Foto: Profimedia

Jednorázové plasty v Česku hned tak neskončí, v jejich omezování patříme k nejpomalejším

Napsal/a Euractiv.cz 7. srpna 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Začátkem července měl začít platit zákaz prodeje jednorázových plastů v členských zemích Evropské unie. Česko ale v zavádění této evropské směrnice patří k nejpomalejším státům. Vláda sice schválila návrh zákona, který převádí do českého práva evropskou legislativu, jeho uvedení v platnost se však odkládá nejspíš až do období po volbách. Teprve pak navíc začne běžet lhůta, do kdy budou prodejci plastové obaly smět doprodat.

Evropané za sebou každoročně nechají zhruba 26 milionů tun plastu, k recyklaci se však shromáždí méně než 30 % tohoto odpadu. Jedním z největších problémů souvisejících s plastovými odpady je narůstající znečištění moří a oceánů – z EU unikne do moří ročně zhruba 150 až 500 tisíc tun plastového odpadu.


Text Barbory Pištorové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Za posledních 60 let se produkce plastů zdvacetinásobila, v posledních letech stoupá i jejich spotřeba. V loňském i letošním roce k tomu přispěla i pandemie covidu-19. Lidé výrazně více využívali jednorázové prostředky na ochranu zdraví, jako rukavice a roušky, kterých se podle časopisu Helion v Evropě spotřebovalo 445 milionů denně.

Zvýšila se i spotřeba jednorázových obalů z restaurací, které se přeorientovaly na balení jídla a nápojů s sebou. Od 1. července 2021 mělo být podle evropské legislativy jednorázovým plastům odzvoněno, zatím to tak však rozhodně nevypadá.

Asie už nechce evropský odpad

Evropa se musí s problémem s plasty vyrovnat i proto, že asijské země, do kterých dříve svůj plastový odpad vyvážela pro další zpracování, dávají najevo stále větší nechuť použité odpady z jiných zemí přijímat. Od roku 2018 došlo k výraznému poklesu vývozu plastového materiálu do Číny – v tomto roce do ní Evropa exportovala 50 tisíc tun plastového odpadu, o rok později to bylo pouze 14 tisíc tun, následoval však růst vývozu do Malajsie a dalších zemí.

Polovina odpadu, který lze nejčastěji nalézt na evropských plážích, a tedy i v mořích, tvoří právě plasty na jedno použití, dalších 34 % tvoří jiné plasty.

Evropská legislativa, která se snaží tomuto znečišťování bránit a jednorázové plasty zakazuje, se netýká pouze regulace používaných výrobků v oblasti gastronomie, jako jsou například plastové příbory, míchátka, polystyrenové kelímky nebo igelitové sáčky.

Zaměřuje se také na vatové tyčinky, úchyty k nafukovacím balonkům nebo cigaretové filtry – právě ty tvoří zhruba 5 % odpadu, a jsou tak nejčastějšími odpadky. Právě výrobky, které takové filtry mají, budou muset být opatřeny příslušným upozorněním, včetně poznámky o škodách hrozících životnímu prostředí, pokud lidé filtr odhodí jinam než do koše.

Změna do voleb? U poslanců sotva

Česká vláda již v lednu schválila návrh zákona, který převádí do českého práva evropskou legislativu, jejímž cílem je snížit nadužívání mnoha tisíc tun jednorázových plastů. Účinnosti měl zákon nabýt v červenci, jenže se odkládá.

Poslanecká sněmovna zatím nenašla dostatečnou většinu pro zařazení zákona jako pevného bodu k projednání. I kdyby však zákon prvním čtením prošel, do konce volebního období jej sněmovna nejspíš schválit nestihne, řekla pro ČTK Eva Dostálová z oddělení komunikace a vzdělávání kanceláře Poslanecké sněmovny.

Podobně to vidí poslankyně Marie Pěnčíková z KSČM. „Vzhledem k tomu, že zákony se v tomto roce – díky pandemii – schvalují formou mimořádných schůzí, nebude podle mě tento návrh zákona doprojednán do konce volebního období,“ citoval Pěnčíkovou server iDnes.

Expert na odpady Ivo Kropáček z Hnutí Duha se domnívá, že za zpožděním stojí především politická neochota problém řešit. „Většina českých poslanců nepovažuje omezení jednorázových plastů za svou prioritu, a proto se to nedostalo na pořad jednání,“ uvedl Kropáček pro Euractiv.cz.

Česko by tak mohlo čelit sankcím. „Obecně platí, že pokud členský stát nepřejme novou legislativu včas nebo správně, zahájí Evropská komise s členským státem dialog a snaží se pomoct úřadům v implementaci legislativy. Pokud porušení trvá, může Komise spustit řízení kvůli porušení povinnosti,“ okomentovala téma pro iDnes mluvčí českého Zastoupení Evropské komise v Praze Magdalena Frouzová.

Ani po schválení legislativy českou sněmovnou však nezačne zákaz platit okamžitě, vládní návrh zákona nabízí prodejcům jednoroční přechodné období, během kterého budou moci doprodat naskladněné zásoby vybraných plastových obalů.

Česko mezi nejpomalejšími v EU

Česko nicméně není jedinou zemí v Evropě, která zavedení evropské legislativy nezvládla. Pouze osm členských států informovalo Evropskou komisi o opatřeních přijatých k provedení směrnice podle databáze Komise. Většina z nich přijala jen „základní požadavky“ nebo některá z požadovaných opatření chybí. Informovala o tom nezisková organizace Zero Waste Europe.

Island, Švédsko, Francie, Estonsko nebo Řecko jsou naopak v boji s jednorázovými plasty premianty. Nejenže převzaly do svého práva evropskou legislativu, ale připojily k ní i další opatření. Vyplývá to z průzkumu Surfrieder Foundation Europe.

Mezi státy, které provedly opatření směrnice pouze částečně a jejichž ambice zůstávají celkově průměrné, patří většina členů EU – Německo, Rakousko, Španělsko, Itálie nebo Norsko.

Slovensko, Polsko, Rumunsko, Belgie i Česko jsou naopak řazeny k zemím, které proces implementace evropské směrnice sotva zahájily.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)