Pandemie koronaviru znovu vrátila do popředí unijní agendy reformu zdanění právnických osob. Do hry se tak vrací i starší návrh na společný základ korporátních daní. „Členské státy dnes více než kdy jindy potřebuji zajistit své daňové příjmy, které následně investují do svých občanů a firem,“ komentoval nově představený daňový balíček Evropské komise její místopředseda pro hospodářství Valdis Dombrovskis.

Proč EU daňovou reformu potřebuje, je nasnadě. Postihl ji výrazný propad globální ekonomiky v důsledku pandemie. Unie však čelí i rostoucímu vlivu nadnárodních právnických osob, zejména pak těch, které působí v digitálním prostředí. Tyto vlivné nadnárodní společnosti navíc často využívají mezery v daňových zákonech a profitují z tzv. agresivního daňového plánování.

Evropská komise přitom odhaduje, že zavedení společného základu korporátní daně by díky zjednodušení administrativy „navýšilo investice v EU až o 3,4 % a vedlo by k posílení hospodářského růstu až o 1,2 %, tedy přibližně o 180 miliard eur.

Oprášit staré nápady

Komisaři v balíčku navrhují řadu kroků, mezi jinými i zásadní reformu zdanění příjmů právnických osob v EU. V čerstvě představeném dokumentu však zatím nejsou uvedeny konkrétní kroky, ty chtějí komisaři představit do konce tohoto roku.

V Bruselu se však již dlouho mluví třeba o několik let zaprášeném návrhu na společný základ korporátních daní.

Text Lukáše Hendrycha vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje. Redakčně kráceno

Evropská komise počítá s reformou ve třech stěžejních oblastech. Prvním je Akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění, které podpoří obnovu ekonomického růstu, druhou oblastí je návrh revize směrnice o správní spolupráci v oblasti daní, a třetí pak sdělení Komise ohledně toho, jak by měla v následujících letech vypadat daňová politika v EU.

Výsledkem má být spravedlivější prostředí pro digitální platformy a jiné technologické firmy, důraz na daňové ráje, etický kodex pro právnické osoby, reformy v systému placení DPH, boj proti daňovým podvodům či spravedlivější zdanění právnických osob včetně zjednodušení administrativy při placení daní napříč EU.

„Spravedlivé zdanění pomůže naší ekonomice vyváznout z krize. Musíme si došlápnout na daňové podvodníky, na ty, kteří se vyhýbají placení daní,“ zdůraznil eurokomisař Paolo Gentiloni.

Ztráty až 240 miliard dolarů ročně

Jádrem reforem, které se mají na výše uvedené výzvy zaměřit, by mohl být již zmíněný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB) a zdanění digitálních služeb, tedy tzv. digitální daň. Tyto návrhy mají podle odborníků pomoci mimo jiné i v boji proti daňovým rájům a agresivnímu daňovému plánování.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

To podle Komise spočívá v tom, že daňoví poplatníci „snižují svou daňovou povinnost prostřednictvím opatření, která mohou být legální, ale jsou v rozporu s duchem zákona. Agresivní daňové plánování zahrnuje využívání mezer v daňovém systému a nesouladu daňových systémů. Může také vést ke dvojímu nezdanění nebo dvojímu odpočtu“.

Podle odhadů OECD se v důsledku agresivního daňového plánování nadnárodních korporací každý rok ztrácí 4 až 10 % celosvětového výtěžku daně z příjmů právnických osob. Odhadem jde o 100 až 240 miliard dolarů ročně.

Některé členské státy Evropské unie (Polsko, Dánsko, Francie) už začaly podmiňovat poskytování veřejné podpory soukromým subjektům v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19 tím, že konečný příjemce není registrován v některé daňové jurisdikci, která je považována za daňový ráj.

Deset let neprůchodných návrhů

Návrhy na společný základ korporátní daně ani digitální daň však nejsou ničím novým. Daňová problematika, a konkrétně oblast přímých daní, však i nadále zůstává v kompetenci členských zemí. Proto je na úrovni Evropské rady třeba vždy nalézt jednomyslnou shodu. A to je téměř nadlidský úkol.

Třeba návrh na zavedení (tehdy ještě dobrovolného) společného konsolidovaného základu korporátní daně (CCCTB) Komise představila už v roce 2011. O zavedení digitální daně se minulá Komise neúspěšně pokoušela od roku 2018. Odhadovala tehdy, že zavedení daně by do veřejných rozpočtů mělo přinést kolem pěti miliard eur ročně.

„V současné době platí v každém členském státě Evropské unie samostatná pravidla pro výpočet základu daně z příjmu právnických osob. Ta stanoví, co je předmětem daně, v jakém rozsahu lze uplatňovat konkrétní daňově uznatelné náklady a odpočty či jakým způsobem a jak rychle lze uplatnit odpisy majetku,“ vysvětluje analytik Kryštof Kruliš.

„Daňové jurisdikce si tak konkurují nejen výší sazby příjmové korporátní daně, ale také rozsáhlým souborem dílčích ustanovení pro výpočet daňového základu,“ dodává.

Pomůže koronavirus?

Jednomyslnou shodu budou potřebovat i případné návrhy reforem, jejichž obrysy teď představila Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Otázkou zůstává, proč by měla být zrovna ona v oblasti reformy daní úspěšnější než její předchůdci.

Italský eurokomisař Paolo Gentiloni si nicméně myslí, že k zavedení evropské digitální daně by mohla členské země přimět ekonomická recese způsobená pandemií koronaviru.

Svou roli může sehrát i tlak veřejnosti po aférách jako Luxembourg Leaks či Panama Papers, které agresivní daňové plánování a daňové úniky nadnárodních korporací odhalily.

„Agresivní daňové plánování je z podstatné části umožněno mezerami mezi daňovými pravidly různých států a obtížnou kontrolovatelností tzv. převodních cen mezi propojenými osobami (transfer pricing). Společný daňový základ by výrazně pomohl s řešením mezer,“ uvádí Kruliš. V Evropské radě se ale doposud na takovém společném základu shoda nenašla.