Kauza Wollner přehledně: Proti šéfovi Reportérů ČT svědčilo třináct lidí, o sexuálním obtěžování a šikaně

TEXT TÝDNE. Před interní komisí, kterou zřídil generální ředitel ČT Petr Dvořák k prošetření obvinění Marka Wollnera ze sexuálního obtěžování a bossingu, vypovídalo proti svému nadřízenému minimálně třináct současných i bývalých zaměstnanců a externích spolupracovníků pořadu Reportéři ČT. Wollner se hájí tím, že jde o tvrzení typu „jedna paní povídala“. Vyšetřování spustil e-mail Nory Fridrichové. Tu naopak z bossingu nově obvinil Wollner.

Interní vyšetřování šéfredaktora publicistiky České televize Marka Wollnera spustil e-mail jeho kolegyně Nory Fridrichové. Moderátorka pořadu 168 hodin odeslala 22. listopadu dopoledne generálnímu řediteli Dvořákovi, řediteli zpravodajství Zdeňku Šámalovi, Andree Majstorovičové, která má v na starosti aktuální publicistiku na ČT1 a ČT2, a šéfredaktorovi Wollnerovi e-mail následujícího znění:

Dobrý den,

několik dní se na mě obracejí různí lidé s dotazem na údajně nevhodné chování Marka vůči ženám. Tagují mě na sítích, zda mě Marek taky obtěžoval, zda jsem také mňoukala apod. Při čtení Markétina textu jsem si vzpomněla, že na svém webu popsala to, co mi říkala už zhruba v roce 2015. Kolegové v práci a další kolegové novináři říkají, že ohledně Markéty nešlo ojedinělý případ a že existují další svědectví, včetně např. velmi mladých stážistek, se zkušeností obtěžování, vynucování sexu a zneužívání nadřazené pozice šéfredaktora.

Chtěla bych, prosím, být ujištěna, že toto není pravda.

Nora

Mňoukání v zamčené místnosti

Fridrichová svým mailem reagovala na článek Markéty Dobiášové, který tato bývalá členka redakce Reportéři ČT publikovala 16. listopadu na svém webu inFakta pod titulkem „Pracovní podmínky v redakci Reportérů ČT: Aktivismus, bossing i harašení“. Dobiášová ve svém článku mimo jiné zveřejnila svůj následující dialog s nejmenovanou kolegyní z ČT:

„Tebe taky obtěžoval? No uf, bych řekla, že na tebe si netroufl. Nechápu, že už nespadla klec a někdo nepromluvil, jsou to už zástupy.“

(Dobiášová – poznámka redakce): „Mnohokrát zkusil. Zamknul kancl, když jsem psala scénář, strčil mou ruku mezi nohy… Chtěl, abych mňoukala, než mi schválí scénář, saháni na prdel normálka, po vyhrané novinářské ceně u baru: Ty, si myslíš, že jsi hvězda? Jsi kýbl hoven!… A tak…“

„Hm, tak to máme podobné….. Bože!“

(Dobiášová): „Taky, jo?“

„Jo, myslím, že většina žen tam… Proto se divím, že nikdo ještě veřejně nepromluvil… – On je nemocný! Nechápu, že ho už někdo nesundal, v této době! Vždyť těch ženskejch bylo, musí mít pěkně staženej zadek. Teď už si po kauze Feri podle mě nedovolí nic.“

Nora píše e-mail

Shodou okolností ve stejný den, ve kterém Fridrichová odeslala svůj mail, se HlídacíPes.org dotázal vedení ČT, zda bude prošetřovat vážná obvinění vznesená bývalou zaměstnankyní Dobiášovou.

„Paní Dobiášová se na vedení zpravodajství ani na vedení České televize neobrátila s podnětem, který by se týkal nevhodného chování nadřízených. Informace, které se objevily v jejím článku, jsou pro nás nové a budeme se jimi adekvátně zabývat a šetřit je,“ zareagovala tehdy na otázky mluvčí ČT Karolína Blinková. Teď mluvčí nepřímo potvrdila, že skutečným spouštěčem vyšetřování byl e-mail od Fridrichové, který ona sama chápala v okamžiku odeslání jako dotaz.

