Komunista Jiří Dolejš: Veřejné hlásání nenávisti by mělo zůstat trestné
Podmínka pro Michala Kesudise, který na facebooku schvaloval atentát na české vojáky. Vyloučení Daniela Kalendy ze strany lidové za to, že mrtvé uprchlíky nazval lůzou. Nebo snaha odsoudit poslankyni Semelovou za její výroky o Miladě Horákové aspoň k omluvě, když to nejde v trestním řízení. Tři aktuální příklady, které otevírají otázku mezí svobody slova. „Vyhrožovat šibenicí lidem jiného názoru, vzkazovat lidem v nouzi, ať chcípnou, pošklebovat se nad zavražděnými a oběťmi bezpráví může mít i návodné rysy,“ píše pro HlídacíPes.org poslanec Jiří Dolejš (KSČM).
Žijeme v době, kdy opět narůstá riziko extrémistických projevů, a to znamená i vzestup pozornosti k nastavení pravidel, kterými regulujeme společensky nebezpečné chování, včetně pomlouvačné a nenávistné rétoriky (různé difamace a tzv. hate speeches).
Pokud jde pouze o nevkusné plky některých jednotlivců, tak ty společnost sama vytěsní na okraj (ostrakizuje je). Jde o to, abychom od nevkusu nepřešli k šíření se extrémních hodnotových postojů mířících zcela prakticky proti lidské důstojnosti.
Svoboda slova aneb Stíhat, či nestíhat?
Redakce HlídacíPes.org oslovila několik osobností s žádostí o komentář, zda by měli být stíháni lidé za výše zmíněné kontroverzní výroky. A pokud ano, podle jakých kritérií.
Ve středu jsme publikovali text advokáta Tomáše Sokola.
Dnes nabízíme pohled poslance Jiřího Dolejše (KSČM).
Následovat budou Jana Černochová (ODS), zástupce ombudsmana Stanislav Křeček a advokát Aleš Rozehnal.
I ve velmi svobodných společnostech s rozvinutým právním státem proto existují taková pravidla, jejichž vymáhání není nějaká znevolňující hyperkorektnost, ale věc respektu k demokraticky uzavřené společenské smlouvě.
Jde samozřejmě o pravidla historicky konkrétní, jejich stanovení i výklad se vyvíjejí podle podmínek. Nejsou absolutní a věčná, ale měla by odpovídat civilizačnímu vývoji, ovšem nejlépe bez regresu dosažených svobod. Nechat si vnutit nějaká mimořádná omezení dosaženého stupně ochrany lidských práv by bylo velmi nebezpečné.
Je čas dekriminalizovat verbální zločiny?
V podobných chvílích, jako je dnešní, se vedou diskuse o míře takové regulace společnosti, dokonce zaznívají hlasy, zda by mohly už být tzv. zločiny z nenávisti a různé verbální trestní činy dekriminalizovány. Nejde jen o kodifikaci takových pravidel, ale i o výkladovou praxi při posuzování konkrétní společenské nebezpečnosti příslušných kauz.
Záleží to především na hodnocení schopnosti společnosti zvládat tyto excesy svými samoregulačními schopnostmi, bez mocenského zásahu státu. A samozřejmě jde i o kvalitu fungování státní moci, v jak spravedlivých podmínkách probíhá takové řízení. Pravidla spravedlivého procesu včetně postavení obviněného před soudem a přezkumem rozhodnutí by měla být samozřejmostí. Zkušenost může být přitom s různými skutkovými podstatami v různých zemích specifická.
V Evropě je pod sankcí trestního kodexu např. propagování fašismu či popírání holocaustu. V Rusku nedávno zavedli trestnost falešného výkladu Velké vlastenecké války, ve Francii je postižitelné propagování arménského genocidia, v USA zase propagování symbolů Ku-klux-klanu. K specifikům dnešní doby patří, že verbální trestné činy se dají páchat i na sociálních sítích, čím že může zvýšit jejich dosah.
S hloupostmi bojujme diskusí
Jasně nastavená ingerence státní moci u takových skutkových podstat, jako je podněcování nenávisti, schvalování trestného činu, propagování potlačování lidských práv a hanobení lidí jiné víry, rasy atp. je podle mne stále potřebná. Schvalování atentátu, oslava nelidského zacházení s menšinami či s cizinci by neměly být jen předmětem morálního odsudku, ale i zájmu státních orgánů.
Vždy ale jde o praktické důsledky – nemělo by jít o omezování svobody slova říkat sporné věci, dokonce ani hlouposti. S takovými věcmi je třeba umět se běžně popasovat v kritické diskusi.
