech korun, které by měly pomoci překlenout kritické období.

„Má to dvě dimenze – tou první je, že naši krajští právníci poměrně jednoznačně varují před půjčováním krajských peněz, pravidelně nás totiž žádají spolky na předfinancování už rozběhlých a za pár měsíců proplatitelných úspěšných projektů, žádají nás sociální služby o překlenovací peníze, protože je jistě dostanou od ministerstva, ale až v létě a potřebují je teď. Neříkáme, že ne, ale musí z toho být cítit mimořádnost a rada je opatrná,“ říká náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj). Kraj aktuálně sleduje hlavně situaci ve škole, která se přímo dotýká školou povinných dětí.

Samotná jednání jsou nyní na radním pro finance Janu Růžičkovi (KDU-ČSL, zvolen na kandidátce ODS). Ten pro HlídacíPes.org uvedl, že situaci měst a obcí, které od předchozích vedení dostaly podobné „dárečky“, chápe. Růžička ale zároveň rozděluje města a obce na ty, které vlastní zdroje ani například majetek nemají, a na ty, které jimi disponují. Rýsuje se tak možnost, že by si Úštěk pomohl po překlenutí nejtíživějších potíží sám, například prodejem městského majetku: budov nebo lesů.

Bývalý starosta se odstěhoval

Bývalé vedení, tedy starosta Jan Mazíni a jeho zástupce Tomáš Sazeček, se pro HlídacíPes.org odmítli k situaci vyjádřit. Nebyli ani na zmíněném prosincové zastupitelstvu, kde se finanční situace města probírala. Sazeček se omluvil, Mazíni bez omluvy.

Zastupitelstvo navíc projednávalo bod, kterým zbavilo bývalého starostu Mazíniho mandátu zastupitele. Ukázalo se totiž, že se po volbách z města odstěhoval, nikoho z nového vedení o tom ovšem neinformoval a přesídlil do okresních Litoměřic.

Na stejném zastupitelstvu byly celkem jednomyslně, a to i hlasy zbylých členů původně vládnoucího hnutí UHAF, schváleny kroky, které by měly městu pomoci přežít nejhorší období. Kromě již zmíněného zvýšení poplatku za odpad jde hlavně o další úvěr ve výši 26,5 milionu korun. Ten je splatný do roku 2038 a město ho použije na dokončení rekonstrukce Údolní ulice. Zároveň dohodlo snížení splátek z již vyčerpaného úvěru, který začíná splácet teď na začátku roku.

„Osobně jsem nikdy nevěřil, že je možné za čtyři roky ekonomicky zničit prosperující město. Není až tak podstatné, kdo za tuto situaci může, ale zásadní je najít vhodné řešení, jak naše město co nejrychleji ekonomicky stabilizovat. Pokud se to podaří, troufám si predikovat, že do dvou let můžeme začít s postupnými investicemi do našich obcí,“ říká starosta Elísek. Klíčový podle něho bude následující rok.

Je konec, zastupitelstvo probíhá v rychlém tempu. Starosta, jeho lidé i opozice měli témata předjednaná, na večerním jednání se jen hlasuje a jednotlivé body rychle odsýpají.

Když diskuse končí, všichni přítomní zastupitelé se zvedají a v sále kulturního domu stěhují židle a stoly. Ráno v osm sem zase nastoupí žáci základní školy.

---

Projekt „Příliš vzdálené Česko“ vzniká s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.