„Česká televize dostala podnět na možné nevhodné chování Marka Wollnera v listopadu od jedné ze zaměstnankyň divize zpravodajství. V souladu s nastavenými pravidly jej začala bez odkladu prověřovat, ustavila tedy komisi složenou z odborníků na právo, HR a řešení stížností,“ uvedla Blinková.

Ředitel zpravodajství ČT Šámal hned 22. listopadu odpověděl Fridrichové na její e-mail, mimo jiné napsal: „V tomto směru jsem na Markovo chování ve funkci šéfredaktora neobdržel ani jedinou stížnost nebo podnět. Pro úplnost, nic takového jsem nedostal ani v předchozích letech, kdy Marek ve funkci šéfredaktora nebyl.“

Tohle by Marek neudělal

Ať Fridrichová svůj e-mail chápala jakkoliv, generální ředitel Petr Dvořák nechal vytvořit interní komisi s cílem prověřit nařčení Wollnera ze sexuálního obtěžování a bossingu.

Samotný Wollner k obviněním nejdříve mlčel. Na svém facebookovém profilu tehdy jen sdílel vyjádření podpory od reportérky Jany Neumannové, která mimo jiné napsala:

„Myslím, že televize může klidně Marka vyšetřovat. Zjistí, že občas pochválil ženské nohy, někdy řekl možná pro někoho nevhodnou větu. Ale garantuji vám, že nikdo nemusí a nemusel zamčený v kanceláři mňoukat. Připadá mi to celé nefér. Vím, jak Marek za svými lidmi v důležitých věcech stojí a mnohokrát podržel i Markétu (Dobiášovou – poznámka redakce), když to potřebovala.“

Stejně tak s poznámkou „Něco o mňoukání, které dostalo úplně jiný význam. Vzpomínka režiséra, který byl u toho“ nasdílel i svědectví režiséra pořadu Reportéři ČT Ivana Bareše vztahující se k jednomu z obvinění popisovaných v článku Dobiášové.

Za Wollnera se v reakci na obvinění ze strany Markéty Dobiášové postavilo šestnáct jemu podřízených editorů a redaktorů. Jejich společné prohlášení HlídacíPes.org poskytl dramaturg pořadu Bilance Filip Černý.

„Jako členové redakcí se chceme ohradit jak proti nesmyslům, že v týmu nebyla chuť investigovat některé kauzy, tak proti osočením, že v redakci panovala toxická atmosféra šikany či sexuálního harašení,“ píše se mimo jiné v prohlášení. Celý text i se jmény redaktorů, kteří podle Černého s prohlášením souhlasili, lze přečíst ZDE. Později pod prohlášení přibylo i 17. jméno, podle Černého se dopodepsal režisér Mirek Petráček.

Dnes autor prohlášení Černý dodává: „To prosincové prohlášení odráží, jak lidi v redakci vnímají atmosféru i Marka jako šéfa, se kterým mnozí pracovali řadu let. Na tom se nic nemění. Pokud komise v ČT zaznamenala nějaká svědectví lidí, kteří z ČT kdysi odešli, je správné, že to posuzuje a reaguje na to.“

Devět svědectví přes advokáta

Vedení České televize tedy na obvinění vznesená Dobiášovou reagovalo až po e-mailu Fridrichové, která v něm mimo jiné potvrdila, že jí Dobiášová „o mňoukání“ říkala již v roce 2015. Tudíž jen těžko může jít o účelovou historku vymyšlenou až v listopadu roku 2022. Generální ředitel Dvořák nechal zřídit interní tříčlennou komisi, jejíž pověření i složení odmítla Česká televize blíže specifikovat. Ta si začala zvát současné i bývalé podřízené Marka Wollnera.

Někteří z nich nedůvěřovali komisi složené ze zaměstnanců České televize. Faktem je, že americké mediální korporace v minulosti přistoupily k řešení problému sexuálního obtěžování svými zaměstnanci velmi odlišně. Především byli obvinění muži okamžitě staženi z obrazovky i svých funkcí, aby nemohli působit nejen na údajné oběti, ale i na další spolupracovnice a kolegy. A vyšetřováním byly vesměs pověřeny právní kanceláře stojící mimo struktury média, ve kterém k obtěžování mělo docházet.

