Biochemik Aleš Dvořák, jedna z tváří projektu Zeptej se vědce. Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org

Lež má vždycky náskok, vznikne hned. Pravda potřebuje čas, říká vědec

Napsal/a Robert Břešťan 5. listopadu 2024
FacebookXPocketE-mail

Projekt Zeptej se vědce odpovídá již několik let na jakékoliv – vědecké i nevědecké – otázky laické veřejnosti. Především prostřednictvím sociálních sítí, nedávno ale výběr otázek vyšel i knižně. Mezi řádky obsahuje i vzkaz: „Bylo by skvělé, kdyby lidé měli kritické myšlení a přemýšleli jak o tom, co jim kdo říká, a taky, kdo jim to říká.“

Biochemik Aleš Dvořák se do projektu Zeptej se vědce zapojil od srpna 2023; na starost má dotazy týkající se pohybu, zdraví a výživy; knihu Zeptej se vědce – Neexistují blbé otázky pod hlavičkou Institutu pro komunikaci vědy dával editorsky dohromady.

„Pravda a lež, to je boj Davida s Goliášem. Když chcete se lží bojovat skutečně podloženými informacemi, zabere to hodně času. Dezinformátor má tu výhodu, že blbost si může vymyslet za pár vteřin,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Dvořák pracuje jako vědecký pracovník a odborný asistent na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se věnuje výzkumu zaměřenému na novorozeneckou žloutenku. Na fakultě učí chemii a biochemii a založil i vlastní volitelný předmět Biochemie sportu a výživy v praxi, kde propojuje moderní výukové přístupy se sportovně-laboratorní praxí. A i v této oblasti naráží na řadu nepodložených informací, které se tváří jako zjevená pravda.

Jak často se i v osobním životě setkáváte s tím, že lidé věří víc tomu, co najdou na pofidérním webu, než vědci, jeho i znalostem a zkušenostem?

Dá se říct, že v tom žiju dennodenně. V základním výzkumu, který dělám, to tak časté není, ale zároveň vyučuji biochemii sportu a na tom se to dá ilustrovat dokonale. Řešíme tam hodně téma sportovních výživových doplňků a to je zrovna oblast plná nepodložených informací. Lidé věří v zázračné účinky různých suplementů. V dnešní době se kupříkladu hodně nadužívají bílkoviny, což je možná nečekaně kontroverzní téma. Někteří vědci se snaží tvrdit, že to, jak se spočítala doporučená denní dávka v gramech na kilogram váhy, je podhodnocené, jiná část vědců naopak doporučuje ty dávky nepřekračovat, protože nadbytek bílkoviny škodí…

Profiltrovat informace tak, abychom se dobrali pravdy, je těžké. Pro laika, který se v oboru nevyzná, je to v podstatě nemožné, což myslím platí obecně.

Takže je to spor dvou názorových skupin vědců než vědy a šarlatanismu… Kdo má tedy podobný spor rozsoudit?

Ono je to těžko rozsouditelné. Musela by k tomu být zevrubná studie, která by ukázala, že když člověk bude rok jíst o 30 % víc bílkoviny, že si tím uškodí. Jenže takovou studii, kdy někomu řeknete, že ho budete rok zkoumat a výsledkem možná bude, že mu to poškodí játra, nemůžete udělat. Je možnost to zkoumat na souboru případových studií, kdy se čistě náhodou našel třeba hokejista, který měl problém s játry a zjistilo se, že nadužíval bílkoviny. Jenže takových případů moc nenajdete, protože nikdo si nepřipouští problém, dokud do něj takříkajíc nenarazí náklaďák.


Nová kniha HlídacíPes.org

Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.

Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 korun.

Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024. 


Dá se tedy říct, že lidé věří hlavně tomu, čemu věřit chtějí? Když se podržíme té biochemie sportu, jak tedy přijdou k tomu, že nějaká sada přípravků by pro ně mohla být vhodná? Je to vliv reklamy, tlaku výrobců, doporučení známých?