Nejsem specialista na tyto věci ani právník, ale nemyslím, že je čas na to zcela vypustit trestnost veřejného hlásání nenávisti. Vyhrožovat šibenicí lidem jiného názoru, vzkazovat lidem v nouzi, ať chcípnou, pošklebovat se nad zavražděnými a oběťmi bezpráví může mít i návodné rysy, inspirovat k protispolečenskému chování ostatní, a podle toho pak musí vypadat hodnocení společenské nebezpečnosti.
Tímto praktickým pohledem je třeba i poměřovat debaty o minulosti, tj. jak reagovat na případy typu tzv. osvětimské lži.
Politici mají vyšší odpovědnost
Mezi verbálními trestnými činy figuruje i pomluva a snižování lidské důstojnosti mezi občany. Tady je samozřejmě vedle trestněprávního řízení možná i civilněprávní ochrana. Osobně jsem za liberálnější přístup, zejména pokud jde o osoby veřejně činné. Nechceme se určitě vracet do časů trestů za urážku majestátu. Politik musí snést určitou kritiku – jako „opinion maker“ současně má vyšší odpovědnosti za svá veřejná prohlášení.
Jiný případ ochrany osobnosti je otázka odpovědnosti bulvárních médii. Různé urážky na cti jsou ale poněkud jiná kvalita než extrémismus.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
SPD a kontakty s extremisty z AfD: Strana mlčí, vlivný člen hrozí „zúčtováním“
Hustý jogurt, sekaná s masem a čisté svědomí vězně jáchymovského pekla
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
Pane Dolejš, váš názor mne nepřekvapil a spíš nechápu jak může být mladý člověk komunista a potřeboval to vysvětlit, ale to je jiné téma. Svoboda slova je naprostá blbost o tom nemá cenu vůbec diskutovat. A to nejsem žádný Mešitář.
Pokud je pro vás svoboda slova blbost o které nemá cenu diskutovat tak proč tak činíte ? Dle mne jde o velmi specifickou regulaci, kterou je třeba velmi citlivě zvažovat – ale všude na světě nějak nastavená je. To že některé „hejty“ překračují hranice tolerance je taky myslím docela zjevné…
Tak velice ohebné ustanovení o podněcování nenávisti je zase jen a udržení moci režimu.Hloupém. Schovat se tam dá všechno co se nehodí na toho kdo se nehodí.
Když kydají na někoho z režimu nebo podporovaného režimem tak se vytáhne.
Když kydají z režimu na někoho tak se nic neděje. Např. odboráři, Babiš socani na osvč.
Tady nejde o cenzuru na hospodské nadávání či pomluvy ale o jasné přímé výzvy k nenávisti a násilí. A společenská nebezpečnost je v oné návodnosti pro osatní, plky neškodných bláznů nejsou nebezpečné. Tam stačí když si normální většina poťuká na čelo….
Co je přímá výzva k nenavisti?
“ Tak holoto. Od 0.00 CET budete nenávidět imigranty!“
„A kdo nebude, tak nedostane pochvalu před nastartovanou V3S!“
Pane Dolejši, podle mě daleko lépe než jasné a přímé výzvy k nenávisti fungují ty nejasné a nepřímé. Kupříkladu v tuzemsku tolik oblíbená kolektivní vina alias házení do jednoho pytle. Když s davem takto laškuje například prezident republiky, je to inspirace jako hrom. Ale zkuste to dokázat. Řečeno jazykem práva, prokažte úmysl.
Vyloučení Daniela Kalendy ze strany bylo v pořádku: KDU-ČSL se hlásí ke křesťanským hodnotám a Kalenda je svým vyjádřením popřel. S Kesudisem (i se Semelovou)měla udělat totéž KSČM, pokud to bylo v rozporu s hodnotami, které strana zastává. Jeho odsouzení mi připadá směšné ve srovnání s aktivitami profláknutého docenta Konvičky: Kesudisův vliv na lidi je nesrovnatelně menší, byť ty plky hlásal veřejně. S Konvičkou by se měla podle mě rozloučit škola, na které učí. Domnívám se, že důvody jsou: pedagogem, zvlášť na státní škole, by neměl být extrémista, a doc. Konvička už tu pomyslnou hranici dávno překročil.
Nemyslím si, že by bylo potřeba nějaké nové zákonné opatření: možnosti jsou dostatečné. Co chybí, je odvaha těch, kteří mají rozhodovat.
