KOMENTÁŘ. V posledních letech pobouřilo americkou veřejnost několik skandálů spojených se sexuálním obtěžováním ve velkých televizních korporacích. Tyto skandály vedly často k pádům význačných manažerů a novinářů, ale i k postihům trestněprávním. V nedávné době se obdobné obvinění dokonce týkalo i jednání na půdě České televize.

Sexuální obtěžování se vyskytuje ve všech myslitelných prostředích a všech myslitelných situacích. Skutečností ale je, že média, a televizní společnosti zvláště, jsou k výskytu sexuálního obtěžování velmi náchylná. Média jsou totiž byznysem, který je z velké části založen na osobních vztazích.

Toxické televize

Ohodnocení pracovníků v médiích ve smyslu peněz, viditelnosti nebo vlivu závisí na několika málo manažerech, kteří pak mohou podlehnout svodům zneužít svoji moc.

Otázka sexuálního obtěžování na pracovišti je totiž právě otázkou moci. Často je v možnostech jediného člověka rozhodovat o tom, zda se někdo objeví na obrazovce, či nikoli, což pak může zcela změnit jeho či její kariéru.

V některých mediálních korporacích se dokonce stalo sexuální obtěžování normou a zaměstnanci mohou nabýt dojmu, že se jedná o součást jejich práce, se kterou se musejí nějak vypořádat.

Výjimkou není ani to, že vedoucí pracovník, který se dopouští sexuálního obtěžování, si vůbec není vědom svého nevhodného nebo dokonce protiprávního jednání a považuje ho za nevinné flirtování. K tomuto vnímání přispívá i společenská atmosféra.

Jak se šetří sexuální obtěžování v USA

Nutno konstatovat, že americké mediální korporace přistoupily k řešení problému sexuálního obtěžování svými zaměstnanci odpovědně a přijaly rychlá a účinná řešení.

Je to vidět na příkladu televizního moderátora televizní stanice NBC Matta Lauera. Dne 27.11.2017 seznámil advokát poškozené pracovníky personálního a právního oddělení NBC s tím, že se Matt Lauer dopustil sexuálně útočného chování. Následující den zahájila stanice vyšetřování a rozhodla o ukončení pracovního poměru s moderátorem, který pro ni pracoval 25 let. Následující den ráno přečetla Lauerova spolumoderátorka prohlášení vedení televize, v němž vyjádřilo lítost nad Lauerovým chováním.

Vyšetřováním pověřila NBC advokátní kancelář, která začala shromažďovat výpovědi stávajících i bývalých zaměstnanců. Dva dny po seznámení se s problémem se NBC od Lauerova chování distancovala. V důsledku toho se přihlásily další ženy se svými svědectvími. Následující den Matt Lauer vydal veřejné prohlášení, v němž se za své jednání omluvil.

Obdobný průběh měl případ ředitele Fox News Rogera Ailese a hlasatele téže stanice Billa O´Reillyho, kteří rezignovali okamžitě po vznesení obvinění. Oba jmenovaní následně vyplatili svým obětem 65 milionů dolarů jako odškodné.

Známý je též případ ředitele televize CBS Corporation Leslieho Moonvese. I v jeho případě zahájilo představenstvo vyšetřování prostřednictvím najaté advokátní kanceláře a dospělo k závěru, že se Moonves nedovoleného chování dopustil a ukončilo jeho působní v korporaci.

V případě televizních analytiků NFL Network Marshalla Faulka, Ike Taylora a Heath Evanse jim nebyl ukončen pracovní poměr okamžitě po obvinění, ale po dobu vyšetřování byli staženi z obrazovky.

Výsledky vyšetřování byly následně vždy zveřejněny při respektování anonymity obětí, pokud si to přály.

Oběť = potížista?

Oběti sexuálního obtěžování často pociťují vztek, naštvání, trapnost, někdy dokonce strach, stud a ponížení. To vše je odrazuje od dalších sociálních a ekonomických aktivit a vede ke ztrátě důvěry v prostředí, které je podobné tomu, kde k sexuálnímu obtěžování došlo, jakož i v lidi v něm se vyskytující.

Pokud oběti sexuální obtěžování oznámí, bývají označeny za potížisty, kteří se pouze snaží přilákat pozornost. Pokud je obětí žena, neznamená to, že při oznámení sexuálního obtěžování získá automaticky sympatie kolegyň.

Často je tomu právě naopak, protože některé zaměstnankyně nechtějí měnit zaběhané pořádky, s nimiž samy kalkulují, popřípadě pociťují žárlivost. Někdy je za tím ale jen obava z postihu za sympatie s obětí a snaha o vybudování silnějšího pouta s obviněným vedoucím pracovníkem. Takové projevy solidarity s útočníkem však nejsou jen nemorální, ale mohou být i trestné.

Postih za oznámení sexuálního obtěžování většinou spočívá v ostrakizaci oběti, její šikaně, ale někdy vede i k ještě intenzivnějšímu obtěžování. Oběť je většinou donucena své zaměstnání ukončit, což odrazuje další oběti od oznámení podobných aktivit, a vytváří pro útočníka konformnější prostředí.

Sexuální obtěžování na český způsob

Samotné oznámení sexuálního obtěžování navíc většinou oběti satisfakci nepřináší. Pokud je navíc ignorováno, způsobuje další trauma.

Hlavní problém vnímání sexuálního obtěžování v České republice je ten, že nepodléhá širokému celospolečenskému odsudku. Přitom jedinou účinnou zbraní proti němu je podpora ochoty obětí sexuální obtěžování nahlásit, ochota svědků podpořit oběť, silný společenský odsudek takového chování a účinný systém jeho trestání.

Odsuzování sexuálního obtěžování bývá zesměšňováno jako módní snaha o politickou korektnost. Anekdoticky se zmiňují smyšlené postihy za přednost pro ženu při otevírání dveří. Moderní společnost by si ale měla uvědomit, že je to jednání netolerovatelné a že je minimálně projevem buranství.