Reklama hraje velkou roli. Jen za doplňky stravy se ročně na světě utratí miliardy dolarů, i když drtivá většina z nich nefunguje. Roli hraje zvyk a automatismus, kdy přijdete do fitka, zacvičíte si a rovnou vám tam pak nabídnou nějakou tu bílkovinu a řeknou vám, že tak je to dobře. Pak si řeknete, že si to někde ověříte, ale ve výsledcích vyhledávání najdete přednostně informace z webů, které na prodeji těchto přípravků bohatnou. Profiltrovat informace tak, abychom se dobrali pravdy, je těžké. Pro laika, který se v oboru nevyzná, je to v podstatě nemožné, což myslím platí obecně. S tím souvisí také to, že by se člověk neměl vyjadřovat veřejně k tématům, kterým nerozumí. V současné společnosti to tak moc není, spíše platí, že všichni mají názor na všechno. Receptem může naopak být, že si najdete autority, skutečné experty, kterým můžete věřit a přes ně si třeba dohledávat další zdroje, studie či knížky.

Byl projekt Zeptej se vědce, na němž se podílíte, motivován i touto snahou – bojovat s bludy a přinášet relevantní informace a zdroje?

Projekt začal v době covidu, kdy se vyrojila řada totálně nepodložených informací. Fungoval nejprve jen na sociálních sítích, později se rozšířil. Vznikl pak Institut pro komunikaci vědy, v němž je síť vědců z nejrůznějších oborů, kteří na základě podložených informací, s oporou ve vědeckých studiích, srozumitelně odpovídají na nejrůznější otázky lidí, ale i vyvracejí bludy. Pracuje se na klasickém vědeckém principu: jeden člověk dostane za úkol zpracovat nějaké téma, ať už jde o dotaz čtenáře, nebo o téma, které nyní rezonuje, k tomu se najdou odborní oponenti, kteří v článku hledají potenciální chyby.

Výsledkem je text podložený odbornými informacemi a navíc po oponentuře od jiných expertů ve stejném oboru. Samozřejmě to negarantuje stoprocentní pravdu, protože pracujeme vždy s poznáním, které je dostupné v daném čase, ale garantujeme, že téma je zpracované zodpovědně. Pak text čtou editoři, kteří usilují o to, aby to bylo i srozumitelné a čtivé. Vše prochází docela těžkým schvalovacím kolečkem. To má ovšem i tu nevýhodu, že zpracování zabere hodně času, někdy i rok. Dezinformátor má naopak tu výhodu, že blbost si může vymyslet za pár vteřin. Pravda a lež, to je boj Davida s Goliášem. Když chcete se lží bojovat skutečně podloženými informacemi, zabere to hodně času. Naopak blud či konspirace se dá vymyslet z fleku a je těžké tomu oponovat.

Výsledkem projektu Zeptej se vědce je knížka, kam jste vybrali průřez otázek a odpovědí, ale funguje k tomu nadále i web, respektive debata na sociálních sítích?

Ano. Je to kontinuální práce, kdy nám přichází vyšší desítky otázek měsíčně, nyní jsme dali limit na padesát dotazů, na něž jsme dlouhodobě schopni měsíčně odpovídat. Když se sestavovala knížka, měli jsme k dispozici asi tisíc dotazů, teď jich už máme evidovaných přibližně 1500.

Z toho tedy plyne, že ne každá odpověď zabere ten zmíněný až rok… Na některé, řekněme triviálnější, zkušený vědec odpoví velmi rychle?

Ona i seriózní odpověď na zdánlivě banální otázku nějaký čas zabere. Tím spíše, že to všichni v projektu děláme ve volném čase. Pořád také platí to, že odpověď čte oponent, editor a další. Takže i když je to rychlé, může to trvat i měsíc.

Mělo by platit, že biochemikovi byste asi mohli důvěřovat u témat z jeho oboru, ale když se začne vyjadřovat třeba zubař k virologii, nemusí to být vždycky správně.

Dají se specifikovat okruhy toho, co lidi zajímá ve větší míře, nebo je to prostě pel mel otázek z různých oborů?

Lidé se hodně ptají na zdraví, tam se otázky i často opakují. Třeba se zajímají, kdy přesně se u sportovní aktivity spalují cukry nebo na jakém oleji mají smažit. Podobných otázek je spoustu, to pak mnohdy stačí dopsat odstavec a poslat odpověď, kterou máme hotovou již z dřívějška. Často přicházejí otázky na přírodu, to zajímá především děti – jak vzniká duha, proč jsou mraky na obloze a kdo je tam drží… Další velká oblast je spojená s těhotenstvím a kojením a lidé se hodně ptají i na moderní technologie.