Nakonec se někteří z lidí oslovených komisí obrátili na advokáta Tomáše Němečka s prosbou o radu i pomoc. „Na naši advokátní kancelář se obrátilo několik osob, které popsaly nestandardní jednání Marka Wollnera vůči ženám i vůči podřízeným v rámci vytváření pořadu Reportéři ČT.  Jejich svědectví považuji za závažná. Obsahem výpovědí je popis sexuálního obtěžování a šikany,“ potvrdil ve středu Němeček.

Následně na dotaz HlídacíPes.org upřesnil, že promluvil jménem devíti osob, od nichž obdržel souhlas. „Jsou v postavení poškozených nebo svědků. Ani jednou z těchto osob není paní Markéta Dobiášová. Nejsme s ní v žádném kontaktu. Pokud je mi známo, všechny tyto osoby poskytly svá svědectví České televizi pro účely jejího interního šetření,“ dodal Němeček s tím, že podrobnosti jejich svědectví před komisí nebude zveřejňovat.

Podle informací HlídacíPes.org proti Wollnerovi vypovídali i další komisí oslovení lidé nad zmiňovaných devět, konkrétně jich bylo třináct z celkem 28, kteří před komisí vypovídali.

Prý „jedna paní povídala“

Podle mluvčí Blinkové interní komise závěrečnou zprávu ze svého šetření dokončila 22. prosince. V reakci na její obsah vedení ČT ve středu stáhlo Marka Wollnera z moderování Reportérů ČT. Ve čtvrtek vpodvečer šéf komunikace ČT Vít Kolář pro HlídacíPes.org potvrdil, že Wollner nebude připravovat nové vydání Reportérů ČT a od pátku přestane docházet do práce „na dobu neurčitou“.

Marek Wollner již má zprávu komise k dispozici. Vyplývá to z jeho dnešního vyjádření pro HlídacíPes.org: „Jsou to výpovědi typu jedna paní povídala, které jsou vyřčené bez kontextu a ten kontext k tomu dodám ve své odpovědi na zprávu komise. Nejde o žádné sexuální harašení ani obtěžování, spíš způsob neformální komunikace bez sexuálního kontextu. Všichni mí podřízeni vypovídali víceméně pozitivně, s výjimkou jednoho, což je muž, který má dlouhodobě pracovní problémy. Mňoukání v zamčené kanceláři je vyloučené, podnět na mé prověřování je zcela zbytečný konkurenční boj, který jsem nevyprovokoval a který se velmi hodí některým politikům.“

P.S. Ve čtvrtek odpoledne server iDnes.cz zveřejnil informaci, že Marek Wollner podal podnět pro podezření z bossingu na Noru Fridrichovou.

Autor tohoto textu pracoval v letech 2005 až 2008 v redakci zpravodajství České televize.

Právník Aleš Rozehnal o bossingu…

Bossing je jednou z forem šikany na pracovišti. Šikana může probíhat v mnoha formách, od pomluv a zesměšňování zaměstnance, jeho ignoraci. Podle Národního zdravotnického informačního portálu má např. tyto projevy:

• přehnané kontrolování plnění povinností či docházky,
• neschválení dovolené,
• arogantní chování,
• slovní urážky,
• nedocenění práce či častá a neoprávněná kritika,
• zesměšňování před kolegy,
• zadávání příliš složitých úkolů (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné),
• zabraňování přístupu k informacím např. od nadřízených vede k neinformovanosti,
• nemožnost vyjádřit svůj názor nebo navrhnout své návrhy,
• přisvojení si práce podřízeného jeho šéfem,
• sexuální obtěžování,
• bezdůvodné vyhrožování výpovědí (ukončením služebního poměru),
• různé naschvály (odebrání kancelářských potřeb…),
• přemíra přesčasů,
• probírání drobných chybiček, které jsou u ostatních přehlíženy atd.

… a sexuálním obtěžování

Některé prameny ale považují sexuální obtěžování za specifický druh šikany. Sexuální obtěžování může spočívat v nevhodných narážkách, nevyžádaných dotecích či v povinnosti strpět toto chování, aby zaměstnanec nepřišel o své místo.

Takové chování je postihováno antidiskriminačním zákonem. Pokud zaměstnance uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany nadřízeného došlo k diskriminaci na základě pohlaví, je nadřízený povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Platí tedy vyvratitelná právní domněnka, že se nadřízený tohoto jednání dopustil.