Podstoupil jsem přihlašovací povinnosti, abych vám mohl slavnostně sdělit, že nenávist k nacismu a komunismu ve mně stále je a bude tak dlouho, pokud stoupenci těchto ideologií budou dýchat stejný vzduch a chodit po stejné zemi. Jste stejní vrazi jako nacisti a patříe před stejný tribunál. V případě, že bych se s vámi či s nacisty smířil, musely by mě poplivat vlastní děti.
Přímé výzvy k nenávisti samy o sobě snad ani neexistují. Vždy je tam přítomen nějaký jakkoli zcestný argument. Může být vyvolán blbostí autora nebo jeho strachem. Proto by to Nikdy nemělo být trestné. Trestat blbost nebo strach je velmi hloupé.
rozhodně nejsem proti trestání blbosti (to by bylo možná až příliš extenzivní řešení). Ale jsem proti tomu dávat návod jiným blbcům k násilí.
Kde nestačí opovržení normálních lidí a hrozí že někdo přikročí k násilí, musí státní moc zasáhnout. Konec konců, proto verbální trestní činy v Tr.Zák jsou.
Ten rozdíl mezi tím kdy by mělo stačit opovržení veřejnosti a kdy už by měla státní moc zasáhnout je ovšem velmi ošemetný a dává možnost účelového výkladu. Z historie dobře víme, že státní moc se dopouštěla vždy daleko obludnějších zločinů než nějaký osamocený blbec či hlasatel nenávisti.
Mimochodem, I ten Váš příklad tzv. Osvětimské lži je otřesný případ naprostého vítězství ideologie nad historickým bádáním. Ale o tom se u nás nesmí mluvit a můžete se dozvědět poměrně velice zajímavé skutečnosti jen z anglicky mluvených či psaných pramenů. Je to strašlivá ostuda a připomínka temného středověku a libri prohibiti.
pokud snad máte pocit že historie dává za pravdu hlasatelům osvětimské lži, tak jste se k těmto nekompetentním šiřitelům relativizace nacismu nepřímo přidal. Blouznění na hnědých webech nemá nic společného s historickou pravdou.
Nemluvil jsem o hnědých webech ani nacistických bludech. Jde mi čistě o historická fakta, která jsou v mnohých aspektech neslučitelná s oficiálním výkladem holocaustu. Jakmile se tato fakta dozvíte a ke svému šoku zjistíte, že osoby které je vznáší jsou perzekuovány, vylučovány z vědeckých institucí a soudně stíhány, tak pokud poctivě skládáte argumenty, nic jiného než přestat věřit onomu oficiálnímu výkladu Vám ani nezbyde. Tzv holocaust je obalený výraznými nesrovnalostmi o kterých mluvit je trestné.
Na celé věci je vrcholně trapné i to, že i já teď tady jsem nucen opatrně našlapovat, aby se nenašel debil, který ze mě udělá soudně stíhatelného nacistu. Jsme daleko víc v temném středověku než to vypadá.
Mimochodem,ono skutečně nebylo nutné aby někdo popíral německé koncentráky. Ty už přece existovaly v Německu už dlouho před válkou, a už před válkou do nich umísťovali jak Židy, tak nepřizpůsobivé,politické oponenty, nebo nemocné lidi. Což na Západě už tenkrát věděli, jenomže Německo bylo ekonomicky tak cenný partner a politicky uznáváná velmoc Evropy, že to nikomu nevadilo.
Nakonec ani pro Brity nebyly koncentráky žádná novinka, podobné přece měli sami ve svých koloniích, v duchu vlastní ideologie White Man’s Burden která se německým heslům o nadřazenosti jejich národa až příliš podobala..
Takže možná že některým západním elitám spíš bylo divné že to najednou někomu vadí a chce za to někoho trestat.
Ještě že si to odnesl jenom Hitler a pár jeho spolupracovníků-jinak si všichni Němci vzájemně odsvědčili že oni nic, oni k tomu byli přinuceni…:)
Ve svém zajímavém výčtu jste ovšem zcela opomněl zmínit daleko nejrozsáhlejší koncentrační tábory na světě – ruské gulagy.
Jistěže, i ty existovaly,já souhlasím. Nechtěl jsem dělat nějaký celosvětový exkurz, to bych se dostali třeba k feudálním nevolníkům, nebo otrokům.
Ale šlo mi právě o ty reakce západních elit na německé koncentráky, skutečně nebylo čemu se divit, ani co popírat. Na to nemuseli znát ani situaci v Německu ani v Rusku, jen svou vlastní nedávnou historii.
Eo ipso osvětimská lež je lež, a to společensky nebezpečná (žádné nepodstatné pindy)