V podtitulu knihy Zeptej se vědce je, že „neexistují blbé otázky“. Není to ale až příliš velkorysý přístup? Není nějaká hranice témat, o kterých se prostě nediskutuje, typově na nějaké rasové otázky?

Jsou samozřejmě otázky, k nimž je zapotřebí přistupovat citlivěji. Když připravujeme odpovědi, součástí procesu je i to, že autor vyplňuje kolonku, jakou si myslí, že téma vzbudí na sociálních sítích odezvu, zda pozitivní či negativní. Na druhé straně by vlastně bylo skvělé, kdyby si někdo, kdo tápe či pochybuje, třeba v té otázce rasismu, to téma nechal vysvětlit. Obávám se ale, že zrovna tohle se neděje. Stává se naopak, že přicházejí otázky vyloženě provokativní, z nichž je zjevné, že ten člověk chce spíše vyvolat nějaký konflikt, nechat si nahrát na smeč. Takže se už párkrát stalo, že jsme se tazateli omluvili, že na dané téma nyní nemáme kapacitu a nebudeme odpovídat, protože bylo zjevné, že jde o provokaci.

Byly časy, kdy se vědci upalovali, když neodvolali… Nemáte pocit, že dnes se aspoň symbolicky upalují vědci, faktům navzdory, na sociálních sítích?

Asi se to děje. Jako větší problém doby ale vnímám to, že lidé nevědí, jak si informace hledat, neumí je uchopit a jsou náchylní věřit skoro čemukoli. O to víc, když jim nějaký blud předkládá někdo, kdo má titul před jménem, aniž by rozlišovali, co který titul znamená. Mělo by platit, že biochemikovi byste asi mohli důvěřovat u témat z jeho oboru, ale když se začne vyjadřovat třeba zubař k virologii, nemusí to být vždycky správně. Za jedním titulem RNDr. se také může skrývat biolog, mikrobiolog, biochemik… A to jsou velmi odlišné obory a nikdo nemůže rozumět všemu, i když to tak někdy vypadá. Bylo by skvělé, kdyby lidé měli kritické myšlení a přemýšleli jak o tom, co jim kdo říká, a taky, kdo jim to říká.

Pro většinu lidí je věda mikroskop, laser, molekuly… A panuje často takový přezíravý postoj k humanitním vědám. Narážíte na to i vy, třeba v rámci popularizace vědy?

I když souhlasím, že ve veřejné debatě jsou někdy humanitní vědy přehlížené, tak mám opačnou zkušenost ze živých debat, kdy jezdíme na setkání s lidmi a dostáváme otázky z publika. Je to trochu show, lidi to mají rádi a my si trochu potrénujeme komunikaci. A musím říct, že i mne překvapilo, jak velký zájem je právě o lidi z humanitních oborů. Umějí obvykle skvěle mluvit, dokážou téma srozumitelně vysvětlit, dobře se to poslouchá – ať už jde o témata jako je psychologie, filosofie nebo jazykověda. Extrémně populární byla třeba debata o tom, co umožňuje vznik diktatur. A přiznám se, že i mne zaujalo, že se něco takového vůbec vědecky zkoumá. Takže se na našich akcích sám leccos zajímavého dozvím.

Vy sám, i když jste biochemik, jste zabrousil i do jiného oboru. Napsal jste povídku Bojovnice pro antologii Nevzdáme se – sbírka povídek pro bojující Ukrajinu (výtěžek z prodeje této knihy jde na nákup obranného vojenského materiálu, pozn. red.). Bylo to vnitřní autorské puzení nebo i snaha se nějak angažovat, ukázat postoj ve vztahu k téhle válce?

Asi obojí. Píšu rád, napsal jsem i pár populárně-naučných knížek o běhání a zdravém životním stylu. Je příjemné si občas odskočit od vědeckého psaní třeba právě i k povídkám. A když začala válka proti Ukrajině, chtěl jsem k ní něco napsat, protože mne ta ruská agrese neskutečně rozčiluje. Když jsem pak shodou okolností narazil na tweet Dalibora Váchy, že dává dohromady sbírku povídek pro bojující Ukrajinu, jednu jsem mu poslal a potěšilo mne, že ji do knihy zařadil.

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)