PSÍ UŠI. Začněme příkladem. Dejme tomu, že Frantovi ukradnete pero (Václav Klaus promine, ale dnes to opravdu, ale opravdu nebude o něm). Chytnou vás u toho a pero u vás najdou, i s gravírovaným jménem okradeného. Co uděláte? Ano. Prohlásíte, že jste neukradli Frantovi pero, ale Pepíkovi čepici, a odkráčíte středem. A jede se dál.

• Nemožné? V Česku zjevně úplně běžné. Babiš představil skvělou kampaň Silné Česko, načež ODS namítla, že ji v podstatě ukradl.

„Od pana Babiše to moc originální není, to heslo vzal nám.“
(předseda ODS Petr Fiala, Aktuálně.cz, 3. května)

ODS skutečně předložila důkazy. „Silné Česko v 21. století“ je heslo z jejího materiálu k EU, který strana publikovala v roce 2017. Ale co už, Babiš má argument na všechno. Neokopíroval prý ODS, ale Trumpovu kampaň „Make America great again“.

„Všiml jsem si toho při cestě do USA, viděl jsem kolik lidí tam tuto čepici nosí a líbilo se mi to.“
(Andrej Babiš, 3. května)

A jsme u jádra věci. Že se v Trumpově kampani nic o silné Americe neříkalo? Nevadí. Prostě ODS nic neukradl a ten slogan taky nesouhlasí.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Marii Benešovou provází pověst ženy, která když popustí stavidla své prostořekosti, bývá veselo. Nejde jen o známý výrok o justiční mafii, který ji přinesl proslulost i řadu opletaček. Jindy zase svou nejmenovanou justiční kolegyni počastovala přirovnáním, že „ta snad neležela jen pod lokomotivou“, jak tento týden připomněl Petr Dimun na serveru Česká justice. O Marii Benešové je rovněž známo, že snaha zavřít jí ústa, nebo aspoň pavlačový vodopád poněkud korigovat, se většinou míjí účinkem.

Tady cítíme, že brzy bude někdo hodně někde. A že to bude veliké, pokud paní Marie rychle nepochopí, že už není v advokacii nebo v justici, ale v holdingu.

„Doporučoval bych jim hlavně mediální klid, aby se soustředili na práci, obeznámili se s ministerstvy. Komunikovat mohou později.“
(majitel hnutí ANO Andrej Babiš vytyčuje mediální strategii svéprávných ministrů, Novinky.cz, 3. května)

Mediální klid a soustředění na práci, zlatá slova. Nechtěně vyvolávají vzpomínky na Gustáva Husáka nebo Milouše Jakeše, kteří byli klidem na práci posedlí. I když my máme nejraději verzi Ladislava Adamce, který pověstný klid takto vtělil do vládního prohlášení v srpnu 1989:

„Jako klíčový úkol považujeme za aktivní účasti občanů lépe uspokojovat každodenní potřeby lidí a zabezpečovat jejich sociální jistoty. K tomu naše společnost potřebuje především poctivou práci, klid a pokojnou atmosféru.“
(prohlášení federální vlády ČSSR k výročí srpnových událostí, srpen 1989)

Náměstí v Česku zaplnily v pondělí davy demonstrantů, které jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti zvedlo ze židle. Možná se ovšem dočkáme nečekané katarze, každý příliš racionálně uvažující muž má svou femme fatale. S tématem se proto rozloučíme slovy C. G. Junga z jeho Tavistockých přednášek, kde takto hovořil o lidech s příliš diferencovanou rozumovou složkou (Jung mluví přímo o intelektuálech, tuto zkratku nám rýpalové u Andreje Babiše prominou).

„Téměř určitě bude chycen, protože jeho cit reaguje pouze na archaický nebo nebezpečný typ ženy. Proto spousta intelektuálů inklinuje k tomu, že se žení pod svou úroveň. Jsou lapeni svou domácí nebo kuchařkou, protože si nejsou vědomi svého archaického citu, jímž se chytí.“

• Začíná se nám tu na vládní úrovni rozmáhat takový nešvar, nepěkná věc, prostě bolševismus. Má různé podoby, společným jmenovatelem je nepochopení základních ekonomických kategorií a touha zabírat zisk, když už ho neumím vytvořit, nebo aspoň šetřit.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si brousí zuby na zisky bank, Twitter, 3. května

Příklad druhý: předseda vlády a lídryně kandidátky ANO do Evropského parlamentu Dita Charanzová.

Pomineme ten jemný humor, s nímž nám Andrej Babiš a spol. servírují téma evropských dotací na kdejakou ptákovinu. Společné se svým vládním partnerem mají toto: smysluplná investice do růstu důchodů je nesmysl, protože to není investice, ale jejich prožírání. Podpora rodin je taky určitě fajn, začíná snížením daní, a ne jejich zvýšením a přerozdělováním.

• Aby tady ale nebylo tak truchlivo, dáme si na závěr takovou veselou tečku. Tomio Okamura se vydal na Hanou a vzali to s panem starostou tak trochu od podlahy.

Tak klidnou mysl, vždycky je na tom někdo hůř než vy.

Follow @malecak